Mazda 3, která do Frankfurtu přijela z Hirošimy: První dojmy

10. 9. 2013 • 12:57

Jak vypadá auto po cestě z Vladivostoku do Frankfurtu po vlastní ose? Navštívili jsme stánek Mazdy a zavzpomínali jsme.

Zatímco většina exponátů byla do místa konání frankfurtského autosalonu pečlivě dovezena, ve výstavní hale 9 se na stánku automobilky Mazda nachází exot: auto, které do Frankfurtu přijelo až z dalekého Japonska po vlastní ose.

A není samo, před halou stojí další tři auta. Ano, jde samozřejmě o automobily Mazda 3, které se zúčastnily akce Mazda Route 3. Vozy značky Mazda absolvují takto extrémní cestu již potřetí: v roce 1977 jeli z Japonska do Frankfurtu němečtí reportéři s dvojicí hatchbacků Mazda 323 a o 13 let později pak bývalý Sovětský svaz přejely čtyři exempláře Mazdy 626.

Pevninská část Mazda Route3 začala 3. srpna po vylodění ve Vladivostoku. Účastníci po cestě projeli dva kontinenty, devět časových pásem a na třicet velkoměst. Během expedice mohli účastnici vidět jezero Bajkal, pohoří Altaj nebo ledové jeskyně v Kunguru. Všude, kam přijela, se prý kolona vozů Mazda 3 setkávala s milými úsměvy, máváním, přátelskou zvídavostí a někdy i potleskem. Tedy až na běloruskou celnici, kde úřední šiml zadržel dva vozy, takže jich do cíle dojelo jen šest. Současná situace je taková, že tato dvě auta stále čekají na celnici, prý kvůli nesrovnalostem v papírech.

Během trasy se nevyskytly žádné mechanické problémy, všech osm aut šlapalo „jako hodiny“. Vrásky dělaly posádkám i doprovodu tamní silnice a jejich neutěšený stav; autům se bohužel nevyhnula řada defektů (jednou dokonce na dvou kolech současně) a bílý vůz číslo sedm byl chvíli vyřazen z boje velkou nerovností na cestě, která vážně poničila spodní rameno přední nápravy na levé straně.

A jak tedy zblízka vypadá vystavené auto? Z venkovního pohledu asi jako každá „lehká“ ojetina, byť dlouho nemytá. Povrch zdobí řada malých oděrek a šrámů od kamínků, na skle je také několik prasklinek. Jedna by si dozajista vyžádala výměnu celého okna. Interiér nenese větší známky opotřebení (kromě špíny), což se ale po 15 tisících kilometrů dá očekávat.

Mimochodem, také Auto.cz bylo u této zajímavé cesty, jak se můžete dočíst ve článku o úvodní části cesty z Vladivostoku do Blagověščensku.