Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Aston Martin Lagonda byl technologický zázrak. Když fungoval

Mirek Mazal Mirek Mazal 29. 4. 2020 • 17:41
52
Zobrazit náhledy (52)
Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda Aston Martin Lagonda

Excentrický sedan se ztrapnil hned při své premiéře. Zlobila hlavně elektronika, která byla víc než pokroková.

Anglický obchodník po boku inženýra podnikli odvážný krok v roce 1913. Čekala je těžká období nestability a životních otázek, protože firma procházela složitými etapami historické existence střídané časy úspěchů a stability. „V prvním století jsme zkrachovali sedmkrát,“ shrnul dějiny aktuální ředitel podniku Andrew Charles Palmer.

Automobilka spadala do vlastnictví různých subjektů, po druhé světové válce v čele stanul David Brown, který zareagoval na inzerát a za 20 tisíc liber (nyní 624 tisíc Kč) koupil skomírající manufakturu Aston Martin včetně přidružené luxusní divize Lagonda. Brown propůjčil své iniciály populární sérii modelů DB, z nichž nejslavnější zůstává DB5 ve službách Jejího Veličenstva.

Jedno z nejslavnějších filmových aut neboli služební vůz Jamese Bonda byl prodáván i ve vylepšené verzi DBS, nicméně ohlas stylového kupé nedokázal zajistit stabilitu chatrné výroby. Počátkem 70. let se Aston Martin potýkal s dalším ze sedmi krachů doprovázených změnou vlastnické struktury. Důsledky prvního ropného šoku, respektive globální ekonomické recese, se projevily příchodem nových majitelů - Peter Sprague a George Minden.

Dvojice amerických spasitelů originálním způsobem vzkřísila britské dědictví. Jaké to bylo překvapení, když uvnitř restaurace The Bell In v Buckinghamshire ukázali pozvaným nový sportovní sedan zcela nevšedních proporcí. Z pera Williama Townse vzešel klínovitý model Aston Martin Lagonda druhé generace.

Nástupce po GT Lagonda Rapide byl samá hrana o celkové délce 5283 milimetrů. Natažené tělo šípovité novinky bylo široké 1816 milimetrů a vysoké jen 1302 milimetrů nad zemí. Světově nejnižší čtyřdveřový vůz tehdejší doby byl přeplněný moderními technologiemi. Výčet pokrokových řešení detailně popsal kolega v článku „Digitální přístrojovka, dotykové ovládání a průšvih“, jež titulkem výborně vystihuje Achillovu patu nízko položeného exota.

Nejslabší místa hranatého křižníku

Dálniční křižník se po londýnském uvedení veřejnosti v roce 1976 prodával za cenu 50 tisíc liber (dnes 1,6 milionu Kč). Vysoko směřovaný unikát měl oslovit elitní klienty ochotné platit tučnou sumu za exkluzivní zboží. Plavný přepravník vystlaný prvotřídními materiály překračoval standardy automobilové výroby. Za hranou možného očekávání byl komfort cestování podpořený revolučními technologiemi.

Abnormální množství instalované elektroniky paradoxně škodilo, revoluční systémy byly zázračné, když ovšem zrovna fungovaly. Druhá polovina 70. let byla raným obdobím kompaktní výpočetní techniky obecně, natož aby se digitální přístroje daly spolehlivě implementovat do automobilu vybaveného rozmazanými obrazovkami CRT úrovně předpotopní televize. 

Počítač vysílající signály přes roztřepaný displej byl sám o sobě fascinující, protože tato výsadní součástka byla do Lagondy zabudovaná úplně poprvé a na míru. Pod futuristickou palubní deskou byl nekompromisně skrytý osmibitový mikroprocesor Zilog Z80. Muzejní verze je známá jako srdce prvních hracích strojů, které přes operační systém CP/M spouštěly maximálně Pac-Mana.

Blikající údaje černých monitorů působily rušivě uvnitř dřevěného interiéru opatřeného jemnou kůží s měkkými koberci na podlaze. Digitální element ovšem zapadl do architektury vnímané i jinak – kromě maximálního pohodlí bylo možné na kabinu pohlížet okem chronického obdivovatele vědeckofantastického žánru, což byl přesně případ podsvícených displejů, digitálních ukazatelů a desítek kusů tlačítek či přepínačů směle zabudovaných do pečlivě obšité palubovky.

Automobilka nebyla schopna vyvinout průkopnické technologie vlastními silami, ani nebylo možné hubeným rozpočtem firmy platit prvotřídní výpočetní služby zdatnějších partnerů. Projektování nového digitálního systému bylo svěřeno postgraduálním studentům organizace Cranfield Institute of Technology, což se ukázalo jako nešťastné rozhodnutí spořivého vedení. Když po měsících uspěchané tvorby vyjela před novináře první produkční Lagonda, začal se z palubní desky linout dým.

Trapná prezentace skončila skandálem, proto se nový ředitel Peter Sprague ujal akčního řešení. Po využití dostupných kontaktů kouřící vůz putoval ke specialistům na letecké nástroje v Texasu. „Celý systém byl do značné míry noční můrou. Elektronický balíček vážil asi 82 kilogramů, měl 300 párů kabelů, které vedly z přístrojů do zadního prostoru, kde byly pod sedadly uloženy počítače,“ vzpomíná Brian Refoy z čela záchranného týmu Javalina Corporation.

Fundovaní zaměstnanci z Mexika vše vyházeli a začali od nuly. Nebylo jiné možnosti, jak garantovat určitou kvalitu kilometrů drátů, hrozba zkratu zůstala i tak vysoká. Pracovníci do 45 dnů zvládali obnovu kabeláže včetně testování, aby auta mohla během 90 dnů k novým majitelům. Někteří vlastníci čekali dva roky od podepsání objednávky, mezitím se cena Lagondy stihla zdvojnásobit.

Trh reagoval na lákadla pojízdného obýváku s blikajícími panely. Bohužel pod šmrncovní kapotáží s nízkými okny tikala časovaná bomba ve formě příliš ambiciózní elektroniky, která ohromila jasnými údaji v zorném poli řidiče, pokud nedošlo ke ztrátě spojení. Pořád je řeč o časech, kdy mladý Bill Gates teprve zakládal Micro-Soft a stejně nadějeplný Steve Jobs pomáhal formovat obchodní strategii Applu.

Zvláštní konstrukce Lagondy

Aston Martin si připravil řadu nezvyklostí, kromě neobyčejného spojení digitálního prostředí s luxusem bylo použito několik dalších výstřelků designerů nebo návrhářů (ne)praktických prvků. Dlouhá a široká Lagonda měla například dvě palivová hrdla montované na každé straně automobilu ve třetím sloupku karoserie. Pár otvorů ale vedl do společné nádrže benzínového vidlicového osmiválce o výkonu 209 kW (284 koní).

Zábavným faktem je přítomnost zdvojeného systému troubení, dvě hlučné houkačky vyvolají úsměv, zatímco pojistková skříňka místo rádia je vážnější poznávací znamení originálního stylu britských expertů. Absolutní kontroverzí digitálního stroje může být počítadlo kilometrů. Odometr by člověk v kabině hledal marně, jelikož se nevešel ani na jeden CRT a odečet probíhá pod dlouhatánskou kapotou na pravé straně naproti spolujezdci.

Podivné umístění měřidla vzdálenosti nemá na funkci takový vliv jako další výstřelek Astonu Martin situovaný do zadní části vozu. Krabicovitá Lagonda má stejně hranatá koncová světla, která zcela ztrácí smysl při otevření víka zavazadelníku. Po vyklopení poklopu kufru totiž lampy svítí de nebe a zadní stranu vozidla nic neosvětluje. Červené žárovky tak nefungují, když řidič například zastaví ve tmě u krajnice a potřebuje vyložit bagáž.

Z hlediska dysfunkčních překvapení není možné tolerovat dostupnost míst pro zadní cestující. Dveře se otevírají do malého úhlu, čímž vzniká opravdu malý prostor nástupu na jinak velkorysá křesla. Škoda stísněného prostoru na kolena, u více než 5,2metrového obra by se nohy mohly vměstnat daleko příjemněji. Hned vedle lýtek byly dostupné ovladače elektrického stahování oken a přebytek tlačítek nepolevil ani po odklopení zadní sekce středové loketní opěrky, kde si zadní pasažéři nastavovali intenzitu klimatizace, pokud jednotka zrovna fungovala.

Originální řešení pro Střední východ

Zájem o Lagondu převládal na Blízkém východě. Excentrické sedany vznikaly pouze na individuální objednávky, ke konci produkce sjížděl z pásu jeden týdně. Od roku 1978 do roku 1990 bylo dokončeno 645 nových aut, z toho 465 kusů první série a 75 kusů té druhé a 105 zákazníků převzalo poslední provedení z továrny v Newport Pagnellu, kde dodnes sídlí historická divize značky. 

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku