TEST Ford Explorer 3.0 V6 EcoBoost Hybrid ST-Line – Americký sen?
Po více jak roce se nám do redakční garáže vrátil Ford Explorer, který se tentokrát pokusil dokázat, že mu není cizí ani sportování.
Design, interiér
Ford Explorer, americké SUV uvedené s poslední generací opět i na evropské trhy, nejspíš není třeba dlouze představovat. Ostatně když ho potkáte na ulici, jen velmi těžko si ho s něčím spletete.
Zatímco v zámoří patří Explorer spíš mezi ta menší full-size SUV, na starém kontinentu je s délkou 5049 mm, výškou 1778 mm a šířkou (včetně zrcátek) 2285 nepřehlédnutelným drobečkem. A to ani nezmiňuji tradiční nádech amerického designu s dlouhou a poměrně vysokou kapotou, výraznou maskou chladiče, pořádnými světlomety, atd. Rozvor (3025 mm) navíc hned na první pohled naznačuje, že vnitřní prostor bude takovým tím americkým způsobem královský.
Možná si teď ale říkáte, proč tu máme explorer znovu, když se v prvním klasickém redakčním testu objevil již v dubnu loňského roku a od té doby neprošel žádnou výraznější změnou? Odpověď je jednoduchá - zatímco první testovaný explorer se nám ve verzi Platinum snažil dopřát pohodu na cestách, nyní testovaný explorer ve výbavě ST-Line chce ukázat, že mu není cizí ani sportování.
Rozdíl mezi dvojicí výbavových stupňů, které tvoří na starém kontinentu kompletní nabídku, je přitom evidentní už na první pohled. Zatímco výbava Platinum sází na chromovanou okázalost, ST-Line má doplňky jednoduše (přesto elegantně) lakované černou barvou.
Černá tedy zdobí horní mřížku chladiče, střešní ližiny, spodní lišty obou nárazníků, dekor zadních dveří, logo Explorer na kapotě nebo spodní části bočních dveří. Na obou předních blatnících navíc objevíme logo ST-Line. U testovaného vozu pak ještě stojí za zmínku parádní metalická modrá barva Atlas, za kterou se připlácí 22.900 Kč. Pokud byste ale zatoužili po unikátních lacích, připravte si 32.900 Kč.
S výjimkou tažného zařízení (+29.900 Kč) už si ale za nic jiného připlácet nemusíte. Už ve standardu je totiž auto postavené na 20“ litých kolech, má adaptivní přední LED světlomety, vyhřívané čelní sklo a nechybí ani rozměrná panoramatická střecha s elektrickým ovládáním.
Osobně se mi design Fordu Explorer pořád velmi líbí a zatím stárne velmi důstojně. Na českých silnicích se navíc stále jedná o poměrně vzácný kousek, za nímž se vždy rád otočím. Auto totiž působí v českém provozu výrazně, dominantně a strhává na sebe pozornost. Dvojnásob to platí na parkovišti, kde obvykle přetéká z parkovacího místa a manévrování s ním je místy náročnější.
Americká pohoda
To jsou ale vcelku běžné strasti s americkými auty, způsobené jejich velikostí. Kabina je ovšem místem, kde nadstandardní rozměry naopak oceníte. Místa je totiž ve Fordu Explorer přehršel. A to jak pro posádku, tak pro náklad i různé drobnosti.
Ať už si sednete do kterékoliv ze standardních tří řad sedadel, vždy kolem sebe budete mít dostatek prostoru. Vpředu posádku potěší komfortní a prostorná sedadla se sportovním tvarováním, která mají elektrické nastavení snad ve všech myslitelných směrech, včetně bederní opěrky, funkci vyhřívání i odvětrávání a nechybí jim ani masážní funkce.
V druhé řadě sedadel najdeme posuvnou lavici i nastavitelný sklon opěradel, díky čemuž si lze vzadu vytvořit opravdu královský prostor. Cestování zde navíc zpříjemňuje spousta světla z velkých oken i standardní panoramatické střechy, vlastní nastavení ventilace, vyhřívané krajní sedačky a nechybí ani nabíjecí USB porty (A i C) nebo klasická domácí zásuvka.
V podlaze zavazadelníku pak najdeme standardně sklopená další dvě sedadla, která se vyklápí i sklápí elektricky prostřednictvím tlačítek v zavazadelníku. Snad jen škoda, že po jejich vyklopení je nutné vymyslet, kam uložit roletku. Ta je navíc uchycena v bocích vozu poněkud nešťastně a u testovaného kousku už bylo na bočních plastech vidět, že její nasazení není zrovna intuitivní a spolehlivé. V závislosti na nastavení druhé řady nicméně explorer nabízí překvapivě využitelnou třetí řadu. Se svými 183 cm jsem byl schopen si relativně rozumně sednout sám za sebe v každé řadě, jen v té poslední už jsem cítil, že rezerva nad hlavou není kdovíjaká. V druhé i třetí řadě navíc najdeme i ISOFIX body.
Po stránce odkládacích přihrádek a prostor není co řešit, explorer je zkrátka připraven pojmout všechno, co si do něj nanosíte. Zejména vpředu stojí za vyzdvihnutí velká přihrádka pod středem palubní desky, prostorné kapsy ve dveřích a velká loketní opěrka. Nedostatkem odkládacích míst však nebude trpět ani posádka vzadu.
Dodejme, že zavazadelník nabízí v pětimístném provedení objem 635 litrů po roletku, respektive 1137 po střechu. Při vyklopení poslední dvojice sedadel se dostáváme na 240, respektive 330 litrů po střechu. Naopak při sklopení všech sedadel nabídne explorer objem po střechu až 2274 litrů. V zavazadelníku se navíc schovává i přihrádka pro elegantní ukrytí nabíjecích kabelů a 18“ ocelová minirezerva.
Kvalita zpracování sice bývá u Fordu a amerických automobilů obecně vcelku kritizována, osobně mi však tentokrát v exploreru nic nechybělo, ani nevadilo. Slícování i čalounění se zdálo být naprosto v pořádku. Skvěle navíc působilo i černé perforované čalounění s červeným kontrastním prošíváním jak na sportovně tvarovaném volantu, tak i sedadlech.
Volant přitom příjemně padne do rukou, tlačítka jsou na něm logicky rozmístěna a velmi se mi líbí i celková ergonomie kabiny. Na vertikálně umístěný displej jsem si vcelku rychle zvyknul a za pochvalu stojí i stále ve větší míře tlačítkové ovládání většiny hlavních funkcí.
Displeje v kabině, tedy infotainment i digitální přístrojový štít, nabízí vcelku jednoduchou grafiku, ta je však přehledná, intuitivní a většinu času poměrně svižná.
Motor, jízdní vlastnosti
Opět milé překvapení
Ford Explorer je na evropském trhu oficiálně dostupný pouze s jedinou motorizací, kterou je plug-in hybridní 3,0litrový motor V6 EcoBoost s kombinovaným výkonem 336 kW a 825 Nm točivého momentu.
Pohonné jednotce jsem se poměrně detailně věnoval již v prvním testu, nyní bych tak snad jen v rychlosti připomněl, že samotný dvakrát přeplňovaný šestiválec generuje nejvyšší výkon 261 kW, zatímco v desetistupňové automatické převodovce uložený elektromotor nabízí 75 kW.
Téměř 2,5tunové SUV tak dokáže na stovku zrychlit za rovných šest sekund a uhání až 230 km/h, zatímco vodou chlazená lithium-iontová baterie s využitelnou kapacitou 10,7 kWh nabízí v letních měsících elektrický dojezd okolo 35 až 40 kilometrů na nabití a možnost čistě elektrický jízdy do rychlosti až 134 km/h.
Připomenout se pak jistě sluší, že explorer je standardně vybaven pohonem všech kol, který upřednostňuje zadní nápravu. Praktiky při každém rozjezdu, dokonce i za sucha a vyšších teplot, sice vůz aktivuje pohon všech kol, při ustálených rychlostech je však vidět, že motor roztáčí pouze kola zadní. Při prudké akceleraci za jízdy se však opět připojí i přední náprava.
Pohonné ústrojí přitom nabízí příjemný zátah, převodovka předvádí velmi plynulé řazení a celkově je projev motoru za běžných okolností velmi kultivovaný. Při přepnutí do sportovního režimu však motor nabízí i poměrně zajímavé charisma, převodovka začne kvalty střídat rychleji a ve vyšších otáčkách nechybí motoru ani hutný zvuk, podtrhující charakter velkého amerického SUVčka.
Proti prvnímu testu, tehdy výbavové linie Platinum na přelomu zimy a jara, se toho po stránce spotřeby mnoho nezměnilo. S nabitou baterií a v hybridním režimu dokáže vůz mile překvapit, s klesající kapacitou se však spotřeba postupně vyhoupla až na rozmezí 8,5 až 9,5 l/100 km při klidné jízdě. Vcelku pozitivní však je, že ani svižná jízda s vybitou baterií nevyhnala ukazatel spotřeby přes 11 l/100 km. Díky nádrži na 70 litrů navíc rozhodně nemusíte mít obavy z dojezdu.
Trochu však stále zamrzí, že kvůli emisím CO2 71 g/km nemá vůz nárok na elektrické značky a s nimi spojené výhody. Pevně totiž věřím, že tenhle drobný bonus by možná dokázal zlákat řadu dalších potenciálních zájemců.
ST-Line
Nejvýraznější změnou, nepočítám-li estetické změny v interiéru a exteriéru, je u výbavové linie ST-Line odlišné nastavení řízení a podvozku. Už při prvním pohybu volantem tak cítíte, že je jeho chod tužší, nicméně osobně mi tohle nastavení posilovače spíš vyhovovalo.
Větší obavy jsem měl ze sportovního odpružení s tužším nastavením podvozku, jenže i ty se nakonec ukázaly být liché. Proti výbavové linii Platinum, která rozbité okresky žehlila s naprostou samozřejmostí, působí podvozek modelu ST-Line skutečně tužším dojmem, ostré nerovnosti prozrazuje lehkým dusotem a ve vyšších rychlostech působil na rozbitých silnicích možná i trochu neklidně a vyžadoval drobné korekce volantem. Naopak na kvalitním asfaltu bylo cítit, že si podvozek nechá líbit mnohem víc. V zatáčkách se karoserie tolik nenakláněla, vůz působil stabilněji a více vybízel k vytěžení potenciálu výkonného šestiválce.
Na úzkých českých okreskách je však stále potřeba si pamatovat, že explorer je pořádný kus auta a k trochu rozevláté jízdě potřebuje mít dostatek prostoru. Totéž ale platí i na parkovištích, kde je ideální dvakrát si rozmyslet, kde vlastně auto necháte. S manévrováním sice pomáhá 360° kamerový systém, jehož rozlišení je spíše průměrné, i tak ale hrozí, že se s volantem pořádně natočíte a někdy to ani nemusí stačit. Ostatně i testovaný vůz už nesl drobné šrámy z parkoviště.
Závěr
Ford Explorer je skutečně velmi příjemné auto, které od své premiéry neztratilo na zajímavosti. Jeho vzhled je výrazný, vnitřní prostor působivý, zátah 3,0litrového plug-in hybridního šestiválce návykový a vlastně ani ta spotřeba není nejhorší. Zvlášť, pokud si najdete čas na pravidelné zapojení vozu do zásuvky.
Osobně jsem měl trochu obavy z tuhosti podvozku ST-Line na českých silnicích, jenže byly vcelku zbytečné. Ano, výbavová linie Platinum nabízí vyšší úroveň komfortu, ta je však vykoupena možná až příliš velkou plavností, která může být například na zakroucených okreskách spíše k zlosti. Nastavení podvozku i řízení ve verzi ST-Line přidává řidiči více jistoty, za což platíte jen nepatrnou ztrátou pohodlí na nejrozbitějších cestách a méně exkluzivními detaily v kabině i exteriéru.
Navíc výbava ST-Line potěší i o kousek nižší cenou. Zatímco Platinum přijde na 2.039.900 Kč, za ST-Line dáte 2.019.900 Kč. Prakticky vše už je přitom zahrnuto ve standardní výbavě a jediné příplatky se budou týkat maximálně výběru laku, tažného zařízení, prodloužené záruky nebo volitelného příslušenství.
Samozřejmě máte pravdu, že to není cena nejnižší, Ford Explorer však na českých silnicích stále není tak často vidět, svým systémovým výkonem šlape na paty sportovně laděným SUV konkurence a navíc působí jako exkluzivní vůz. Osobně ho tedy vnímám jako vlastně docela zajímavou volbu.
Nejlevnější verze modelu | 2.019.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid PHEV AWD, ST-Line) |
Základ s testovaným motorem | 2.019.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid PHEV AWD, ST-Line) |
Testovaný vůz bez příplatků | 2.019.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid PHEV AWD, ST-Line) |
Testovaný vůz s výbavou | 2.042.800 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid PHEV AWD, ST-Line) |
Plusy
- Výrazný vzhled
- Vnitřní prostor
- Bohatá standardní výbava
- Vysoký výkon
- Zajímavé jízdní vlastnosti
Minusy
- Nedosáhne na nízkoemisní značky
- Omezený elektrický dojezd
- Náročnější na manévrování