S odborníkem o světlech v autech: LED světla přinesou hromadné žaloby!
Hynek Medřický je jedním z největších expertů na světla v Česku. Z jeho závěrů až mrazí. „Když se podívám na dnešní žárovky LED v autech, bojím se v budoucnu hromadných žalob,“ říká. V čem vidí další hazard s lidským zdravím?
Večer před rozhovorem nám člen České společnosti pro osvětlování a světelný technik Hynek Medřický poslal aktuální statistiku nehodovosti ve Spojených státech amerických. A zvlášť podtrhl některé pasáže a čísla. Z nich nás asi nejvíce překvapila informace, že dopravní nehody zaviněné mikrospánkem zabijí za velkou louží více lidí než drogy s alkoholem dohromady! A prý, ať moc neponocujeme.
Tou poznámkou jste chtěl říct, jak moc je spánek důležitý?
A v dnešní době podceňovaný. Snažím se lidem vštípit jednoduché pravidlo: Pokud nemusíte v noci řídit, raději spěte. Když už se musíte vypravit na noční cestu, pořádně se na ni vyspěte. Ne nadarmo má Světová zdravotnická organizace zařazenou práci v noci jako karcinogen druhého typu. Stejně tak si vezměte, jak nepříjemná jsou pro zrak moderní světla LED.
Souhlasím. Kolikrát mě oslní, že nevidím vůbec nic…
A to jste mladý řidič do třiceti let. Frekvence oslnění roste s věkem. Ale ani vy se neradujte, vám zase poškozují více sítnici.
Jaké řešení nabízíte?
Řídit například se žlutými filtry.
Ostatně vy zastáváte názor, že žlutá světla byla lepší. Proč?
Protože v oku se situují dva typy receptorů – čípky na barevné vidění a tyčinky, které jsou na noční vidění. Barevné vidění má tři různé vlnové délky – krátké, střední a dlouhé. Přičemž čípky nejsou rozložené ve spektru rovnoměrně na modrou, zelenou a červenou. Průměrný pozorovatel má dvě procenta na modrou, třiatřicet na zelenou a pětašedesát na červenou, třebaže řeč je spíše o odstínu žluté.
Právě proto dobře vidíme přes žlutou (žluté brýle), protože ta propustí nejvíc energii: v ní pramení nejvíce receptorů. V místě nejostřejšího vidění – tam nejsou vůbec žádné modré. My modrou energii nepotřebujeme k tomu, aby se nám vytvářel obraz. Vyžadujeme ji, abychom udrželi organismus v pozornosti. Ale to platí jen za podmínky, že je tělo šestnáct hodin od probuzení. Když limit přeskočíme, světlo už zkrátka nepomůže.
Co z toho vyplývá?
Pokud si někdo myslí, že si dá do kabiny modré světlo a bude moct jezdit téměř celý den a noc v kuse, šeredně se plete. Spíš si nabíhá na situace, jež můžou skončit fatálně…
Kde vidíte důvod, proč jsou světla LED tak oblíbená?
Protože se jednoduše vyrábějí.
Zaznívá, že je to i kvůli designu…
Jestliže se tam dá klasická žárovka H4, vyžaduje složité optické zařízení, které pouští distribuci světla na vozovku, aby neoslňovalo. Čili podle mě jde primárně o nenáročnost instalace.
V čem je to nebezpečné pro mě coby řidiče?
Světla LED ještě nedávno byla v kategorii laserů. Měřil jsem nedávno reflektory na Volvu XC 90, které má zdroje matrix LED. Zjistil jsem, že na tlumená světla se bavíme o dvou stech tisících kandelách na metr čtvereční. Na dálková dokonce o třech milionech. Přitom celé slunce má devět set milionů kandel na metr čtvereční. U předních reflektorů to je síla, kterou si dokážeme jen stěží představit!
Můžu tedy říct, že čím méně modrého světla, tím lépe pro mě?
Bohužel takhle jednoduché to není. Třeba 6500 kelvinů (K) má denní světlo stejně jako světlomety LED u automobilů. Jenže denní světlo je zcela jiné. Najdeme v něm sice hodně modré, ale taktéž hodně azurové, která u LED absentuje. Někdo si proto řekl – kolik má slunce ve dne? 6500? Dobrá, implementujeme do aut 6500 K.
Bohužel tento technokratický přístup opomíná, jak barevné spektrum vypadá dál. A jen si plíživě škodíme zdraví. Nicméně není to tak, že se jednou svezete autem s modrými světly, párkrát vás někdo problikne a budete mít rakovinu oka. Ten proces trvá delší čas – deset patnáct let…
Když si libuji v interiéru auta v barevném podsvícení – to je rovněž nezdravé pro můj organismus?
To je taky v prčicích… Naše oko je staré tři sta padesát milionů let, přičemž jeho vývoj trval dvě stě milionů let. Z toho posledních 1,9 milionu let naši předkové používali oheň, sto čtyřicet elektrickou žárovku a posledních přibližně dvacet let LED. „Těším se“ na to, až slepí lidé s makulární degenerací budou posílat hromadné žaloby na kohokoliv, kdo jim tohle světlo posílal do očí a neupozornil je na rizika.
Kterému barevnému podsvícení byste se vyhnul?
Jednoznačně bílomodrému. To je nejhorší! Důvodem je, že čočka, vlastně celé oko není připravené přijímat jenom jednu vlnovou délku. Mimochodem všímáte si, jak jsou právě tyto dvě barvy v interiérech oblíbené? Z toho mi je smutno…
Jaký odstín mám tedy vybrat?
Červený! Neboť to jsou nejdelší vlnové délky a de facto oko opravují. Též budete mít větší tlak a všechno lépe funguje, zvednete si náladu. Což už věděli dávno ve vykřičených domech, že se večer zvedá krevní tlak při použití pouze monochromatického červeného světla.
Všechny barevné linky podél dveří a tak dále tedy vidíte špatně?
Ano. Jinak kromě bílého a modrého podsvícení – ani fialová neplatí za žádné terno. A jestli se dneska ví, že by tento typ světel mohl způsobit smrt nebo poškodit zdraví, tak bychom jej neměli používat. Že ho lidé mají rádi, ještě nic neznamená.
Unavuje mě to navíc, pokud okolo mě všechno svítí?
Ne, „pouze“ ničí oko. Což ale nezjistíme, neboť neexistuje zpětná vazba. To není jako přesolené jídlo, kde hned na jazyku zjistíme, že něco není v pořádku. Takže my v tom spokojeně sedíme, a ještě se nám to líbí.
Jak z toho ven?
Cestu nám ukazuje veřejné osvětlení – určitý trend snižování teploty chromatičnosti zpozorovat lze. Po setmění se můžete podívat, že lampy dělají spíš takové žluté, oranžové odstíny.
Jste přesvědčený, že vyšší míra osvětlení současně neznamená méně dopravních kolizí. Proč?
Poněvadž víc světel nese víc oslněných motoristů v závojovém jasu. A především – podobné pokusy tu již byly, vesměs neúspěšné. Když je člověk unavený, světlo mu prostě nepomůže. Čemu pomůže více světel ve dvě hodiny ráno? Nadto pro koho?
Všichni potřební – zdravotníci, policisté, hasiči – si svítí předními reflektory, které postačují. A ti nejzranitelnější účastníci dopravního prostoru jako chodci, cyklisté či motorkáři by měli klást zvýšený důraz na dostatečné označování.
Co se týče ochrany a označování chodců – který bod na jejich těle je ideální zvolit?
Kotník! To je místo, které tlumená světla nejdříve zachytí. Když si na prsa nasadíte reflexní destičku dvacetkrát dvacet centimetrů – ta se moc nepohybuje a v zásadě není tak efektivní. Za mě jednoznačně vévodí kotník a zápěstí. Světla jsou však komplexní fenomén, zahrnující i další oblasti.
Třeba tunely. Jak jsou na tom vlastně v Česku?
Nechci působit negativně, ale taky žádná sláva. Neviděl jsem moc tunelů, které by měly bílé světlo přes den a žluté (oranžové) večer. Je to prosté: vodítkem nám musí být slunce. Čili když jedou lidé venku a svítí slunce, nemohou zavítat do oranžové trubky, nýbrž do bílé.
Naopak pokud venku panuje tma a vyjíždějí do ní z oranžového tunelu, je to správně. Nemohou tudíž opustit bílý tunel do tmy. Proto se tam vkládají adaptační zóny při vkročení do tunelu – světla jsou hustší. První část tunelu je osvětlená více než vnitřek. Jenže při výjezdu to musí být vždycky obráceně.
A jsou v tuzemských tunelech zdroje LED?
Ještě ne, což představuje menší zlo. Pakliže ve dne zamíříte do oranžové trubky – na tento akt si oko přivykne. Ale že se do tunelu umístí bílé světlo a vy v noci vyjedete z bílé trubky ven, pak na moment absolutně nic nevidíte! Pamatujte, že adaptace oka na tmu je pokaždé pomalejší než na světlo.
Hynek Medřický
- Padesátiletý expert na světlo, badatel a spisovatel se pohybuje v oblasti svítidel již přes dvacet let.
- Je členem České společnosti pro osvětlení.
- Kromě upozorňování na rizika modrého světla se věnuje také problematice osvětlenosti pozemních komunikací s důrazem na zdraví a bezpečnost všech účastníků silničního provozu.
- Aktuálně působí v pražských Vinohradech, kde vede svůj vlastní showroom Artemide.
