Podpora elektromobility v ČR: Jak budou u nás zvýhodněny elektromobily a hybridy?
Před třemi týdny vzbudila pozornost zpráva o poslaneckém návrhu, aby elektromobily dostaly zvláštní registrační značky. Co se děje? To už u nás jezdí elektromobilů tolik, že si jako skupina zaslouží odlišný přístup? „Díky tomuto označení by se řidiči ekologických vozidel mohli dočkat některých zvýhodnění,“ vysvětlil předkládající poslanec za hnutí ANO Martin Kolovratník na svém facebooku. Jako příklad uvedl osvobození od platby dálniční známky, vyhrazené jízdní pruhy či vjezd do vyhrazených oblastí. Že u nás žádné vyhrazené oblasti ani jízdní pruhy nemáme? V tom je právě ten vtip – vláda v demisi na podzim schválila takzvaný Akční plán budoucnosti automobilového průmyslu, který s tím vším počítá. Zvláštní značky jsou jen začátek.
Ve stejném týdnu se objevila ještě jedna novinka – hlavní město Praha dovolilo v modrých zónách nejen elektrickým, ale i hybridním autům parkovat zadarmo. Nejen časová shoda, ale i logika obou kroků vnucuje jednoduchou otázku: který z těchto kroků přinese českým motoristům víc?
Zítra to roztočíme
Akční plán o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR se zabývá mnoha věcmi potřebnými pro vývoj i výrobu vozidel nových generací a zachování
konkurenceschopnosti domácích firem. Třeba úpravou odborných kvalifikací, aby automechanici uměli opravovat i elektromobily, nebo změnou dopravních předpisů, aby se na našich silnicích mohla testovat autonomní vozidla.
Zároveň je však do plánu zahrnuta i podpora prodeje elektromobilů. A to se vším, co známe ze západních zemí. Dokument nařizuje prozkoumat možnosti přímé finanční podpory na nákup aut. Určuje programy, ze kterých se budou platit dotace na stavbu páteřní sítě rychlonabíječek. Otevřeně přiznává, že veřejné nabíječky musejí předběhnout trh – zpočátku jich bude přibývat rychleji než aut, proto budou málo využité a nevýdělečné, takže stát chce dotovat nejen jejich vybudování, ale i provoz. Zadává se zde také analýza, na kolik to přijde, když si majitelé rodinných domů nechají předělat rozvody, aby mohli nabíjet výkonnější elektromobily.
Vládou schválené cíle nejsou nijak skromné. Počet rychlonabíječek by měl za dva roky stoupnout z 50 na 500, přičemž jedna stojí podle provedení nejméně půl milionu. Zatímco dnes jezdí po našich silnicích dva tisíce elektromobilů, v roce 2025 by jich úředníci chtěli na silnicích vidět už sto tisíc.
Nějak to z nich dostaňte
Kde by chtěla zbědovaná státní pokladna na takový mejdan vzít? Uhodli jste – složíme se všichni jako na Národní divadlo. Akční plán připomíná, že u nás na rozdíl od jiných zemí není zavedena silniční daň pro fyzické osoby, nemáme ani dostatečně vysoké poplatky za registraci vozidel. A vyslovuje
závěr, ze kterého mrazí: Ministerstvo dopravy „připraví analýzu zpoplatnění silniční dopravy“.
V letošním čísle 13 jsme už psali, že stát chce uvalit drastické poplatky na starší auta, a ejhle, potrefená husa se ozvala. Náš článek sdíleli na facebooku osobně premiér Andej Babiš i ministr dopravy Dan Ťok – s komentářem, že prý žádné takové poplatky nikdy neplánovali a neplánují. Věřit jim to můžeme a nemusíme, nicméně schválený akční plán uvádí černé na bílém, že z nás vláda potřebuje vyždímat víc peněz. Patnáct tisíc korun, které průměrná rodina odvede ročně na spotřební dani z benzinu, na financování vzdušných zámků elektrifikace nestačí.
Nechoď, Vašku, s pány na led
Jak se požadavky na odbyt elektromobilů ocitly v dokumentu, který má v první řadě řešit konkurenceschopnost průmyslu? Jde o tlak automobilek,
které nechtějí ztratit cenné podhoubí kontaktu se zákazníkem, uživatelských zkušeností i servisního zázemí. Nemohou vyrábět něco, na co by si u nás lidé vůbec nesáhli. Ani by to nedělalo dobrý dojem, když Česká republika zaujímá světově druhé místo v počtu vyrobených aut na obyvatele. Ekonomická síla oboru ovlivňuje i politiku, která zájmům automobilek vychází vstříc.
Často zmiňovaná a riskantní závislost národního hospodářství na autoprůmyslu tak získává další rozměr: jestli se elektromobily opravdu masově prosadí, je velká neznámá i pro bohatý západní svět – zatím se neprodávají nikde, kde není obrovská státní podpora a zároveň znevýhodnění benzinových aut. My se pouštíme na stejně tenký led jako Západ, ale vzhledem k násobně chudší ekonomice riskujeme mnohem víc.
Nevadíte, ale neprojedete
Kromě zpoplatněných opatření se k podpoře elektromobilů chystají i ze Západu známá omezení provozu. Vládní akční plán konstatuje, že česká města nezavádějí nízkoemisní zóny, přestože to zákon o ochraně ovzduší umožňuje už od února 2013. A právě v zónách vidí účinný nástroj, kterým by se daly elektromobily prosazovat na úrovni měst – vymezit oblasti, kam by konvenční auta nesměla. Čtete správně. Čím si radnice, magistráty a příslušné koalice pět let netroufly své obyvatele šikanovat, aby kvůli zhoršení dopravní obslužnosti neprohrály příští volby, tím se teď zcela vážně zabývá vláda kvůli elektromobilům, kterých u nás jezdí dva tisíce. A přibývat jich nezačne, dokud dotace nedosáhnou statisícových částek na jedno auto. Člověka napadá, kde je tady slepice a kde vejce: dotujeme, abychom mohli zakazovat, nebo zakazujeme, abychom mohli dotovat?
Abychom nebyli za ropáky: ovzduší zejména ve městech kvůli automobilům nepochybně trpí a s ním i naše zdraví. Zdaleka největší podíl na tom však mají vozidla ve špatném technickém stavu, se závadami emisního řízení nebo vymontovanými filtry pevných částic. Což je důsledek nekonečné korupce na emisních stanicích a dvacet let trvající neschopnosti Ministerstva dopravy zjednat pořádek. A to samé ministerstvo chce zakazovat jízdu do centra tisícům slušných lidí, kteří mají auta v pořádku?
Když méně je více
Že to může vypadat jinak a lépe, ukazuje v úvodu zmiňovaná iniciativa pražského magistrátu. V modrých zónách už nyní mohou za symbolickou
stokorunu ročně parkovat nejen elektrická, ale i hybridní vozidla s výkonem do 135 kW.
Rozhodnutí slučuje hned několik výhod. Zaprvé se týká vozidel, na která lidé dosáhnou i bez státních dotací a mohou je používat bez dalších omezení. Hybridní Toyota Auris stojí 514.900 Kč, skoro dvakrát méně než e-Golf za 981.900 Kč, přičemž z těchto dvou aut je to právě auris, který nás v létě doveze až do Chorvatska. Zadruhé samotný projekt nepřináší žádné vícenáklady, město se pouze zřeklo příjmu z parkovného. Uživatel či firma, kteří mají v modré zóně trvalou adresu či sídlo, zaplatí za potřebnou kartičku jen 100 Kč místo obvyklých 1200 Kč (soukromé osoby) či 7000 až 36.000 Kč (firmy podle počtu vozidel). Vítanou výhodou, i když spíš částečnou nápravou staré chyby pak je, že povolení se netýká jen vaší zóny, ale všech v celé Praze. Na Václavském náměstí tedy s hybridem zaparkujete, i když jste z Kobylis.
Pomáhat a neškodit
Pokud vůbec můžeme nějaký způsob politického zasahování do automobilového trhu prohlásit za přiměřený, je to právě ten pražský. Hlavní město
své chudší obyvatele se staršími auty nevykazuje z centra, ani je nezatěžuje absurdně vysokými poplatky za vjezd či parkování. Lidem, kteří se rozhodují pro koupi nového vozu, nabízí zvýhodnění, jež rozpočet magistrátu nezatíží, a přitom reálně pomůže životnímu prostředí – hybridní vozidla vypouštějí podstatně méně oxidů dusíku než moderní diesely a násobně méně sazí než starší vznětové motory bez DPF. A do třetice velká úspora pro podnikatele znamená, že ke zlepšení emisí jsou nejvíce motivováni právě ti, kteří najezdí nejvíc.
Kdyby bylo na nás, parkování bychom ze stejných důvodů zvýhodnili také vozidlům na CNG. Obzvlášť proto, že nesmějí do většiny podzemních garáží. I za stávající krok ale musíme magistrátu zatleskat. Na následujících řádcích se rozhlédneme, zda podobné kroky chystají také další česká města a jaké jsou zkušenosti v zahraničí.
Norsko na to má…
Zemi fjordů příznivci zelené dopravy obdivují, z loni prodaných nových aut bylo 39 % na elektřinu. Zákazníci jsou však k této alternativě spíš zahnáni než nalákáni. Při první registraci benzinového či dieselového auta se totiž v Norsku platí ekologický poplatek odvozený od výkonu, hmotnosti a emisí CO2 i NOx. Základní benzinový Golf 1.0 TSI tam stojí v přepočtu 864.000 Kč a registrační poplatek dalších 173.235 Kč, což dělá dohromady 1.037.235 Kč. S rostoucími emisemi CO2 poplatek strmě stoupá, takže chudáci odkázaní třeba na pohon všech kol zapláčou – za Golf 2.0 TDI 4Motion zaplatí státu přes 270.000 Kč. Zájemci o elektromobil jsou zproštěni nejen tohoto drastického poplatku, ale i 25 % DPH z ceny vozidla. Pak se nelze divit, že e-Golf vyjde o 224.000 Kč levněji než 1.0 TSI. Pokud bychom chtěli ceny obou variant golfu vyrovnat u nás, musel by stát každý elektromobil dotovat částkou kolem půl milionu korun. Norsko si takovou velkorysost může dovolit jen díky obrovskému bohatství z těžby ropy, letos navíc podpory začne omezovat. Rozdávání peněz na drahé hračky má také odvrácenou stranu. Nejbohatší lidé si nakoupili tesly, aby ráno rychleji dojeli do práce, a na všechno ostatní si stejně nechávají šestiválcové bavoráky. Jiní se kvůli volným pruhům vozí elektromobilem do práce, místo aby šli na tramvaj.
Víno, sýry, elektřina?
Francouze známe jako průkopníky jaderné energetiky, jejíž přebytky mohou noc co noc ozařovat Eiffelovku, a také jako tvůrce Renaultu Zoe nebo Peugeotu Partner EV. Přesto podíl elektromobilů v prodejích roku 2017 dosáhl jen 1,5 %. V čem je problém? V tom, že Francie si ani nedovolí znevýhodnit benzinová auta tak drasticky jako Norsko, ani není tak bohatá, aby mohla zákazníkům odpustit celé DPH. Zbývá tedy přímá dotace ve výši 6000 eur (156.000 Kč), která vypadá na papíře ohromně, jenže e-Golf je ve Francii dražší o 20.000 eur (520.000 Kč) než Golf 1.0 TSI. Za těchto okolností dotaci využije jen zákazník, který je pro elektromobil rozhodnutý už předem. Další bonus může získat sešrotováním dieselu staršího deseti let. Jenže v takových autech obvykle nejezdí lidé, kteří by si mohli koupit nové. Jestliže Francouzům příspěvek sto padesát tisíc zdaleka nestačí, jak by asi stejná částka zabodovala u nás, když máme třikrát nižší průměrný příjem domácnosti?
Co se chystá v krajských městech?
„Nakupujeme elektromobily pro služby radnice a už jsme pořídili hybridní, nebo elektrické autobusy,“ to byla nejčastější odpověď na dotazy Světa motorů týkající se zvýhodnění, která dorazila z krajských měst. Hybridům a elektroautům tedy zatím nikde výrazněji neulevují: „V budoucnu ke zvýhodnění pravděpodobně dojde, nicméně žádné konkrétní varianty a termíny zatím v jednání nejsou,“ dozvěděli jsme se třeba v Hradci Králové. „I my to budeme ve výhledovém horizontu zvažovat,“ zní obdobná odpověď ze Zlína. O krok dále jsou v Pardubicích. „S podporou počítá připravovaná strategie smart city. Budeme stavět nabíjecí stanice a připravujeme i výhody při parkování, ale zatím ještě nejsou schváleny zastupitelstvem,“ dovídáme se stále neurčitě. Nabíječku pak plánují i v Českých Budějovicích, kde už v zapůjčených autech na elektriku jezdí městští strážníci. Naopak jasno mají v Plzni: „Otázku zvýhodňování hybridů, elektromobilů či vozidel s plynovým pohonem jsme projednávali v minulém volebním období a byla shledána bezpředmětnou,“ zní pádné stanovisko. Město se soustředí na zlepšení MHD, kde využívá i hybridní trolejbusy. A na řidiče myslí výstavbou nových parkovacích domů. I tam ale vzniknou nabíjecí stanice.
Jitka Jechová, Toyota Česká republika: Využijme potenciál
Co říkáte na nové nařízení zvýhodňující parkování hybridů a elektromobilů v Praze?
Nové nařízení je pro nás jasným signálem progresivního uvažování vedení hlavního města Prahy. Jde podle nás o velmi přirozený způsob, jak přivést řidiče k úvahám o ekologičtějším způsobu dopravy v hlavním městě. Dle výzkumů je 20 % smogu ve špičkách znečištění způsobeno auty. Elektromobily mají tuto výjimku v parkování již delší dobu. U full hybridů, které mají schopnost jet pouze na elektřinu, je prokázáno, že při jízdě ve městě, popojíždění v zácpách nebo při hledání parkování jedou z 50 % čistě na elektrický proud a chovají se tudíž jako elektroauta.
Máte už odezvu od majitelů, jak reagovali na zavedení možnosti zvýhodněného parkování?
Reakce jsou veskrze pozitivní. Pro nás je důležité, aby majitelé hybridů chápali tuto výhodu především jako příspěvek ke snížení emisního zatížení v Praze, ke kterému právě hybridní vozy přispívají.
Finanční úspora je obrovská především u firemních zákazníků: očekáváte nárůst prodejů hybridů v Praze?
Obecně zájem o hybridní vozy v poslední době mezi Čechy neustále stoupá, ať už mezi firemními, či soukromými zákazníky. Tato výjimka ale existuje zatím jen velice krátce a o jejím využití zatím mnoho uživatelů a majitelů hybridů ještě neví, stejně jako široká veřejnost. Dá se však očekávat, že zájem o podrobné informace o způsobu fungování tohoto programu postupně poroste.
Budete nějak podporovat, aby se zvýhodnění hybridních vozidel prosadilo i v dalších městech?
Myslíme si, že jde rozhodně o správný směr použitelný i pro další města, která se potýkají s problematickou smogovou situací. Pokud existuje příležitost, jak snížit znečištění oxidy dusíku a zejména pevnými částicemi, tak by se měla rozhodně využít.
Autoři: Martin Frei, Matouš Jelínek