Loňské novinky Volvo Trucks FM, FMX, FH a FH 16 jsme projeli poprvé po českých silnicích
Během několika stovek kilometrů jsme vyměnili čtyři vozidla, abychom aspoň ochutnali přínosy nových modelových řad na silnici a do terénu.
Nejdříve jsme usedli do sedlového tahače FH se zapřaženým demo návěsem pro předváděcí akce. Dvounápravový návěs včetně výbavy zahrnující například rozložení do šíře a dalších vážil cca pětadvacet tun, takže celá souprava měla něco přes třicet tun. Po vyjetí z parkoviště v servisu Volvo Trucks v Loděnici a najetí na dálnici jsme se podivovali, jak ta 460 (podle označení na dveřích) neuvěřitelně jede. Instruktor od výrobce se usmál a řekl: „To je té-céčko“. Tím bylo jasno. Třináctilitrový motor s turbocompoundem využívajícím pohybovou energii výfukových plynů k roztáčení klikové hřídele podával dle údajů 2600 N.m., což je větší točivý moment než má verze 500. Po několika stovkách metrů nám něco připadalo divné, aniž jsme byli schopni hned poznat příčinu. Až posléze nám to najednou došlo – v kabině navzdory maximální rychlosti vládlo ticho. „To je ono, úžasné,“ předali jsme radost instruktorovi.
Od 850
Všimli jsme si rovněž nezvyklé strategie řazení dvanáctistupňového I-shiftu, která při akceleraci nechával klesnout otáčky až na cca 850/min při plném sešlápnutí akcelerátoru. Motor bez vibrací zvládal tyto v minulosti spíše volnoběžné otáčky s grácií a táhl jako mamut. Převodovka navíc nenechala motor roztáčet nad 1400/min, pouze při akceleraci z nízké rychlosti došlo ke zvýšeným otáčkám a řazení přes celý převodový stupeň například ze čtyřky na šestku.
Po zapnutí adaptivního tempomatu začalo vozidlo řadit precizně i vzhledem k trase. Překvapilo nás, jak hodně souprava využívala volnoběžku a díky více než třiceti tunám klesaly otáčky motoru na 500/min i v mírných klesáních. Zároveň nedocházelo k přílišnému zpomalování, aby úspora paliva nešla proti rychlosti přepravy. Maximální rychlost však byla omezena na 85/km/h, ale v klesáních vozidlo využívalo tachografové maximum a v nejnižších místech jej dokonce o 3 km/h ještě překračovalo. Tachograf byl nejnovější řady v souladu s požadavkem legislativy, takže po jízdě odesílal data přes internet.
Bez volantu
Mezititulek jen naznačuje, že jsme také vyzkoušeli nedržet pevně volant v rukou a čekali, co nový systém udržení v jízdním pruhu umí. V základním nastavení reagoval až při těsném přiblížení se čáře a automaticky otočil volantem, aby se souprava dostala více do jízdního pruhu. Řekli jsme instruktorovi, že se nám reakce jevila příliš pozdě, protože dvě takto řízená vozidla jedoucí proti sobě by přišla o vnější zrcátka. Dozvěděli jsme se, že lze stanovit větší odstup od čáry, ale během jízdy jsme se v nastavení neprobírali. To se nacházelo na devítipalcovém displeji vpravo.
Nahoru a dolů
Ke změnám došlo také u tlačítek na volantu. V levé části s ovládáním tempomatu přibyla ikona jízdy v klesání. Tzv. brzdomat nabízí jednoduché nastavení maxima pro sjíždění dolů, což dosud vyžadovalo u adaptivního tempomatu sečíst nastavenou rychlost a dovolenou odchylku. Naprosto jednoduché nové řešení vyžaduje pouze stisknutí tlačítka při rychlosti, kterou nechceme překročit. Lze ji samozřejmě nastavit také předem pomocí kolébkového tlačítka + -. V jeho levé straně lze opětovně aktivovat dříve nastavenou rychlost tempomatu, pravou částí kolébky jej naopak vypnout. To nás zpočátku trochu mátlo, protože deaktivace tempomatu se dříve nacházela vpravo a byli jsme zvyklí ji často používat například před exitem z dálnice vypínat tempomat stovky metrů předem, abychom zpomalovali k ohybu s nulovou spotřebou.
Na změnu jsme si rychle zvykli a zjistili, že veškeré nastavení rychlosti tempomatu a brzdomatu na levé straně volantu je nově mnohem jednodušší, než bývalo dříve.
Displeje a tlačítka
Klasické ukazatele na přístrojovém štítu nahradil velký dvanáctipalcový displej, který navzdory jednoduchému designu nabízel jasné zobrazení i během slunečného listopadového dne. Dokonce se na něm objevovaly aktuální dopravní značky omezující rychlost, předjíždění a další.
Další devítipalcový displej dodávaný na přání se nacházel vpravo od volantu a nabízel například informace z palubního počítače o spotřebě paliva a dalších provozních datech. Objevili jsme na něm i jednoduše zobrazené informace o dobách řízení, takže jsme viděli, jakou dobu můžeme jet ještě tentýž den, týden i dva týdny dopředu bez velkého počítání povinných přestávek. Pro řidiče nejen tápajícího v předpisech o dobách řízení šlo o skvělou pomoc. Klid a jistotu v tomto směru provázela příjemně rozměrná tlačítka na ovládání klimatizace, rádia, telefonování, asistenčních systémů, zvedání náprav a případně pohonu. Nejpoužívanější aspekty jsme nemuseli vyhledávat v menu, ale pomocí tlačítek si je nastavili a případně měnili.
Dynamické řízení
Tahač FH 460 TC nás na meziměstských silnicích nadchl citlivým a přesným řízením. Až po chvíli jsme zjistili, že vozidlo má dynamické řízení a v menu zobrazovaném na pravém displeji jsme si v meziměstském provozu nastavili jemný mód. Díky němu jsme mohli volantem otáčet téměř jedním prstem a cítili se za volantem ještě lépe než v osobních autech. Před vjezdem na dálnici jsme zvolili „tvrdé“ řízení, které krásně drželo směr a vytvořilo nám odpočinkovou jízdu.
Boční kamera
Jízda s dvounápravovým návěsem nás zprvu trochu zaskočila, protože přípojné vozidlo se v zatáčkách dostávalo do boku více než obvyklý třínápravový návěs. Situaci na pravé straně jsme mohli pozorovat klasickými vnějšími zrcátky, ale na pravé straně pomáhala ještě širokoúhlá kamera. Zobrazovala se vždy na pravém displeji, když jsme zapnuli pravou směrovku. Extrémně širokoúhlý záběr dokonce zachycoval prostor před pravým předním rohem kabiny s případnými chodci až po bok návěsu při přímém směru jízdy. Při zatáčení vpravo jsme pozorovali celý návěs včetně toho, jak rychle se stáčí do vnitřního oblouku.
FMX s prima výhledem
Z velké kabiny FH jsme přesedli do stavebního modelu FMX 8x4. Nástupní schůdky nás přivítaly výrazným protiskluzovým povrchem, který jsme sice na silnici s čistými botami nepotřebovali, ale v blátě na stavbě přijdou vhod. Vůz nebyl naložený, proto jsme zvedli poslední nápravu, abychom zbytečně nesjížděli pneumatiky. Přínos jsme poznali také při zajíždění do areálu při prudkém oblouku. Všechny nápravy měly vzduchové odpružení, takže jsme se v prázdném vozidle měli jako v bavlnce.
Zdaleka největší a do očí bijící změnu tvořil extrémní výhled z kabiny s nízkou úrovní bočních oken. Měli jsme výborný přehled po bocích, což při jízdě na stavbě či ve městě (totéž platí pro rozvážkovou řadu FM) ohromí. Dokonce i stavební model obdržel lepší odhlučnění kabiny a při jízdě po dálnici jsme mohli polohlasně komunikovat s instruktorem. Totéž platilo pro třetí vozidlo ve zkušebním maratónu. FM 6x2 poháněla nejsilnější verze jedenáctilitrového motoru s výkonem 345 kW (460). Během jízdy nás nejvíce těšil pohled z kabiny a možnost vidět dolů přes okraje bočních oken. Také rozvážkový automobil používal dvanáctistupňovou automatizovanou převodovku I-shift, takže ovládání vozu bylo jednoduché. Pomáhalo k tomu i na jemnou sílu nastavené aktivní řízení VDS.
Král v akci
Čtvrté ze zkoušených vozidel nového vydání byla lahůdka. Tahač FH16 v nejsilnější specifikace 750 byl zapřažený do plně naloženého návěsu a přesto si s ním hrál jako kočka s myší. Točivý moment 3550 N.m již od 950/min téměř žvýkal hnané pneumatiky. U nich jsme nalezli systém řetězů, které se po zapnutí roztočí a odstředivou silou se dostanou pro zabírající kola. Výborná pomoc například do lesa v zimě, kde ani nejlepší pneumatiky nezvládnou přenos tak velkého točivého momentu.
V obrovské kabině XL jsme ocenili zvýšenou dolní postel a zvětšenou ledničku. Vůz byl vybaven novými světlomety s technologií LED, ale ty jsme při denním svitu vyzkoušet nemohli. Mají adaptivní funkci, takže se řidiči mají na co u nových FH či FH16 těšit. Kromě pohodlí řidiče jistě zvednou i bezpečnost a prevenci před nočními nehodami.
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat