TEST Range Rover P400 mHEV – Věk je jenom číslo
Land Rover svou vlajkovou loď vybavil novým zážehovým řadovým šestiválcem. Na papíře tohle spojení vypadá dobře, jaká je realita?
Možná se to nezdá, ale aktuální (v pořadí teprve čtvrtá) generace ikonického luxusního esúvéčka se světu představila už před osmi lety. Jo, čas fakt strašně letí. Land Rover ostatně pilně pracuje na nástupci, který by se měl ukázat v průběhu příštího roku.
Dorazí do trochu jiného světa, než do jakého se zrodilo současné provedení. Vezměte si hlavně konkurenci, ta se v posledních letech výrazně rozrostla. Kromě už tradičního rivala v podobě Mercedesu GLS (dříve GL) jsou tu noví soupeři Bentley Bentayga, Rolls-Royce Cullinan a BMW X7. Zapomenout bychom ale neměli ani na Aston Martin DBX a Lamborghini Urus. Tahle auta sice nejsou tolik praktická, snaží se být spíš sportovnější, ale pořád jde o více než pět metrů dlouhá a luxusní SUV, jejichž loga na kapotě jasně prozrazují, že majitel nemá hluboko do kapsy. A na takové zákazníky Range Rover tradičně cílí také.
Stále na úrovni
Když se na aktuální generaci koukám, říkám si, že na důchod ještě ani trochu nevypadá. Range Rover i na svůj věk působí svěže, za což vděčí nadčasovému a nezaměnitelnému vzhledu. Mně se na něm vždycky líbilo, že sice vyhlíží majestátně a reprezentativně, ale rozhodně ne nabubřele. Zkuste si ostatně Range Rover srovnat s výše uvedenými soupeři - ti vsadili na výrazně zdobnější a nápadnější design.
Zastarale nevypadá ani vnitřek. Samozřejmostí jsou luxusní a na dotek velmi příjemné měkké materiály, které najdeme po celé kabině včetně výplní dveří a palubovky. Naše auto dostalo kožené čalounění v hezké hnědé barvě, zbytek kabiny byl černý. Kdybych si podobu interiéru vybíral já, odpustil bych si prvky v klavírním laku, vysoce lesklému černému plastu moc nefandím. Jednak se mi nelíbí na pohled, ale především mi vadí, jak je na nich vidět každé smítko prachu, každá částečka pylu nebo jak rychle se upatlají.
Jinak ale provedení kabiny nemám co vytknout, hodnotné materiály doplňuje perfektní zpracování a také je tu několik "maličkostí", díky nimž jsem se vždycky těšil, až za sebou zevnitř zavřu dveře.
Kupříkladu sedačky jsou jednoduše dokonalé. Ty přední v testované výbavě Autobiography lze nastavovat ve 24 směrech, umí pochopitelně vyhřívání i odvětrávání a přidávají ještě masážní funkci s několika různými programy. K pohodě přispívá také parádně hrající audio systém Meridian Surround s 19 reproduktory a výkonem 825 wattů.
Ale líbí se mi třeba i detail v podobě dvoudílné sluneční clony, kterou zastíníte nejen čelní, ale současně i boční okno. Jasně, je to maličkost, ale užitečná.
Při modernizaci v roce 2017 Range Rover přišel o většinu klasických ovladačů, místo nichž dostal dotykové ovládání, které zahrnuje dvě desetipalcové obrazovky na středovém panelu. Řešení Land Roveru u spodního displeje kombinuje dotykovou plochu s otočnými ovladači, které využijete hlavně při nastavování teploty klimatizace. Ale slouží třeba také k aktivaci vyhřívání nebo odvětrávání sedadel. Grafika obou displejů je díky vysokému rozlišení hezká na pohled, i ovládání má logiku, ale pořád si myslím, že klasická tlačítka předčí ťukání prstem na obrazovce. Samotný infotainment mi jinak přijde celkem v pohodě. A hračičky by mohl potěšit digitální přístrojový štít s několika možnostmi zobrazení.
Range Rover je velké auto, takže nepřekvapí, že v obou řadách poskytuje požehnaně místa pro cestující všech typů postav. Vzhledem ke štědré šířce interiéru se nemusíte bát ani v momentě, kdy si vedle sebe ve druhé řadě sednou tři dospělí.
Náš kousek byl však vybaven zadními sedadly Business Class Comfort, zaměřenými především na dva pasažéry. Tenhle balíček (pro Autobiography standardní prvek výbavy) zahrnuje dvě sedačky elektricky nastavitelné v 22 směrech se schopností sklopit opěradlo až o 40 stupňů.
Místo vzadu vpravo je navíc připravené nabídnout i papalášskou polohu. Cestující má totiž k dispozici ovladač, kterým si může sedadlo před sebou posunout zcela dopředu a ještě částečně sklopit jeho opěradlo. A pak si může v pohodě natáhnout nohy.
Podívejme se ještě do zavazadelníku. Víko je tradičně rozdělené na dvě části, přičemž obě jsou ovládané elektronicky. Spodní díl může posloužit jako provizorní sezení, dokáže však také trochu překážet. Pokud jste menší postavy, budete se přes něj hůř dostávat k věcem zatoulaným až u zadních sedadel.
Kufr je celkově velice prostorný, nabízí v základu až 707 litrů a potěší také pravidelnými tvary. Vzhledem k velikosti auta a jeho světlé výšce však musíte počítat s vysokou nakládací hranou. Dá se sice posunout snížením vzduchového podvozku tlačítkem přímo ze zavazadelníku, i tak ale zůstane poměrně vysoko.
Jo, tohle by šlo
Že je Range Rover velký, prostorný a uvnitř luxusní, je ale už známá věc. Hlavní důvod, proč si dnes o tomto osm let starém SUV povídáme, se ukrývá pod kapotou.
Range Rover totiž nedávno dostal provedení P400 s novým motorem, který se objevuje také u ostatních modelů značek Land Rover a Jaguar - jde o řadový, dvakrát přeplňovaný šestiválec z rodiny Ingenium s mild-hybridní technologií, která zahrnuje 48V elektrickou palubní síť, startér-generátor s řemenovým pohonem a lithium-iontovou baterii, do níž se ukládá elektrická energie během zpomalování.
Řadový třílitr byl vyvíjen tak, aby byl lehký, poskytl více síly a zároveň byl úspornější. Proto využívá systém přeplňování, který kombinuje turbodmychadlo poháněné výfukovými plyny s elektřinou roztáčeným kompresorem.
Účinnosti pomáhá kontinuální variabilní časování ventilů, zatímco proměnné časování vaček má na starost optimální spalování za všech podmínek. Výsledkem toho všeho je, že oproti dosavadnímu vidlicovému třílitru nový agregát sdílející architekturu se čtyřválcovými dvoulitry Ingenium podle oficiálních údajů vypouští o 12 % méně oxidu uhličitého, zatímco emise pevných částic klesly o 75 %.
Přestože si motor musí poradit s více než 2,3 tuny vážícím "drobkem", nepůsobí, jako by se při práci nějak nadřel. Síly má totiž opravdu dost - nejvyšší výkon 294 kW (400 koní) dává mezi 5500 až 6500 ot./min, maximum točivého momentu 550 N.m dokonce poskytuje mezi 2000 až 5000 otáček. Hlavně krouťáku je tu tedy pořádá porce.
Není divu, že velké SUV zvládne sprint z klidu na stovku za 6,3 sekundy a jede až 225 km/h. O ochotě zrychlovat také leccos napoví akcelerace z 80 na 120 km/h. Tu dá Range Rover P400 za pouhé 4,1 sekundy.
Po řidičské stránce je nový motor skutečně moc zajímavý. Díky dvojitému přeplňování, v němž hraje roli i kompresor, třílitr potěší okamžitými reakcemi na plyn a ohromí nenuceným, kultivovaným, ale přitom sebevědomým a neunavitelným projevem. Navíc má hodně příjemný zvuk, takový hezky jadrný. Z výfuku se dokonce občas po povolení akcelerátoru ozve decentní zabublání. Ale opravdu jen decentní, pořád je to aristokratický Range Rover.
Spíš se vznáší, než jezdí
Jenže víte co? I když řadová šestka na poli zrychlení nabízí působivé schopnosti, stejně ji asi většinou necháte pracovat v mírném zápřahu a v nízkých otáčkách. Range Rover má totiž na řidiče zvláštní vliv - možná ne na úplně všechny, ale jsem si jistý, že nejsem jediný, kdo v tomhle autě vždy jezdí víc "na pohodu".
Může za to kombinace několika faktorů. O luxusním, a tedy i uklidňujícím interiéru už byla řeč. Ale ještě jsem neměl šanci zmínit, jaké v kabině panuje ticho. Takže ano, v kabině skutečně na vůz takových rozměrů a tvarů vládne obdivuhodné ticho, i na dálnici.
Pak je tu pro Range Rover tak charakteristická poloha za volantem, která zjednodušeně řečeno znamená, že máte pocit, jako byste seděli skoro až nad autem. V Range Roveru se sedí vysoko, což ještě umocňuje tradičně nízko umístěná palubní deska. Ve vysokém autě s velkými okny a rozlehlou přední kapotou si pak i v provozu připadáte povýšeně - a to nemyslím ve špatném slova smyslu, naopak. Prostě máte hezký přehled o dění "pod vámi", nikam se necpete a jste nad věcí.
K pohodě přispívá také pomalejší a lehké řízení, které ale trochu klame tělem, je totiž současně překvapivě přesné a citlivé.
A zvláštní pochvalu si zaslouží vzduchový podvozek, který samozřejmě umí měnit i světlou výšku auta v závislosti na potřebě řidiče. Standardní světlá výška činí 220 milimetrů, maximem je 297 mm. Ale to není to hlavní.
Podstatný je způsob, jakým se Range Rover na vzduchovém podvozku po silnicích pohybuje: ladně a vznešeně. Lehké pohupování pak navozuje pocit, že se snad vznáší - no prostě i na jedenadvacetipalcových kolech se tohle velké esúvéčko přes drtivou většinu nerovností neznatelně přenese. Velké díry nebo třeba propadlé kanály v interiéru zaznamenáte, většinou ale uslyšíte pouze tlumené žuchnutí, které jako by se ani netýkalo vašeho vozu.
Pozoruhodné pak je, že Range Rover nerozhodí ani rychlost. Přestože za velkým volantem snadno nabudete dojem, že Brit dělá všechno pro to, abyste nikam nespěchali, dokáže být i v zatáčkách nečekaně hbitý. Jen to chce překonat takový ten psychický blok, že děláte něco, co se nesluší, opustit komfortní zónu a uvěřit autu, že zvládne věci, které mu nejsou pocitově přirozené. Udělejte to a pak možná budete překvapeně koukat, jak ochotně tenhle těžký a vysoký mastodont dokáže vykroužit utažený oblouk. Ale dlouho vás to asi stejně bavit nebude.
Vážně jsem přesvědčený, že nejvíc si Range Rover užijete při klidné jízdě v komfortním režimu. I když má 400 koní.
Teď mě napadá, že jsem se nezmínil o převodovce. Je to zčásti proto, že osmistupňový automat řadí tak jemně, že o něm většinu času nevíte.
A spotřeba? 400koňový zážehový šestiválec ve velkém a těžkém autě samozřejmě potřebuje svoje, takže zázraky nečekejte. Ale špatné to taky není. Ve městě jsem jezdil za 14,8 l/100 km, mimo město a dálnici za 9,7 l/100 km a celkový průměr, který zahrnoval stovky kilometrů v rozličných podmínkách, činil 11,8 l/100 km.
Závěr
Současný Range Rover je i po osmi letech od svého představení výjimečné a velkolepé auto. V jeho případě skutečně platí, že věk je jen číslo.
Pořád se mi líbí, jak velké SUV vypadá a o úžasném interiéru se nemá cenu ani bavit - takový luxus nestárne. Řadový šestiválec se podle mě Land Roveru také povedl a k vlajkové lodi značky svým charakterem, který spojuje sílu a kultivovanost, hezky pasuje.
I po těch letech měl však stále ohromuje způsob, jakým Range Rover kombinuje vlastnosti luxusní limuzíny s praktičností a terénními schopnostmi. Daří se mu to navíc bez nějakých zásadních kompromisů.
Tohle auto prostě umí všechno.
Pochopitelně to ale není zadarmo, Range Rover zůstává drahým zbožím. Ceny začínají na 2.986.643 Kč za exemplář se vznětovým třílitrem a ve výbavě HSE.
Na testovaný zážehový šestiválec potřebujete 3.156.406 Kč. A naše auto v provedení Autobiography s několika příplatky vychází na zhruba 4,1 milionu korun.
Plusy
- Luxusně zpracovaná a prostorná kabina
- Komfortní vzduchový podvozek
- Dokonale vyvážené jízdní vlastnosti
- Povedený motor
Mínusy
- Dotykové ovládání většiny funkcí
- Vysoká pořizovací cena
Nejlevnější verze modelu | 2.986.643 (Range Rover HSE D300) |
Základ s testovaným motorem | 3.156.406 Kč (Range Rover HSE P400) |
Testovaný vůz bez příplatků | 3.911.567 Kč (Range Rover Autobiography P400) |
Testovaný vůz s výbavou | 4.101.603 Kč (Range Rover Autobiography P400) |