TEST Smart City Coupé Passion CDI - Tudy z nudy (08/2002)

Poslední rok je ale ve znamení renesance těchto mikroaut a prodejní výsledky v Evropě jsou velmi optimistické. I proto se dovozce značek Mercedes-Benz, Chrysler a Jeep rozhodl uvést svou nejmladší značku na trh i v České republice.

Doposud individuálně dovezené Smarty tak získají servisní zázemí a tuzemští zákazníci pohodlí domácího prodeje. Smart coupé u nás začíná s cenou 299.000 Kč, k testu jsme ale zvolili provedení se zajímavým přeplňovaným vznětovým tříválcem v základní ceně 409.000 Kč.

Smart #1 Brabus zvládne sprint na stovku do 4 sekund

Už základní cena napovídá, že zmenšování rozměrů automobilu neznamená poměrné snížení ceny. Velmi zjednodušeně řečeno - dvoumístný Smart je jednodušší (a levnější) jen o zadní sedadla a dveře. Naopak je celkem logické že značná částka připadá na vývoj bezpečnostních prvků a jejich osazení do miniaturní karoserie. Bez důvěry v bezpečnost by si Smart totiž nekoupil nikdo - a v tomto směru můžeme cenu považovat za obhajitelnější. Pokud ovšem zahrneme do naší úvahy i druhou stranu, tedy kupujícího, padnou naše teorie pod stůl a na světlo budou vytaženy ceníky konkurenčních aut o třídu či dvě třídy výše - což je na českém trhu mocný argument.

Smíříme-li se s nákupní cenou, bude nás jistě zajímat výše zmíněná otázka bezpečnosti a tady Smart těší i nedůvěřivce. Auto o pohotovostní hmotnosti pouhých 730 kg je totiž nabito netradičními řešeními jednotlivých konstrukčních detailů a hlavně řadou zpevnění v namáhaných profilech. ABS a dva čelní airbagy jsou již v základní výbavě, čímž jsou snad první možné pochybnosti překonány definitivně.

TEST Renault Zoe vs. Smart forfour – Podobné peníze, rozdílné světy

Systém "v každém rohu jedno kolo" uplatňuje Smart do důsledků - nejenže je rozchod velmi podobný rozvorům ale pojem "převis" existuje jen díky tenkým blatníkům... Díky oblým liniím a velkoryse tvarovaným dveřím ale působí auto i přes svou podměrečnost vyváženě a dokonce i stabilně. Odmyslíme-li si netypičnost (což je do jisté míry vlastnost, automaticky zvyšující atraktivitu) celého konceptu auta, zaujmou při pohledu zepředu propojené kryty reflektorů podle vzoru Mercedesu třídy S. Vzdor městskému charakteru auta byste zde marně hledali masivní nárazníky: nejvíce exponovanými díly karoserie se tak stávají přední i zadní blatníky, těsně obepínající kola. Při pohledu zboku pak zmatou dva na pohled totožné kruhové prvky nad zadními koly: zatímco na pravé straně je klasický uzávěr nádrže na 22 litrů nafty, vlevo je otvor pro nasávání vzduchu pro turbodmychadlíčko.

Po vnějších dojmech asi kupec Smartu nečeká orgie konzervativismu ani v interiéru - a jeho očekávání bude naplněno. Zejména v kombinaci s červenou barvou a příplatkovými tykadlovými hodinami a otáčkoměrem uprostřed působí auto uvnitř jako pokojík pro excentrika. Co začal Fiat Multipla, to je ve Smartu dovedeno do bláznivé krajnosti. S jistým překvapením ale zjistíte, že i přes hravost interiéru je ergonomie příkladná a nebýt spínací skříňky před řadicí pákou ve středovém tunelu, zvyknete si zde řídit za několik vteřin.

TEST Smart EQ ForTwo kupé – Kde je tady nejbližší nabíjecí stanice?

Široké dveře se svislou klikou sice usnadňují nastupování, ale v úzkém prostoru jsou méně praktické. To se ovšem nedá říct o sedadlech, jejichž skořepinová opěradla by s trochou nadsázky snesla instalaci i v Subaru Impreza WRX... Jediným handicapem jejich tuhosti a příkladného bočného vedení je tak paradoxně právě ona tuhost sedáku, díky které si zvláště pražskou dlažbu posádka notně užije... Odkládacích prostor je vcelku málo, za vtipné řešení ale považujeme systém doinstalovatelných otočných schránek pod středovou konzolí a také sítě místo obligátních kapes ve dveřích. Oba členové posádky nijak prostorově nestrádají - i se svými 195 centimetry jsem ani nevyužil maximální posuv sedadla vzad. Užitečná je také posuvná clona pod pevnou skleněnou střechou - když nic jiného, zvětší její odsunutí manipulační prostor pro složitý účes dámy...

Přístup k zavazadlovému prostoru je možný po odklopení skleněného okna vzhůru a zbytku zadního čela dolů. Poměrně vysoká nakládací hrana je kompenzována minimálními prostorovými nároky tohoto řešení, i když základní objem 150 litrů není nijak oslňující, v praxi jsme do Smartu naložili třeba čtyři patnáctikilové plechovky s barvou. Díky zmíněnému nevyužití prostoru za zadními sedadly vzniká další významná skulina, kam lze umístit další drobnosti a korunu využitelnosti nasazuje sklopné opěradlo spolujezdce, díky kterému jsme do Smarta nasoukali i bag s golfovými holemi...

TEST Smart Forfour 1.5 CDI - spořílek pro zámožné

Motor ve Smartu není vidět. Přední kapota je pevná, je tedy třeba hledat pod podlahou zavazadlového prostoru - a vskutku, velmi účinná izolace ukrývá miniaturní přeplňovaný vznětový tříválec o maximálním výkonu 30 kW. V praxi se "síla" tohoto agregátu projevuje solidním tahem zejména ve středním pásmu otáček a nezklame ani příznivá spotřeba. Ve městě, pro které je Smart primárně určen, jsme dosáhli průměru 3,7 l/100 km, což odpovídá údajům výrobce. Při jízdě ale vydává tento agregát velmi specifický zvuk, který zvláště ve velmi nízkých otáčkách nemusí lahodit každému uchu.... ale jde jen o zvyk.

Kvůli úspoře místa je Smart osazen jen třístupňovou převodovkou a dvěma stálými převody. Nejde ale o automat - jen se o řazení převodů i ovládání spojky stará hydraulika. Řazení pak může probíhat manuálně klasickým voličem plus-minus mezi sedadly nebo lze řazení přenechat počítači. Variantu pseudo-automatu je ale nutno důkladně vyzkoušet. Prodlevy mezi řazením jsou nezvykle dlouhé, a i při rozjíždění z křižovatky je potřeba počítat s relativně pozdější reakcí na sešlápnutí plynového pedálu. Plynulost a rychlost řazení se zmenšuje s mírou razance rozjezdu - při mírné jízdě tak rozdíl od klasického automatu bude méně postřehnutelný. Zvykneme-li si ovšem na mírné rázy, lze na první pozici u semaforů způsobovat občasným řidičům vcelku zábavné šoky - Smart je totiž díky pružné pohonné jednotce velmi živý a v městském provozu se pohybuje s nevšední hbitostí.

Premium

Ojetý Smart Fortwo II (W451): Dvojka je…

Vzdor absenci posilovače je řízení málo namáhavé a potíže může naopak působit malá strmost řízení (4 otáčky volantu mezi dorazy). I když má auto překvapivě malý rejd, je s to se protáhnout i nezvladatelně vypadajícími místy k parkování. Díky délce přesně 2,5 metru je možno Smart zaparkovat příčně i v malých mezerách mezi auty. Při manévrech v těsných prostorách jde o zvyk: auto končí přesně tam, kde jeho kola a deseticentimetrová vzdálenost zadního okna ode zdi ještě neznamená, že se nedá dál couvat...

Horší je to pochopitelně na již zmíněné dlažbě nebo výtlucích, kde Smart poskakuje, ovšem v porovnání s většími vozy si vede vcelku statečně. Spíše než o držení stopy je ale třeba se bát o kola, protože auto místo rezervy vozí jen kompresor a soupravu na lepení děr v pláštích. Smart není náchylný ke smyku a brzdy s měkkým nástupem zastavují auto spolehlivě i několikrát po sobě. Na dálnici zastaví omezovač vůz na rychlosti 135 km/hod, ovšem tuto rychlost lze považovat za rozumnou jen na skutečně hladké vozovce. S vyšší rychlostí roste pochopitelně citlivost na boční vítr a vjetí do výmolu s miniaturními koly by také nemuselo být nejpříjemnější. Výlety mimo město ale vůz zvládá bez problémů a v běžném provozu se ani dynamikou, ani stabilitou mezi normálně vzrostlou automobilovou populací neztratí.

Auto jako takové určitě nezklame. Smíříme-li se s omezením zavazadlového prostoru a podvozku, s prodlevami při řazení a poskakovacím komfortu na nekvalitním povrchu jako daní za kategorii auta, zbývá už jen cena. Na začátku zmíněná úvaha o neexistenci poměru mezi rozměry auta a výrobními náklady bude tedy přivádět do showroomů Smartu spíše ty, kteří chtějí být z nějakého důvodu odlišní, pohybují se ve městě a většinou sami. Nejmenovaná pojišťovna, která těmito auty kdysi vybavila své pražské agenty, dobře věděla, že je dobré být sympaticky nápadný. I za cenu Octavie.