Extrémy Škody Octavia první generace: Za dvacet i dvě stě padesát tisíc!
Poprvé se představila v roce 1996, výroba přitom skončila až o čtrnáct let později! Víc než dostatečně dlouhá doba, aby se po českých bazarech vyskytovaly opravdové cenové extrémy. A my jsme je našli! Jeden za 22 000 Kč, druhý potom za 249 900 Kč. Cenový rozdíl 227 900 Kč. Vyrážíme extrémům vstříc!
EXTRÉM Č. 1: 22 000 Kč
Za jedničkovou octavií ze dna cenové nabídky vyrážíme s fotografem Jirkou Pekárkem do Liberce. Vyhlédl jsem si benzinovu verzi 1.6 MPI/ 55 kW z roku 1998. Najeto by měla mít 160 000 km. Navíc na internetu visela docela slibná fotografie. Na dvaadvacet tisíc až podezřele zachovalé auto…
S Jirkou postáváme na ploše místního bazaru. Čekali jsme oplocené parkoviště s dřevěnou budkou uprostřed a obsluhou připomínající kapsáře z pražského nádraží. Zkrátka prostředí odpovídající naší dumpingové octavii. Ono ale ne. Areál fi rmy JoLaCar sice není áčkovsky rozlehlý, upravená budova i samotná plocha však působí profesionálně.
Po prodejci zatím ani stopy, octavii za „dvacet“ tak hledáme na vlastní pěst. Vzhledem ke zmíněným rozměrům bazaru úplně stačí, abych se postavil
na špičky a plácek proletěl očima. Mám ji! Stojí na kraji, ale je tam! A takhle na třicet metrů vypadá snad ještě líp než na fotce. S ubývajícími metry, jak
s Jirkou ke škodovce postupujeme, už částku 22 000 Kč začínáme chápat. Čelní sklo s metrovou prasklinou, dvě místa zasažená korozí… A s opravdu hodně po užitým interiérem. Hlavně zadní sedačky. Asi sloužily různým účelům. U auta jsme pořád sami, aspoň může Jirka udělat pár obrázků. V záloze máme připravenou pohádku o tchánovi, který mé manželce musí vybraný vůz vyfotit. „Víte, chci pro ženu auto na obouchání. Řídit teprve začíná, takže hledáme něco v podstatě na odpis,“ připravuju si v hlavě příběh. Potřeba zatím není.
„Tchán“ tak nerušeně fotí – auto je odemčené a já se vydávám do prodejny.
Testovací jízda
Žije! V kanceláři si podáváme ruce, na řadu přichází pohádka o ženě „řidičce“. Ptám se na stav hnědé octavie. „Samozřejmě odpovídá ceně, ale jezdí
v podstatě normálně,“ odpovídá prodejce, od pohledu sympaťák. „Zlobí jenom přední zavěšení, výměnu potřebují brzdové kotouče,“ pokračuje s představováním vozu a ze skříně bere klíčky.
Cestou ještě zmíní prasklé čelní sklo, to už ale znovu stojíme u oktávky. Prodejce bere za kliku řidičových dveří. „Ještě jsem zapomněl, nejdou zvenčí otevřít,“ omlouvá se a řidičovo místo zpřístupňuje od spolujezdce. Usedá za volant, startuje motor. A podívejme se, chytne na první dobrou! Otevíráme kapotu. Zkouším udělat dojem tím, že odšroubuji víčko oleje a odborně přezkoumám, jestli na něm náhodou není bělavá suspenze. „To by svědčilo o průniku chladicí kapaliny do maziva. Potom bychom mohli důvodně předpokládat vadné těsnění pod hlavou. Nebo hůř, rovnou zničenou hlavu válců!“ pohrozím zdviženým ukazováčkem po recitaci rozumů nabraných u kolegy Vaculíka.
Na prodejce musí mít nacvičený projev pozitivní dopad, nabídne totiž testovací jízdu bez své účasti. „Vezměte i tchána, ať auto pořádně vyzkoušíte. Tady nahoru vede taková příjemná cesta, u hospody se pak můžete otočit,“ vytyčuje nám trasu.
S „tchánem“ tak usedáme do auta a vyjíždíme z brány bazaru. Hned na začátku testovací jízdy, po překonání obrubníku, musím dát za pravdu prodejci – přední zavěšení bude opravdu potřebovat servis. Sebemenší přibrzdění rozvibruje brzdový pedál i volant, zpomalení doprovází vytrvalý kovový zvuk.
Jinak ale octavia vlastně jede celkem normálně. Řazení funguje lehce a přesně, vůz nikam netáhne, výfuk bude proděravělý nejspíš jenom přiměřeně.
Škodovka naprosto spolehlivě topí, osmiventilová šestnáctistovka zatahuje příjemně odspodu. Za 22 000 Kč těžko chtít něco víc.
Vracíme se k bazaru, octavii parkujeme na své místo. Jirka dofocuje detaily, já mířím do kanceláře. „Ale jo, mojí ženě ještě může udělat dobrou službu,“ hodnotím testovací jízdu a vracím klíče. „Doma jí ukážeme fotky a uvidíme, co řekne,“ loučím se. Prodejce se usměje, předá vizitku s kontaktem a klíče od octavie za 22 000 Kč zamyká do skříňky.
EXTRÉM Č. 2: 249 900 KČ
Výprava pokračuje, tentokrát míříme do Chrudimi, kde na nás čeká Škoda Octavia s přeplňovanou osmnáctistovkou z roku 2001. Za necelých dvě stě
padesát tisíc. Že jde o naprosto nehoráznou částku? Že se octavia s tímto motorem prodává o nějakých sto tisíc levněji? Pravda, v chrudimském Auto Moto Centru mají ale speciální, unikátní kousek. Octavii Long!
Pamatujete na rok 1999? Tehdy se představila octavia první generace prodloužená o 80 mm. Miloš Zeman se totiž rozhodl nahradit svoji tatru jiným vládním vozidlem, muselo však jít o tuzemský výrobek. A protože v Mladé Boleslavi ještě neměli k dispozici Superb…
Kariéru odstartovala prodloužená verze slibně. Vzpomenete si na tehdejšího předsedu vlády, jak si na zadní sedačce spokojeně zkoušel stoleček? To jsme v televizi, novinách a časopisech ještě viděli. Pak se prý ale Zeman při nastupování praštil do hlavy a Octavii Long přestal mít rád. „Možná pro příští vládu,“ údajně dodal směrem ke škodovce.
O dva roky později se na frankfurtském autosalonu představil Superb. S prostorem pro nohy několikanásobně větším než u Octavie. Provizorní řešení v podobě prodloužené verze přestalo být potřeba.
V Chrudimi ale žije. A pozor, navíc ve faceliftové podobě! Modernizovanou Octavii Long vyrobila Škodovka jenom v pěti kusech! Jeden z nich si v prodejně chrudimského bazaru s Jirkou prohlížíme.
Octavia samozřejmě není zaparkovaná na ploše. Vedle velkosériových modelů by působila jak operní zpěvačka na vesnické zábavě. Pro „vládní“ limuzínu našli v Chrudimi odpovídající vyhřáté místečko v showroomu.
K prodejci tentokrát nemířím s naší osvědčenou pohádkou „O ženě bouračce a tchánovi s fotoaparátem“. To by tentokrát asi nezafungovalo. Musím změnit taktiku.
„Upřímně jsem se na Octavii Long přišel jenom podívat,“ přiznávám na začátku. „Sháním jedničkovou octavii s přeplňovanou osmnáctistovkou a mezi inzeráty jsem narazil na tenhle kousek,“ podávám vysvětlení a prohlížím si interiér. „A když jsem o longu řekl tady tátovi, nedal jinak a musel jet se mnou,“ vysvětluji. Jirka se nad svým rodinným převtělením vůbec nepozastavuje a s dovolením prodejce začíná s fotografováním.
Premiérské místo
Znovu máme štěstí na ochotný personál. Nejdřív se nám dostává zevrubného výkladu o původu vozu. „Tato octavia se do vládních služeb nikdy nedostala,“ zahajuje příběh prodejce. „Prvních pár let strávila v depozitu v Mladé Boleslavi. Odtud ji vysvobodil původní majitel, který auto používal na každodenní dojíždění do práce. Než se dostala k nám, zvládla nějakých sto dvacet pět tisíc kilometrů,“ pokračuje s výkladem, jeho kolega přitom škodovku postrkuje kousek z jejího stání. Abych si mohl vyzkoušet premiérské místo.
Jak v superbu se sice roztahovat nemůžu, rozdíl proti jedničkové octavii je ale hodně znát. Jako by na délku a rozvor nabrala víc než osmdesát milimetrů. Po slavném stolečku se však sháním marně. „Do modernizovaných modelů už se nedodával,“ vysvětluje prodejce a přikládá ještě servisní historii. „Auto jezdilo výhradně do značkových dílen a je v podstatě v původním stavu,“ prozrazuje. „Měnila se jenom kapota, některé díly jsou nově nalakované. V roce 2007 při orkánu Kyrill totiž na octavii spadl kus střechy,“ předkládá další fakta. Zasažená místa si prohlížím, stopy po krytině ale na autě nejsou absolutně vidět.
Pro sběratele
Zajímá mě, jestli se na unikátní kousek ptají zákazníci. „Octavii Long klasicky inzerujeme, spíš ale slouží jako takový poutač. Lidé se podívají, vážný
zájemce se zatím ozval jenom jeden – z Německa,“ oznamuje prodejce. „Tuhle octavii si těžko někdo koupí jako normální rodinné auto, spíš to bude
nějaký sběratel. A když se neprodá, nechá si ji majitel autobazaru. Sbírá tatry,“ končí s vyprávěním prodejce.
Říkáme si, jestli není na takový osud ještě brzo. Vypadá jako nová, reprezentativně působí i po letech… Octavia Long by si určitě zasloužila oficiální jízdu ve vládní koloně. Nebo třeba prezidentské, když se na Hradě bude obměňovat vozový park. Přáli bychom jí to.
Závady a problémy Octavie I
Zvlněné brzdové kotouče: Vznikají vibrace při brzdění. Příčinou je nesprávné zacházení a poddimenzovaná přední náprava.
Zatuhávající lopatky turbodmychadel: Vede ke kolísání výkonu. Netýká se motoru 1.9 TDI/66 kW do roku 2001.
Poruchy senzorů hmotnosti nasávaného vzduchu u TDI: Následkem je snížený výkon motoru.
Zatuhávající tandemový mechanismus stěračů: Teče do nich a jejich klouby zatuhnou. Po roce 2000 konstrukční změna.
Opotřebení startérů: Paradoxně pak nestartuje hlavně teplý motor TDI.
Krátká životnost ložisek kol: Na některé exempláře byla namontována nekvalitní ložiska.
Klepání příčných stabilizátorů: Vinou vůle v silentblocích, možné levně opravit.
Nestabilita zádě vinou vymačkaných silentbloků nápravy: Unavené silentbloky zadní nápravy zhoršují už tak průměrné jízdní vlastnosti.
Praskající mechanismus elektrického stahování oken: Závada charakteristická po všechny modely vycházející z Volkswagenu
Golf čtvrté generace.
Prasklá horní příčná ramena zadní nápravy u 4x4: Pokud zatuhnou jejich čepy, mohou prasknout zadní ramena.
