TEST Opel Astra 1.2 Turbo Elegance – Hledání identity

Design, interiér

První jízdní seznámení s novým Opelem Astra na českých cestách proběhlo v naší redakci na jaře letošního roku. Astra se tehdy zastavila krátce, šlo o po strop vybavený kousek ještě na německých značkách. Regulérní testovací týden proběhl v létě, kdy Ondra Mára osedlal plug-in hybridní variantu v nejvyšší výbavě GS Line. Oba kousky oku lahodily, něco nám ale říkalo, že prim u tuzemských zákazníků budou přeci jen hrát dostupnější provedení...

A právě takové dorazilo tentokrát. Bílá astra ve výše přiložené fotogalerii je v prostřední výbavě Elegance a pod kapotou má tříválcovou dvanáctistovku. Velkým benefitem nové generace je fakt, že i v nižších výbavových liniích vypadá šmrncovně. Navíc se dá koupit za slušný peníz. Proti létu sice nepatrně podražila, pořád nám ale 549.990 Kč za kombinaci 1.2 Turbo/81 kW a výbavu Edition přijde jako fajn nabídka. Silnější 96kW verze je přitom jen o dvacet tisíc korun dražší.

Čistá elegance

Hned na úvod musím zcela subjektivně přiznat, že současné designové trendy Opelu jsou mi velmi sympatické. Uhlazeným liniím bez výrazných kudrlinek dominuje příď jménem Vizor, která spojuje masku s hlavními světlomety v jeden celek. Již v základní výbavě Edition (dále zkoušené Elegance a nejvyšší GS) má auto LED světlomety, pixelové řešení je k dispozici pro dvě vyšší výbavy za 30.000 Kč.

Opel Astra GSe je plug-in hybrid se špetkou sportovnosti. Dorazí jako hatchback i kombi

V čisté eleganci pokračuje Astra také na bocích, kde si všímáme zatmavených zadních okének a hlavně sedmnáctipalcových litých kol. Výrazným prvkem jsou ostře řezané třetí sloupky. Stejný trend je nastolen také vzadu. Úzké svítilny doprovází emblém automobilky a výrazný nápis Astra. Registrační značka je umístěna v nárazníku, takže při zavírání zavazadelníku nechrastí. Ještě někdo tvrdí, že bílé auto nemůže vypadat šmrncovně?

Nová generace s vnějšími rozměry 4374 x 1860 x 1470 mm je delší, širší a zároveň výrazně nižší, čímž karoserie navozuje ještě atletičtější dojem. Prostoru uvnitř má zase nahrávat rozvor 2675 milimetrů, jen ten si mezigeneračně polepšil o třináct milimetrů.

Opel Astra 1.2 Turbo

Když se nad displeji přemýšlí

Jakkoliv je Opel Astra vlastním sourozencem Peugeotu 308, pracoviště řidiče se v Rüsselsheimu rozhodli řešit po svém. Proti předchůdci je výrazně modernější, na rozdíl od zmíněného sesterského modelu však pořád potěší plejádou fyzických tlačítek. Těmi nastavíte hlasitost, teplotu, ale třeba i vyhřívání předních sedadel či volantu. To je k dispozici v balíčku za 12.500 Kč, jehož součástí je i AGR sedadlo řidiče. Velmi pohodlné a vytvořené tak, aby vás ani na dlouhých cestách nebolela záda.

Digitalizace se však nevyhnula ani kompaktní novince. Pracoviště řidiče se dvěma desetipalcovými obrazovkami jakoby spojenými v jeden celek je standardem všech výbav. Je to tedy řešení podobné třeba nejnovější generaci Golfu, který ale na tradiční fyzická tlačítka rezignoval zcela. Na kontroverzní i-Cockpit se tady zapomnělo, volant Astry má tradičnější tvar a na přístrojový štít je dobře vidět. Tlačítka na volantu jsou taktéž fyzická, nehrozí tedy aktivace některé z funkcí omylem.

Hity devadesátek: Na podzim 1997 propukl druhý souboj Golfu a Astry

Multimediální prostředí vám z počátku může připadat chaotické, vcelku rychle si ale zvyknete. Infotainment není vyloženě pomalý, na svižnosti by se ale klidně dalo ještě zapracovat. Líbí se mi možnost přizpůsobení domovské obrazovky dle vlastní libosti. Na hlavní stránku si můžete nastavit přesně ty funkce, které v autě potřebujete nejčastěji. Pracoviště řidiče si lze okořenit barevným head-up displejem, ten je však k dispozici až v balíčcích pro nejvyšší výbavový stupeň.

Podoby s dárcem si začnete všímat až při bližším zkoumání. Hlavně tlačítka na středové konzole či ve výplních dveří francouzské kořeny nikterak nezapírají. Na druhou stranu je potřeba vyzdvihnout použité materiály. Astra uvnitř sice nehraje atraktivními barvami, přesto je její kabina útulná a na exponovaných místech má měkčené a na dotyk příjemné materiály.

Opel Astra 1.2 Turbo

Pochvalu zaslouží řidičská pozice. Sedák lze umístit opravdu hodně nízko, v dnešní době plné zdvihnutých SUV a crossoverů je tak pozice za volantem příjemným osvěžením. O pohodlném sezení jsem už psal, solidní je i prostornost. Za volantem mě nijak neutiskuje ani středový tunel, šikovné vykrojení výplně dveří zase znamená dostatek prostoru pro lokty. Vzadu už to taková hitparáda není, Astra se řadí spíše do průměru. S výškou 178 cm mám sice sám za sebou pořád rezervu před koleny i nad hlavou, hlavně pro nohy už to ale mnoho místa navíc nezbývá.

Zavazadlový prostor má objem 422 litrů, sklopením zadní řady vzroste na 1339 l. Kufr má dvojité dno a podlaha ve vyšší pozici zcela eliminuje schod v zavazadelníku. Potěší průvlak na lyže, stejně jako nadprůměrná šířka 106 cm mezi podběhy. Pochvalu zaslouží rovněž slušný vstupní prostor, stejně jako nízko umístěná hrana kufru usnadňující nakládání těžších předmětů.

Motor, jízdní vlastnosti

Tři úsporní

Jakkoliv pestře motorová paleta nové Astry vypadá (na výběr je benzin, diesel i plug-in hybrid), v jistých ohledech je dost kompromisní. Čtyřválec spalující benzin novinka umí, ale... šestnáctistovka tvoří srdce až dobíjecího hybridu s cenou od 939.990 Kč. Pokud je vám nafta proti srsti, nezbývá než sáhnout po 1,2litrovém tříválci s 81, případně 96 kilowatty. Příplatek za silnější verzi činí 20.000 Kč, tady bychom asi neváhali. Na rozdíl od slabšího provedení dává 130koňová verze na výběr mezi šestistupňovým manuálem a osmistupňovou samočinnou převodovkou. Dostaneme se k oběma, ale pojďme popořadě...

Tříválec dává maximální výkon v 5500 otáčkách, 230 newtonmetrů točivého momentu je zase k dispozici od 1750 ot/min. Na stovce je vůz za 9,7 sekundy a pokračovat zvládne na 210 km/h. V bílém exempláři kooperuje dvanáctistovka s šestistupňovou manuální převodovkou, celá tato kombinace se vyznačuje provozní hmotností 1341 kilogramů. To je v kontextu dnešní doby vlastně docela fajn forma!

Opel Astra se dočkal ostřejšího tuningu. Co na tom, že jde o plug-in hybrid

Tříválcový původ zvuková charakteristika nikterak nemaskuje. Motor citelně zatáhne od 1500 ot/min a jeho dynamika je víc než slušná. Pro bezpečné předjetí či připojení do rychlého pruhu máte síly opravdu dostatek. Pravda, akustika je výraznější, zase ale agregát netrpí ostatními neduhy jiných tříválců – v nízkých otáčkách neduní, nevibruje, navíc se z nich při podržení vyššího rychlostního stupně poměrně ochotně zvedá.

Opel Astra 1.2 Turbo

Benefitem jedna-dvojky je příznivá spotřeba paliva. Bez jakékoliv elektrifikované výpomoci zvládne astra korzování s lehčí nohou jen těsně nad pěti litry. Když na ekonomiku provozu nehledíte, pořád se bezpečně vejdete do šesti litrů. Při popojíždění ucpaným městem apetit roste k sedmi, na dálnici motor při dodržování tuzemského rychlostního maxima točí 2600 ot/min a odebírá zhruba 6,5 litru na každých sto kilometrů. S 52litrovou nádrží tak máte k dispozici mezi návštěvami čerpaček i solidní dojezd.

Ani šestistupňový manuál nezapře své kořeny. Není sice tak měkký a nepřesný jako francouzská řešení z let předchozích, jeho dráhy jsou ale poměrně dost dlouhé. Celkově jsou převody delší, jednotlivé kvalty však lze střídat s přesností.

Odcizená totožnost?

Mám ještě v živé paměti národní premiéru nové Astry, kde byl velký důraz kladen na fakt, že navzdory shodnému technickému základu s Peugeotem 308 a spol. je německá novinka tvořena tak, aby navazovala na jízdní vlastnosti svých předchůdců. Jen připomeňme, že šestá generace je posazena na platformě EMP2 koncernu Stellantis. Astra má klasické neadaptivní tlumiče a vždy jednoduchou vlečnou nápravu. O obouvaných sedmnáctkách byla řeč.

Opel se vrací ke sportovním autům! Jen trochu jinak, než bychom si přáli

Pravdou ale je, že zmíněné třistaosmičce je naladění podvozku podobné až příliš nápadně. Astra má měkčí a houpavější naladění, což přináší pohodlnější překonávání městských a příměstských nástrah, zase ale není tak precizní na utažených okreskách. Ne že by snad byla nejistá či nedotáčivá, poměrně rychle lze ale vypozorovat náklony karoserie. Navzdory jednodušší zadní nápravě není podvozek ani na sérii nerovností vyloženě nekomfortní, nástrahy českých okresek zvládá překonávat s noblesou. Zásahy elektronické stabilizace jsou pocitově benevolentnější než u francouzského sourozence.

Řízení je lehké, což oceníte zejména ve městě. S volantem se ale dost napracujete, neboť od dorazu k dorazu jsou to rovné tři otáčky. V praxi tak nemáte příliš mnoho šanci, kterak lehkonohost auta přetavit v jízdní benefity. Chybějící strmost však není jediným neduhem v otázce řízení, což ale v následujících odstavcích popisuje barvitěji Martin Machala. Předávám slovo:

Opel Astra 1.2 Turbo (96 kW) 8AT

Martin Machala: Opel Astra 1.2 Turbo (96 kW) 8AT

A teď s automatem!

Standa se v hlavním textu věnoval tříválcové astře s manuálem, já jsem s tím samým motorem otestoval verzi s automatem. A přiznám se rovnou, že jsem byl zklamaný.

Asi nejvíc z toho, jak strašně se nová astra podobá Peugeotu 308. Sice jsme si v rámci představování novinky přečetli tisíc a jedno marketingové ujištění, jak moc Opel základ přepracoval a že je to typická astra. No, obávám se, že je to spíš typický Peugeot 308.

Což není vyloženě špatně, samozřejmě, jenom upozorňuji, že pokud čekáte od astry úplně jiný jízdní a vůbec celkový zážitek, nedočkáte se. Bezpochyby velkým pozitivem je, že jsem v astře viděl na digitální přístrojový štít, to je věc, kterou v 308 prostě nepřekousnu – když se posadím tak, jak je mi pohodlné a jak se podle všech bezpečnostních a řidičských pouček za volantem sedět má, přístroje jednoduše nevidím. Do konce života tohle nepochopím.

Jinak právě spousta interiérových maličkostí odpovídá francouzské předloze, třeba tlačítka elektrického ovládání bočních oken, páčky pod volantem, klíček… a hrůzostrašný zvuk aktivovaných blikačů. Možná jsem přecitlivělý, ale tohle se poslouchat nedá.

Zvuk motoru ne že by se poslouchat nedal, jenom od začátku víte, že jde o tříválec. Pro ověření tříválcové konstrukce nemusíte do otáček, jistotu máte v celém spektru. Spojení s planetovou osmistupňovou převodovkou funguje bezvadně při plynulé a spíš pomalejší jízdě, jakmile jsem po pohonné soustavě chtěl výraznější zátah – čehož je dvanáctistovka s výkonem 96 kW schopná, dočkal jsem se prodlevy, zhoupnutí s podřazením a teprve potom odpovědi v podobě očekávané akcelerace. V nejnižších popojížděcích rychlostech mě zase štvalo, že převodovka neustále střídá první a druhý převodový stupeň. Místo toho, aby se zde měnič profiloval jako výrazně komfortnější společník než uškubaná dvouspojka, výsledek byl podobně trhavý. Spotřebu jsem většinu času držel lehce nad sedmi litry, k osmi se přibližoval na dálnici.

Opel Astra 1.2 Turbo (96 kW) 8AT

Jízdně je pak astra dokonale nijaká. Dlouho jsem nezažil auto s řízením tak absolutně odstřiženým od předních kol, prakticky v každém testu píšu, že zpětná vazba u moderních elektrických posilovačů neexistuje, v některých případech ale může neexistovat ještě víc. V oblouku se navíc astra pohupuje, naklání, nastavení je celkově měkčí, což se ale nepřekvapivě hodí na nerovnostech. Astra dá ránu až na větší díře, kde už poddajnější tlumiče nezachytí rychlý pohyb kola.

Znovu nostalgické okénko, odpusťte, stárnu, nicméně astra byla od přelomu století naším rodinným autem, opel nižší střední třídy jsem rodičům vždy doporučoval, schvaloval. U nejnovější generace si moc jistý nejsem. Pokud si jistí jste, za dvanáctistovkový tříválec s automatem zaplatíte v případě astry nejméně 679.990 Kč Kč, proti manuálu se připlácí padesát tisíc.

Závěr

Závěr

Nový Opel Astra je kompakt s neotřelým designem, který umí být šik i bez prvoplánových kudrlinek. Ani v nižších výbavových stupních nepůsobí vůz laciným dojmem, naopak i v bílém lakování umí vzbudit pozornost. Kabina je výrazně modernější, navzdory trendům digitalizace si ale zachovala tradiční tlačítka pro ovládání důležitých funkcí. Chválíme! Auto se cenou vyloženě nepodbízí. Opel totiž rezignoval na holátko s „cenou od“, a tak za úvodních 549.990 Kč nabízí obstojně vybavené a líbivé auto. Příplatek za silnější verzi tříválce je zanedbatelných 20.000 Kč, automat stojí dalších padesát.

Tříválec má obstojnou dynamiku a hlavně slušnou spotřebu paliva. Podvozek je měkčí a komfortní, z jízdních vlastností jako by se ale mezigeneračně vytratil nějaký charakteristický prvek, který dělal Opel Opelem. Sednete-li do auta se zavázanýma očima, jen těžko budete rozeznávat, zdali sedíte v astře nebo nové 308. Je to špatně? Možná ne. Je to škoda? Za nás ano. Jízdní požitek z dřívějších opelů nám byl víc než sympatický.

  Plusy

• Atraktivní design
• Kabina kombinující modernu s klasikou
• Pohodlné sezení
• Solidní zavazadelník
• Spotřeba paliva

Minusy

• Méně místa vzadu
• Delší dráhy řazení
• Necharakterní jízda