Škoda 130 RS: Legendární Porsche z Východu slaví 40 let
Škoda 130 RS slaví čtyřicet let. V roce 1975 se jeden z nejúspěšnějších speciálů své kategorie poprvé ukázal na závodních tratích. Automobil přezdívaný Porsche Východu slavil úspěchy v sedmdesátých i osmdesátých letech. Ve svém prvním závodě – Velké ceně Brna – v květnu 1975 skončil na čtvrté příčce.
Auto bylo výsledkem prací na prototypech 180 RS a 200 RS, které mladoboleslavská značka chtěla nasazovat v kategoriích nad 1,3 litru, kde dosud nestartovala. Kvůli novým závodním normám ale nebylo možné vozy homologovat, a tak Škoda musela postavit speciál s menším agregátem.
O pohon 130 RS se staral 1,3litrový motor, který byl u okruhové verze naladěný až na výkon 140 koní (103 kW). Díky němu 130 RS zvládla jet až rychlostí 220 km/h. Kapalinou chlazený zážehový čtyřválec s ventilovým rozvodem OHV byl speciálně upraven pro závodní účely, mimo jiné mu nechyběly dva dvojité karburátory Weber, osmikanálová hlava válců nebo mazání se suchou klikovou skříní.
Blok motoru byl zhotoven z hliníkové slitiny, hlava válců ze šedé litiny. Uložen byl až za zadní nápravou, což bylo stejné řešení jako u modelů Porsche – proto se Škodě 130 RS přezdívalo Porsche z Východu. Jednotka spolupracovala se čtyřstupňovou převodovkou. Existovala i verze s pětirychlostní skříní, ta ale byla používána jen v rámci testování do roku 1976, neprošla by totiž závodní homologací.
Závodní speciál vážil jen 720 kilogramů (suchá hmotnost), váhu se podařilo srazit dolů díky vybraným dílům z hliníkové slitiny, mezi nimi nechyběla střecha, kapota nebo dveře. Ne všechny vzniklé exempláře ale dostaly všechny tyto hliníkové prvky. Blatníky a kryt motoru byly vyrobeny ze sklolaminátu.
Vpředu využila Škoda přední nápravu z prototypu 200 RS, zadní náprava používala šikmá ramena. Skelet vozu pocházející ze sériového modelu 110 R dostal robustní ochranný rám.
Škoda 130 RS kombinovala lehkou konstrukci, pečlivé naladění a na svoji dobu moderní techniku, což jí přineslo mnohé úspěchy. Autu se dařilo jak v okruhových šampionátech, tak v rallye. Za jeho volantem usedaly takové legendy jako Břetislav Enge, Zdeněk Vojtěch nebo John Haugland, který o 130 RS prohlásil, že bylo lepší závodní náčiní než tehdejší Porsche 911.
Největším úspěchem bylo celkové vítězství 130 RS v mistrovství Evropy cestovních vozů v roce 1981, rok předtím získala značka Škoda vynikající třetí místo. Na prestižní Rallye Monte Carlo v roce 1977 vůz obsadil ve své kategorii do 1.300 cm3 první dvě místa. Vítězné vozy řídily posádky Blahna/Hlávka a Zapadlo/Motal. O rok později následovalo vítězství ve Švédské rallye, v roce 1980 ovládla 130 RS domácí Barum rallye, kde okupovala prvních pět míst v cíli.
„Vytvořit toto závodní auto nebylo v tehdejším komunistickém Československu jednoduché a skutečnost, že se to podařilo, je důkazem technologické kompetence a zapálenosti tehdejších vývojářů a techniků firmy Škoda,“ tvrdí Michal Velebný, koordinátor restaurátorské dílny Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.
Úspěšná kariéra 130 RS skončila v roce 1983, kdy s konečnou platností vypršela již prodloužená homologace FIA. Nástupcem auta se stal model 130 LR odvozený od sériové Škody 742. Ten už ale na závodních tratích tolik úspěšný nebyl.
