TEST Hyundai Tucson 2.0 CRDi Hybrid – Těžko mu něco vyčítat
Populární jihokorejské SUV Hyudani Tucson, které se vyrábí i v českých Nošovicích, se minulý rok dočkalo faceliftu. Ten kromě jiného přinesl i mild-hybridní model.
Design, interiér
Do rukou se nám konečně dostal faceliftovaný Hyundai Tucson, který se v minulém roce chlubil statutem prvního v česku vyráběného hybridu. A protože je 2.0 litrový motor dostupný jen v nejvyšší výbavě Style, mohli jsme si rovnou vyzkoušet to nejlepší, co vlastně Tucson nabízí.
Dobře stárnoucí fešák
Třetí generace Hyundai Tucson se vyrábí již od roku 2015, minulý rok však automobilka na autosalonu v New Yorku prezentovala lehce omlazený model. A i když jsou změny exteriéru snadno přehlédnutelné, rozhodně se sluší je zmínit.
Automobilka například přepracovala masku chladiče, která se chlubí kaskádovitou mřížkou a odpovídá tak stylu novějších modelů. Změnami prošel i přední nárazník, ten spolu s novými tvary dostal i nově tvarované mlhovky a denní svícení. Hlavní světlomety dostaly ostřejší rysy, technologii Bi-Led a systém automatického přepínání dálkových světel. Vzadu se pak objevuje pozměněný zadní nárazník a sjednocená koncová světla dostala jednodušší tvarování. A i když se jednalo spíše jen o retuš, při srovnání modelů před a po faceliftu je nutno uznat, že Tucson nyní vypadá moderněji a dynamičtěji. Mimochodem – věděli jste, že karoserie má koeficient odporu vzduchu jen 0,33? Při cestování vyšší rychlostí tak vůz slibuje vyšší stabilitu, nižší spotřebu a nižší hlučnost v interiéru.
Tucson je i na své relativní stáří stále dost líbivým modelem, který vám neudělá ostudu ve městě ani před chalupou. Automobilka našla příjemné vyvážení mezi elegancí, sportovností a dobrodružnou povahou, kterou zdůrazňují minimalistické černo-stříbrné plasty na náraznících, prazích a asymetricky tvarovaných podbězích. V nich se mohou objevit kola o rozměrech od 16 do 19 palců, přičemž my jsme díky paketu Style jezdili na těch největších.
Komfortní, moderní, prostorný
A zatímco facelift exteriéru se dá označit jen za velmi decentní retuše, změny interiéru se nesou v duchu revoluce. To je nejlépe patrné na vrchní části palubní desky, která dostala nezávisle stojící obrazovku infotainmentu ve stylu tabletu. Kolem obrazovky navíc zůstala i tlačítka a otočné ovladače, které výrazně usnadňují ovládání – za tohle patří Hyundai velký dík. Samotný infotainment pak nabízí příjemnou grafiku, slušnou odezvu a řadu funkcí. Díky paketu Premium je totiž schopen zobrazovat i záběry 360° okolí vozu a hudbu přehrává prostřednictvím audio-systému Krell. Vrchní část palubní desky je měkčená, stejně jako většina plastů v interiéru, a uprostřed najdeme dokonce i stylové prošívání. Interiér tak působí moderněji, hodnotněji a navíc se může pochlubit i skvělou ergonomií.
Z pozice řidiče máte všechny důležité ovladače krásně na dosah ruky, vše je logicky uspořádané a již po pár dnech se vám ovládání vozu dostane skvěle do krve. Osobně se mi líbilo i umístění tlačítek kousek za voličem automatické převodovky, kde je máte neustále při ruce. Kromě snadné deaktivace stop-start systému tak můžete i rychle přepnout vůz do sportovního režimu, nebo při parkování aktivovat kamery a pohled tzv. z ptačí perspektivy.
Hyundai Tucson 2.0 CRDi Hybrid
Co se prostornosti týče, rozhodně si nelze na nic stěžovat. Kožená a elektricky nastavitelná sedadla z paketu Premium jsou vpředu ventilovaná i vyhřívaná, zadní cestující se musí smířit „pouze“ s vyhříváním. Konstruktéři však mysleli i na nabíjecí USB porty, u opěráků se dá nastavit sklon a nechybí ani loketní opěrka s držákem nápojů. Bohužel už se ale nedostalo na průchod, který by spojoval kabinu se zavazadlovým prostorem. Sedadla jsou navíc dělena v poměru 60:40, takže ani neumožňují sklopení středového opěráku a snadný převoz delších předmětů.
Zavazadlový prostor Tucsonu s 2.0 litrovým naftovým motorem má mít standardně objem 502 litrů bez rezervy a 484 litrů s dojezdovým kolem. Pokud se ale rozhodnete pro Hybrid, automaticky se musíte s rezervou rozloučit, protože na jejím místě trůní baterie. Objem zavazadlového prostoru se navíc snižuje na 459 litrů, což ale v praxi příliš nepoznáte – ke zmenšení totiž došlo pouze v prostoru pod podlahou.
Motor, jízdní vlastnosti
Máte hybrid? A mohl bych ho vidět?
Pod kapotou námi testovaného modelu byla ukryta vrcholná motorizace – 2.0 litrový naftový čtyřválec CRDi E-VGT, který byl navíc doplněn o Mild-Hybrid s 48 V technologii. Samotný diesel nabídne poměrně slušný výkon 136 kW (185 k) a točivý moment až 400 Nm. Hybridní technika pak spočívá v Mild-hybridním startér-generátoru (MHSG) s obousměrným měničem, který je schopen motoru pomoci při akceleraci výkonem dalších 4 - 12 kW (až 16 k). Energie je ukládána a následně čerpána z lithium-iontové baterie o kapacitě 0,44 kWh, uložené v kufru, která je dobíjena energií vzniklou rekuperací při brzdění, nebo při jízdě konstantní rychlostí. Hybridní technologie pod kapotou Tucsonu však bohužel neumožňuje jízdu čistě na elektrickou energii, nebo plachtění ve vyšších rychlostech s vypnutým spalovacím motorem, jak to známe od některých automobilek.
Spolupracuje totiž především se systémem stop-start, kdy při brzdění v rychlostech pod 30 km/h dokáže vypnout motor ještě před úplným zastavením. Během opětovného rozjezdu by pak měl elektromotor v roli startéru pomoci s rychlejšími, plynulejšími a úspornějšími rozjezdy. To by mělo ve výsledku přispět ke snížení emisí CO2 i spotřeby až o cca 7 %.
Pokud jste si ale stejně jako někteří z nás ještě nezvykli na neustálé chcípání motoru na semaforech a pravidelně po nástupu do auta systém stop-start vypínáte, vlastně se tak o většinu přínosů hybridního systému připravujete. Spalovací motor má totiž výkonu víc než dost a tak se obávám, že dalších (max.) 12 kW už se u něj během akcelerace jednoduše tak nějak ztratí.
Pokud jde o samotný spalovací motor a osmistupňovou automatickou převodovku, opět se jen špatně hledají kritická slova. Motor sice není žádným atletem, ve spolupráci s automatickou osmistupňovou převodovkou ale zkrátka funguje, má příjemný zátah, neztrácí dech ani při dálničním tempu a hlavně je ukázkově tichý. Jeho malou slabinou by však mohla být spotřeba.
Hyundai Tucson 2.0 CRDi Hybrid
Tu sice automobilka v kombinovaném režimu udává v rozmezí 5,5 až 5,7 litru, k těmto hodnotám jsem se ale ani nepřiblížil. V městském a příměstském režimu se na displeji palubního počítače objevovaly spíše hodnoty v rozmezí 8 až 8,5 l/100 km, během delších výletů za město však spotřeba nakonec začala klesat někam na úroveň 7,5 l/100 km. Pokud jste však mistry zenového klidu, dokážu si celkem živě představit, že by se spotřeba dala srazit na nějakých sedm. A i když je to více, než automobilka udává, na poměrně velké a těžké SUV s pohonem všech kol a naftovým motorem o výkonu 185 koní mi to nepřijde vůbec špatné. Zvláště při úrovni komfortu, jaký Tucson nabízí.
Až překvapivě neutrální
U podobně velkých SUV jsme totiž zvyklí, že se na silnicích s oblibou chovají jako parník. Současná generace Tucsonu však podle mého názoru našla velice příjemné vyvážení mezi komfortem a relativní jistotou. Dokonce i na 19palcových kolech z paketu Style se podvozku dařilo odfiltrovat většinu nerovností na okreskách za Prahou, aniž by se auto nepříjemně rozhoupalo a zhoršila se jeho ovladatelnost. Naopak zakroucené okresky se dají zdolávat v překvapivě svižném tempu, a to i bez zbytečných náklonů. O nějakém ostrém řezání zatáček samozřejmě nemůže být řeč, kombinace příjemné pozice za volantem, minimálních náklonů a dlouho neutrálního chování však člověku dává pocit relativní jistoty.
Hyundai Tucson 2.0 CRDi Hybrid
Na tom se zvláště v zimních měsících podepíše i systém pohonu všech kol Hyundai HTRAC („Hyundai TRACtion“), který si vyvinula sama společnost Hyundai Motor a s nímž se můžeme setkat i u modelů Genesis. V podstatě se jedná o další z řady automatických systémů, který by měl sledovat a snad i předvídat ztrátu trakce a proto je schopen plynule přesunout až 50 % točivého momentu na zadní nápravu. A pokud byste se snad dostali do úzkých, stále můžete systému poručit, aby napevno rozděloval točivý moment mezi nápravami v poměru 50:50. Jelikož jsme však vůz testovali v období, kdy panovaly tropické teploty, nebylo mnoho příležitostí, jak systém podrobit kvalitnímu testu. Rozhodně bychom ale nedoporučovali brát Tucson do nějakého skutečně náročného terénu, kde by vás mohla zastavit jeho světlá výška 172 mm.
Jediná výtka tak nakonec může směřovat snad jedině k řízení, které působilo až příliš lehce. S tím se však dá bojovat například přepnutím vozu do sportovního režimu, což samozřejmě provází i zvýšení citlivosti plynového pedálu a rychlejší řazení.
Závěr
Závěr
Jak jsem psal již v nadpisu, Hyundaii Tucson se dá jen velmi málo co vyčíst. Tohle SUV se totiž snaží dělat všechno správně a ve většině případů mu to jde. Hezky se na něj dívá, příjemně se řídí a nabízí dostatek prostoru v interiéru i zavazadlovém prostoru. Dělá zkrátka přesně to, co by dělat měl. Ovšem pokud toužíte po něčem víc, třeba emocích nebo sportovnosti, pak se buď koukáte do špatného segmentu, nebo do špatné cenové kategorie. Tucson je totiž hlavně o pohodlné přepravě z bodu A do bodu B.
Příplatek 20.000 Kč za mild-hybridní 48 V systém je pak na zvážení každého. Osobně mi jeho přínos připadá skutečně minimální a tak bych se bez něj dokázal naprosto lehce obejít. Na druhou stranu ale věřím, že se najde spousta lidí, kteří si těch 20.000 Kč rádi připlatí. Ne snad kvůli reálným přínosům hybridního systému, ale hlavně kvůli tomu pocitu, že oni dělají pro životní prostředí něco navíc.
Nejlevnější verze modelu | 449.990 Kč (Tucson 1,6 GDi 4x2) |
Základ s testovaným motorem | 739.990 Kč (Tucson 2,0 CRDi 4x4 + mild-hybrid 48V) |
Testovaný vůz bez příplatků | 789.990 Kč (Tucson 2,0 CRDi 4x4 + mild-hybrid 48V + 8 st. automat) |
Testovaný vůz s výbavou | 892.890 Kč (Tucson 2,0 CRDi 4x4 Mild-hybrid 48V, 8 st. automat, paket Premium) |
Plusy
- Jízdní vlastnosti
- Design
- Prostornost
- Ergonomie
Minusy
- Nepříliš přínosný hybrid
- Vyšší spotřeba
- 2.0 litrový motor jen s nejvyšší výbavou