Seat využívá k testům aerodynamiky superpočítač, který dělá z měsíců práce hodiny
Superpočítač MareNostrum4, využívaný značkou Seat pro vývoj nových modelů, je nejvýkonnější počítač ve Španělsku a sedmý nejvýkonnější počítač v Evropě.
Představit si 40.000 běžných stolních počítačů vyskládaných vedle sebe není nic snadného, zhruba takový výkon ale nabízí španělský superpočítač MareNostrum 4, který je nejvýkonnějším počítačem ve Španělsku a čtvrtým nejvýkonnějším superpočítačem v Evropě.
Tomu ale odpovídají i jeho rozměry. MareNostrum 4 je totiž umístěn ve staré odsvěcené kapli v Severním kampusu Katalánské polytechnické univerzity, kde vzniklo superpočítačové centrum BSC (Barcelona Supercomputer Center). To má plochu 180 m2, panuje v něm teplota 24 °C a 35 % vlhkost vzduchu.
Samotný počítač pak nabízí 3456 výpočetních uzlů, 6.912 výpočetních jader, 165.888 procesorů a 13,7 PFLOPS. Díky obrovskému výpočetnímu výkonu dokáže MareNostrum 4 vypočítávat širokou škálu simulací, které sahají od činnosti lidského srdce, přes klimatické změny až po ekologické katastrofy. Seat však využívá jeho 165.888 procesorů k vylepšování svých vozů.
MareNostrum4 pomáhá především při vylepšování aerodynamiky a snižování aerodynamického odporu vzduchu, díky čemuž může Seat zákazníkům nabídnout ještě hospodárnější, bezpečnější a komfortnější vozy, které současně nabízejí i lepší provozní vlastnosti.
Analýzy se soustředí především na příď a záď, spodní část automobilu, pneumatiky a kola. Dosud však byly k testům využívány hliněné modely ve skutečné velikosti, umístěné do aerodynamického tunelu, což mělo řadu úskalí. „Testování v aerodynamickém tunelu je nákladné. Hliněné modely přitom podléhají degradaci a musejí se neustále měnit,“ uvedla Marcía García-Navas, inženýrka z oddělení vývoje a aerodynamiky ve společnosti Seat.
Výpočetní výkon superpočítače navíc technikům umožňuje zahrnovat do výpočtů více parametrů, jako příklad uvádí García-Novas třeba proudění vzduchu uvnitř kol při jejich otáčení. „Tvary kol převádíme do souřadnicových bodů v souřadnicové soustavě a každý bod je analyzován skupinou procesorů pracujících souběžně. Kdyby byly analyzovány jednotlivě, trvalo by to měsíce,“ dodává výzkumný pracovník superpočítačového centra Oriol Lehmkuhl.
Lehmkuhl přitom využívá superpočítač k řadě dalších výzkumů. Od spalovacích prostorů v leteckých motorech, přes simulace větrných turbín až po vliv tvarového řešení nábojů kol na aerodynamiku celého automobilu. Do budoucna se však nabízí ještě širší uplatnění superpočítačů při vývoji automobilu.
„V budoucnosti bychom rádi simulovali všechno najednou: proudění vzduchu, skelet karoserie, spalování a dokonce i cestující uvnitř vozu. V současnosti to ještě není možné, ale za 15 let to umožní počítače s tisíckrát vyššími výkony. Něco takového si už můžeme začít představovat,“ říká Dr. Lehmkuhl.
