Rozhovor s nejlepší florbalistkou světa Eliškou Krupnovou: Na semaforech si přehrávám nájezdy

Možná to není úplně známé, ale Česká republika se pyšní aktuálně nejlepší florbalistkou světa: Eliškou Krupnovou. Osmadvacetiletá útočnice a reprezentační kapitánka, nyní působící ve švédském elitním klubu Pixbo Wallenstam IBK, totiž loni v prosinci zvítězila vůbec coby první tuzemská hráčka v prestižní anketě magazínu Innebandymagazinet a usedla na globální florbalový trůn. V pražské redakci zapínáme webkameru a na opačné straně (přes tisíc kilometrů daleko) se nás již usmívá sympatická rodačka z Mariánských Lázní.

Jací jsou Švédové jako řidiči?

Řekla bych, že trošku klidnější než my. Samozřejmě se najdou tací, kteří nadávají, ale ta proporce je daleko menší. Na druhou stranu mi přijde trochu absurdní, jak se tady řídí pomaleji. Všude člověk slýchá, jak je Volvo nejbezpečnější automobil, a přitom to s ním ani nerozjedou.

Rozhovor s komentátorem Jaromírem Bosákem: Vedle manželky usnu!

Vy nejezdíte volvem?

Půjčujeme si auta navzájem se spoluhráčkami, které bydlí ve vedlejším vchodě. Jedná má golf a druhá právě Volvo V70 – takovou tu krabici, co se jim příliš nepovedla. Když můžu, raději si půjčuji golf, byť taky netvrdím, že je to nějaké super auto.

Na co jste si musela v této skandinávské zemi nejvíce zvykat?

Jak jsou hákliví na parkování. Když jsem se přestěhovala, absolutně jsem nechápala, když holky hrozně hrotily vzdálenost od obrubníků při parkování u haly. Skoro to počítaly na centimetry. V hlavě jsem si říkala: neblázněte, vždyť je to jedno. Pak mi řekly, že padají docela velké pokuty, pokud od nich člověk stojí až moc daleko.

Svět motorů 43/2021

Co dalšího jste nečekala?

Původně jsem si myslela, že tady bude víc dálnic. To souvisí i s tím, co jsem již řekla: na žádnou rychlejší jízdu po víceproudých silnicích Švédsko není uzpůsobené.

Kde jste vlastně s řízením začínala?

Autoškolu jsem absolvovala v Mariánských Lázních. Vzpomínám na ni ráda, přestože jde o maloměsto s jednou větší světelnou křižovatkou, kde se začátečník tolik nevytrénuje. Možná mi ale přišlo příliš jednoduché, protože mám k řízení vztah a strašně mě baví.

Víc než florbal?

Těžká otázka. Baví mě obojí. Nevadí mi ani řídit delší trasy. Vážně nedokážu vybrat, jestli florbal, nebo řízení auta.

O budoucnosti autoprůmyslu s ekonomem Radovanem Vávrou: Elektromobilů bych se nebál

V kterých se tyto dvě aktivity podobají?

Je to adrenalin i nuda zároveň.

Myslíte někdy během řízení na zápasy, že si je vizualizujete?

Často se mi to stává na semaforech. Klasicky se nad něčím zamyslím, zapomenu se rozjet, všichni začnou troubit a já se konečně proberu. Asi nejvíc si přehrávám nájezdy, tedy takovou herní situaci. Ráda taky jezdím na hory, takže když se potácím v zácpách, povzbuzuju se představami, jak už někde lyžuju.

Trpíte za volantem zlozvyky?

Měla jsem období, kdy jsem seděla nakřivo – byla jsem zkroucená, prostě nakřivo. Ale pak jsem začala cítit, že mě bolí záda. Myslím, že teď snad sedím správně.

Co vás zaručeně v provozu vytočí?

V Česku to byla neschopnost ostatních zvládat zipování, z které se pak tvoří kolony jako prase. Na druhou straně mě rozčílí, pokud se někdo někam cpe na poslední chvíli. To mi nedělá problém ostatní i vytroubit.

S odborníkem o sběratelských autíčkách: Hlavně modely z limitek stojí velké peníze!

Otrkala vás Praha, kde jste působila v celku Herbadentu?

Chvíli mi trvalo, než jsem se otrkala. Pár jízd jsem asi byla za blbce z maloměsta. Pak už to bylo obecně lepší. I když tvrdit o sobě, že někdo řídí jako Pražák, není zrovna k chlubení.

Vy byste se definovala jak?

Úplně hodná jsem se odnaučila být, protože potom jsem nikam nedojela. Nicméně nechme to u toho, že jezdím tak akorát.