Jak se žije sběrateli a výrobci dřevěných modelů: Dva blázny spojuje jedna vášeň

Dvě zastávky. A dva blázni. Tím prvním je Petr Marek z Liptálu kousek od Vsetína: vyučený truhlář, jenž se od nábytku přesunul k výrobě dřevěných modelů aut. „Za těch dvacet let práce jsem zjistil, že za nejlepší kombinaci platí třešeň na světlé části a ořech na tmavé,“ poznamenává šestačtyřicetiletý Marek s tím, že na soustružení malých kousků používá ještě hrušku. Ultra piplačka začíná vždy přípravou jednotlivých dílů, kterých u náročnějších vozů může být až 700! „Nejprve si nachystám hranoly a z nich postupně vyřezávám třeba kapotu, blatníky, kabinu a jednotlivé části slepuji,“ popisuje postup Petr. Poté vybroušené dřevo ještě dvakrát nalakuje. Produkce jednoho modelu, který lze pořídit od šesti až do osmdesáti tisíc korun, mu průměrně zabere kolem čtyřiceti dnů. Byť je Petr Marek chodící skromnost, tvořil například pro rakouského konstruktéra Ferdinanda Piëcha, prezidenty Havla, Klause i Zemana nebo české hokejisty. „Slavím první místo s našimi kluky, jež získali ve Vídni v roce 2005, a najednou u předávacího ceremoniálu vidím svoje modely. Rázem z toho bylo dvojité zlato,“ vzpomíná na patnáct let starý triumf Marek a dodává: „A teď už jeďte za panem Boučkem. Tomu jsem již dělal desítky dřevěných vozidel.“

Příběh největší sbírky Bugatti: Drsné vyjednávání a šťastný konec

Majáková rychlovka

Tím druhým bláznem v dobrém slova smyslu je František Bouček ze středočeského Mochova. „Asi mi na stará kolena přeskočilo a je ze mě zase kluk,“ snaží se najít odpověď na pořizování dřevěných modelů ve velkém devětašedesátiletý podnikatel. Drtivou většinu z nich vystavuje zadarmo ve své restauraci, jež je nasáklá motorismem od podlahy až po lustr. „Nedávno jsem je počítal a k vidění se jich tu nachází dvacet osm. Po baráku jich mám ještě víc,“ usmívá se Bouček, u něhož se vášeň do dřevěných volantů, kol a spol. probudila před osmnácti lety a od té doby ho ne a ne pustit. František navíc ke každé zmenšenině z třešně a ořechu přidává návštěvníkům příběh. „Třeba tahle upravená cisternová automobilová stříkačka CAS 32 na podvozku Tatra 818,“ sundává ji Bouček opatrně z poličky, „mi připomíná, jak jsem její skutečnou verzi převážel přes České Budějovice. Nějak se mi zapnul maják, auta uhýbala a já tak ucpané město okamžitě prosvištěl.“

Bývalý závodník má největší sbírku modýlků na světě. A nejen jich

Král hovnocuců

Nejradši má však Bouček zmenšeninu, respektive zmenšeniny legendární Pragy V3S. „Také je jsem si nechal vyrobit cíleně. Když jsem v roce 1981 nastoupil do Pražských kanalizací, jejich opravami jsem trávil celé dny. Takže u nich znám všechny drobnosti. A pan Marek si s nimi pohrál do posledních detailů,“ oceňuje truhlářovy šikovné ručičky sběratel a bleskově pokračuje. „Všimněte si dál tady toho čisticího speciálu Wiedemann & Reichhardt Super 2000: dřevěnou má nejen fekální hadici, ale i vysokotlakou. Jedním slovem fantazie.“ Fascinace fekálními vozy u vitálního seniora vítězí na plné čáře. Proč? „Důvod je prostý. Živím se výrobou nejrůznějších nástaveb, těmi k údržbě kanalizací nevyjímaje. Tudíž jsem si přál je vlastnit i v dřevěné podobě. A upřímně neznám nikoho, kdo by měl víc dřevěných ‚hovnocuců‘ než já,“ hřeje Boučka u srdce svérázné prvenství.

Jak se žije sběrateli zemních strojů: Diagnóza? Bagrofil!

143 nejdražších centimetrů

Aby ale nedošlo k mýlce – mochovská kolekce nejsou jen fekální speciály. Za zmínku rozhodně stojí zmenšenina trucku Mack z americké Severní Karolíny, jež je současně jednou z největších parád, co v liptálské dílně spatřily světlo světa. „Na tohohle macka jsem čekal přes tři měsíce. Taky byl nejdražší. Pánové, ani nevím, kolik měří. Skočím domů pro metr a pomůže mi s tím,“ rozhoduje za nás František. Na délku rovných 143 centimetrů! Zatímco tahač třímáme jak rybáři uloveného sumce, František šplhá pro další poklad z třešně, ořechu a hrušky. Tentokrát z období první republiky. Pivovarské auto značky Praga z roku 1931 si nechal lehce pozměnit na autobusovou verzi. „Unikát, jejž nikde jinde na světě nenajdete,“ hlásí ze štaflí hrdě Bouček.

Americký sběratel s kontroverzním vkusem uklízí garáž. K mání jsou zajímavé kousky

Hozená rukavice

Dva nadšenci. Jedna posedlost. „Pokud bude pan Marek i nadále chrlit jeho skvosty, nápadů nosím v hlavě celou řadu,“ říká klidným hlasem Bouček na návsi Mochova. Z 337 kilometrů vzdáleného Liptálu ve Zlínském kraji se ozývá obdobné naladění. „Jestliže zájem bude, nebráním se absolutně ničemu. Vlastně se na to moc těším,“ sbírá hozenou rukavici Petr Marek. Sami jsme zvědavi, co tohle duo ještě vyplodí.

Víte, že…

… součástí modelů je skleněná vitrína a dřevěný podstavec?

… Petr Marek zasílá dřevěná auta do celého světa? Oblíbená jsou například v Austrálii.

Svět motorů 21/2020