Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ford Sierra XR8: Jihoafrický homologační speciál měl ohromnou V8 z Mustangu

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 15. 11. 2019 • 23:06
19
2
Zobrazit náhledy (19)
Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8 Ford Sierra XR8

Fordy Sierra s pořádnou porcí koní pod kapotou nenesly pouze slavné jméno Cosworth. Existovalo i auto, kterému daroval srdce neméně proslulý americký příbuzný...

Když se řekne ostrý Ford Sierra, všechny napadne jako první Cosworth, lhostejno jaký přesně, s písmeny RS i bez nich, ve kterékoli karosářské verzi. Jenže je tu ještě jedna výkonná specifikace, kterou museli evropští zákazníci oželet, na starý kontinent se v době své aktivní kariéry jako taková vůbec nedostala. Její kolébkou byla Jihoafrická republika.

V této zemi měly, případně dodnes mají výrobní závody velké automobilky. A ty stvořily v 70. a 80. letech minulého věku mnohá zajímavá auta. Oblíbenou kratochvílí byla instalace obřích motorů V8 do jinak nám dobře známých modelů. Proč? Hlavně pro závody tamního šampionátu cestovních aut. Takovým strojem byl i Ford Sierra XR8. Výjimečná záležitost, protože zástupce této řady poháněly jinak pouze čtyř- a šestiválce. Navíc se místní produkce hodila, protože v 80. letech minulého věku byla JAR z politických důvodů pod embargem – exportu i importu.

Americké srdce

Číslo na samém chvostu označení ovšem hovoří jasně: pod kapotou tentokrát trůnil osmiválec. Nešlo o výtvor pološíleného tunera, ale aktivitu samotné tamní pobočky Fordu. Pro motor nemuseli konstruktéři daleko, nabízel se sám. Vidlicový pětilitr z Mustangu. Pochopitelně toho tehdy vyráběného, dnes ne úplně ceněné třetí generace na platformě Fox. Agregát Windsor OHV, pro ctitele přesných čísel s objemem 4942 cm3 byl spojen s řádně tvrdou spojkou a ne zrovna přesnou manuální pětistupňovou převodovkou Borg-Warner T5.

Tohle výhradně pětidveřové auto, za jehož vývoj byl zodpovědný hlavní inženýr Rudi Greggus, vypadalo hodně usedle, leč zdání klamalo... Údaj o největším výkonu, 161 kW (219 koní) v 4750 otáčkách, nepůsobí na papíře nijak zvláštně, navíc se jedná o měření dle optimistické normy SAE. Jenže nemusel být seškrcen přísnými americkými emisními limity, navíc ho vyráběli lokálně v motorárně v Pretorii. Existoval také ještě oficiální katalog Ford Performance Parts, takže hodnoty přes 500 koní nepředstavovaly výjimku, přesto tyto vozy neopustily běžné silnice...

Tvrdší šasi a delší nos

Sierra XR8 však nebyla žádným polovičatým projektem. Velkému a těžkému motoru, vážil o 33 kg více než v nám dobře známá V6 Cologne 2,8 l z XR4i a posledního Capri, se musel přizpůsobit podvozek. Jihoafričtí inženýři tedy nainstalovali tužší tlumiče (vpředu o 50 a vzadu o 40 procent). Vzpěry McPherson se prodloužily, aby mohla být namontována větší kola, hnací hřídel musel být vyroben na zakázku, totéž platilo o příčnících.

Pevnější příčný zkrutný stabilizátor zůstal jen vpředu, zezadu zmizel, aby auto nebylo tolik nedotáčivé. Mimochodem, zadní nápravu darovala Granada. Prodloužen byl o celých pět centimetrů i „nos“, ani tak ne kvůli pohonné jednotce samotné, nýbrž proto, aby se sem vešel větší chladič. Celkem se změnilo nebo bylo upraveno 246 dílů.

Rychlá a náročná

Standardní XR8 dosahovala rychlosti 231 km/h, z klidu na stovku zrychlovala během 6,7 s, jihoafrický Car naměřil v testu v roce 1984, pravda, méně optimistických 6,96 s. Stošedesátku pak zvládla během 17,8 s. Čtvrt míle (402 m) s pevným startem jí trvalo 15,7 s a stačila akcelerovat až na 150 km/h, poloviční vzdálenost mohla prolétnout za 10,4 s tempem 128 km/h. Žádný louda to rozhodně nebyl, i když vážil 1275 kg. Pravda, spotřeba se pohybovala mezi 11,3 a 17,7 litry na 100 km, i když asi zajímala málokterého vlastníka, vidlicový osmiválec prostě žádá za své služby pořádnou porci benzinu...

Výroba byla spuštěna v Port Elizabeth poblíž Kapského Města v červnu 1984. Vzniklo jen 250 silničních kusů a ani o jeden víc, k homologaci v tamní skupině 1 jich byly potřeba dvě stovky. Doslova se po nich zaprášilo, prodaly se ještě před prvním závodem sezóny 1985, zbylou padesátku ještě Ford dovyrobil navíc. Za kus si účtoval 27,5 tisíce randů, což by při zahrnutí jihoafrické inflace a po přepočtu současným kurzem odpovídalo směšným 661 tisícům korun, ale tohle číslo berme s rezervou... Všechny byly v diamantové bílé s černě oplastovanými boky a nárazníky. Dvojité křídlo z třídveřových XR4i představovalo standard, modrý pruh a patřičný nápis na zádi taktéž.

Úzká a trochu nemotorně vypadající maska s trojicí vodorovných žeber byla rovněž svébytná, čtyřkomorový karburátor Holley potřeboval hodně čerstvého vzduchu... Sierra XR8 se na závodních tratích postavila třeba speciálu BMW 745i série E23, tedy na základě první generace, ale i v Evropě známým Alfám GTV6. A jezdci si ji pochvalovali, na jihoafrických okruzích se s ní proháněli do konce sezóny 1988... Jména John Gibb, Willie Hepburn a Serge Damseaux nejsou světové proslulá, nicméně v Jižní Africe jde o legendy, Damseaux později jezdil dlouhé roky rallye.

Neposlušná

XR8 prozradí zvuk motoru. Vidlicový osmiválec zní jako v muscle caru. Prostě a jednoduše vydává pěkný rachot. Na mokru bude s tímhle autem jistě „zábava“, neboť se rozhodně nejedná o čtyřkolku, newtonmetry, konkrétně 374 N.m v v nízkých 3250 otáčkách, putují jen dozadu. Kdyby se kdokoli posadil za její volant, raději při dobrém počasí. Poměrně vysokoprofilové, konkrétně šedesátiprocentní pneumatiky šířky 195 mm obuté na patnáctipalcových kolech Ronal se sedmičkou paprsků vypadají spíše komicky.

Na vlhkém asfaltu a v ostrých zatáčkách se pohybují na hranici přilnavosti a „dvouplošník“ v tom, aby záď nevlála moc nepomáhá. Nic pro nezkušené za volantem, ostřílené borce to ale baví. S plynovým pedálem je nicméně nutné zacházet opatrně a brzdy nebyly optimální už z výroby. Přední vrtané kotouče AP Racing měly průměr 281 mm a čtyřpístkové třmeny, zadní klasické a menší pocházely od ATE, ale ani to moc nepomáhalo, padlo na ně dost práce. Auto je hodně těžké přinutit zatočit. Není divu, že většina osmiválcových „sirek“ se závodními geny skončila v rukou nezkušených řidičů rozložená na prvočinitele.

Napadeno kutilem

XR8 je tak trochu chuligánská, člověk se v ní pere i s řazením. Jednička a dvojka jsou navíc dlouhé jako Lovosice... Interiér není třeba moc řešit, kvalita vnitřku osmdesátkových fordů nebyla nijak valná, ani ta estetická, ani na dotek, o výdrži nemluvě. Je pravdou, že tady se modrý ovál s čalouněním šedým velurem alespoň snažil... Přístroje mají ovšem metrické cejchování, imperiální jednotky zde nepoužívají.

Zbylé exempláře si jihoafričtí sběratelé hýčkají a i kdyby byl některý z nich na prodej, převoz z jihu černého kontinentu do Evropy je ekonomický nesmysl. Nehledě k časově náročné a extrémně komplikované byrokracii. V JAR se ale přece jezdí po té správné straně silnice a tamní auta mají tedy volant vpravo.

Do Británie

Nenašlo by se tedy něco v Británii? Ze Spojeného království je to k nám přece jen o dost blíže a pár kousků tu skutečně jezdí. Občas se objeví i nějaký na prodej. V Jižní Africe díky podnebí auta nekorodovala, v Albionu už jsou přírodní podmínky trochu jiné. Většina exemplářů byla ovšem dále modifikována – nejen zevnitř, ale také zvenčí. Z motoru Mustangu nebyl žádný velký problém dostat ani tisícovku, případě i 1200 koní. Proto se tahle dnes kultovní auta účastnila v JAR nelegálních nočních závodů, hlavně na předměstí velkých sídel, třeba v průmyslové oblasti Johannesburgu.

Takový kus ale českou testací historiků projde jen těžko... XR8 je totiž dost stará na to, abyste ji u nás přihlásili na veteránské značky. Agregáty sužují vadná těsnění pod hlavou, úniky oleje a vadná vodní čerpadla, dílů je však obecně k dispozici dost, hlavně v USA, pořád jde o Mustang, že? Provozuschopné kompletní auto ovšem vyjde na 7,5 tisíce liber (222,6 tisíce korun), v dobré kondici na desítku (tedy necelých 297 tisíc) a výstavní stav zhruba na dvojnásobek, tedy nějakých 593,5 tisíce korun. Za raritu se platí a nabídka je prostě a jednoduše velmi omezená.

Také XR6

XR8 možná postrádá sexappeal pozdějších přeplňovaných dvoulitrových RS Cosworthů, případně limitky RS500, přitom se výkonově nachází mezi nimi a právě jen druhá jmenovaná omezená série ji dokázala v přímém souboji porazit. A hlavně – přišla dříve. Kromě osmičky existovala i XR6 v podobě pětidveřového liftbacku, avšak s třílitrovým vidlicovým šestiválcem Essex a plochou přídí bez mřížky.

Bodykit osmiválcové verze navíc vypadá trochu jako z levného supermarketu. Ale přitažlivá i zábavná určitě je a vyjde na mnohem méně, protože za hezký a původní RS Cosworth s jedním párem dveří dnes dáte celkem bez problémů 1,5 milionu...

Zdroje: Auto Bild Klassik, Wikipedia, Modern Classics Magazine, ClassicCarsForSale.co,uk, FastestLaps.com, AccelerationTimes.com, ClassicCarAuctions.co.uk, CarAndClassic.co.uk, Car Throttle, drive2.ru, BringATrailer, CarMag.co.za, CarJager, Autocape, African Muscle Cars

Foto: Ford South Africa, ClassicCarAuctions.co.uk, CarAndClassic.co.uk,

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Ford novinky
| 17. 11. 2019
Ford Novinky na jednom miste: http://www.fordauto.sk/

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku