Poprvé za volantem Opel Astra Electric: Tiše a pohodlně přes Berlín

Šestá generace Opelu Astra byla představena v červnu roku 2021. Začátkem následujícího roku jsme si mohli poprvé vyzkoušet benzinovou, vznětovou a historicky poprvé také plug-in hybridní verzi. A většina z nich už prošla i klasickým redakčním testem.

Koncem roku 2022 pak automobilka, opět historicky poprvé, představila i první čistě elektrickou verzi, označenou jednoduše Astra Electric. Takto pestrou zástavbu pohonných jednotek umožnila platforma EMP2 z dílny koncernu PSA, dnes součásti koncernu Stellantis, která je kromě jiného základem i sesterského Peugeotu 308, se kterým Astra sdílí techniku.

Klasická Astra

To by k úvodu nejspíš stačilo, nyní se pojďme podívat na samotný vůz, který na první pohled nejspíš nerozeznáte od spalovacích sourozenců. Přídi všech motorizací Opel Astra totiž dominuje maska chladiče Opel Vizor, která se drží takzvaného schéma kompasu. Sever a jih vymezuje ostrá linka nad a pod logem značky, východ a západ pak tenké pruhy denního svícení ve světlech.

Maska sice z dálky může vypadat uzavřeně, při bližším pohledu jsou ale patrné vertikální otvory, kterými nasává vzduch. Klasickou mřížku pak najdeme i v předním sportovněji tvarovaném nárazníku výbavy GS. Ostatně stačí se podívat na výrazné černé segmenty kolem mlhovek v rozích.

Na Opel Vizor elegantně navazují standardně LED světlomety s dnes charakteristickou grafikou značky. Volitelně ale elektrická Astra nabízí i Matrix LED světlomety s 84 LED segmenty v každém světlometu, což by mělo být jedno z „nej“ Astry v segmentu. LEDková jsou také zadní světla a mlhovky.

Specialitou elektrické Astry, patrnou z profilu, jsou aerodynamicky optimalizovaná 18“ litá kola s šedými výplněmi. Vůz navíc obouvá specifické pneumatiky o rozměru 215/45 R18 A+. Zaujme však i specifické dvoubarevné lakování s černými sloupky, kryty zrcátek a střechou. Zezadu vidíme standardní Astru, pouze označení modelu na pátých dveřích doplňuje písmenko „e“ v pravém rohu.

TEST Opel Astra 1.2 Turbo Elegance – Hledání identity

Kabina stejná, kufr menší

Pohled do kabiny odhaluje poměrně bohatou standardní výbavu, ve které nechybí sedadla s AGR certifikací a bohatými možnostmi nastavení, Pure Panel s dvojicí 10palcových obrazovek (multimediální systém a přístrojový štít), vyhřívání sedadel i volantu nebo dvouzónová automatická klimatizace. Z technologické výbavy ve standardu potěší adaptivní tempomat, udržování jízdních pruhů, systém parkpilot nebo 360° kamerové pokrytí Intelli-Vision

Na první pohled přitom kabina prakticky nevybočuje z toho, co nabízí kterákoliv jiná Astra. Design je otázkou vkusu, osobně mám ale pro jednoduchost v podání Astry docela slabost i pochopení. Značka mluví o detoxu, který je patrný třeba na jednoduché středové konzole. Palubní deska s dvojicí obrazovek působí čistě, ovládání ale usnadňují zachovaná tlačítka ventilace, rychlého přístupu i prostor pro opření ruky při manipulaci s displejem.

Po stránce prostornosti pak nečekejte žádné změny. Co to znamená v praxi? Například fakt, že cestu na prezentaci z Prahy do Berlína jsme pohodlně absolvovali ve třech právě v Astře, byť tedy spalovací. V elektrické jsem si pak při své výšce 183 centimetrů a rozvalitější postavě mohl celkem pohodlně sednout sám za sebe. Nad hlavou mi zbývala slušná rezerva, před koleny pak situaci zlepšuje tvarování předních sedadel. Zkrátka docela praktický hatchback.

K menšímu zhoršení situace došlo v zavazadelníku, který částečně utlačuje baterie. Pro spalovací verzi standardní dvojité dno tak nově nahrazuje pouze menší organizér, do kterého ale nabíjecí kabel nejspíš neschováte. Standardní objem zavazadelníku byl z 442 litrů u benzinového tříválce zmenšen na 352 litrů, respektive z 1339 na 1268 litrů při sklopení zadních opěradel. Část prostoru pak ještě zabírají nabíjecí kabely, potěší ovšem šířka 102 centimetrů mezi podběhy i ponechání průvlaku v zadních opěradlech.

První jízda s Opel Astra ST: Naftový kombík je skutečně autobahn proof

Nej v segmentu

Když jsme u zavazadelníku, sluší se zmínit, že víko pátých dveří je vyrobeno termoplastu. Jde o jedno z mnoha opatření, díky kterým se automobilce podařilo srazit hmotnost na 1679 kilogramů. Bavíme se tak o stejné hmotnosti, jakou má plug-in hybridní Astra. Podle automobilky jde zároveň o nejnižší hmotnost elektromobilu v tomto segmentu.

Nejlepším parametrem v segmentu by pak měla být i nejvyšší maximální rychlost, dosahující u elektrické Astry až 170 km/h. Značka se tak znovu odkazuje na skutečnost, že její vozy by měly být „autobahn proof“, tedy že se budou na německých dálnicích cítit jako doma. Ostatně už běžná Astra by měl mít i jinak naladěný podvozek, který by měl být stabilnější ve vyšších rychlostech.

Sluší se ovšem dodat, že zatím stále čekáme na bližší informace k elektrickému Peugeotu e-308, který pracuje se stejnou technikou. Stejně tak ale musíme dodat, že Astra se ve všech motorizacích, tedy včetně PHEV a elektrické, stále vyrábí v německém Rüsselsheimu. Je tedy možné, že si Opel pohlídá svá „nej“.

Tradiční z PSA

Co se týče technických specifikací, respektive pohonného ústrojí, jedná se o klasiku z dílny PSA. V podlaze je umístěna lithium-ion baterie o kapacitě 54 kWh, která zvýšila tuhost karoserie o 31 procent. Pod přední kapotou je elektronika a synchronní elektromotor o nejvyšším výkonu 115 kW (156 koní) s nejvyšším točivým momentem 270 Nm. Na frunk, kam by bylo možné uložit kabely, místo bohužel nezbylo.

Baterie slibuje dojezd až 418 kilometrů (dle WLTP) na jedno nabití a podporuje nabíjení při výkonu až 100 kW. Nabití na 80 procent by tak mělo být otázkou zhruba 30 minut. Palubní třífázová nabíječka podporuje nabíjení při výkonu 11 kW. Elektromotor slibuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,2 sekundy, maximální rychlost by pak měla dosahovat již zmiňovaných 170 km/h.

Jízdní charakteristiku ovlivňuje volič jízdních režimů, který má tři polohy: Normal, Eco a Sport. Maximální rychlost zůstává 170 km/h a v případě potřeby, tedy při plném sešlápnutí akcelerátoru, má řidič k dispozici vždy plný výkon. V režimu Eco ale vůz běžně pracuje s nejvyšším výkonem 108 koní a 220 N, zatímco v režimu Normal nabízí 136 koní a 250 Nm točivého momentu. Plný výkon je dostupný v režimu Sport.

Premium

Jízdní dojmy: Opel Astra GSe & Grandland GSe –…

Za volantem

První jízdy s Opel Astra Electric jsme absolvovali v Berlíně, který by měl být symbolem změny, kterou nyní prochází i samotná značka. Tedy důraz na udržitelnost, moderní technologie, design, atd. Jízdu jsme začali kousek za městem, do kterého jsme se vydali po dálnici. Při nájezdu přitom elektrické Astře rozhodně nechyběl elán. Vůz reaguje na akcelerátor hezky citlivě a tempo nabírá poměrně svižně.

Během jízdy jsme prostřídali všechny jízdní režimy, přičemž mezi Eco a Normal nebyl cítit zas tak velký rozdíl. Jakmile jsme však aktivovali režim sport, pocítili jsme i přes konstantní tlak na plynový pedál drobné cuknutí, Astra výrazně ožila a začala zrychlovat. I v normálních jízdních režimech ale Astra zvládala svižné starty od semaforů i slušné pružné zrychlení při kličkování městskou dopravou.

Bylo by zajímavé prohnat Astru ve sportovním režimu ostřejšími zatáčkami na okreskách, k těm jsme se ale bohužel nedostali. Místo toho následovala jízda různými městskými uličkami, kde se podvozek musel poprat s nerovnostmi i dlažebními kostkami. Podvozek přitom působil komfortně a nerovnosti hezky tlumil.

Ještě příjemnějším překvapením bylo celkové odhlučnění kabiny. Při jízdě do Německa jsme měli zapůjčenou Astru s 1,2litrovým tříválcem a automatickou převodovkou, což je kombinace, která o sobě umí dávat vědět. Elektrická Astra je nepřekvapivě tichá, překvapením je ale schopnost, s jakou dokáže odfiltrovat zvuky kolem auta.

Opel Astra GSe je plug-in hybrid se špetkou sportovnosti. Dorazí jako hatchback i kombi

Na dálnicích při 120 km/h, v městském centru i na silnici s kostkami panovala v kabině naprosto pohodová atmosféra s minimem hluku. Kvalitního odhlučnění automobilka dosáhla jak vysokou tuhostí karoserie, tak standardně instalovanými protihlukovými skly. Mimochodem za příplatek je dostupné i střešní okno.

Řízení není kdovíjak citlivé, nejde však ani o žádnou vyloženou tragédii. Zkrátka klasická Astra. V městském centru i podzemních garážích potěší slušná obratnost i celkem dobrý výhled z kabiny, který zlepšuje kamerový systém.

Spotřeba a dojezd

A jak si Astra vedla po stránce spotřeby? Při jízdě po městě a okolí si vystačila s méně než 13 kWh/100 km. V kombinovaném režimu přitom automobilka uvádí spotřebu dokonce 14,8 kWh. Není tedy divu, že po první jízdě ukazoval palubní počítač dojezd 420 kilometrů i při 93% kapacitě baterie. Svižnější přesun a delší jízda po dálničním úseku s rychlostí kolem 120-130 km/h vyšroubovala spotřebu na cca 17,4 kWh/100 km. Na konci testovací jízda, zhruba po 100-140 km, ale palubní počítač stále ukazoval kombinovanou spotřebu pod hranicí 13 kWh/100 km.

Na závěry je sice brzy a určitě se vyplatí počkat na kompletní test, ve kterém dostane elektrický hatchback zabrat na okreskách i dálnicích. Zatím ale elektrický Opel Astra působil jako příjemný elektromobil, který se ve městě ani v jeho okolí neztratí. Na český trh by měl vůz dorazit na podzim, společně s modernizovaným menším modelem Opel Corsa. Časem bychom se měli dočkat i Astry Electric ve verzi kombi, k jejímu uvedení ale dojde nejspíš až v příštím roce.

Zhruba tou dobou bychom se mohli dozvědět i ceny, na které jsme patřičně zvědaví. Na trhu se totiž objevují modely, které tlačí ceny elektrických hatchbacků překvapivě nízko. Výhodou Opel Astra Electric ale může být nejen širší zastoupení značky na trhu, ale především komplexní schopnosti modelu, který minimálně po prvních zkušenostech s elektrickou verzí a zážitcích se spalovacími verzemi působí kvalitně a všestranně.