Ojetý Citroën C2 1.4: Prostor jenom pro čtyři

Citroën je známý celou řadou designově zajímavých vozidel. Odvážné, někdy až futuristické tvary automobilů nezřídka přinášejí prodejní úspěchy, občas ale mají spíše opačný efekt. To ovšem nemůžeme říci o designu modelu C2. Malý, líbivý vůz zaznamenal úspěch především u žen, které oceňují jeho tvary i kompaktní rozměry usnadňující pohyb po městě a parkování v často přeplněných ulicích. „Cé-dvojka“ se vyráběla ve veselých barvách, což je jenom další klad v očích kupujících. V jednom takovém odstínu je i automobil, který jsme nalezli na prodejní ploše autocentra Auto ESA. Testovaný Citroën C2 opravdu nepřehlédnete, jeho zelený metalický lak totiž mezi běžnou automobilovou konfekcí doslova září. Vůz z roku 2003 zaujme i dalšími přednostmi: zachovalým stavem a pouhými 54 110 ujetými kilometry.

Prostor pro posádku

Palubní deska vozu potěší pohlednými tvary i kvalitně působícím plastem. Madla dveří a hlavice řadicí páky v barvě karoserie prostor pro cestující příjemně oživují. Interiér „cé-dvojky“ neohromí prostorem, avšak zaujme řadou chytrých řešení. Vpředu není situace špatná, místa se tu najde celkem dost, vzadu se ale pocitu stísněnosti neubráníte, a to tu jsou pouze dvě sedadla. Už samotný přístup k nim přes odklopenou přední sedačku není nijak snadný, prostor v oblasti kolen také nenadchne.

Sedadla lze samostatně posouvat a zvětšovat tak objem zavazadelníku, ale to znamená, že razantně ubude místo pro nohy. Pokud vzadu nikdo nesedí, je možné sedadla posouvat a překlápět bez omezení, pak se zavazadelník snadno rozšiřuje. Jeho objem je standardně pouhých 165 litrů, pokud se posunou sedadla ve druhé řadě dopředu, zavazadelník naroste na příznivějších 225 litrů. Ani to není mnoho, na druhou stranu, co by kdo od takto malého vozu čekal? Přístup do nákladového prostoru je řešen netradičně dvoudílnými dveřmi. Horní část tvoří prakticky jen zadní okno, spodní část obsahuje uzavíratelný prostor pro základní výbavu. Spodní víko zavazadelníku lze využít i k sezení, protože má nosnost 100 kilogramů.

Z hlediska variability si model C2 nestojí špatně, čím však nepotěší je umístění rezervního kola. To je zespodu vozu, uložené v ocelové konstrukci. To znamená, že se při jeho použití ušpiníte a navíc, kdo spouštěcí mechanismus občas nepromaže, může se mu stát, že ocelový nosič rezervy zarezne, nepůjde spustit a řidič bude nahraný.

Motor a převodovka

Na trhu s ojetými vozy potkáte nejvíce „cé-dvojek“ se zážehovou jedenáctistovkou pod kapotou, ale ani vozidel se čtrnáctistovkami není málo. Zatímco základní motor o objemu 1,1 litru nabízí výkon 44 kW, agregáty 1.4 pracují s výkonem 54 či 55 kW. Výkon 54 kW má i čtrnáctistovka pohánějící testovaný automobil.

Jeden by řekl, že to bude pro malé vozidlo dostačující hodnota, pravdou však je, že při rozjezdech absenci několika koní pocítíte. Pohonná jednotka trochu ožije po dosažení 3000 ot/min, ale zpočátku se jí moc nechce. Alespoň že ve vyšších rychlostech hned neodpadne, jako je tomu u menších agregátů. Citroën C2 s motorem 1.4 se tak obstojně drží i pokud vyjede mimo městskou zástavbu. Z pomalých rozjezdů jsme ale nebyli nadšeni.

Ve zkoušeném automobilu motor spolupracuje s manuální převodovkou. To je spása, protože mizerná robotizovaná převodovka SensoDrive by normálního řidiče nejspíše přivedla do blázince. Vždyť je známá velmi pomalou změnou převodových stupňů i nechvalnou poruchovostí. Manuální řazení sice nepatří k nejpřesnějším, ale alespoň funguje spolehlivě.

Jízdní vlastnosti a komfort

Podvozek zkoušeného vozu potěší absencí vůlí, což se pozitivně odráží na chování za jízdy. Odpružení není nijak měkce nastaveno, do kostitřasu má ale automobil na míle daleko. Tužší nastavení zajišťuje akceptovatelné vlastnosti v zatáčkách, avšak pokud zde potkáte hrboly, připravte se na drobné odskakování zadní nápravy. Zkrátka z hlediska jízdních vlastností není Citroën C2 nějaká trefa do černého.

Kladně hodnotíme celkem bohatou výbavu, zejména přítomnost klimatizace. Díky tomu je ve vozidle příjemná teplota i za slunných dní, což ocení především cestující na zadních sedadlech, kde není možné otevřít boční okénka.

Výbava a cena testovaného vozu

K dalším součástem výbavy patří například elektrické ovládání předních oken, dálkové centrální zamykání nebo elektricky ovládaná zpětná zrcátka. Cestu zpříjemňuje autorádio s přehrávačem CD a nemalou výhodu představuje druhá sada pneumatik na discích v ceně vozu. V případě potřeby je nachystaná čtveřice airbagů či ABS, řidič jistě ocení přítomnost palubního počítače.

Testovaný vůz z roku 2003 je tedy solidně vybaven a navíc ve výborném stavu, ujetých 54 110 kilometrů se projevilo jenom minimálně. Narážíme na počínající korozi výfuku a již viditelně orezlý držák rezervy. Zachovalý automobil dostal v Auto ESA cenovku s částkou 85 000 Kč při platbě v hotovosti, 65 000 je akční cena pokud kupující využije k pořízení vozu některý z finančních produktů.

Expert Auto ESA radí

Zážehové motory platí za spolehlivé, malé turbodiesely 1.4 HDi jsou dokonce považovány za vzor. Silnější 1.6 HDi vyvinuté kocernem PSA Peugeot Citroën a automobilkou Ford tak dobrou pověst nemají. Mnohdy se totiž potýkají s vadnými vstřikovači, úniky oleje, problematickým ventilem EGR nebo turbodmychadlem. Často se u nich setkáte také s prodřenými hadicemi od turba.

Citroënu C2 někdy zlobí elektronika, před koupí je rozhodně dobré prověřit veškerou elektrickou výbavu. Pozor si dejte na vibrace řízení, které ukazují na závadu v hřebenu. Známé jsou také potíže s dobíjením, nic neobvyklého nepředstavují ani vůle na přední nápravě.