Ojetý Seat Altea XL: Spolehlivý, prostorný a levný

Seat Altea XL není žádná žhavá novinka a i když vůz ještě pořád najdete v ceníku automobilky, na trhu ojetin už máte z čeho vybírat. Kolegové poměrně nedávno testovali základní Seat Altea 1.9 TDI, teď jsme si v autobazaru půjčili na test o 187 mm prodlouženou verzi Altea XL s benzinovou šestnáctistovkou.

Design vozu Seat Altea XL je trochu kontroverzní a i přes nesporné kvality tohoto MPV mu prostě někteří potenciálních zákazníci nepřišli na chuť. Když se ale zaměříte na užitnou hodnotu, schopnosti a spolehlivost, není vlastně modelu Altea XL co vytknout. Je to dobrý automobil a vzhledem k současným cenám můžete sotva koupit lépe.

Seat Altea XL využívá stejný konstrukční základ jako třeba Volkswagen Golf nebo Škoda Octavia. Platforma PQ35 je napříč koncernem rozšířená a znamená to, že pod kapotou Seatu najdete známé motory a techniku. Má to velkou výhodu, tenhle vůz vám tak opraví prakticky každý, kdo se věnuje koncernovým autům.

Zaměřte se na podvozek

Naštěstí v případě tohoto MPV nebudete opravy moc potřebovat, pokud tedy zvolíte správný motor a budete chvíli pečlivě vybírat. Jediný vážnější problém vozu Seat Altea XL je totiž choulostivý podvozek a poměrně malá životnost jeho komponentů. Třeba přední náprava již po 100.000 km vyžaduje větší péči.

Nejčastěji to poznáte podle nestability, citlivosti na vítr a pomyslné vůle mezi vydaným povelem řízení a odezvou. Pokud má Altea XL vymačkaný a vytlučený podvozek, bude po silnici plavat. Navíc tohle auto vždycky jezdilo docela dobře i díky nezávislému zavěšení vzadu a strmému a rychlému řízení, takže se nebojte investovat do opravy podvozku, vyplatí se to.

Jakkoli je totiž Altea XL především praktický rodinný automobil, jezdí velmi dobře. Podvozek není zbytečně rozměklý, ale zase ne moc tvrdý. Seat poskytuje příjemný kompromis mezi ovladatelností a pohodlím. Řízení má trochu rychlejší převod, ale automobil se velmi příjemně řídí a nechá se ochotně vést i náročnější zatáčkovitou pasáží. Dokonce řízení poskytuje i základní zpětnou vazbu a nadšený řidič se nebude vyloženě nudit.

Benzin 1,6 l je jistota

Horší je to s motory. Testovaná šestnáctistovka o výkonu 75 kW není žádný drak a i když má nakrátko poskládanou pětistupňovou manuální převodovku, záhy jí dojde dech. Atmosférický motor 1.4 16V je pak vyložená zdechlina, byť jde o spolehlivý a nenáročný motor.

O poznání ochotnější je Altea XL s turbomotorem 1.4 TSI, ale o problémech s rozvodovým řetězem toho bylo napsáno tolik, že to nemá smysl opakovat. To samé platí i pro agregáty 1.2 TSI a v menší míře i pro 1.8 TSI, který sice jede hezky, ale jeho opravy se mohou zle prodražit. Jednotka 2.0 FSI s přímým vstřikováním sice není vyloženě nespolehlivá, ale je hrubá a docela žíznivá, navíc vyžaduje vysokooktanový benzin.

TEST Seat Altea XL 1.8 TFSI – Cupra s kufrem

Z toho právě primitivní osmiventilová šestnáctistovka vychází jako nejlepší benzinový motor. Pokud nejezdíte pravidelně po dálnici, je tohle vskutku dobrá volba. Motor je příjemně živý, ochotný, neobtěžuje hlukem nebo nekultivovaností a umí být také úsporný. V klidném mimoměstském režimu si vůz vezme jen něco kolem sedmi litrů na 100 km.

Jediné, co šestnáctistovka potřebuje, je kontrola a případná výměna rozvodů někde v rozmezí 90.000 až 120.000 km. Samozřejmě je také důležité hlídat výměny oleje a o motor se starat postupným zahříváním. Pak předejdete vyšší spotřebě oleje a jednotka vydrží na věky. Přestavba na LPG je možná, ale díky nenáročnosti a dobré spotřebě zvažte, jestli to má vůbec smysl. Navíc ještě přijdete o trochu dynamiky, které nemá tenhle motor na rozdávání.

Turbodiesel? Těžká volba

Co se turbodieselů týče, můžete se vydat dvěma cestami. Buď si prostě koupíte osvědčený a poměrně spolehlivý agregát 1.9 TDI PD, který vás bude obtěžovat turboefektem, hlukem, vibracemi, klepáním, rachtáním a obecně velmi zemědělským projevem, nebo si koupíte motor 2.0 TDI PD a budete čekat, až se vám vysypou rozvody a čtyřválec se zadře.

Šestnáctiventilový dvoulitr je notoricky známý svými problémy, takže se mu vyhněte a volte raději jednovačkovou osmiventilovou jednotku. Ta navíc díky absenci vyvažovacího hřídele nemá tak rizikové mazání, i když přišla o část kultivovanosti. Modernější turbodiesely 2.0 TDI CR jsou na tom lépe, ale ani ty se nezbavily všech nemocí. Na motor 1.6 TDI CR raději zapomeňte, bývá velmi utrápený.

TEST Seat Altea XL 1.6 TDI – Copa je to za auťáka!

Jestli se vám nechce řadit, buď můžete jít cestou poměrně spolehlivého Tiptroniku s měničem u motoru 2.0 FSI, nebo zariskovat šestistupňové DSG u některého z turbodieselů. Automatické převodovky totiž potřebují pravidelně vyměnit olej (obvykle kolem 60.000 km), ale pokud na to předchozí majitel zapomněl, je u Tiptroniku přece jenom menší pravděpodobnost fatálního selhání.

Šestistupňové DSG s mokrými spojkami však umí být spolehlivé, pokud předchozí majitel hlídal jeho servis. Důkladně proto převodovku vyzkoušejte při testovací jízdě a především chtějte znát servisní historii celého auta. Životnost udržované DSG se totiž pohybuje daleko za 200.000 km.

Při prohlídce vozu se také zaměřte na stav interiéru. Čalounění sedadel a použité plasty nejsou zrovna moc odolné a snadno se poškodí a poškrábou. Všechno by také mělo být dobře slícované a automobil by neměl vrzat, takže pokud uvidíte křivě smontované díly, je možné, že dotyčný exemplář někdo rozebíral a zase dával dohromady po větší nehodě.

TEST Seat Altea XL 2.0 TDI - rozum a emoce v rovnováze

Z drobností, které vás mohou pozlobit, snad jmenujme jenom stávkující centrální zamykání, zadní stírač a ostřikovače skel. Někdy odmítá poslouchat i palubní počítač nebo přístrojový panel, ale to jsou výjimečné poruchy. Zkontrolujte také funkci klimatizace a topení.

Celkové hodnocení

Seat Altea XL je v zásadě spolehlivý a nenáročný automobil, pokud si koupíte ten správný motor. Jakkoli chápeme posedlost lidí naftovými agregáty, doporučujeme právě testovaný motor 1,6 l. Je bezproblémový a relativně úsporný. Z dlouhodobého hlediska s ním určitě chybu neuděláte. Pokud tedy potřebujete spolehlivé a praktické MPV, s málokterým na trhu ojetin uděláte lépe.

Plusy

• Příznivé ceny ojetin
• Prostor pro posádku a zavazadla
• Spolehlivost a kvalita
• Jízdní vlastnosti
• Dostupnost servisu

Minusy

• Horší kultivovanost jízdy
• Slabé atmosférické motory
• Hlučné turbodiesely
• Málo odolný podvozek
• Choulostivé plasty v interiéru

Vybraní konkurenti

Ford S-Max

S-Max nabízí zábavnější svezení a atraktivnější design, ale nedá se říci, že by v základních věcech nad Alteou XL nějak vynikal. Je prostornější a praktičtější, ale také dokáže pozlobit nespolehlivou elektronikou a rizikovými turbodiesely, které jsou ovšem v případě S-Maxe asi tou nejrozumnější volbou. Je to dobré auto a pokud pečlivě vybíráte, určitě najdete odpovídající exemplář. Provozní a pořizovací náklady ale budou vyšší.

seat bazar mpv

Renault Grand Scénic

Druhá generace populárního MPV od Renaultu není špatná volba, pokud sáhnete po autě z posledních let výroby, nejlépe z roků 2008 a 2009. Turbodiesely jsou v pořádku, jenom si dejte pozor, co kupujete a od koho. Auta mívají bohatou výbavu, ale notoricky známá poruchovost francouzské elektroniky velí raději hledat verzi, která jí má co nejméně. Ceny jsou však dobré a provozní náklady také. Renault také dobře jezdí a je pohodlný.

seat bazar mpv

Citroën C4 Grand Picasso

Citroën je praktický, ale říká se o něm, že ho mají raději spolucestující než řidiči. Je totiž nudný, ergonomicky nepříliš zdařilý a ani komfort není na extra vysoké úrovni především kvůli nepohodlným sedačkám s měkkými sedáky, které se rychle prosedí. Sedadla mají i slabší boční vedení a poloha za volantem je špatná. Spolehlivost také není kdoví co, ale záleží kus od kusu. Existují kvalitní a zachovalá auta za velmi dobrou cenu, ale musíte je chvíli hledat. Vyhněte se robotizovanému automatu.

seat bazar mpv

Text a foto: Dalibor Žák a archiv