Míří vodík do záhuby? Celosvětové prodeje klesají druhý rok v řadě
V České republice se loni neprodalo jediné vodíkové auto. To není překvapivé, vzhledem ke stavu infrastruktury a nákladům na provoz takového vozu v našich podmínkách. Jenže prodeje loni klesaly po celém světě, a to už druhý rok.
Vodíku dnes věří zejména Japonsko, které právě na tento pohon vsází více než na elektromobily. I ty se ovšem nakonec v zemi prodávají lépe. Přesná čísla z Japonska nejsou k dispozici, Toyota tam ale loni prodala jen 1.102 vodíkových aut. Kromě i nám známého sedanu Mirai v Japonsku nabízí také větší vodíkový Crown.
Pro srovnání, o rok dříve se tam prodalo 3.575 vodíkových Toyot, ačkoliv byl k dispozici jen Mirai. Krom Toyoty se v zemi na vodík nabízí ještě Hyundai Nexo, prodeje za rok 2024 ovšem nejsou k dispozici. Posledním modelem je Honda CR-V e:FCEV, která se nabízí jen formou leasingu. Za rok 2024 Honda na domácím trhu plánovala udat jen 70 kusů.
Krom Toyoty a Hondy už vodíkové osobní vozy mimo Čínu vyrábí jen Hyundai. Nexa se ovšem na domácím trhu prodalo jen 2.751 kusů, o 36.4 % méně než rok předtím. I Jižní Korea má přitom s vodíkem velké plány a do roku 2030 chce mít na cestách 300.000 vodíkových vozidel. Japonsko ve stejné době počítá dokonce s 800.000.
V Evropě se nedařilo zejména Nexu, prodeje klesly z loňských 128 kusů o 76.6 % na 30. Letos by ovšem mohlo pomoci uvedení druhé generace korejského SUV. Stejně tak Mirai klesla z 804 kusů o 33,7 % na 533 aut. Podobné je to v USA, kde Nexo kleslo o 61 % z 241 kusů na 94, Mirai ale padla ještě výrazněji o 81.8 %, z 2.737 kusů na 499. Oba vozy jsou dostupné i v Austrálii, kde si za celý rok Mirai zapsala 9 kusů a Nexo jeden.
Vodíkovým vozům se však nedaří ani v Číně, ačkoliv spadají do stejné kategorie NEV jako bateriové elektromobily, plug-in hybridy a elektromobily s prodlužovačem dojezdu. To znamená, že mají podobné pobídky od centrálních i lokálních vlád, nevztahuje se na ně DPH a mají další výhody pro majitele dle konkrétní provincie a města.
Přesto prodeje vodíkových vozidel loni také klesly, z 5.791 kusů za rok 2023 na loňských 5.405, tedy o 6.7 % méně. Oficiální zpráva o stavu vodíkové mobility od Čínské asociace výrobců automobilů (CAAM) bohužel nerozlišuje, kolik vozů bylo osobních a kolik užitkových, pravděpodobně však zahrnuje užitkové.
Pokles je možná trochu překvapivý, předchozí roky totiž meziročně prodeje vodíkových vozidel stoupaly. Ještě v roce 2016 to bylo jen 629 aut za rok, v roce 2019 už 2.737. Covidové roky, které Čínu zasáhly obzvláště těžce zaznamenaly propad, pak ale prodeje vyskočily na 3.367 za rok 2022, mezi tímto rokem a 2023 byl tedy skok o 72 %.
Problémem je samozřejmě stejně jako jinde ve světě nedostatečná infrastruktura. Ačkoliv od centrální vlády i těch lokálních neustále přichází sliby o výstavbě nových plniček, podle posledních dat jich je v celé Číně stále jen kolem 500. Což je ve srovnání s miliony nabíječek jen plivanec ve Žluté řece a mnohem více je i stanic pro rychlou výměnu baterií, těch má být přes 5.000.
Podobným problémem je i nabídka modelů. Mimo Čínu jsou v prodeji pouhé čtyři osobní vozy na vodík – Toyota Mirai, Toyota Crown, Hyundai Nexo a Honda CR-V e:FCEV. I v Číně jsou však jen čtyři, z čehož dvě jsou opět Toyota Mirai a Hyundai Nexo. Těm se loni v Číně příliš nedařilo, Nexa se prodalo 18 kusů a Mirai jen 9.
Domácí automobilky zastupuje SUV Venucia V-Online FCEV a MPV Maxus Mifa G20. Zde už přesná čísla neznáme, protože tabulky prodejů nerozlišují vodíkové a jiné verze. Donedávna se prodávala i osobní varianta postarší dodávky Maxus EV80 FCEV, ta již však byla ukončena. Mnohé další vozy sice byly oznámeny a představeny, jenže se do prodeje nikdy nedostaly.
Ve srovnání s elektromobily jsou zcela jinde i ceny. Venucia V-Online automobilky Dongfeng nemá elektrickou verzi, ale existuje jako plug-in hybrid s baterií o kapacitě 18.4 kWh. Ten stojí v přepočtu asi 430.000 Kč. Vodíková varianta, která má výkon 160 kW a dojezd asi 500 kilometrů, už však stojí v přepočtu 3.3 milionu korun. A to je v Číně cenovka těch nejdražších prémiových aut lokální výroby, na podobné začíná třeba luxusní elektromobil Maextro S800.
Elektrické MPV Maxus Mifa 9, které měří přes 5.2 metru a má baterii o kapacitě 90 kWh začíná na ceně v přepočtu asi 842.000 Kč. Podobně velké vodíkové MPV Maxus Mifa G20, které slibuje dojezd 600 km, už ale vyjde v přepočtu minimálně na 2.634.000 Kč.
Dobrým srovnáním je také další model, které existuje v elektrické i vodíkové verzi. Sedan Deepal L07 automobilky Changan se prodává jako elektromobil, který má v nejlevnější verzi baterii o kapacitě 58.1 kWh, a stojí asi 447.000 Kč. Vodíková varianta s dojezdem 700 kilometrů a navíc také s baterií o kapacitě 28.4 kWh už však byla oznámena v přepočtu za 2.323.000 Kč.
Jenže zatímco elektrická varianta se úspěšně prodává od roku 2022, po vodíkové se slehla zem a na svém webu už ji nemá ani automobilka. Stejný osud potkal i vodíkové MPV Haima 7X-H se slíbenou cenou kolem 3.1 milionu Kč.
Stejně jako jinde ve světě se i v Číně slibuje větší úspěch od velkých užitkových vozů na vodíkový pohon. Těm se věnuje několik místních automobilek a startupů, existují varianty používající plynný i kapalný vodík, jak s palivovými články, tak i spalovacími motory. I zde však jsou velkou konkurencí bateriové vozy. Pro elektrické tahače se například již staví sítě vyměných stanic baterií, které řeší dlouhé nabíjecí časy.
