Drogy za volantem v Česku: S vědou se nemá cenu hádat, jeďte raději autobusem

Aby bylo jasno už na začátku: drogy za volant jednoduše nepatří, a to v žádném případě. A přesto s nimi policisté bojují mnohem déle, než byste si mysleli. Nemyslíme tím pouze šlágry televizních novin a časopisových titulků jako konopí, kokain, heroin či amfetaminy. Nejvážnější problémy (nejen) na cestách pořád způsobuje tolik oblíbený a společensky mnohem akceptovanější alkohol, který jsme již za drogu přestali považovat.

To ale neznamená, že by nebezpečí s ním spojené někam zmizelo. Stačí jenom zběžně prohlédnout statistiky. Ze všech 92 217 šetřených nehod v roce 2024 fi guroval u zúčastněných alkohol v 4558 případech, tedy zhruba v 3,14 % případů. Naproti tomu všechny ostatní látky, spadající pod souhrnný název „drogy“, se podílely na dopravních nehodách v 416 případech, tedy v 0,29 %.

Jídlem vystřízlivíš. Nebo ne

Není se čemu divit, dle většiny dostupných statistik je Česko vlastně rájem neřestí. Jak ukázal průzkum z roku 2019, na poli konzumace alkoholu jsme na špici. Ne sice úplně první, se 17 litry na rok na osobu nás v Evropě deklasovali Rumuni, ale druhé místo s 13,3 litru je pořád alarmující. Není proto divu, že je dechová zkouška na alkohol součástí každé silniční kontroly od roku 2010.

U alkoholu je čas rozpadu ještě docela jednoduchý na pochopení, protože jej tělo odbourává lineárně, tedy určité množství za určitý čas. Současně to ale znamená, že vám ve vystřízlivění nepomůže žádný přípravek, pití nebo jídlo. „Neexistuje něco takového, že se najím něčeho mastného, a alkohol z krve zmizí rychleji. Jediné, co u odbourávání funguje, je jednoduše čas,“ vysvětluje Jaroslav Zikmund, odborník v oblasti toxikologie.

Nepil jsem, nafoukal jsem

Často se mluví i o tom, že nula není tak úplně nulou, protože policisté musí započítat i odchylku měřicího zařízení, která činí 0,24 ‰. Pokud je tedy „nafoukaná“ hodnota v rozmezí od 0,01 do 0,24 ‰, měli by strážníci opakovaně měřit po 15 minutách. Pokud řidič dozná požití alkoholu nebo jeví známky ovlivnění, delikt se dále řeší jako přestupek, tedy i se zákazem řízení minimálně na šest měsíců. Pokud ale řidič nejeví známky ovlivnění, alkohol v krvi nedozná a druhé měření neukáže nic, policista pouze sepíše úřední záznam.

S pohádkami u policistů ale u většího množství alkoholu v krvi nepochodíte. „Všichni lžou. A z mého úhlu pohledu je to směšné, protože my umíme opravdu přesně zjistit, zda je řidičova výpověď v souladu s realitou. To tady byla jedna paní, která říkala, že nafoukala poté, co si dala bonboniéru s likérem. Vypočítali jsme, že by toho musela sníst 4,5 kila,“ zakončuje expert rozpravu o alkoholu.

Názor: Drogy, migranti a automobilový průmysl dostal pár facek

Roman Šitner

Novinky

21

Nebezpečí na druhou

Hned po alkoholu je druhým nejčastěji zjištěným deliktem látka, kterou většina z nás vnímá jen jako výstřelek porevolučních let. Ve skutečnosti jsme ale její kolébkou a policisté na to musí být dlouhá léta připraveni

Metamfetamin, známý pod bývalým obchodním názvem pervitin, například přestala východoněmecká armáda používat až v roce 1988, syntetizovali jej ale poprvé již v roce 1893, téměř století předtím. Z hlediska statistického je pak jednou z nejnebezpečnějších drog za volantem a bohužel také jednou z nejrozšířenějších, a to zejména ve Středočeském, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Dohromady za rok 2024 fi guroval v 172 nehodových šetřeních s pěti úmrtími a devíti těžce zraněnými osobami.

V souladu s charakteristikou drogy, která se proslavila zejména jako hnací motor úspěchu nacistické bleskové války, je nejčastější příčinou nehody pod vlivem metamfetaminu nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky. Řidič má zrychlené a ostré reakce, optimistický odhad svých schopností a těkavou pozornost. Po zrychlení organismu ale zpravidla následuje ekvivalentní pád. Nebezpečí tady tak nehrozí jen tehdy, když droga účinkuje, ale také když odeznívá a řidič za volantem usne.

V hospodě či na internetu se pak často doslechneme a dočteme, že nejčastějšími „feťáky“ jsou kamioňáci, protože jim povzbuzující droga umožňuje ujet delší vzdálenosti bez pauzy. Taková vyjádření však nejsou ničím podložená a v reálném světě ani nikdy nebudou – policie by musela kontrolovat každý jeden nákladní vůz. Ani statistiky nehodovosti tomu neodpovídají, násobně nejvíc uživatelů pervitinu policie zadokumentovala v osobních autech, více než v náklaďácích jich v minulých letech bouralo i na jízdním kole.

Alkohol jako polehčující okolnost?

Navzdory populárním mýtům o tom, že alkohol za volantem byl kdysi brán jako polehčující okolnost, historické prameny tomu nenasvědčují. Že za volant patří pouze řidič s bystrými smysly, bylo poprvé defi nováno již v roce 1928, kdy bylo řízení pod vlivem alkoholu bráno jako „nepřístojné chování na veřejném místě, kterým je ohrožována veřejná bezpečnost“, konkrétní hladina alkoholu v krvi, která by vylučovala způsobilost k řízení, ale nebyla stanovena až do 1. ledna roku 1961. Tehdy vstoupila v platnost vyhláška ve znění: „Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů (lihoviny, víno, pivo i jiné nápoje obsahující více než 0,75 objemových procent alkoholu) před jízdou i během jízdy.“

Nehody aut s chodci: Proč je to problém hlavně v noci?

Tomáš Dusil

Bezpečnost

4

Kouření zkracuje řidičák

Nebudeme si nic nalhávat, dát si k pivu „špeka“ alias cigaretu marihuany je pro někoho běžná realita, riskuje tím ale mnoho – a nemusí ani sedět za volantem. Zatímco totiž panuje obecná představa o tom, že kouření marihuany, tedy konopí s obsahem THC vyšším než 0,3 %, je legální, není tomu ani zdaleka tak. Držení jakéhokoliv množství takto potentního konopí je v tento moment v ČR zakázáno, zdání legality podporuje pouze fakt, že se posuzuje jako přestupek s pokutou do výšky 15 000 Kč. Takový postih vám tedy hrozí, pokud u vás policie najde třeba jednoho jointa nebo zjistí, že pěstujete tři sazenice rostliny. Pokud ale toho jointa někomu posunete, dáte či prodáte, jedná se už o trestný čin distribuce, v krajním případě šíření toxikomanie, za což hrozí i odnětí svobody.

Nutno říct, že prozatím. Letos v květnu totiž Poslanecká sněmovna ČR schválila novelu trestního zákoníku s volnějšími pravidly, v červenci byla tato novela schválena i senátem a podepsána prezidentem. Od 1. 1. 2026 vám tedy za držení 100 g konopí doma či 25 g na veřejnosti nic hrozit nebude, nad 200 g doma či 50 g na veřejnosti ale pořád půjde o trestný čin. Na zákaz jakékoliv propagace či distribuce se novela nijak nevztahuje. Pokud to pro nás nevypadá důležitě, opak je pravdou. Lehké rozvolnění pravidel totiž může na silnicích vyvolat častější kontroly, protože se policie bude snažit důsledky změny sledovat. A tady už se nás problematika začíná přímo týkat.

Testování drog na silnicích

Policista vás totiž testem ze slin může zkontrolovat za jakýchkoliv podmínek a nemusí mít žádné důvodné podezření kvůli tomu, že by šlo o odebrání biologického materiálu. V zákoně o silničním provozu je defi nováno, že policisté jsou oprávněni vyzvat řidiče k vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem či jinou návykovou látkou, a „lízací testy“ jsou tady přesně na to – aby policista mohl orientačně zjistit přítomnost látky bez mnohem invazivnějších odběrů krve.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek pak zmiňuje, že je osoba povinna se takovému vyšetření podrobit, pokud existuje důvodné podezření, že „pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek“. Už samotný akt řízení ale může být důvodem ke kontrole, policista tak opravdu může dát „líznout“ komukoliv. Nemusí, ale rozhodně může. K odběru krve ale už opravdu důvodné podezření mít musí – a je jím právě pozitivní screeningový test.

Přítomnost drog u nás policisté kontrolují testy DrugWipe 5 A či SP na kontrolu přítomnosti omamných a psychotropních látek ze slin, resp. slin a potu. Ty zjišťují přítomnost metabolitů THC, amfetaminů, metamfetaminů, opiátů a kokainu, tedy ne přímo přítomnost zakázaných látek, ale látek, na které se v lidském organismu dále rozkládají.

Kontroverze ohledně používaných testů spočívá v tom, že jsou známé případy s falešnou pozitivitou například na amfetaminy a metamfetaminy. To může být spojeno jak s výrobní vadou, tak třeba i citlivostí na křížovou kontaminaci – policie ale disponuje neveřejným seznamem látek, které mohou vyvolat pozitivní výsledek, a měla by na tuto skutečnost brát zřetel. Říká se taky, že křížovou kontaminaci může způsobit i větší množství makových buchet, a náš kolega Martin Karlík se jal tuto teorii ověřit v praxi.

Makovými buchtami za hranici zákona?

Na internetových fórech se dočtete, že konzumace máku může vést k pozitivnímu výsledku testu na drogy. Vyzkoušeli jsme jeden test ze slin, konkrétně Dräger DrugCheck 5-Panel, a test na 10 drog z moči od IVD Biotech. I přesto, že se fi gurant doslova „přežral“ makovými koláči, závinem a dalšími makovými dobrotami z pekařství poblíž redakce, test vždy ukázal negativní výsledek. Tedy že dotyčný je čistý. Možná bychom museli pořídit nějaký mák pochybné kvality, který obsahuje vyšší množství opiátů a tu a tam se objeví omylem v běžných prodejnách potravin. Dát si buchty s mákem tak můžeme asi bez obav.

Podcast Za volantem: Nehodový formulář vyplníte v mobilu

redakce AUTO.CZ

Videa

Řídit, nebo kouřit

Toxikolog má v problematice lízacích testů a falešné pozitivity či negativity jasno. „Můžeme zde hodiny kritizovat jejich vlastnosti nebo testovat jejich přesnost – nic tím ale nedokážeme. Směrodatný je v každém případě rozbor krve, orientační test také nemůže posloužit jako důkaz.“

Po pozitivním nálezu tak následuje odebrání vzorků krve a moči na místě určeném policií. Konečný výsledek by měl spoléhat na průměr z dvou testů rozličných metod a sleduje se koncentrace účinných látek v krvi, která je defi nována v tabulce.

Z ní pak vyplývá, že na rozdíl od alkoholu, u něhož pracujeme s nulovou tolerancí, je situace s ostatními návykovými látkami poněkud složitější. Je zde stanovena minimální hranice, pod kterou se nejedná ani o přestupek, a v případě prokázání hodnoty nižší než v levém sloupci tabulky bude řidiči navrácen řidičák. Hodnota vyšší, ale pořád nižší než v pravém sloupci znamená, že jde o přestupek. V tom případě hrozí řidiči pokuta 7000 až 25 000 Kč, zákaz řízení na 6 až 18 měsíců a 6 trestných bodů.

Tady by měli zbystřit především kuřáci marihuany, a to i ti sváteční. „Hladina nastavená pro kuřáky THC je u nás velmi přísná. Její účinné látky se totiž nerozkládají rovnoměrně, například jako u alkoholu. Tělo si navíc umí vytvořit toleranci, a tak se může stát, že u pravidelných uživatelů se i po pár dnech nekouření v krvi najde hladina v rovině trestného činu,“ upozorňuje. A že v době odběru je řidič dokonale při smyslech a nejeví známky ovlivnění kognitivních funkcí? To u nás zákon nezná. „Ta hladina je daná a nízká. Kuřákům marihuany tak vždy říkám – buď tráva, nebo řízení. Obojí nejde. V rámci naší legislativy se tyto dvě věci prostě přímo vylučují,“ dodává znalec v oboru toxikologie.

Pozor i na léky

Kuriózní, ale docela běžnou situací je to, když jsme zdrogovaní nad rámec zákona, a ani o tom nemusíme vědět. Typickým příkladem jsou některé léky výrazně ovlivňující schopnost řídit motorová vozidla. Upozorňuje na to i toxikolog Zikmund. „Mezi lékem a drogou z chemického hlediska není rozdílu. Rozdílnost je daná cílem aplikace dané látky, množstvím a legislativou – to, co je v jednom státě lékem, v jiném může být drogou, či to, co bylo kdysi lékem, je nyní již drogou.“ V praxi se občas setkává i s jistou nekázní jak na straně pacienta, tak i na straně lékařů.

Byli jste u zubaře v lokální anestezii? V ten den raději na řízení zapomeňte. „Lékař by měl pacienta poučit, může se ale stát, že na to zapomene. Svým známým z praxe radím, aby nechali pacientům raději podepsat informovaný souhlas, tím pádem je krytý doktor a je jasné, že pacient dostal náležitou informaci,“ dodává. Lékař by měl rovněž oznámit tuto skutečnost na místní úřad s rozšířenou působností. Například proto, aby si strážníci věděli ověřit, kdo řídí auto napsané na pacienta.

Pojišťovna kopíruje zákon

Jsou i případy, kdy se před zákonem požití alkoholu či drog neprokáže, ale ani nevyvrátí – například u nehody, kde se viník mohl napít alkoholického nápoje bezprostředně po vykonání skutku, například zkratovým jednáním ze stresu. Zatímco zákon takové jednání může zohlednit, dotyčnému nakonec vždy vystaví účet pojišťovna. A to doslova, jelikož řízení pod vlivem alkoholu či drog je porušením smluvních podmínek.

Pojišťovna samozřejmě v takovém případě poškozenému škodu zaplatí, následně ji ale bude vymáhat od viníka. A to platí nejen u povinného ručení, ale také u havarijního pojištění. Ba co víc, účet vám pojišťovna pošle i v případě odmítnutí dechové zkoušky. „Pojišťovny v tomto případě kopírují zákon. Pokud se tedy u řidiče potvrdí přítomnost drog či alkoholu tak, že to policie vnímá jako přestupek či trestný čin, řidič bude platit ze svého,“ tvrdí mluvčí Kooperativy Milan Káňa. Sednout za volant ve stavu se tak opravdu nikomu nevyplatí. Materiální škody jsou ten menší problém – někdo může hlavně přijít o život.

Nehoda náhle vyřadila rodinnou mazdu z provozu. Co teď koupit? Volba překvapila nás i rodiče

Jan Faltýsek

Novinky

89

Jak dlouho se jednotlivé drogy drží v organismu?

THC

• detekce z moči: 1 – 30 dní (výjimečně déle, v závislosti na intenzitě předchozího užívání, při občasném užívání se testy negativizují cca do 14 dní)
• detekce z krve: do 14 dní (při občasném užívání se testy negativizují cca do 10 dní)
• detekce ze slin: stejně jako u krve

Pervitin

• detekce z moči: 3 – 21 dní (v závislosti na intenzitě předchozího užívání, při občasném užívání se testy negativizují cca do týdne)
• detekce z krve: 1– 3 dny
• detekce ze slin: stejně jako u krve

Extáze

• detekce z moči: max. 14 dní (při občasném užívání se testy negativizují cca do týdne)
• detekce z krve: 1 – 3 dny
• detekce ze slin: stejně jako u krve

Kokain

• detekce z moči: do 12 – 24 h
• detekce z krve: do 24 h
• detekce ze slin: stejně jako u krve

Heroin

• detekce z moči: 2 – 3 dny
• detekce z krve: 1 – 2 dny
• detekce ze slin: stejně jako u krve

Zdroj: Svět Motorů