Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Svéráz sibiřských silnic: Na jaře mizí, protože roztávají

Mirek Mazal Mirek Mazal 13. 12. 2020 • 11:37
27
Zobrazit náhledy (27)
Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí Sibiřské cesty na jaře mizí

Daleko za hranicí klimaticky přívětivého podnebí lidé přizpůsobili motoristický život drsným podmínkám. Počasí hluboko pod bodem mrazu vytváří originální řidičské podmínky, které nejsou jinde na světě.

Minulým nahlédnutím do příkladně adaptace ruské veřejné dopravy na krutý mráz jsme si ukázali schopnost člověka přijmout téměř jakoukoliv povětrnostní situaci. Sibiřská hromadná přeprava vsází na mnoho vyhřívaných zastávek obsluhovaných speciálně upravenými autobusy, nicméně ne každý občan největšího státu světa má na dosah komfortní variantu zajištěnou vedením města.

Rezidenti mimo vyspělé regiony si zvykli na řízení automobilů i v těch nejtužších mrazech. Když už se podaří nastartovat, je hračka zužitkovat pokles teploty a z ledových koryt se stávají zkratky obecních silnic. Přejíždění zamrzlých řek je na Sibiři běžné a nikomu nevadí, že provizorní cesty na jaře zase zmizí.

Obyvatelé Salechardu a Labytnangi v Jamalo-něneckém autonomním okruhu znají situace velmi dobře. V Salechardu je letiště, kino a noční život, zatímco Labytnangi má konečnou stanici železnice a levnější potraviny. Dvě svébytná města poloostrova Jamal se nacházejí naproti sobě přes řeku Ob, která je v zimních měsících vítanou přírodní dálnicí. Pro místní je přeprava přes vodu ušetřením času výměnou za zvýšenou hladinu adrenalinu v krvi.

Přes Ob nevede žádný most, proto v létě fungují trajekty a v zimě se čeká na tlustou pevnou krustu. Ledová silnice vzniká přibližně dva až tři týdny od okamžiku, kdy je řeka pokryta dostatečně silnou ledovou vrstvou. Samotná jízda není bezhlavý pokus, nýbrž organizovaná činnost. Řidiči ve vlastním zájmu respektují systém jízdních pruhů s určitým rozestupem, maximální rychlostní limit byl stanoven na 40 km/h.

Plochy slabší vrstvy ledu jsou vyztuženy přírodními deskami, kdy se vodou z vyvrtaných otvorů zaplavuje potřebná část budoucí silnice a v místě závlahy zamrzne nová vrstva, která vytvoří pevnější strukturu pod koly automobilů. Rovinu při domrazování ledové komunikace hlídají vybraní lidé ručně nebo pomocí traktoru. Promyšlené říční spojnice jsou lemovány osvětlením či značkami, ale takové výdobytky nenajdeme všude, protože rozsvícené lampy potřebují elektrickou energii.

Je-li led tlustý přes 20 centimetrů, označuje se říční přechod bezpečný pro lidi cestující pěšky, pokud zamrzne skoro dvakrát tolik (38 centimetrů), mohou najet osobní auta. Nákladní doprava do 30 tun musí čekat na změření tloušťky ledu 50 centimetrů a více. Zimní dálnice v Salechardu má tři jízdní pruhy, každý dosahuje šířky až 30 metrů a délky 1700 metrů. Směrem do Labytnangi vede jeden pruh pro všechna vozidla, kdežto opačně bývají připraveny dva hladké pruhy – jeden pro osobní dopravu a druhý pro náklaďáky jedoucí od vlaku.

Místní si sezónní silnice pochvalují. „Přechod trvá jen 15 minut. V zimě to není vůbec děsivé, je to plně vybavená silnice s dopravními značkami, dopravní policií, kamerami a v dnešní době můžete stav kontrolovat on-line z domova,“ vypráví spokojená obyvatelka. Správci neustále monitorují stav ledu a v případě potřeby znovu vytváří další zpevňovací desky. Konečné slovo má až jarní obleva.

Vyšší míra rizika nastává před úplným zprovozněním, a naopak před koncem regulérního fungování sibiřských cest. Sdílná pamětnice vzpomíná, jak kdysi použila přejezd ledem jen den před plánovaným zavřením zkratky. Tehdy si nebyla jistá suchým přejetím, protože si stopla projíždějící Kamaz a tomu voda z rozbředlého přejezdu stoupala až k oknům kabiny. Pamatuje si na slova řidiče: „Co se bojíš? Nejsi první, nejsi ani poslední.“ Tajemná slova nedodala moc klidu, ale ruská mašina zatopení zvládla a z výletu zůstala zábavná historka.

V teplejších obdobích se mezi městy plaví trajekty nebo vznášedla, ale vlastní doprava je pohodlnější, už jen kvůli absenci jízdního řádu. Lidé si také mohou nabalit více přepravovaných věcí, proto se každý rok těší na otevření originálních sibiřských silnic.

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku