TEST Mercedes-Benz C 200 vs. C 220 d – Benzin proti naftě. Kombi proti sedanu
Céčkový Mercedes má po faceliftu, čehož byste si na pohled dost možná ani nevšimli. Jenže zatímco zvenku zůstalo skoro vše při starém, v útrobách se spousta věcí změnila.
Design, interiér
Mercedes-Benz třídy C je dlouhodobě nejprodávanější model trojcípé hvězdy. Ani takovým autům se nevyhýbá modernizace, ba dokonce jsou u nich ještě důležitější než u jiných modelů. Céčko prošlo faceliftem právě letos, přičemž jsme vyzkoušeli hned dva jeho kousky, sedan a kombi, se vznětovým i zážehovým motorem.
Zvenku byste ale modernizované C-Klasse možná ani nepoznali. Stručnému výčtu designových novinek kralují diodové svítilny s novou grafikou, v zadních světlech se pak objevují diody tvarem připomínají písmeno „C“. Jinak samozřejmě došlo na lehkou obměnu různých plastových dílů. Ale abyste všechny změny našli, museli byste si asi obě auta (tedy kus před faceliftem a exemplář po něm) postavit vedle sebe a pustit se do detailního zkoumání. A to by ještě musela být ve stejném provedení. U „céčka“ se totiž v závislosti na výbavě liší třeba čelní maska.
Ani s těmi světlomety to není úplně jednoduché. Třída C má sice vždy standardně plně diodové, ale můžete mít dvě provedení. Základní se jmenuje LED High Performance a poznáte je podle jakéhosi dvoupatrového uspořádání. Za příplatek je k dispozici verze Multibeam LED, u níž světlo tvoří jedna velká čočka a dvě menší. V každém světle je pak 84 diod, které se rozsvěcují samostatně.
A protože jsem otestovali dvě verze třídy C, můžete si rozdílné provedení ve fotogalerii důkladně prohlédnout a porovnat. Zelený kombík má základní světlomety, modrý sedan ty příplatkové.
I když si designérské centrum Mercedesu s faceliftem příliš hlavu nelámalo, nemám pocit, že by to autu nějak ublížilo. „Céčko“ podle mě vypadá pořád hodně dobře. Zvlášť sedan se mně moc líbí, hlavně z profilu – při pohledu z boku totiž vynikne ladná silueta s krátkým předním převisem, dlouhou kapotou a dozadu posunutou kabinou.
A co uvnitř?
Uvnitř je pátrání po novinkách výrazně jednodušší. I když uspořádání palubní desky zůstává stejné, modernizované „céčko“ se chlubí několika zásadními změnami.
Například klasické přístroje u vyšších výbav nahrazuje jako u ostatních Mercedesů velký displej s několika možnostmi zobrazení a třemi grafickými tématy. Na módní vlnu naskočil také volant, který k tlačítkům dostal dotykové plošky se scrollovací funkcí. Jestli jste měli v ruce některý ze starších telefonů značky BlackBerry, budete okamžitě doma, fungování plošek je totiž stejné jako u trackpadu, který mobily zmíněného výrobce mívaly pod displejem.
To znamená, že pohybem palce přes plochu „listujete“, zmáčknutí pak znamená potvrzení volby. Nejde o špatné řešení, je intuitivní a rychlé. Plošky navíc doplňují tlačítka pro krok zpět a návrat na začátek.
Levou ploškou se mění nastavení a zobrazení digitální přístrojovky, pravá patří ovládání infotainmentu. Díky tomu spoustu funkcí obsáhnete s rukama neustále položenýma na volantu.
Stejné rozložení mají i varianty bez digitálního panelu, což je případ testovaného kombíku. V něm byly klasické budíky, mezi nimiž se nacházel menší displej palubního počítače – a ten se ovládal právě levým trackpadem a navazujícími tlačítky.
Další novinkou, která by mohla konzervativní zákazníky mercedesu maličko zarazit, je zrušení tradiční páčky tempomatu. Jeho ovládání se přesunulo také na volant.
Zůstalo naopak umístění voliče převodovky u volantu, které přináší několik výhod. Díky tomu, že páka nezabírá místo na středovém tunelu, může být mezi předními sedadly rozměrná loketní opěrka, štědře pojatý ovladač infotainmentu a prostor zbyl také na dva držáky nápojů a plochu pro bezdotykové nabíjení telefonu. Za to všechno si Mercedes zaslouží malou pochvalu, za řešení obsluhy multimediálního systému bych dokonce udělil pochvalu větší.
Kombinace otočného ovladače, tlačítek a zvláštně tvarovaného přístroje, který trochu připomíná počítačovou myš, funguje dobře. Vypadá to však, že v autech s trojcípou hvězdou na kapotě nemá budoucnost, místo ní totiž Mercedes tlačí prostou dotykovou plochu. Ale to je jiný příběh... Ani k samotnému infotainmentu nemám výhrady, je přehledný a šlape svižně.
A líbí se mně také, že i když ani jeden z vozů nedorazil k testu ve vyloženě luxusní a oslnivé výbavě (což u novinářských aut není úplně běžné), interiér vždy působil skvěle. Jak použitými materiály, tak dokonalým zpracováním. Jen ten plovoucí displej infotainmentu mně k poměrně staromilskému provedení palubní desky moc nesedí. Zkuste si schválně kabinu představit bez něj… Nevypadala by lépe? Ale chápu, bez velké obrazovky to dnes nejde.
Aktuální C-Klasse nepatří mezi největší vozy střední třídy, což je znát i uvnitř, hlavně na zadních sedadlech prostorem vážně neohromí. Pokud ale měříte okolo 180 centimetrů (a podobně je na tom i člověk, za kterého si sednete), najdete tu pohodlí dostatek.
A pojďme se ještě podívat do kufru. U sedanu Mercedes uvádí objem 480 litrů, kombi v základu nabídne 490 litrů. Předností druhé zmíněné karosářské varianty je pochopitelně snadnější přístup a možnost uložit i vyšší náklad.
U obou provedení se dají sklopit zadní opěradla do roviny s podlahou kufru. U kombíku pak přepravní kapacita naroste až na 1.510 litrů. Zadní sedadla jsou dělená v poměru 40:20:40, takže dovnitř můžete naložit například lyže a pořád budete mít dvě místa k sezení.
V obou případech pak v zavazadelníku nechybí milé drobnosti typu háčků na tašky nebo sítěk na drobnosti.
Motor, jízdní vlastnosti
Revoluce pod kapotou
Nejdůležitější novinky modernizace přinesla v oblasti pohonných jednotek. Na dvě se podíváme v dnešním testu. Začněme u sedanu v provedení 220 d 4Matic. Pod tímto označením se ukrývá nový vznětový čtyřválec s dvoulitrovým objemem, který nahradil starší diesel o objemu 2,15 litru. Jak napovídá dodatek 4Matic, diesel pohání všechna kola.
Dvoulitr má hliníkový blok s chemicky nanesenou kluznou vrstvou válců Nanoslide a originální tvar pístu s ostrou hranou spalovacího prostoru. Ten pomáhá udržet soudržnější tvar plamene, omezuje takzvaná studená místa a tím snižuje emise oxidů dusíku. K motoru je vždy připojen katalyzátor SCR s aditivem AdBlue.
Přeplňovaný motor dosahuje výkonu 143 kW a točivého momentu 400 N.m, což jsou solidní hodnoty, slušně vypadá i akcelerace z klidu na stovku za 6,9 sekundy. Dynamika pochopitelně není omračující, ale dvoulitr má dost síly pro jakoukoli situaci a dokáže vůz rozjet svižně.
Kromě toho si skvěle rozumí s devítistupňovou automatickou převodovkou, která řadí hladce, logicky a skvěle využívá přednosti turbodieselu. Zajímavá je hodně dlouhá devítka, na níž se dostane až na dálnici. Pro zajímavost, při 130 km/h motor točí jen 1.500 otáček za minutu.
Pochvalu zaslouží také celková kultivovanost pohonného ústrojí, která je příkladná. Příjemná je i spotřeba. Během testu se pohybovala mezi 6 až 7 l/100 km. Mezi městy se dokonce apetit vešel po šest litrů.
Kombík dorazil snad v ještě zajímavějším provedení 200 4Matic, pod jehož kapotou se také ukrývá novinka. A ačkoli nejde o základní motorizaci, má toto provedení nejmenší pohonnou jednotku, jakou v ceníku najdete.
Konkrétně jde o čtyřválcovou patnáctistovku, jejíž výkon dosahuje 135 kW a které pomáhá navíc 10kW elektromotor. Spalovací motor s proměnným zdvihem ventilů Camtronic a piezoelektrickým vstřikováním dopuje velké dvouproudé turbodmychadlo. To má poněkud delší reakční prodlevu.
Právě proto je čtyřválec zapojen do 48V mild-hybridní sestavy (Mercedes tomuto řešení říká EQ Boost) s elektromotorem o výkonu 10 kW/160 Nm, který při přidání plynu pomůže zrychlit odezvu motoru. Výsledkem je svižný, pružný a poměrně živý projev s hladkým a plynulejším nástupem, kterému byste asi nehádali tak malý objem.
Ani v tomto případě si z dynamiky na zadek nesednete (třeba zrychlení z nuly na sto zabere 8,4 sekundy), ale schopnosti pohonného ústrojí jsou naprosto dostatečné. Hlavně i u provedení 200 platí, že je motor příjemně kultivovaný a že se Mercedesu povedlo k němu dobře naladit devítistupňový automat.
Jedinou výtku směřuji ke zvláštním reakcím brzdového pedálu, který musí kromě hydrauliky regulovat i elektrickou rekuperaci do generátoru. Proto připomíná necitlivé brzdění u klasických hybridů. Ale jde jen o otázku zvyku.
A spotřeba? Mimo město se dá jezdit pod 7 l/100 km, celkově se průměr pohyboval mezi 7 až 8 l/100 km.
Klasický Mercedes
Pokud se budeme bavit o jízdních vlastnostech třídy C, je potřeba vzít v úvahu, že Mercedes nabízí více druhů podvozku a několik rozměrů kol. A to všechno se samozřejmě na jízdě a pocitech z řízení projeví.
Jak sedan, tak kombík však k testu dorazily se stejnou výbavou: oba vozy stojí na 17palcových kolech a mají standardní podvozek bez adaptivních tlumičů či vzduchového pružení. Ani jejich pohotovostní hmotnost se výrazně neliší, kombík s mild-hybridním ústrojím je o 68 kilogramů těžší. Proto jsou jízdní vlastnosti obou aut podobné.
Přiznávám sice, že se mně vozy do rukou dostaly s časovým odstupem, takže nemám přímé srovnání, ale pohled do poznámek v obou případech odhalil podobné shrnutí, jemuž dominovalo ocenění pohodlí a plavnosti jízdy. „Céčko“ je až úžasně komfortní.
Jen jedna jediná vlastnost dojem trochu zhoršovala – u obou vozů se mně zdálo, že zadní náprava až moc slyšitelně „bouchne“ při přejezdu příčné nerovnosti, typicky zpomalovacího prahu.
Jinak ale nemám ke schopnostem standardního podvozku připomínky. Třída C s ním jezdí příjemně a není jen pohodlná. Auto je stabilní, poměrně hbité a v zatáčkách také skvěle drží stopu, takže dokáže jet i celkem rychle. Přitom však nepůsobí vyloženě sportovně, spíš uvolněně, čemuž odpovídá také naladění řízení. C-Klasse se prostě řídí jako klasický Mercedes.
Závěr
Závěr
Na závěr by se zřejmě hodil nějaký verdikt, který upřednostní jednu ze dvou testovaných verzí. Jenže i když si jsou obě motorizace v něčem podobné (srovnatelný výkon, podobná cena) a provedení C 200 možná lze brát díky mildhybridnímu pohonu za jistou alternativu k dieselu, stejně si myslím, že zastánci nafty dají přednost vznětové verzi. A když nad tím tak přemýšlím, i mně se s ní asi jezdilo o chlup lépe – turbodiesel totiž působí takovým „hladším“ dojmem než malá a „nadopovaná“ zážehová patnáctistovka.
Ať už se ale zákazníci rozhodnou pro kteroukoli z testovaných variant, nemusejí se bát zklamání. V obou případech dostanou pohodlné, velmi kultivované, poměrně úsporné a skvěle jezdící auto.
A ceny? Sedan C 200 bez pohonu všech kol stojí nejméně 997.040 Kč, s 4Matic pak 1.057.540. Kombík vyjde na 1.057.540 korun, s pohonem všech kol na 1.118.040 Kč,
Sedan C 220 d startuje na 1.073.270 Kč, čtyřkolka na 1.133.770 Kč. U kombi základní cena stejné motorizace činí 1.133.770 Kč, s 4Matic začíná na 1.195.480.
Mercedes-Benz C 200 4Matic kombi
| Nejlevnější verze modelu | 912.440 Kč (Mercedes-Benz C 160 kombi/95 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 1.057.540 Kč (Mercedes-Benz C 200 kombi/135 kW) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.118.040 Kč (Mercedes-Benz C 200 4Matic kombi/135 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.238.330 Kč (Mercedes-Benz C 200 4Matic kombi/135 kW) |
Plusy
- Pružný motor
- Kvalitní interiér
- Komfortní jízda
Minusy
- Nelineární brzdění
- Ceny příplatků
- Chování zadní nápravy na příčných prazích
Mercedes-Benz C 220 d 4Matic sedan
| Nejlevnější verze modelu | 851.840 Kč (Mercedes-Benz C 160 sedan/95 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 1.073.270 Kč (Mercedes-Benz C 220 d sedan/143 kW) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.133.770 Kč (Mercedes-Benz C 220 d 4Motion sedan/143 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.456.460 Kč (Mercedes-Benz C 220 d 4Motion sedan/143 kW) |
Plusy
- Úsporný a kultivovaný motor
- Kvalitní interiér
- Skvělé příplatkové světlomety
Minusy
- Ceny příplatků
- Chování zadní nápravy na příčných prazích
| Model | Mercedes-Benz C 200 4Matic kombi | Mercedes-Benz C 220 d 4Matic sedan |
| Cena základní sestavy | 1 118 040 Kč | 1 133 770 Kč |
| Cena testované sestavy | 1 238 330 Kč | 1 456 460 Kč |
Motor
| ||
| Typ motoru: | přeplňovaný zážehový | přeplňovaný vznětový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 | 4 / 4 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 1497 | 1950 |
| Zdvihový objem (ccm): | 135 / 5800 | 143 / 1600 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 280 / 3000 - 0 | 400 / 1600 - 2800 |
| Nejvyšší toč. moment elektromotoru (Nm / ot/min): | 0 / 0 - 0 | 0 / 0 - 0 |
| Nejvyšší výkon elektromotoru (kW / ot/min): | 0 / 0 | 0 / 0 |
| Nejvyšší výkon soustavy (kW / ot/min): | 0 | 0 |
Provozní vlastnosti
| ||
| Maximální rychlost (km/h): | 230 | 223 |
| Zrychlení 0 - 100 km/h (s): | 8.4 | 6.9 |
| Spotřeba město/mimo/kombi (l/100 km): | 0 / 0 / 6.7 | 0 / 0 / 4.9 |
| Emise CO2: | 153 | 131 |
Rozměry a hmotnosti
| ||
| Zavaz. prostor - sedadla/sklopena (l): | 490 / 1510 | 480 / 0 |
| Objem nádrže (l): | 41 | 42 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1650 / 0 | 1582 / 0 |
 | ||
Rozměry dle nákresu - vnější rozměry
| ||
| a) délka (mm): | 4702 | 4686 |
| b) šířka (mm): | 1810 | 1810 |
| c) výška (mm): | 1457 | 1442 |
| d) rozvor (mm): | 2840 | 2840 |
| e) rozchod vpředu (mm): | 1584 | 1588 |
| f) rozchod vzadu (mm): | 1584 | 1570 |
Rozměry dle nákresu - vnitřní rozměry
| ||
| g) podélný prostor vpředu min/max (mm): | 880 / 1130 | 880 / 1130 |
| h) podélný prostor vzadu min/max (mm): | 530 / 800 | 530 / 800 |
| i) výška nad sedadlem - vpředu (mm): | 1040 | 1040 |
| j) výška nad sedadlem - vzadu (mm): | 950 | 910 |
| k) šířka vpředu (mm): | 1460 | 1460 |
| l) šířka vzadu (mm): | 0 | 0 |
| Délka sedáku vpředu (mm): | 490 | 490 |
| Délka sedáku vzadu (mm): | 420 | 420 |
| Výška opěradla vpředu (mm): | 620 | 620 |
| Výška opěradla vzadu (mm): | 630 | 630 |
| Místo vzadu pod předním sedadlem: | Ano | Ano |
