Ojetý Mercedes-Benz třídy E (212): Dobrého málokdo prodá
Pro mnoho lidí představuje třída E hlavně pohodlný transfer na letiště – komfort, prostor a pocit solidnosti. Teď je dost možná pravý čas jednu pořídit i domů.
Čtvrtá generace Mercedesu třídy E si během své existence (2009 – 2016) vybudovala reputaci tichého, ale neochvějného pilíře vyšší střední třídy. Stačí jeden pohled na přístrojový štít vozu, který běžně ukazuje přes 300.000 kilometrů, a je jasné, že to není jen o image, ale také o dlouhověkosti a důkladném inženýrství.
Taxikáři zkrátka vědí, co je dobré. To, že je s nimi třída E spojována, má však i negativa. Nikdo prostě netouží po taxíku s milionem na hrbu, byť ho každý respektuje. I proto Mercedes u současné generace éčka zcela zrušil tovární taxikářskou verzi, čímž chce image modelu vylepšit.
Samozřejmě se najdou i ojetá éčka, kterým se náročný dročkařský provoz vyhnul, ale najít je není snadné. Slušná šance je u kombíků s lepšími motorizacemi a bohatší příplatkovou výbavou. Jenže rodiny a jejich okolí si jsou kvalit i vzácnosti vědomy, a tak vůz prodají rovnou oblíbenému známému.
Dnes se dá dobře udržovaný exemplář z konce produkce pořídit již za zhruba 400.000 Kč, což z něj činí zajímavou volbu i pro náročnějšího kupce ojetého vozu. A naopak nejstarší kousky jsme v Německu našli i za 100 tisíc, samozřejmě mají najeto přes půl milionu a vypadají nevábně. Jinak právě na naše západní sousedy budete, co se týče původu, odkázáni, zejména pokud chcete kombík, kterých se v Česku neprodalo mnoho.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
