Rozhledny ve středočeském kraji: Je jich tady nepřeberný výběr!
Se značnou mírou nadsázky by se dalo říct, že ve Středočeském kraji rozhledny nepotřebují. Značná jeho část se dá vidět z televizního vysílače v Praze na Žižkově.
Ve středních Čechách je nejvíc rozhleden a vyhlídkových míst (věží, kostelů apod.) ze všech českých i moravských krajů, asi 60+60.
Řada rozhleden či věží, ze kterých se nabízejí výhledy, se dá zařadit mezi „čítankové“ rozhledny. Kladně i negativně. Patří mezi ně například rozhledna Děd u Berouna, tradiční a následně desetiletí vzorový příklad, jak by se s vyhlídkami zacházet nemělo. Dal ji vybudovat berounský odbor KČT, a už z dálky přitahovala pozornost díky použitým 25.000 bílým královédvorským cihlám. Posléze byla „zapomenuta“ a obklopil ji les, který se městu Beroun nyní podařilo vykácet jen zčásti. Lepší výhled na Beroun a okolí tak poskytuje novější rozhledna Městská hora. Zajímavý materiál byl použit i na stavbu rozhledny Kožova hora (s restaurací) u Kladna. „Padlo“ na ni 100.000 struskových cihel. Elektromobil Peugeot e-208 nás dovezl až pod rozhlednu, v době návštěvy spolu s chatou bohužel zavřenou.
Kladné příklady? Například někdejší strážní věž z Vojenského areálu u Kostelního Hlavna na Mladoboleslavsku, případně „soukromá“ rozhledna Skalka, kterou nechali na svůj účet vystavět manželé Holíkovi. Najdete ji jen pár stovek metrů od silnice číslo 2 v obci Vyžlovka.
Rozhledny nejen na horách jsou na magických místech. Kadlín na Mělnicku, kde sídlili lovci mamutů i keltské kmeny, měří jen 314 m n. m., ale z plošiny jsou vidět také Říp, Bezděz, Ještěd, Krkonoše… V základech rozhledny je nejen opál věnovaný vnučkou cestovatele Holuba, ale i 200 očíslovaných kamenů, které přinesli a darovali turisté. To je ostatně na putování po rozhlednách bonus: dozvíte se leccos z historie a zajímavé příběhy.
Ve Středočeském kraji je značné množství stožárů mobilních operátorů s vyhlídkovými plošinami (Beroun/ Lhotka, Cerhovice/V hoře, Slaný/Líský, Žandov/Březina, Kutná Hora/Vysoká, Kácov/Petrovice, Nové Strašecí/Mackova hora...). Také Veselý vrch u Mokrska, kde stavba rozhledny přispěla k ukončení debat o těžba zhruba 80 tun zlata pod jejími základy a v širším okolí. V některých případech se podařilo tyto projekty využít nejen efektivně, ale i efektně. Patří mezi ně Kuníček u Petrovic, kde na kamennou podstavu posadili vysílač, nebo Romanka u Hrubého Jeseníku, což je obec na Nymbursku. Technologická část je totiž ukryta v umělém návrší.
Milovníci architektury v tomto kraji mají na výběr. Jedinečný je vzhled rozhledny Špulka na vrchu Březák u Lbosína, oceňovaná je Velká Buková na Rakovnicku (mimo jiné Grand prix Obce architektů 2002 za přínos do oblasti krajinářské architektury). Naprostá většina z více než 50 středočeských rozhledem je ovšem novodobá a leckdy bez nápadu. Datum narození v 19. století má jen Děd u Berouna, dalších šest postavili do roku 1945: Městskou horu u Berouna, Studený vrch v Brdech, Neštětickou horu u Neveklova, Vlkovou u Kamenice, někdejší památník Mandava u Sulic a snad nejpopulárnější středočeskou rozhlednu Velký Blaník u Vlašimi.
Top tip: Havířská bouda
Na plošinu novodobé (2013) zděné rozhledny ve výšce 22 metrů na kopci Kaňk vás jako na jediné středočeské rozhledně může vyvézt výtah (pěšky je to 144 schodů). Shora obhlédnete nejen Kutnohorsko, ale i Železné hory, Bezděz, Ještěd, na obzoru zahlédnete i Krkonoše a Orlické hory. Vyhlídková plošina funguje i jako restaurace a oblíbené jsou zejména romantické večeře (menu 555 Kč). Objednat si ale můžete během dne i večer cokoliv z jídelního lístku (+50 %).
... také věže kostelů, radnic, hradů a zámků
Také v této „kategorii“ vyhlídek válcuje Středočeské kraj jiné, chytrá kniha Věže České republiky jich uvádí 59. Jen část je přístupná denně.
Ačkoliv jiná populární kniha Rozhledny České republiky řadí vyhlídku Gloriet v Průhonickém parku nebo a vyhlídkovou věžičku u Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi mezi středočeské rozhledny, zařadili jsme je do tohoto přehledu věží a vyhlídek z hradů (11x), zámků a kostelů (pokaždé 13x), vodojemů (5x), radnic (4x), klášterů (2x), bašt (5x), průmyslových areálů (4x), jedné školy a jednoho výškového domu (Kladno – Rozdělov). Z měst vítězí Příbram s pěti možnostmi výhledů. Nejsou to jen velké a známé hrady/zámky jako Žleby, Konopiště či velká města. Příkladem může být obranná hranolová tvrz Semtěš. Konkrétně doporučujeme rozhled z Kolínského vodojemu, případně vyhlídku ze 47 m vysoké zvonice chrámu sv. Bartoloměje. V Mladé Boleslavi se lze zase podívat na letiště z věžičky nad Leteckým muzeem Metoděje Vlacha. Doba samozřejmě leccos mění: Gloriet byl kdysi vidět ze zámku, dnes ho můžete považovat za předchůdce výhledu do korun stromů.
Parkoviště do 150 m: Kožova hora u Kladna, Mackova hora/Nové Strašecí, Pavlíkov, Velká Buková, Třenická hora u Cerhovic, Mandava u Sulic, Ládví u Kamenice, Skalka/Vyžlovka, Kostelní Hlavno, Petrovice II u Kácova, Březina u Žandova, Vysoká u Kutné Hory, Havířská bouda/Kaňk, Romanka/Hrubý Jeseník, Čížovka u Kněžmostu, Dneboh Mnichovo Hradiště
Lanovka: Havířská bouda, Kaňk
Skryté skvosty
Náhrobek Albrechta z Valdštejna: Ostatky známého vojevůdce, zavražděného v Chebu, spočívají od roku 1784 v areálu rodového zámku v Mnichově Hradišti. Náhrobek z červenohnědého mramoru v kapli svaté Anny (3. prohlídkový okruh) je ale mnohem mladší (1934). Pikantnost: Albrecht na zdejším zámku živý nejspíš nikdy nebyl. Kromě hrobky a zámeckých interiéru si nenechte ujít na jiném okruhu zámecké divadlo s původními kulisami.
Zámek Stránov: Tajemná atmosféra novorenesančního zámku Stránov v obci Jizerní Vtelno láká filmaře (pohádky O svatební krajce, Začarovaná láska, Princezna Zívalka), ale motoristy zaujme poslední soukromý majitel: 1917–1948 president Škodových závodů Josef Šimonek. Od roku 2003 zámek patří opět Šimonkům, a kromě historických interiérů a výhledu z gotické hradní věže určitě zaujme rodinný příběh a také původní automobilové hračky potomků barona Šimonka.
Hamousův statek: Jak se kdysi bydlelo, hospodařilo a žilo, to názorně přibližuje selská usedlost z přelomu 16. a 17. století se zachovanými zděnými chlévy, stájemi, sýpkou, stodolou, černou kuchyní a výměnkem včetně historického náčiní přibližuje život předků. O sobotách tu tradičním způsobem pečou chleba.
Aera v Podbrdském muzeu: Někdejší areál Agrostroje se dá přehlédnout z vyhlídkové věže na hrázi rybníka a u dětského hřiště, ale za zdejšími skvosty se musíte vypravit po zemi. Automobilisty zaujme sbírka historických automobilů, zejména značky Aero, mnohé také staré zemědělské stroje, pro kulturně zaměřené je tu památník Jakuba Jana Ryby a sbírka dřevěných erbů.
Autor: Tomáš Pudil
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat