Co Čechům nejvíce vadí na elektromobilech? A mají v něčem pravdu?
Náš národ patří mezi největší skeptiky, co se elektromobility týče. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ovšem většina z nás ani v žádném elektrickém autě nikdy neseděla.
Elektrická auta vyvolávají vášně především kvůli tomu, že je (nejen) evropští politici tlačí až příliš na sílu. Automobilky z toho neobviňujte, ty jenom musejí plnit politické zadání a ideálně ještě také tvořit zisk, což ovšem kvůli ochlazujícímu trhu aut s lokálně bezemisním pohonem není zase tak jednoduché.
S elektromobily mám najeto několik desítek tisíc kilometrů. Moje první zkušenost se datuje do roku 2012, kdy jsem jezdil s BMW i3 s malým akumulátorem s využitelnou kapacitou 18,2 kWh, který vystačila zhruba na 150 kilometrů.
Od té doby ovšem elektromobily ujely dlouhou cestu a v mnoha ohledech se staly plnohodnotnou alternativou ke spalovacím autům. Účinnost elektrického pohonu se pohybuje minimálně okolo 80 %, kdežto spalovací motory mají pouze poloviční efektivitu. Elektromobily jsou navíc dynamičtější, mají rychlejší odezvu na sešlápnutí plynového pedálu, jsou nesrovnatelně kultivovanější, tišší a samozřejmě lokálně bezemisní. Pokud je navíc nabíjíte výhradně z obnovitelných zdrojů, kromě částeček z pneumatik a brzd žádné jiné přímé emise škodlivin neemitují.
Na druhou stranu nelze zapomenout na to, že navzdory zlevňování jsou elektrické vozy stále dražší než konvenční soupeři. Ani samotné dobíjení není tak praktické ani rychlé jako tankování benzinu či nafty. Pokud navíc nemáte možnost pravidelně doplňovat elektřinu z levnějšího domácího zdroje (za slunečních dnů ideálně ze solárů), postrádá elektromobil smysl. Velkou část surovin k výrobě trakčních akumulátorů, jejich těžbu a zpracování navíc má pod palcem komunistická Čína, závislost na nepříliš přátelských ropných mocnostech proto měníme za jiné zlo.
Češi podle různých průzkumů patří mezi největší skeptiky ohledně elektromobility. Také proto naše země patří mezi evropské státy s nejnižším podílem těchto aut. V letošním roce jim pomáhají záruky na úvěr ve výši až 200 tisíc korun bez DPH, díky čemuž se prodeje meziročně zvýšily z 2992 na 4167 exemplářů za první pololetí.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK se ovšem v elektromobilu svezlo pouze 22 % dotazovaných Čechů. Více jak tři čtvrtiny respondentů s nimi tudíž nemá přímou zkušenost. „Češi elektromobilům nejvíce vytýkají ekologické dopady likvidace autobaterií (87 %) a zmiňují také nedostatek kovů pro jejich výrobu (72 %). Dalšími častými výhradami jsou vyšší riziko požáru (70 %), celkově nulový rozdíl mezi dopady spalovacích a elektrických vozů (70 %), destrukce auto-moto odvětví v Evropě (68 %),“ přibližuje výsledky průzkumu Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Staré trakční akumulátory lze přitom použít pro skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyšší riziko požáru je spíše hoax. Na druhou stranu je pravda, že když už elektrické auto zahoří, je výrazně těžší ho kvůli baterii uhasit. V ostatních otázkách není úplně jednoznačné, jestli mají pravdu odpůrci, či příznivci aut s lokálně bezemisním pohonem.
I přes zmíněné výhrady vnímají dotázaní Češi pozitivní přínos elektroaut k čistšímu životnímu prostředí. Většina lidí totiž uznává bezemisní provoz elektromobilů (76 %) a jejich tichý provoz v okolí silnic (84 %). Lidé také oceňují vyspělou výbavu (77 procent) a dynamické vlastnosti (61 %). V současné době navíc disponujeme zásobami surovin, které by stačily k výrobě 4,7 miliard elektrických aut s akumulátorem s kapacitou 50 kWh.
