Kolik stojí závoďák série NASCAR? Proti F1 je to pakatel
V globálně milovaném sportu se točí miliardy dolarů, přitom samotné auto stojí zlomek.
NASCAR alias National Association for Stock Car Auto Racing je v USA divácky nejatraktivnější automobilový sport. Série založená v letech 1947–1948 Billem Francem uhranula fanoušky i z dalších koutů planety, proto se závody přenášejí živě či v záznamu do více než 150 zemí mluvících dalšími 30 jazyky.
Motoristický byznys rotujících miliard dolarů začínal na Floridě, první soutěžní automobily nebyly daleko od sériového stavu. Tovární Oldsmobily, Buicky, Chryslery a Fordy měly navíc improvizované bezpečnostní pásy a další úpravou bylo maximálně upuštění tlaku v běžně dostupných pneumatikách. Za 70 let se toho hodně změnilo, jediná společná věc závoďáků NASCAR a továrních modelů je přítomnost motoru a čtyř kol.
Závodní speciály jsou originálem do posledního šroubku. Hodnota vítězných aut se za posledních 20 let exponenciálně zvýšila. Dávno pominuly dny Alana Kulwickiho, který vyhrál šampionát NASCAR v roce 1992 s ročním rozpočtem dvou milionů dolarů (44 milionů Kč). Současné stáje na špici žebříčku potřebují na sezónu více než 20 milionů dolarů (439 milionů Kč).
Největší část bezmála půl miliardy korun je vyčleněna na konstrukci, údržbu a modernizaci celé flotily závodních automobilů. Většina týmů udržuje v pohotovosti vždy 14 až 20 automobilů. Značné procento rozpočtu bylo tradičně pohlcováno výzkumem a vývojem nových technologií, což může změnit program Car of Tomorrow (CoT), který zahrnuje cenově dostupnější unifikované díly používané všemi v celé sérii závodů.
Náklady na závodní auto NASCAR Sprint Cup
Cenový součet provedeme pomocí závodního stroje třídy NASCAR Sprint Cup. Asi nejdůležitější součást neboli motor před zavedením CoT nemohl překročit objem 5.867 kubických centimetrů, což s sebou neslo omezení produkovaného výkonu atmosférického osmiválce. Když se jede na dvou nejdelších okruzích (Daytona International Speedway, Talladega Superspeedway), musí být auta vybavena restriktorem v sání omezující množství proudění vzduchu do motoru, čímž se sníží výkon, respektive dosahovaná rychlost.
Většina špičkových závodních uskupení staví vlastní agregáty. Montáž kus po kousku trvá klidně přes 100 hodin a finanční náklady končí v rozmezí 45 až 80.000 USD (1 až 1,8 milionu Kč). Profesionální dodavatel pohonných jednotek Hendrick Motosports podporuje čtyři různé týmy Sprint Cupu, ročně to znamená dokončit zhruba 600 prvotřídních motorů.
Dalším důležitým součinitelem úspěchu na dráze jsou pneumatiky. Závodní pryž pro NASCAR opět nemá téměř nic společného se standardním obutím běžných vozidel. Například chybí běhoun, jelikož se upřednostňuje maximální přilnavost k podkladu čili k povrchu závodní dráhy. Závodní gumy jsou také mnohem širší a každou z nich vyrobí někdo ručně z více vrstev pogumovaného materiálu vyztuženého ocelovými lanky. Hotová pneumatika stojí mezi 350 a 450 dolary (7.700 až 9.900 Kč).
Závodníci si nekupují pneumatiky do zásoby, ale v den závodu je pronajímají od společnosti Goodyear coby oficiálního dodavatele. Každý tým si může pronajmout 16 sad čtyř pneumatik, tím pádem se investice do pneuservisu ve Sprint Cupu pohybuje kolem 20 tisíc USD (440.000 Kč).
Od kol se dostaneme rovnou k podvozku, který je (stejně jako karoserie) přizpůsoben maximálně efektivní aerodynamice při zachování bezpečnosti. Auto skvěle drží přímý směr, který koriguje řidič z jediného sedadla uvnitř vyrámovaného interiéru. Strohý kokpit neobsahuje ani rychloměr nebo palivoměr, zvenčí člověk nenajde brzdová světla ani jiné reflektory.
Před zavedením CoT se závodní vozy NASCAR dodávaly pouze ve čtyřech typech: Ford Fusion, Chevrolet Impala SS, Dodge Charger a Toyota Camry. Sestava postrádala jakékoliv moderní asistenty známé z civilních verzí populárních modelů. Auta bez ABS, klimatizace či navigace stála 70 tisíc dolarů za kus (1,5 milionu Kč). Doplněním nejen výše jmenovaných položek se celková cena vozu NASCAR standardně pohybovala okolo 125 až 150 tisíc dolarů (2,7 až 3,3 milionu Kč).
Přesné údaje o hodnotách po zavedení Car of Tomorrow nejsou k dispozici, ačkoliv legendární majitel týmu Jack Roush uvedl, že CoT zdražuje úvodní stavbu a servis po případné havárii vždy o polovinu, ale obrovská úspora v nákladném výzkumu a vývoji přináší výsledné ušetření konečných nákladů na 25 až 30 procent dřívější sumy.
