Jak vypadá neférová čínská podpora? A bude muset MG výrazně zdražit?
Dodatečná cla na čínská auta platí od pátku 5. července. Některé značky jsou na tom hůř než jiné. Například MG v Evropě kvůli tomu velmi pravděpodobně bude muset výrazně zdražit.
Mluvilo se o tom dlouho. Nejdříve se čekalo, jak dopadnou červnové volby do Evropského parlamentu, v pátek 5. července pak vstoupila v platnost dodatečná cla na vozy importované z Číny do Evropské unie.
Nové procentuální hodnoty se připočítávají ke standardnímu 10procentnímu clu, které platí pro výrobky dovezené ze zahraničí do EU. Evropské společenství k tomuto kroku přistoupilo kvůli neférové pomoci komunistické vlády čínským automobilkám. Evropská komise její podobu zkoumala přímo v Číně. A jak pobídky ze strany tamních úřadů vypadají?
Jejich rozsah je nakonec větší než se očekávalo. Jedná se totiž o výhodné půjčky od státem vlastněných bank a další financování, granty, pobídky prodejů, nižší ceny pozemků pro výstavbu továren a dotované akumulátory pro elektromobily.
Dodatečná cla nemají jednotnou podobu, záleží totiž na míře státní pomoci, kterou daná automobilka přijímá. Například na vozy od koncernu SAIC, majitele značky MG, jsou uvalena cla v maximální výši 37,6 %. K číslu Evropská komise došla následovně: 1,38 % připadá na zvýhodněné úvěry od státních bank, 8,27 procent zahrnuje ostatní financování, 8,56 % je kvůli různým grantům, 2,28 procent připadá na pobídky na koupi elektromobilů od SAIC, 0,67 jsou zvýhodněné ceny pozemků a nemovitostí a 13,24 procent bylo určeno kvůli dotovaným cenám trakčních akumulátorů.
Pokud tahle čísla sečteme, dostaneme se na 34,4 procent. Zbylých 3,2 % dostal koncern SAIC za to, že s Evropskou komisí nespolupracoval. Pokud budou takto vysoká cla platit delší dobu, dá se očekávat, že vozy MG výrazněji podraží, což by velmi pravděpodobně zastavilo úspěšnou expanzi značky na evropských trzích. Třeba v Česku je MG přitom za první letošní pololetí s 2041 registrovanými novými vozy na 14. místě mezi všemi značkami, když předběhlo například šestnáctý Opel a sedmnáctý Citroën.
Naproti tomu automobilky BYD a Geely (vlastník Volva) takovou podporu od komunistické vlády nedostávají, proto „vyfasovaly“ navýšení pouze o 17,4, respektive o 19,9 procent. Společnost BYD si sice vyrábí vlastní trakční akumulátory, suroviny typu lithia ovšem odebírá od dodavatelů, v nichž podíl vlastní čínský stát.
Navzdory lobbingu a vyhrožování ze strany Číny nakonec dodatečná cla na automobily uvalena byla. Přesto se nejedná o definitivní rozhodnutí. Zdanění nad rámec obvyklých tarifů platí následující čtyři měsíce, během nichž budou evropské orgány vyjednávat s těmi čínskými a také s tamními automobilkami. Čínská vláda mezitím velmi pravděpodobně zavede odvetná opatření proti evropským společnostem (a zřejmě nejen proti výrobcům aut), což se nelíbí především v Německu, jehož automobilový průmysl je na Číně výrazně závislý.
