TEST Seat Toledo 1,9 TDI (81 kW) – Z rodinného hatchbacku živý sedan

Tento úvod ale není nutné brát jako jízlivost - z pohledu boje proti konkurenci jsou takovéto praktiky legitimní a expanze VW dokládá, že se unifikační strategie vyplácí. Stejně tak je ale potřeba říci, že Seat je zcela nové a hlavně osobité auto.

Už zvenku sice z některých pohledů připomenou linie karoserie zmíněnou Boru, to je ale skutečně jen dojem. Nápadná, až agresivně působící přední maska s dominujícím logem Seatu dává tušit, že designéři zvolili pro nové Toledo poněkud sportovnější image. Z boku zaujme tento vůz hlavně hluboko vzad zasahujícím vykrojením zadních dveří a výrazným zakulacením všech podstatných linií.

TEST Seat Toledo 1.2 TSI – Jsem Španěl!

Největší překvapení ale čeká uživatele při otvírání víka zavazadlového prostoru. Dosavadní řada Toledo byla totiž oblíbená hlavně pro svůj extrémně velký a snadno přístupný zavazadelník. To ale nyní platí jen zčásti. Ačkoli se Toledo tváří jako hatchback, relativně velmi malé víko kufru napovídá, že označení sedan myslí výrobce vážně. Pětisetlitrový prostor pro zavazadla tak sice zůstal zachován, ale některé kufry nebo tašky je problém vůbec naložit. Panel pod zadním oknem je pevně zabudován, takže jedinou možností, jak tento mírný handicap zlepšit, je pomoci si sklopením zadních sedadel.

Na interiéru vozu je vidět, že návrháři chtěli především zdůraznit sportovní charakter nového Toleda. Výrazný tříramenný volant s tlustým věncem se dá posouvat ve dvou osách a ovládání velmi usnadňuje. Všechny ovládací prvky jsou na obvyklých místech, sympatické je navíc umístění panelu ovládání oken a zrcátek na "šikmou plochu" výplní dveří. Jednoduchým pootočením joysticku ovládajícího zrcátka se obě sklopí, což zmenší šířku auta během tří vteřin. Tato funkce je kvůli bezpečnosti blokována při jízdě.

Odkládacích ploch je v interiéru dost a dokonce i schránka před spolujezdcem je přes přítomnost airbagu plnohodnotná. Výsuvný držák nápojů na středním panelu je umístěn nezvykle vysoko - to mu ale neubírá na funkčnosti udrží spolehlivě plechovku i půllitrový kelímek. Rozsáhlé je také osvětlení vnitřku vozu celkem pěti svítidly, které při jednotlivém zapnutí neruší řidiče.

TEST Seat Toledo 1.9 TDI - Naftodrom

Místa je dost hlavně pro standardní postavy. Se svými 195 centimetry jsem už prostor pro nohy spolujezdců vzadu hodně zmenšil a příliš nepomohlo ani vybrání v opěradlech předních sedadel, známé z inovované Octavie. Rozumný kompromis se sice dá najít, ale na delší vzdálenosti to bude pro řidiče asi méně pohodlné.

Každému ale nemusí vyhovovat ostře červené podsvícení přístrojů, byť s regulací intenzity. Je ale pravda, že na červeném displeji se zapomenutá kontrolka dálkových světel přehlédnout nedá... Užitečná drobnost: dva osmimístné displeje mezi rychloměrem a otáčkoměrem ukazují vnější teplotu a právě zvolenou stanici na autorádiu.

Námi testovaný model byl vybaven silnějším z dodávaných turbodieselů, známým i Octavie. Devatenáctistovka turbodiesel poskytuje největší výkon 81 kW při 4150 otáčkách. Z této hodnoty by se mohlo zdát, že vůz bude živější až při vyšších rychlostech - opak je ale pravdou. Testovaný motor totiž disponuje největším kroutícím momentem ze všech nabízených verzí (včetně přeplňovaného zážehového pětiválce 110 kW) až 235 Nm při 1900 otáčkách. Při jízdě se tato charakteristika projevovalo velkou elasticitou, kdy bylo možné pohybovat se ve městě i přes hustý provoz bez častého podřazování a na dálnici zvládl pátý převodový stupeň úplně všechno bez výrazných výkyvů ve spotřebě.

SEAT Toledo (1991–1999): Když ještě Španělé měli svoji Octavii

Jízda s Toledem je kombinací již zmiňovaného výtečného motoru, zážitku z interiéru a koncernového podvozku. Pokud platí, že podvozek by měl být "rychlejší", než motor, je nové Toledo pravděpodobně těsně před touto hranicí. Všechny jízdní situace zvládá sice tento vůz bez problémů, ale relativně velmi měkké odpružení mělo několikrát tendenci vůz například na podélných nerovnostech rozhoupat poněkud více, než by bylo možno čekat. Situaci ale vždy zachránilo přesné řízení a případné přidání plynu. Průjezdy zatáčkami byly naopak velmi jisté a ke smyku jsem musel auto i přemlouvat. Vzhledem k extrémnímu podílu jízd ve městě jsme dosáhli průměrné spotřeby okolo 7,5 l/100 km. Při běžném režimu je ale možno tuto hodnotu ještě o litr snížit.

Nové Toledo by asi mělo být rodinným vozem - horší přístup k zavazadlům ale spíše z tohoto auta dělají vůz pro nižší manažery. Toledo je navíc plnohodnotnou alternativu pro Boru nebo Octavii. Elegantní design a lehce sportovní image jej pak nabízejí i lidem, kteří si za rozumnou cenu chtějí užít i méně konzervativních hodnot.