Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Historie doplňování paliva. Jak se tankovalo v minulosti?

AutoProfi AutoProfi 11. 5. 2021 • 07:05
9
40
Zobrazit náhledy (9)
Druhý snímek pochází z amerického filmu Holky z pumpy (Gas Pump Girls) z roku 1979. Pojednává o konkurenčním boji dvou krachujících benzinových pump v jedné ulici. Když jeden z majitelů najme k obsluze čerpadla mladé a přitažlivé dívky, druhá benzinová pumpa může zavřít. Nostalgický památník na bývalou pumpu stojí v Božím Daru v Krušných horách. Starý výdejní stojan tu přečkal do 21. století u nově zbudované stanice pohonných hmot. Je to naše nejvýše položená pumpa (1030 m. n. m.). Přelévání pohonných hmot z demižonů do vozu proběhlo roku 1910 před hotelem v Písku Začátkem sedmdesátých let na Mírovém náměstí v Nové Bystřici dominuje vpravo stanice pohonných hmot Benzina. Tmavé skvrny na vozovce pocházejí od rozlité nafty a benzinu během přečerpávání a pomalu kontaminují centrum města. V současnosti tady žádná pumpa samozřejmě nestojí.

Současné čerpací stanice se spoustou doplňkových služeb jsou zcela odlišné od mnohem dříve budovaných. Jak vypadaly v začátcích?

Jak vypadají dnešní benzínky nebo-li pumpy se spoustou doprovodných služeb je současným motoristům důvěrně známo. Jak ale vypadaly pumpy v začátcích motorismu či v polovině minulého století si pamatuje málokdo.

Na našem území začala vznikat síť benzinových stanic od roku 1906, kdy bylo u nás první sčítání automobilů a motocyklů (73 aut a 228 motorek). Se současnými čerpacími stanicemi se však ty tehdejší nedají srovnat. Byly velmi malé, s malými nádržemi, s jedním či dvěma stojany, mnohdy bez pořádného úkrytu pro obsluhu pumpy před nepřízní počasí. V současnosti takové pumpy u nás nenajdete, ale v chudém světě ještě ano. Je to nespravedlnost doby, že za motoristické veterány se platí miliony, zatímco stejně starým pumpám se věnuje minimální péče. Nemohou se totiž zúčastnit společných srazů…

Palivo z drogerie, hotelu atd.

V počátcích se palivo prodávalo na kilogramy a přepravovalo v demižonech. Do jednoho se vešlo 35 l. Palivo prodávali převážně drogisté a hokynáři, ale i hoteliéři, dokonce i někteří lékárníci. Proto se v roce 1904 usnesli členové klubu motocyklistů, že je potřeba vytvořit síť čerpacích stanic. Jejich výstavba se ale plně rozběhla až po první světové válce.

Místa, kde se začaly pumpy budovat, se nalézala především na náměstích, tedy v centru měst a důležitých obcí. Časem snad každé město ve střední Evropě mělo ve svém středu mimo obchodů a drobných řemeslnických živností i stanici pohonných hmot. To je dnes nemyslitelné. Představovalo to nebezpečí požáru, výbuchu či znehodnocení podzemních vodních zdrojů a zeminy.

Z center ven

Proto se pumpy po druhé světové válce začaly stěhovat do okrajových ulic sídel. Benzinové pumpy na některých československých náměstích v městských centrech stály až do 70. let minulého století. Dokonce bývaly v mnoha případech významným bodem na poštovních pohlednicích. Dnes si už nedovedeme představit čerpací stanici pohonných hmot na historických náměstích např. v Havlíčkově Brodě, Jeseníku, Jihlavě, Polici nad Metují, Telči, Třebíči…

Autor článku si vzpomíná, jak jako školák chodil s dvoukolákem a kanystrem na pražské Karlovo náměstí k Novoměstské radnici, kde byla pumpa. Chodil tam v 60. letech pro topnou naftu do kamen.

S rozvojem automobilismu stoupala i poptávka po pohonných hmotách. Např. v roce 1913 stál litr benzinu 72 haléřů a nafty 28 haléřů. První distribuční společností v Československu se stala firma Bratři Zikmundové z Prahy-Karlína. Jejich první pumpa začala fungovat v první polovině 20. let. Postupně přibývaly další. Pumpaři měli tehdy slušnou mzdu, která na konci 20. let týdně činila 180 korun, přičemž průměrný dělnický týdenní výdělek činil 120 korun. Před začátkem 60. let obsluhovalo čerpací stanice téměř 1300 pracovníků, téměř ¾ z nich tvořily ženy. V polovině 70. let už bylo čerpadlářů v republice jednou tolik.

Není, a nebude

Benzinové pumpy si zahrály i v mnoha filmech; my si ale literárně připomeneme, jak to ve světě kdysi vypadalo negativně u mnoha pump. V roce 1932 přijel cestovatel František Alexander Elstner (1902 – 1974) jednoválcovou modrou Aerovkou do Jugoslávie. Chtěl doplnit benzin, o čemž se zmiňuje v knize S kamerou a za volantem třemi díly světa v příhodě se zarmouceným prodavačem v červeném fezu: „Není a nebude! V celé Jugoslávii není od včerejška benzin! Máme smlouvu se zahraniční společností, a když vypuknou nějaké obchodní neshody, společnost Jugoslávii trestá. Uzavře hlavní skladiště v Susjepanu…“

Kniha pokračuje: „Nalili jsme do nádrže trochu petroleje. Horký motor se roztočil a z Lovčenu sjíždíme zdarma, s kopce. Jen z brzd se kouří; oddychli jsme si až u moře. V Kotoru benzin byl, ale pod rukou, velmi drahý. Takový přepych si nemůžeme dovolit. Smíme utratit den po dni jen přesně odměřený obnos. Říkají nám, že nedostatek pohonných hmot někdy trvá týden, jindy měsíc. Ještě jsme dojeli do Dubrovníku a tam jsme bezradní.

Stojím na pobřeží a hledám někde v dálce na moři dobrou myšlenku. Pod kamennou hrází se pohupuje člun s naftovým motorem. Opálený Dalmatinec odvazuje lano, dívá se na tři cizince a na modré auto. Pochopil naše starosti.

„Hej, bratře!“ volá na mne. „Pojď ke mně, pojedeme pro benzin,“ rozesmál se. Kolem krásného pobřeží plujeme ke skladištím společnosti, která občas trestá Jugoslávii. Jdu k řediteli. Spočítal kolik je kilometrů z Dubrovníku k maďarské hranici. Tam je benzinu dost.

Obtížen plechovkami nasedám do člunu a houpeme se až k nábřeží, kde čekali moji dva druzi. Vyprahlými horami putujeme potom do Trebinje, Ljubinje, na Mostar a do jižní Hercegoviny.“

Benzin je i není

Něco podobného se F. A. Elstnerovi stalo o třicet let později v Československu. Začátkem 60. let cestovatel F. A. Elstner napsal v knize Tři kluci + km: „Na pobřeží se řadí motoristé a lidé s plechovkami před benzinovou stanicí, označenou tabulkou: Benzin není!

V nádržce nám šplouchá posledních pár litrů, s tím bychom daleko nedojeli. Jdu do dřevěného domku, sídla přístavní správy, snad mi tam poradí.

„Benzin je, benzinu je dost, jen s dopravou to mají těžké,“ řekli mi přátelsky. „Ale počkejte, zatelefonujeme do Znojma a chlapci přijedou s cisternou dřív…“. Zatočili kličkou a zavolali sklad pohonných hmot.

Byli tu ani ne za hodinu. Uspokojili řidiče a zdejší osadníky s plechovkami – ti potřebují náplň do lodních motorů, vařičů a lamp. Vracíme se na hráz a v prvních serpentinách se hoši ještě jednou zahleděli na jezero.“

Podobné zkušenosti ze světa popisují ve svých cestopisech z 50. let i Hanzelka se Zikmundem. Současná hustá síť čerpadel pohonných hmot tyto popsané příhody prakticky eliminuje.

Autor: Jan Dvořák

Související články

Témata
Avatar - Hammunasakra
20. 5. 2021 07:59
Re: to, že je teď benzínu dost
Ano OPRAVDU TO NELZE POCHOPIT https://oenergetice.cz/…fty-musi-skoncit

Prostě nelze https://www.wirtschaftsdienst.eu/inhalt/jahr/2018/heft/8/beitrag/das-ende-der-dieselsubvention-verteilungseffekte-einer-co2-basierten-energiesteuerreform.html

Francouzsky https://www.lemonde.fr/planete/article/2013/03/01/les-moteurs-diesel-entre-subventions-et-dangerosite_1841303_3244.html

Chápu správně že tvůj nepřekročitelný bod = je zvýhodnění sníženou daní vs zvýhodnění vrácením daně. No viz odkazy

Prostě ZVÝHODŇOVÁNÍ jak to pro místní správně vymyslel mikesus = je problém (obecně je problém https://oenergetice.cz/…rgeticky-prechod CO konkrétně na tom odmítáš?

Znovu zopakuji otázku CO konkrétně na tom nechápeš? Odmítáš na těch odkazech pochopit? https://australiainstitute.org.au/…lion-in-2020-21/

V Německu těch jejich asi 5 korun na litr ZVÝHODNĚNÍ nafty proti benzínu dělá asi 9,5 miliardy eur za rok. A hlavně POKŘIVENÍ trhu = nic jako rozhodování jestli vznětový nebo zážehový motor do běžného osobního auta = vlastně NEEXISTUJE

S vtipným bonusem že majitel dieslu kterej má POCIT že je to levnější plus POCIT že má menší spotřebu = v reálu jede na dražší palivo s bonusem že má větší spotřebu ropy = docela vtipný :*)

Tady to je docela přehledně https://www.marketforces.org.au/…based-subsidies/

Tady taky dost jednoznačně ÚSPORA NA DOTACÍCH https://www.thejakartapost.com/…021-savings.html
19. 5. 2021 13:34
Re: to, že je teď benzínu dost
Náchápu proč nevidíš rozdíl mezi zelenou dotovanou naftou a normální nedotovanou naftou.
Avatar - Hammunasakra
19. 5. 2021 13:18
Re: to, že je teď benzínu dost
Ano https://oenergetice.cz/…fty-musi-skoncit

https://www.obnovitelne.cz/…osilnich-dotaci/

Co na tom https://www.wirtschaftsdienst.eu/inhalt/jahr/2018/heft/8/beitrag/das-ende-der-dieselsubvention-verteilungseffekte-einer-co2-basierten-energiesteuerreform.html nechápeš?
19. 5. 2021 10:33
Re: to, že je teď benzínu dost
Ano zelená nafta je dotovaná jelikož stát zemědělcům daň vrací!!!
Normální běžná nafta dotovaná není. Tam stát daň vybírá. Tvoří zhruba 1/3 ceny nafty. Ovšem někteří jedinci to nazývají dotací :D :D
19. 5. 2021 10:10
Re: Dôležité je spomenúť ešte jednu vec
Ano 10 + 15 je 25 ne 40. Jsem rád, že jsme se dopočítali :-D Ovšem 15 let starý auto nemám. Tam už ti to počítání tak moc nejde :-D

2045 to nebudu v důchodu, ale podle dnešních regulí bych měl koncem roku 2045 do důchodu jít.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku