Citroën Xsara Picasso slaví 25 let. Byl hitem, ale málem se řešil u soudu
Rodina umělce Pabla Picassa se rozhádala kvůli vypořádání s dědictvím, a když se Claude Picasso rozhodl poskytnout slavné jméno Citroënu, vnučka jej chtěla hnát před soud.
Když pravidelně oslavujeme automobilová výročí, věnujeme se hlavně slavným veteránům a kultovním moderním klasikám, ale neměli bychom přehlížet ani už zapomenutá v minulých dekádách důležitá auta. Jedním z nich byl i francouzský Citroën Xsara Picasso, který se začal prodávat před pětadvaceti lety a už při svém uvedení na evropský trh se stal obrovským hitem. Jen málokdo si však dnes vzpomene, že se jeho vznik málem řešil před soudem.
Francouzský Citroën v devadesátých letech požádal dědice malíře Pabla Picassa, aby mohli použít jeho slavné jméno pro své nejnovější pětimístné kompaktní MPV. Picassova rodina tehdy asi ani neočekávala, že se praktický citroën s jejich jménem stane opravdu úspěšným autem, protože sama řešila, jak to někdo mohl dopustit.
I když slavné jméno na novém citroënu přineslo mezinárodní publicitu, ne všichni členové rodiny s tím byli spokojeni. Picassova vnučka Marina se totiž v roce 1999 pokusila zažalovat svého strýce Clauda se slovy: „Nemohu tolerovat, aby jméno mého dědečka bylo používáno k prodeji něčeho tak banálního, jako je auto.“ Tenkrát nijak nezohlednila skutečnost, že její teta Paloma vydělala jmění prodejem parfémů a šperků s malířovým jménem.
Vztahy byly v rodině napjaté už od roku 1973, kdy slavný umělec zemřel, protože se její členové snažili dosáhnout dohody při rozdělování majetku v tehdejší hodnotě 650 milionů liber. Vraťme se však k samotnému autu, protože je jedním z nejstarších „nových“ aut, jaké tehdejší redaktoři našeho internetového magazínu testovali, a tak jsme se rozhodli nahlédnout do testu z roku 2000, v němž jsme se věnovali modelu s atmosférickou osmnáctistovkou o 85 kW (115 koních).
Citroën Xsara Picasso se začátkem nového stal jedním z hitů na českém trhu a byl vyprodaný na řadu měsíců dopředu. V dobovém testu se píše, že jedním z největších lákadel bylo využité vnitřního prostoru. „Ve všech směrech nabízí dostatek místa a ani na zadních sedadlech cestující nijak netrpí. Pracovišti řidiče dominuje střední konzola s krátkou řadicí pákou a multifunkční displej situovaný uprostřed palubní desky. Na toto ne příliš časté uspořádání se dá vcelku rychle zvyknout, zvláště pohodlné je řazení nedaleko od volantu,“ píše se v testu.
V praktickém interiéru se redaktorům navíc líbily různé odkládací prostory, včetně schránek v prostoru pro nohy na zadních sedadlech, a přijatelné bylo i zpracování, i když se palubní deska odrážela v čelním skle. Naopak se jim nelíbila výrazně klesající kapota, která komplikovala parkování v těsných prostorách, protože nebyla vidět. Řidiči museli dát především na svůj subjektivní odhad.
Nejsilnější dostupná benzinová motorizace s maximálním výkonem 85 kW (115 koní) přitom byla vnímána jako lehce podprůměrná. Už při polovičním zatížení bylo picasso líné při rozjezdech a zasloužilo by lepší zpřevodování. Hlučnost motoru se však projevovala až ve vyšších otáčkách a v kombinovaném režimu si řekl o 8,4 litru na 100 kilometrů a ve městě jezdil i za deset.
„Jízda s Picassem se nijak neliší od řízení "nízkých" aut. Vůz se v zatáčkách chová prakticky neutrálně, přechod k nedotáčivosti dá najevo jen velmi nenápadně, takže řidič má dost času na reakci. Podvozek, vycházející z modelu Xsara, má ale prodloužený rozvor a odlišnou konstrukci zadní nápravy. Díky tomu se výrobci podařilo eliminovat boční náklony vozu a zlepšila se také jeho směrová stabilita. Rodinný charakter auta podporuje i měkké odpružení a účinné brzdy bez náznaků jedovatosti,“ píší redaktoři.
Citroën Xsara Picasso nakonec vyšel z testu jako rozumné auto za dobrou cenu. Vyráběl se v letech 1999 až 2010, přičemž v Brazílii se montoval až do roku 2012. Celkem bylo vyrobeno přes 1,7 milionu vozů a přímým nástupcem modelu se stal modernější Citroën C4 Picasso.
