TEST Toyota Auris TS Hybrid Freestyle – Oplastované loučení
Design, interiér
Japonská automobilka přivezla na autosalon v Ženevě předobraz nové generace Toyoty Auris. Sice jsme se kvůli zatmaveným okénkům nemohli podívat dovnitř, ale ani interiér nezůstal tajemstvím dlouho. Internetem už kolují první snímky zcela odhaleného Aurisu třetí generace, jenž dorazí na trh v průběhu letošního roku.
Vraťme se ale k dosluhující druhé generaci, která má za sebou vcelku tradiční modelový život. Vůz se poprvé ukázal na pařížském výstavišti v roce 2012 a k prvním zákazníkům doputoval v roce následujícím. Pro prakticky smýšlející motoristy v nabídce nechybí kombi, které je tu označováno jako Touring Sports. A co by to bylo za Toyotu, kdyby v nabídce chyběla možnost hybridního pohonu?
V průběhu roku 2015 přišla řada na drobné korekce v rámci faceliftu. Proč se tedy auto objevuje mezi testovanými novinkami nyní? Japonci na závěr životního cyklu připravili ještě provedení Freestyle, které se vyznačuje výraznějším vzezřením s oplastovanou karoserií. A aby to byla rozlučka se vším všudy, pod kapotou testovaného exempláře pracuje hybridní ústrojí, konkrétně zážehová osmnáctistovka v kombinaci s generátorem a synchronním elektromotorem. Derniéra může začít...
Praktičnost kontra zpracování
Ještě před představením samotného provedení Freestyle dovolte malou sondu do změn, kterými Auris prošel v rámci faceliftu před třemi lety. Po vzhledové stránce se to nejvíce podepsalo na přídi, světlomety jsou menší a navazují na masku chladiče, vzadu si zase můžeme všimnout přepracovaných svítilen či nárazníků. Dlužno říct, že omlazení autu prospělo. Vypadá moderněji, navíc mu nechybí futuristický nádech, což se při volbě hybridu může hodit.
Výbavu Freestyle, která v ceníku Aurisu tvoří třetí stupeň po základním Live a vyšším provedení Active, poznáte díky několika inovacím. Nechybí parkovací senzory vpředu a vzadu, zatmavená okna vzadu a na pátých dveřích, černé masce sekundují Bi-LED světlomety a vůz je posazen na 17“ kolech. Klíčové je pak oplastování spodní části karoserie a ochranné prvky nárazníků vpředu a vzadu.
Změny to nejsou nikterak násilné, ale ve skutečnosti designu auta jen a pouze prospívají, byť zrovna nemusíte mít dobrodružného ducha. A pokud máte, nechte jej v sobě dále spát. Auris sice nyní vypadá akčněji, stále jde ale o rodinný kombík, který majitele uspokojí zejména na okreskách a při městském popojíždění do školy a supermarketu. O tom ale později.
V kabině zůstává vše při starém. Pro zákazníky to může být trochu zklamáním, jelikož druhá generace Aurisu se nevyznačovala zrovna působivou a moderní kabinou. Zejména ne v kontrastu s povedeným exteriérem. Jenže těžko čekat zázraky „jen“ od nové výbavy, která se navíc ani nestala tou nejvyšší (nad ní jsou ještě Executive a Selection).
Uvnitř tak počítejte s tvrdými plasty či oku nelahodícími přepínači. Na druhou stranu kabina působí bytelně a samotné zpracování se zdá být vydařené. Právě uvnitř ale nakonec pocítíte, že tohle auto potřebovalo nástupce jako sůl. Nelogickým řešením je třeba situování maličkého voliče samočinné převodovky na středový tunel, kde jej doprovází jen a pouze plasty. Přitom stačilo prvky jen lehce přeházet a měli byste tu porci odkládacího prostoru, kterou zájemci o praktické kombi jistě ocení.
Naopak uspokojí 7“ dotyková obrazovka infotainmentu, nechybí možnost bezdrátového připojení prostřednictvím bluetooth, ale ani zadní parkovací kamera. Většinu funkcí sice ovládáte dotykem (teplotu naštěstí ne, pro ni tu zůstal samostatný panel), ale lze je snadno obsloužit i na multifunkčním volantu. Za příplatek 17.000 Kč pak dostanete stejný systém s navigací Go, která kromě mapových podkladů poskytne i informace o počasí, cenách paliva či parkovacích místech.
Sedáky vpředu sice nemají výrazné boční vedení, ale hybridní Auris není žádným trhačem asfaltu, tudíž se v zatáčkách nemusíte bát nepříjemného cestování ze strany na stranu. Potěšující je bohatý prostor nad hlavou i pro nohy, kde vám v pohodlném „rozvalení se“ nebude bránit ani středový tunel. S výškou 176 centimetrů se s přehledem posadím sám za sebe. Kolega se 190 centimetry už tu nohy skládá o něco hůře, avšak nad hlavou mu stále zůstává dostatečná rezerva. V rámci nové generace bych kromě použitých materiálů poprosil zapracovat na dvou věcech: zvětšit nástupní prostor a rozsah nastavení volantu.
Kombíky jsou v tuzemsku oblíbené zejména díky velkým kufrům, což ale mnohdy nejde ruku v ruce s hybridním pohonem. Tady se to ale Toyotě podařilo vyřešit elegantně. Baterie rozmístila po podlaze, takže tím zavazadelník nikterak neutrpěl. V základu nabídne 600 litrů, což je stejně jako u konvenčně poháněných sourozenců. Při sklopení zadní lavice (v poměru 40:60) se můžete spolehnout na velkorysých 1658 l. Kufr sice neoplývá síťkami pro držení drobností, ale má dvojité dno, vcelku nízkou nakládací hranu a při sklopení sedadel poskytne takřka rovnou ložnou plochu. Požadavky náročnějších rodin tak Auris splňuje s přehledem.
Motor, jízdní vlastnosti
Hybrid je pohodář
Hádáte zcela správně, na dieselové agregáty můžete v ceníku Aurisu zapomenout. Prim tady hrají zážehové jednotky, kterým sekunduje jeden hybrid. I tak je to ale paleta pestrá, najdeme tu 1,33litrový základ s výkonem 73 kW, šestnáctistovku s 97 kW či přeplňovanou dvanáctistovku s 85 kilowatty, přičemž poslední dva motory lze kromě šestistupňového manuálu párovat i se samočinným ústrojím Multidrive S.
Pomyslným vrcholem palety motorů je pak hybridní varianta, kterou dobře známe třeba z Priusu. O pohon předních kol se stará atmosférická osmnáctistovka běžící v Atkinsonově cyklu, jež kooperuje s generátorem a synchronním elektromotorem. To vše v kombinaci s planetovou převodovkou e-CVT. Spalovací motor poskytuje 73 kW a 140 N.m točivého momentu, elektromotor pak dodává 60 kW a 207 N.m. Již z dřívějška ale dobře víme, že hodnoty nelze prostě sčítat, Toyota se tak složitými počty dopracovala k celkovému výkonu 100 kW.
Na prvních kilometrech vás zaujme především ticho na palubě, které obstarává zdárně odhlučněná kabina. CVT tady už netrpí nesnesitelným kvílením ve vysokých otáčkách, stále jde ale o hlučnější ústrojí, což je nedostatek, který vás díky tiché kabině trápit nebude.
Jak jsem nastínil již o pár řádků výše, atletické výkony od Aurisu nečekejte. V uličkách města je ve svém živlu, řidič se může spolehnout na hladké a tiché rozjezdy a popojíždění, které tento pohon zvládá s dostatečnou rezervou. O poznání horší je to ale v momentě, kdy vyjedete za Prahu, a čekají vás desítky kilometrů dálnice. Najednou zjišťujete, že těch 100 kW pod kapotou není zas až tak moc, navíc předjíždění s plynovým pedálem sešlápnutým k podlaze trvá nějak dlouho. A když chcete jet opravdu svižně, nakonec přijdete i o jednu z největších výhodu hybridu – slušnou spotřebu. Na okreskách už je to sice o něco lepší, ale i tady počítejte v táhlých stoupáních spíše s účastí v pravém pruhu.
Je tedy potřeba si dobře rozmyslet, kam a kudy cestujete nejčastěji. Pokud v Aurisu vidíte vhodný vůz pro dopravu dětí do školy, převoz rodinného nákupu, nebo na dlouhých trasách prostě jen nepatříte mezi náročné řidiče, bude vám toto auto sloužit k maximální spokojenosti. Tahle Toyota sice nejezdí pekelně rychle, ale zase se umí odvděčit dostatečným komfortem, na čemž se podílí i zadní zavěšení kol s dvojitými lichoběžníky. Podvozek není na sedmnáctipalcových kolech nikterak uskákaný a nerovnosti tlumí bez výrazných rázů.
Auto se nám profiluje jako ideální praktik pro nenáročného řidiče či řidičku, přičemž řízení to jenom potvrzuje. Při běžné jízdě funguje, je lehké a přesné, nečekejte od něj ale nic navíc. Zatímco řidičům pohodářům bude tohle řešení stačit, těm s vyššími požadavky určitě přijde nezáživné a bezcharakterní. Zvyk na prvních kilometrech vyžaduje i práce s brzdami. V prvním okamžiku totiž začne pracovat elektromotor, kotoučové brzdy se připojují až později. Onen přechod pak může být zpočátku trochu překvapením.
Byť jde o hybrid bez možnosti externího dobíjení, nabízí hned několik možností, jak s energií uspořenou v bateriích operovat. Nechybí ani režim EV, jenž vám dovolí krátkodobou jízdu čistě na elektřinu. Bavíme se o stovkách metrů, které oceníte třeba při potřebě opustit ráno garáž potichu. Vyžaduje sice citlivé a pomalé rozjezdy, umí se ale odvděčit fungováním až do rychlosti 45 km/h. Na voliči převodovky pak kromě běžných režimů naleznete i „béčko“, které dobíjí baterky efektivnějším brzděním motorem.
Vyplatí se?
Očekávaným faktorem je zcela jistě spotřeba paliva. Ještě připomeňme, že ve srovnání s konvenčními motory je nádrž hybridu „ošizena“ o pět litrů, vejde se sem pětačtyřicet. Praxe ukazuje to, co jsme při testech hybridů zmiňovali již několikrát. Na vlnu takového pohonu se zkrátka musíte naladit, až pak se odvděčí apetitem se slušnou hodnotou. Při putování po okreskách budete laškovat s hodnotou kolem pěti litrů, jen o pár desetinek více si vyžádají uličky města. Na dálnici už to dělá nějakých 6,5 litru v klidném tempu. Nesmyslnou spotřebu nečekejte ani v momentě, kdy byste se za volantem chtěli trochu odvázat (i když v tomto případě to berte s velkou rezervou). Přes osm litrů na sto kilometrů se nedopracujete ani při svižnějším tempu jízdy. Spotřeba tedy v celkovém hodnocení splnila očekávání.
Nabízí se ještě jedna otázka: proč volit hybrid, když s naftovým motorem mohu jezdit za stejné hodnoty? Opomeneme-li fakt, že dieselový Auris nekoupíte a museli byste se poohlédnout jinde, jsou tu i další důvody. Hybrid v útrobách Toyoty na rozdíl od dieselů netrpí při krátkých městských popojížděních, navíc umí být maximálně tichý a některé může těšit i fakt, že při rozjezdu od semaforu za sebou nenechávají černé kouřové signály.
Toyota se navíc chlubí tím, že její pohon je spolehlivý a z dlouhodobého hlediska vyžaduje jen minimum investic. Právě tím japonská automobilka omlouvá vyšší cenu, které jsme se podívali na zoubek v závěrečné kapitole.
Závěr
Závěr
Nepřekvapí, že hybrid není vrcholem Aurisu jen co do výkonnosti, ale i ceny. Obdobně výkonnou alternativou může být šestnáctistovka s 97 kW a automatem, kde rozdíl ve stejné oplastované výbavě Freestyle (v níž koupíte pouze kombíky) činí 58.000 Kč. Není to málo, ale dle Toyoty je hybrid nejenže úspornější, ale i ohleduplnější k dílům pracujícím v útrobách. Oceníte to hlavně v budoucnu, kdy prý bude potřeba podstatně méně servisní péče.
Pokud tedy cestujete hlavně po městě, při okreskách se nebráníte kochání a na dálnici vyrazíte občas a souboje o levý pruh vás nezajímají, může být dosluhující generace Aurisu tou pravou volbou. Zaujme neokoukaným designem, velkou porcí praktičnosti a pohodlí, komfortní jízdou a s trochou snahy i povedenou spotřebou. Pokud vás ale odrazují tvrdé plasty uvnitř či mdlejší projev motoru, ale k Toyotě vás přeci je něco táhne, počkejte si na vyspělejší třetí generaci. Vždyť její příjezd je už za dveřmi!
Nejlevnější verze modelu | 414.900 Kč (1,33 Dual VVT‑i/73 kW Live) |
Základ s testovaným motorem | 534.900 Kč (1,8 Hybrid/100 kW Live) |
Testovaný vůz bez příplatků | 649.900 Kč (1,8 Hybrid/100 kW Freestyle) |
Testovaný vůz s výbavou | 683.350 Kč (1,8 Hybrid/100 kW Freestyle) |
Plusy
- Nestárnoucí design
- Prostorná kabina
- Praktický interiér
- Komfortní podvozek
- Slušná spotřeba paliva
Minusy
- Nepříliš živý motor
- Tvrdé plasty v interiéru
- Nedostatečné odkládací prostory uvnitř
Foto: Ondřej Kroutil