Martin Vaculík a ojetý motor Ford 1.0 EcoBoost: Když inovace zestárnou
V roce 2012 představil Ford nový přeplňovaný tříválec 1.0 EcoBoost, který tehdy doslova změnil pravidla hry. Jeho konstrukce pak byla ostatními plošně kopírována, takže i problémy, o kterých dnes bude řeč, poznají též majitelé jiných automobilových značek.
S parametry 74, 92 a v pozdějších letech 103 kW šlo o agregát s rekordním specifickým výkonem v kategorii běžných aut segmentů B a C, pro která byl určen. Vyššího měrného výkonu tehdy dosahovaly jen motory vyloženě sportovních vozů. Na svou dobu velmi vysoký byl i točivý moment, který dosahoval u většiny verzí 170 Nm, u silných pak však byl k dispozici takzvaný o overboost až na 210 Nm po dobu 30 s. Jednotka pojmenovaná Fox postupně nahrazovala atmosférické motory řady Sigma v kubaturách 1,25 až 1,6 litru, marketingově si však troufl a i tam, kde se předtím používaly větší agregáty Duratec vyvinuté s Mazdou a nabízené v kubaturách 1,8 až 2,3 litru. Nový tříválec se vyráběl v německém Kolíně nad Rýnem, rumunské Craiově a čínském Čchung-čchingu.
On to vydrží
Vysokého specifického výkonu se podařilo dosáhnout pokrokem ve vývoji přeplňování, vstřikování, pístů a řízení motoru. Naopak nadčtvercová konfigurace vrtání a zdvihu 71,9 x 82,0 mm je vhodná spíš pro co nejvyšší účinnost, neboť více z tepla vzniklého spálením směsi se stihne změnit na mechanickou práci. Z pohledu samotného výkonu je nadčtvercová stavba negativní, neboť při daném zdvihovém objemu je pak menší vrtání, což znamená i menší ventily a vyšší čerpací ztráty. Také píst musí za otáčku motoru urazit větší dráhu, což znamená vyšší střední pístovou, větší zrychlení, vyšší kinematické ztráty a namáhání mechaniky.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
