Ford Bronco (1966–1977): První SUV od amerického Forda
Prvním SUV (Sport Utility Vehicle) americké automobilky Ford byl model Bronco, vyráběný v pěti generacích až do roku 1996 (šestá měla premiéru v roce 2021). První generace měla pohon všech kol řadovým šestiválcem nebo motorem V8.
S myšlenkou na výrobu malého terénního automobilu Ford přišel na začátku šedesátých let minulého století produktový manažer Donald N. Frey. Navrhl jej Paul G. Axelrad a první hliněné studie byly vyrobeny v létě 1963. V únoru 1964 schválil Lee Iacocca finální model pro výrobu, která byla koncem roku 1965 zahájena ve Fordově továrně na nákladní automobily ve Wayne, stát Michigan. Název Bronco znamená v angličtině divokého nebo napůl ochočeného koně ze západu USA.
Původně byl Ford Bronco vyvinut jako kompaktní terénní (off-road) vozidlo s vlastním podvozkem, určené k tomu, aby na americkém trhu soupeřilo s modely Jeep CJ-5, International Harvester Scout a Toyota Land Cruiser. Pro modelový rok 1978 připravil Ford zvětšenou druhou generaci, využívající zkrácený rozvor pickupů Ford série F, konkurující na trhu s modely Chevrolet K5 Blazer a Dodge Ramcharger. Zpočátku se Bronco dobře prodávalo, ale postupně se zájem zákazníků přesunul k modelům SUV s lepším chováním na silnici a o Bronco klesal zájem.
Podvozek
První generace modelu Bronco byla postavena na rámovém podvozku (foto), vyvinutém speciálně pro tuto modelovou řadu. Rozvorem náprav 2337 mm (92 palců) se Bronco řadilo velikostí mezi CJ-5 a Scout (ve srovnání s novějším CJ-7 mělo rozvor kratší jen o 25 mm). Pro zjednodušení výroby byly všechny exempláře prodávány s pohonem všech čtyř kol a standardní třístupňovou manuální převodovkou s řadicí pákou na sloupku řízení (později byla řadicí páka umístěna na podlaze). Přední kola byla nezávisle zavěšena a odpérována vinutými pružinami. Diferenciál Currie Dana 30 byl v roce 1971 nahrazen diferenciálem Dana 44. Tuhá zadní náprava byla odpružena podélnými listovými pery a rovněž vybavena diferenciálem. Na všech 15palcových kolech byly kotoučové brzdy.
Pohonné jednotky
Při zahájení prodeje v srpnu 1965 používalo Bronco k pohonu všech kol upravený řadový šestiválec s objemem 2781 cm3 (170 kubických palců) z modelu Ford Falcon. Motor měl nejvyšší výkon 105 koní (78 kW) při 4400 min-1 a točivý moment 214 Nm při 2400 min-1. Bronco s pohotovostní hmotností 1450 kg s ním dosahovalo rychlost 128 km/h. Od roku 1973 se stal standardním motorem řadový šestiválec s objemem 3273 cm3 a výkonem 85 k (62,5 kW).
Později obohatil nabídku motorů vidlicový osmiválec s objemem 4942 cm3 a výkonem 134,5 k (99 kW). Pro modelový rok 1969 byl objem tohoto motoru V8 zvýšen na 4956 cm3. Od roku 1973 vyslyšel Ford žádosti zákazníků a na přání začal dodávat vozy Bronco s třístupňovou automatickou převodovkou.
Karoserie
První generace SUV Ford Bronco se prodávalo s třemi typy karoserií: dvoudveřovým modelem Wagon, dvoudveřovým Pickupem s poloviční kabinou (half-cab) a otevřeným Roadsterem. Všechny modely měly rozvor náprav 2337 mm (92 palců) a Wagon (foto) měl vnější rozměry 3863 x 1748 x 1814 mm (délka x šířka x výška). Přední maska byla společná pro všechny uvedené modely a měla široké mřížování s nápisem FORD uprostřed a světlomety, které byly společně se směrovkami umístěny v rozích karoserie. Design vozu byl podřízen jednoduchosti a hospodárnosti, takže všechna okna byla plochá a nárazníky byly vyrobeny z rovných C-profilů. Zadní okno se dalo otevřít směrem nahoru a zbývající část zádi směrem dolů. Náhradní kolo bylo umístěno vzadu na masivním rámu s vyčnívajícími závěsy.
Základní cena Wagonu byla stanovena na 2194 $. Za příplatek se dala pořídit mimo jiné přední klubovková sedadla, rádio a přídavná benzinová nádrž. Příslušenství zahrnovalo například sněžný pluh, naviják nebo bagr. Pro modelový rok 1967 připravil Ford verzi Bronco Wagon Sport s řadou chromovaných doplňků na karoserii a krytů kol. Verze Sport se odlišovala červeným nápisem FORD na přední masce. Od roku 1970 se Bronco Sport stalo samostatným modelem. V modelovém roce 1972 se Bronco začalo prodávat ve vrcholné verzi Ranger s ozdobnými pruhy na karoserii, specifickými kryty kol, látkovými potahy sedadel a koberci.
Praktický Ford Bronco Pickup (foto), nazývaný také half-cab, měl dvoumístnou kabinu a za ní nákladový prostor se zadní stěnou sklápěnou směrem dolů. Pickup měl přední masku lakovanou v barvě vozu a náhradní kolo umístěné v nákladovém prostoru. Vzhledem ke slabému prodeji pickupů ve srovnání s wagonem byla v roce 1972 jejich výroba ukončena. Ford místo toho uvedl do prodeje větší kompaktní pickup Ford Courier.
Zajímavou variantou modelu Ford Bronco byl čtyřmístný roadster (foto) s přístupovými otvory místo dveří. Náhradní kolo bylo umístěno za zadní lavicí. Roadster měl jednoduchou palubní desku s kruhovým sdruženým přístrojem vlevo od dvouramenného volantu velkého průměru. Prodej roadsteru nedosahoval očekávaných čísel, a proto byla jeho výroba v roce 1968 ukončena.
Aby Ford vyhověl federálním předpisům, doplnil Bronco v letech 1967 a 1968 couvacími světly v zadních skupinových svítilnách a bočními pozičními světly. V rámci drobných úprav v modelovém roce 1977 byla vyčnívající víčka nalévacích hrdel palivových nádrží skryta za výklopnými dvířky.
Svoje kvality prokazovaly Fordy Bronco na terénních závodech na dlouhé vzdálenosti. Závodní tým Stroppe/Holman/Moody (SHM) se s vozy Bronco zúčastnil řady těžkých soutěží v terénu, například Mint 400, Baja 500 a Mexickou 1000 (později nazvanou Baja 1000). V roce 1969 poslal SHM šest vozů Ford Bronco na soutěž Baja 1000. O dva roky později začal Ford prodávat „balíček“ Baja Bronco zahrnující posilovač řízení s rychlým převodem, automatickou převodovku, rozšířené podběhy kol s pneumatikami Gates Commando, ochranný oblouk, zesílené nárazníky, polstrovaný volant a výrazné lakování karoserie v barvách červená, bílá a modrá. Balíček stál přes 5560 amerických dolarů, přičemž standardní Bronco s motorem V8 stálo 3665 $. Není proto divu, že jich bylo prodáno jen 650.
