Opel Astra Sedan: První jízdní dojmy, české ceny

Čtyřdveřová karoserie patří ke kompaktním Opelům jaksi odjakživa. Kadett A, který letos slaví 50 let, byl sice jen dvoudveřovým sedanem, od té doby se ale na klasický tříprostorový model nikdy nezapomnělo.

Priorita ale dnes patří hatchbackům, a tak si dal Opel u předchozí i té současné Astry na čas. Verze sedan přichází až tři roky po pětidveřovém hatchbacku a představuje svým způsobem doplněk nabídky.

V západní Evropě má zůstat 25 % produkce, zbývající tři čtvrtiny zamíří do zemí střední a východní Evropy. A tím se nemyslí ani tak Česká republika nebo Slovensko, největší zájem automobilka čeká v Rusku a Turecku. I proto proběhla světová premiéra na autosalonu v Moskvě.

My jsme ale za novým sedanem vyrazili do německého pohoří Taunus, které leží nedaleko sídla Opelu v Rüsselsheimu. K vyzkoušení se nabídl vůz s inovovaným motorem 1,4 Turbo a automatickou převodovkou. Ne náhodou – čtyřdveřová Astra je určena pro soukromé zákazníky a pro ně je tato kombinace zajímavou volbou.

Kromě toho mohou zákazníci vybírat ze dvou klasických atmosférických čtyřválců (1,4 a 1,6 litru) a vrcholného 1,6 Turbo. Ten je však nejdražším motorem v Astře sedan, dokonce dražším než každý ze tří dodávaných turbodieselů (1,3 CDTI a dvě verze 1,7 CDTI). Dvoulitrové turbodiesely se s karoserií sedan prodávat nebudou, a to včetně nové varianty Astra BiTurbo.

První a vlastně nakonec největší chyba se ukazuje už při přebírání testovacího vozu. Jak se dostat do kufru? Tlačítkem nad panelem rádia. To by bylo hezké, kdyby existovala další možnost. Ale zvenku to nejde a řidič se musí naklonit pořádně dovnitř. Přitom konkurenční VW má tlačítko se stejnou funkcí na dveřích řidiče, kde je lépe v dosahu.

Ale po této drobné epizodě už převažují pozitiva. Po usednutí dovnitř je zřejmé, že se nikde nešetřilo. Astra sedan je jednoduše Astra, tedy poctivě navržené a sestavené auto lehce nadprůměrných kvalit. Takže vpředu je hezky pooplovsku všechno na svém místě, včetně záplavy tlačítek na panelu rádia/navigace a klimatizace. Opel si ale drží svou, pod heslem auto není iPod zavrhuje multifunkční a dotykové ovladače. Když se jednou dokážete zorientovat, funguje to překvapivě snadno.

Zavedené pořádky ale trvají i v druhé řadě sedadel, kde nezbylo mnoho místa pro nohy. Sedáky jsou relativně nízko a opěradla předních sedadel jsou blízko. Kdo si zvykl na podélnou prostornost předchozí generace, na toho jen těžko zapůsobí náhrada v podobě širšího interiéru. V kontextu konkurence to ale znamená jen návrat do obvyklých mezí. Akorát Renault Fluence je v tomto ohledu výrazně lepší, ale ten zase na Astru v ničem dalším nestačí (kromě ceny).

Pod kapotou pracuje modernizovaný motor 1,4 Turbo o výkonu 103 kW. Výkon se neměnil a zůstává i konvenční technika vstřikování paliva do sání. Opel ale přidal funkci overboost, která díky krátkodobému zvýšení plnícího tlaku turba dokáže při plné zátěži zvýšit točivý moment – konkrétně o 10 % z 200 na 220 Nm.

Ve skutečnosti ale motor za žádného bouřliváka není, i když má příjemně chraplavý zvuk. Plynulý přísun točivého momentu umožňuje jízdu i v nízkých otáčkách, vyšší zátěž ale znamená automaticky přechod do středního pásma. Dynamika odpovídá zvyklostem, VW Jetta 1,4 TSI nebo Mazda 3 2,0 DISI podávají srovnatelné výkony.

Automatické převodovce chybí pádla pro manuální volbu převodů na volantu (možnost řadit pohyby pákou ale zůstává) a ve sportovním režimu je příliš hektická; na drobné změny sešlápnutí plynového pedálu reaguje opakovaným řazením. Sportovní mód je ale nastavitelný, a tak si lze i v něm užívat standardního ladění automatu, který se nebrání nízkým otáčkám ani vcelku hbitému podřazování. V situacích, kdy čtrnáctistovka vede nerovný boj s dlouhými převody a 1500 kg provozní hmoty, se nebojí krátkodobě zvýšit otáčky pomocí prokluzu měniče. Není to moc efektivní, ale tato cesta je příjemnější než neúspěšné hledání vhodnějšího převodu.

A účinnost není nesilnější stránkou tohoto vozu. Loudavá jízda může srazit spotřebu i pod slibovaných 6,5 l/100 km, raději ale počítejte s nějakými osmi litry, při dynamické jízdě více než deseti. Proti alternativě v podobě turbodieselů ale nabídne tento motor vyrovnanější charakteristiku a výrazně tišší chod, navíc dieselovou Astru sedan nezískáte s automatickou převodovkou.

Když byla řeč o sportovním režimu – ten se týká i nastavení podvozku. S adaptivními tlumiči FlexRide nabízí Astra tři charakteristiky tlumení a v kombinaci se 17palcovými koly (nejmenší rozměr litých disků) je rozsah změn výrazný. Na nejkomfortnější Tour se sedan elegantně pohupuje a přesto dobře drží v zatáčkách, nejtvrdší Sport tlumiče citelně utáhne, ale auto neztratí schopnost překonávat nerovnosti v klidu a bez odskakování zadních kol. Kdo si může dovolit dvacetitisícový příplatek (resp. 40 tisíc v kombinaci s adaptivními světly), neměl by nad adaptivními tlumiči dlouze váhat.

Jaký z toho plyne závěr? Nová Astra Sedan je auto bez výrazných chyb. Příjemně se s ním jezdí, hezky vypadá a jak vyplývá z následující tabulky, má přiměřené ceny. Sedan je o 12 tisíc dražší než hatchback. Základní cena na 300 tisíci je sice nepatrně vyšší, než bývá zvykem u konkurence, s nízkými příplatky za lépe vybavené verze a výhodnými pakety se ale situace rychle obrací.