Cenová válka čínských výrobců elektromobilů má dopad, o kterém se moc nemluví

Snižování prodejních cen aut ve snaze přilákat více zákazníků má svá úskalí – je potřeba ušetřit ty peníze někde jinde. Čínské automobilky se rozhodly, že to místo budou mimo jiné odměny řadových zaměstnanců, jak informuje agentura Reuters.

Klopýtající růst prodejů, proti kterému automobilky bojují snižováním cen, se potkal s velkým množstvím relativně čerstvých investic do rozšíření výrobních kapacit. Napomáhala jim vládní podpora, které se automobilky samozřejmě chytily, ale neuvažovaly dostatečně vývoj poptávky. Výsledkem je, že čínské továrny zdaleka neběží na plnou kapacitu – koncem roku 2022 byly vytížené jen z 54,5 %, uvádí Čínská asociace osobních aut.

Domácí prodeje aut navzdory zlevňování rostou jen nepatrně. Souhrnný růst táhne export, který ale pořád tvoří výraznou menšinu v celkovém počtu vyrobených aut – za prvních sedm měsíců letoška Čína vyvezla 2 miliony aut (meziročně o 81 % více), ale doma jich prodala 11,4 milionu (meziročně o 1,7 % více).

Číňané budují flotilu lodí pro export aut. Nová loď uveze 7600 vozů

V cenové válce, kterou odstartovala americká Tesla, musí ostatní značky chtě nechtě bojovat, aby nepřišly o zákazníky. Ve snaze neprodávat se ztrátou ovšem tlačí na subdodavatele, aby snížili své ceny někde o 5, jinde o 10 procent. A také snižují odměny svým zaměstnancům.

Snižování mezd je v Číně nelegální, ale pro zaměstnavatele existuje cesta, jak to obejít. Už při inzerování volné pracovní pozice nabídnou nízkou základní mzdu a vysoké variabilní odměny. Např. největší čínský výrobce elektromobilů BYD v srpnu nabízel místo ve fabrice v Šen-čenu s celkovou měsíční odměnou 5-7 tisíc jüanů, tedy cca 16-22 tisíc korun, ale základní mzda z toho byla jen 2.360 jüanů, tj. asi 7400 korun.

Průměrná měsíční mzda je dle vládních dat v Číně 11.300 jüanů, tedy asi 35.400 korun. Inzeráty hledající zaměstnance do výroby aut v Číně v srpnu nabízely hodinovou mzdu 14–31 jüanů (44–97 korun). Na horním konci byly automobilky Tesla, SAIC-GM, Li Auto a XPeng.

Příkladem uvádí Reuters pracovníka automobilky SAIC-VW, vyrábějící auta značky Volkswagen pro čínský trh. Ten kvůli snižování bonusů a odměn za přesčasy v posledních měsících dostával výplatu jen o něco víc než třetinovou oproti tomu, za jakou v roce 2016 do šanghajské továrny nastupoval.

Jiný zaměstnanec che-fejské továrny automobilky Changan v červenci svou práci opustil, protože v květnu a červnu dostal za měsíc jen 4 tisíce jüanů (cca 12.500 korun) místo 7 tisíc (cca 22 tisíc korun), které očekával. Hledal práci jinde v automobilovém sektoru, ovšem neúspěšně – kromě snižování odměn také řada automobilek pracovníky propouští. Nábory pozastavují či alespoň zpomalují také subdodavatelé, např. výrobce baterií CATL.

Ten snižoval také cenu svých baterií a největším jeho čínským odběratelem je Tesla. Nejen u CATLu ovšem jsou v poslední době baterie levnější – lithium-železofosfátové trakční baterie byly v srpnu o 21 % levnější než před pěti měsíci, u baterií s nikl-kobaltovým složením je pokles v rozmezí 9–18 %, říkají data analytické společnosti RealLi Research.

Čínský automobilový průmysl zaměstnává podle tamních státních médií zhruba 30 milionů lidí, což není malé číslo ani na miliardovou zemi. Ekonomové varují, že toto odvětví se může brzy stát příslovečnou koulí na noze čínské ekonomiky právě jako následek cenové války.