Milovník Land Roverů Hynek Čermák říká: Auto je gentleman
Herec Hynek Čermák patří mezi svými kolegy k výjimkám. Nevlastní žádný klasický osobní vůz, ale už téměř dvě desítky let dává přednost land roverům.
Na filmovém plátně či televizní obrazovce působí jako tvrdý chlap Rapl nebo Ganster Ka. V civilu je to člověk mluvící rozvážně, ovšem důrazně, když mu na něčem zvlášť záleží.
Když jsme spolu hovořili naposledy, měl jste Discovery 2 TD5. Jaký je jeho osud?
Zůstalo mé bývalé partnerce Daniele. Má už najeto 450.000 kilometrů a pořád dobře slouží.
Zůstal jste věrný land roverům?
Jistě, to je typický britský gentleman. Po dvojce přišel Defender TD4, s kterým jsem najezdil asi padesát tisíc kilometrů. Ovšem jeho motor mi moc nevyhovoval, a tak jsem ho prodal a koupil starší Defender 5, rok výroby 2004. Ten mám dodnes. Nechal jsem mu udělat otevírací střechu a je to takové offroadové kempinkové auto.
Je to jediný vůz, který vlastníte?
Ještě mám už patnáct let obytný vůz Peugeot Boxer 4x4, se kterým jsem natočil Rapla a Národní třídu. Je to čtyřkolka s hodně živým motorem 2.8 HDI. Bez problémů dá 130 km/h a v terénu s ním projedu skoro všechno. Kromě toho dostávám zapůjčené nové modely Land Roveru, které po čase vracím.
Proč jste si pořizoval obytný vůz?
Když jede divadlo na zájezd, všichni bydlí v hotelu a já zůstávám ve svém autě. Tady si uvařím vlastní jídlo, dám si kafe z oblíbeného hrnku a mám tam svůj záchod. Nejsem závislý na produkci, co mi zařídí a mně se to většinou nemusí líbit. Nemusím čekat, že pro mě někdo přijede a někam odveze. Mám prostě svoji svobodu. Když jedu na natáčení, pak klidně o pár hodin dříve. Nebo i večer předtím, abych si udělal pohodu a nemusel se na nikoho vázat.
Kudy vedla vaše cesta za volant?
Když mi bylo třináct, přečetl jsem knížku Jak se plaší smrt od Antonína Lišky a pak následovaly romány Františka Fajtla, Velký cirkus od Pierra Clostermanna až po knihy Antoine de Saint-Exupéryho. Chycen leteckým bacilem jsem se přihlásil do Svazarmu na letišti v Točné a ve čtrnácti začal s plachtařským výcvikem. Od šestnácti mám první papíry na letadlo. Když mě nevzali na konzervatoř, studoval jsem učební obor letecký mechanik a po maturitě šel rovnou na DAMU. Řidičák jsem si udělal až ve třiceti.
Proč tak pozdě?
Máme již od základní školy partu pěti kluků, s kterými jsme jezdili na čundry, měli folkovou kapelu a také podnikli zahraniční výlet. Bylo to s vozem ARO 240 do Rumunska. V Bratislavě zkolaboval a nějaký osmdesátiletý pán nám tři dny na ucho seřizoval předstih. Projeli jsme s arem Rumunsko a při cestě zpátky umřelo v Bratislavě definitivně. Nechali jsme ho tam. Kamarád si pak koupil wrangler, ale brzy ho prodal a ten další má dodnes. Párkrát mě svezl a napadlo mě, že by nebylo špatné udělat si řidičák.
Jak byste charakterizoval svůj vztah k řízení?
Nejsem šofér, co by si jízdu vyloženě vychutnával jako labužník. Nemám problém jet rychle, když je potřeba, ale neriskuju. Nerad jsem spolujezdec, ale nevadí mi sednout si vedle své ženy Veroniky nebo kamaráda z dětství Martina Holeše. Přiznávám, že se občas bojím i s taxikářem. Rád totiž za auto zodpovídám sám.
Jste populární tváří. Co říkají policisté?
Z doby mých začátků s letadly mám v krvi, že předpis je proto, aby chránil. Příslušníci mě občas zastavují se slovy „zdravím, majore“ podle seriálu Rapl. Občas platím pokutu za špatné parkování, ale nikdy nesmlouvám, ani se nehádám.
Co říkáte na ženy za volantem?
Jistý se cítím vedle manželky Veroniky, která si poradí jak s defenderem, tak i s naším obytňákem. Myslím, že tam jsou geny po její babičce z Pece pod Sněžkou. Ta má řidičák i na náklaďák, a když si poprvé sedla do defenderu, okamžitě si věděla rady. Ještě bych připomněl, že podle osobní zkušenosti je výbornou řidičkou herecká kolegyně Bára Munzarová.
Svým vzhledem vyvoláváte dojem drsňáka, ale povahově prudký muž prý nejste.
Nikdy jsem nebyl žádný drsňák ani rváč. Při řízení jsem stejně jako většinou v životě klidný člověk. I když bohužel právě za volantem potkáte nejvíce pitomců, protože karoserie dává lidem pocit anonymity. Do jejich řízení se projektuje momentální nálada a názor na svět. I podle parkování poznáte, jestli řídí blb.
Jak to myslíte?
Podle mě lze snadno odlišit, když někdo neumí parkovat a zastaví špatně, to se dá odpustit. Jenomže blb při parkování nerespektuje žádné zákazy, omezení ani ostatní řidiče. A když se zavedly značky, které si můžete koupit podle svého přání, tak se ten člověk pozná ještě snadněji. Většinou funguje přímá úměra čím dražší auto, tím větší blb.
Máte na mysli nějakou konkrétní zkušenost?
U jednoho nákupního střediska jsem kdysi způsobně objížděl parkoviště, abych se dostal na jediné volné místo. Ze zakázaného protisměru se však přiřítilo BMW a vecpalo se přesně do té mezery. Řidič si nenechal vysvětlit, že porušil předpisy, a ještě byl na mě sprostý. V té chvíli jsem se poprvé a naposledy při řízení vytočil, vlezl do cizího auta a „vyparkoval“ ho zpátky na ulici.
Na které zážitky s automobily při filmovém natáčení nejvíce vzpomínáte?
Jednak to bylo Porsche 911 při natáčení filmu Gangster Ka Afričan. Při prvním záběru jsem jel osmdesátkou, ale režisér chtěl, abych byl rychlejší. Majitel to klidně odkýval, a tak jsem to zkusil stovkou, auto sedělo jako přibité a byla to opravdu nádhera.
Zůstalo jen u tohoto zážitku?
Paradoxně o pár týdnů později jsme točili honičku v Las Palmas, kde ve sportovním ferrari honím v hummeru jedoucího Predraga Beljaca. Ten se mnou hrál už v Gansterovi Ka. To bylo dost složité, protože ferrari je náročnější na řízení a řazení. Nastala pauza a já si zašel do KFC. Ve chvíli, kdy jsem jedl, napadlo mě, že mám na hlavě paruku, sedím v županu a pantoflích. Bez dokladů a vedle mě stojí drahé auto, se kterým jsem přijel a nemám od něj papíry. Asi žádný policista na světě by mi neuvěřil, že jsem herec.
Jaké bylo natáčení, kde jste musel řídit s autobusem?
Na to jsem si musel udělat v roce 2008 řidičák a vzpomínám, jak jsem při jízdě po Praze brnkal o semafory, protože jsem nebyl zvyklý řídit něco tak dlouhého. Pak jsem přišel na natáčení, kde byla novější karosa, kde se zpátečka řadila jako jednička, což mi ovšem nikdo neřekl. Navíc to bylo do kopce, na silnici vypuštěné žáby, které jsem nesměl přejet. Takže jsem pořád řadil jedničku a dvojku s meziplynem. Od té doby mám k řidičům autobusů velký respekt. Málokdo si uvědomuje, jak velkou mají odpovědnost.
Co ještě nechybí ve vašem řidičském repertoáru?
S Mirkem Krobotem jsem točil film Díra u Hanušovic a tam bylo nutné řídit traktor. Docela mě překvapilo, co všechno se s ním dá zvládnout a projet.
Jste příznivcem technických vymožeností v současných autech?
Mám aktuálně starý i nový defender. Pokud se na jednom či druhém něco pokazí, je mi jasné, že to neopravím. Jsem zastáncem myšlenky, že čím méně elektroniky, tím menší riziko, že se něco pokazí. Na druhou stranu když u nového defenderu zmáčknu tlačítko, elektronika si sama zařadí redukci. A já s touhle čtyřkolkou v automatu projedu úplně všechno. Neriskuju, že budu mít v těžkém terénu problém, když se mi nepovede správně zařadit.
Kam jste se s vozem nejdále cestoval?
Jednou na Ukrajinu, párkrát to bylo Rumunsko, ale rád bych se podíval vozem na Island. Tahle země mě láká svým prostředím. Pokud jde o zážitky s auty, máme s manželkou jeden trochu dramatický z Thajska. Půjčili jsme si Suzuki Samurai z roku 1984 a vyjeli až na nejvyšší kopec ostrova. Když jsme se chtěli vrátit, auto nechtělo nastartovat, což byl průšvih, protože samozřejmě brzdilo jen s motorem v chodu. Nakonec se povedlo ho rozjet a já se tři čtvrtě hodiny, co jsme jeli těch deset kilometrů dolů, modlil, aby motor nezhasl.
Když máte rád cestování, nelákala by vás Rallye Dakar?
Tahle myšlenka mě nenapadá poprvé. Rád bych se tam podíval, ovšem nikoliv jako závodník. Snažíme se najít s partou kamarádů návod, jak se na tuhle akci dostat a podat o ní zprávu nebo dokument způsobem, který umím. Mluveným slovem, před kamerou, fotoaparátem. Zajímalo by mě, zda bych byl schopen řidičsky zvládnout tamní terény.
Hynek Čermák
- Narozen 14. února 1973
- Člen souboru Dejvického divadla
- Držitel Českého lva (2011) za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Nevinnost
- Televizní a filmové snímky: Ať žijí rytíři!, Muži v naději, Nevinnost, Svatá čtveřice, Santiniho jazyk, … a bude hůř, Kníže Václav, Kajínek, Gangster Ka, Gangster Ka Afričan, Díra u Hanušovic, Něžná vlna, Rapl, Rapl 2, Po strništi bos, Zkáza Dejvického divadla, Národní třída, Prvok.
- Seriály: Poslední sezona, Expozitura, Kriminálka Anděl, Eden, Čtvrtá hvězda, Náměstíčko, Četnické humoresky, Cirkus Bukowsky, Dabing Street.
- Zahraniční filmy: Johanka z Arku, Stalingrad, Smrtící vlna, Mr. Johnson.
- Hobby: fotografování, dosud měl devět výstav
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat