Rozhovor s Kryštofem Hádkem: Kupuju si jenom ojetiny!

Dvojnásobný držitel Českého lva Kryštof Hádek ztvárňuje jednu z klíčových postav chystaného filmu o autech – komedie Grand Prix režiséra a scénáristy Jana Prušinovského. Natáčení snímku, v němž najdeme nálož nekorektního humoru a spoustu motorů, je aktuálně v plném proudu. Pokud všechno klapne, na stříbrná plátna zamíří příští rok. A právě v jednom z úvodních natáčecích dnů jsme Kryštofa Hádka na provizorním vrakovišti v Zákupech nedaleko České Lípy vyzpovídali.

Na co hlavně byste diváky nalákal do kin?

Na formule! My opravdu dojedeme na Velkou cenu Španělska do Barcelony. Nemůžu úplně prozrazovat děj, ale na svérázné cestě Evropou zastavíme také v Le Mans. Fandové motorismu se mají na co těšit. Lokace budou super.

Byli jsme na natáčení filmu Grand Prix: Tohle bude svět aut v autentické kulise!

Jak byste popsal konkrétně svoji roli?

Hraju Romana, někdejšího nadějného automobilového závodníka, dnes provozovatele ošuntělého autobazaru, který stále jezdí autokros. Současně jde rovněž o otce tří dětí, jenž se rád napije. Zkrátka a dobře žádná sláva, ale řidič podle mě obstojný.

Lepší než vy v osobním životě?

Rozhodně! Myslím, že nejsem špatný, ale neumím vůbec driftovat, smykovat – prostě takovou tu nadstavbu. A Roman tohle na rozdíl ode mě ovládá bravurně.

Vyzkoušel jste už nějakou divočejší jízdu nebo závody?

Těším se na buginu, která mě brzo čeká. Jinak dost uvažuju nad tím, že si udělám školu smyku na mosteckém autodromu. Bohužel jsem se k tomu zatím nedokopal. Nicméně mám ji v plánu.

Svět motorů 22/2021

Jak vlastně vypadaly vaše začátky za volantem?

Pozvolné. Začal jsem docela pozdě – v nějakých dvaadvaceti letech…

Autoškola byla v pohodě?

Jasně! Já jsem totiž řídil díky natáčení už dřív. Najezdil jsem toho dost.

Čím v současnosti jezdíte?

Volvem V70 T6. Nedám na to auto dopustit. Šestiválec má parádní zvuk – a když je potřeba, na silnici pořád umí.

Takže pokuty nejčastěji přilétnou za rychlost?

Právě že vůbec. Považuju se za rodinného motoristu.

Autokina opět otvírají brány, kam letos vyrazit?

Co si pod tím představit?

Jsem takový klidnější – na dálnicích 140 kilometrů za hodinu max.

Trošku jste, Kryštofe, zapovídal ty pokuty…

Nejvíc mi činí problémy parkování. Ovšem za nejhorší pokládám 1500 korun za červenou, což mi přijde strašně neférové. V Legerově ulici v Praze mě vyfotili, když jsem trošku přidupnul plyn. Byla to otázka milisekund. Já jsem však skálopevně přesvědčený, že tam svítila ještě oranžová. I když zadkem asi lehce už červená. Asi to nerozřeším, každopádně mi částka přijde neadekvátní.

Konečně jste se trochu víc rozpovídal a současně rozsoptil. Umíte si zanadávat při šoférování?

Někdy jo. Ale to slovo, jak nazývám ostatní řidiče, když mě vytočí, říct fakt nemůžu. Občas vidím rudě.

Rozhovor s hercem Radimem Fialou: Miluju klasiku!

Když jste zmínil barvu, záleží vám na ní při výběru aut?

Téměř ne, kupuju si jenom ojeté vozy. Čili spíš koukám, co mají pod kapotou, v jaké jsou kondici. Barva je druhořadá. Obecně preferuju tmavší odstíny. Nejvíc bych se bránil bílé, na ní je všechno vidět. A stejně tak šedé – ta pro změnu zase není moc vidět v šeru pohledem ostatních. Můžu se teď na něco zeptat já?

Jo.

Koukal jsem, že u rozhovorů vám lidé píšou vzkazy. A už od začátku rozhovoru mi běhá hlavou, abych tam napsal něco originálního. Vždycky jsem se smál těm všem „mnoha šťastným kilometrům“. Ale teď totálně tápu. Co kdybych čtenáře jenom pozdravil?

Klidně, záleží na vás…

Nic lepšího mě nyní nenapadá. Navíc se za chvíli točí scéna se Světem motorů. Tak ty časopisy vezměte a jdeme na to!

TEST BMW 530e xDrive – Skvělé plug-in hybridní svezení

Rychlodotazník

Kam jsem řídil nejdál?

Do Chorvatska, Itálie, Francie. Dál jsem (zatím) nedojel.

Co mě ve voze uklidní?

Dobrá muzika. Mám tam asi šest hodin oblíbené hudby, kterou si dokola přehrávám.

Moje nejzajímavější motoristická příhoda?

Žádná – měl jsem jen pár menších karambolů, spíš ťukanců.

Jaký sen mám spojený s auty?

Chystám se procestovat Evropu obytnou dodávkou.

Muzeum a filmová půjčovna Martina Stárka: Na výbuchy nepůjčuju nic, i když…

Kryštof Hádek

• Známý český herec se narodil 10. března 1982 v Praze.
• V uměleckém prostředí působí odmala: v jedenácti letech na popud své maminky, filmové publicistky a režisérky Jany Hádkové, začal působit v Dismanově dětském rozhlasovém souboru.
• V dalších letech studoval herectví na Pražské konzervatoři. Ve čtvrtém ročníku byl však kvůli velkému množství absencí, jež byly spojené s hraním, vyloučen. 
• Rok a půl studoval také herectví na londýnské škole Academy of Music and Dramatic Art. 
• Do širšího povědomí pronikl rolí četaře Vojtíška ve filmu Tmavomodrý svět režiséra Jana Svěráka z roku 2001. 
• Je dvojnásobným držitelem Českého lva. Nejprve za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve snímku 3 sezóny v pekle režiséra Tomáše Mašína z roku 2009. 
• Druhého Českého lva dostal za nejlepší mužský herecký ve vedlejší roli ve snímku Kobry a užovky režiséra Jana Prušinovského, v němž si zahrál po boku bratra Matěje.
• Známý je též ze snímků Signál, Bobule nebo Modelář.
• Kromě divadelní a filmové práce působí i v dabingu.