TEST BMW M4 Competition Cabrio M xDrive – Kokosy na sněhu

Zmíněným kabriem totiž bylo BMW M4, otevřené provedení jednoho z mých aktuálně nejoblíbenějších aut. Takže i když jsem si už nemohl užít jízdu pod hřejivým sluncem, pořád jsem měl k dispozici velice dobré a zajímavé „železo“. A pak mi navíc ještě pomohla příroda: na víkend mi napadal sníh...

Jediná možnost

BMW otevřenou M4 představilo letos v květnu jako „kábro“ s plátěnou střechou, které si můžete pořídit výhradně v provedení Competition M xDrive s motorem naladěným na 375 kW, osmistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol.

Ostrý kabriolet na rozdíl od předchozí generace s pevnou skládací střechou dostal plátno. Střecha se samozřejmě ovládá elektricky, stačí přidržet příslušné tlačítko. Proces zabere 18 sekund. Výhodou plátna je úspora hmotnosti, nová střecha je prý o nějakých 40 procent lehčí než řešení předchozí generace.

I tak je kabrio pořádný macek, jehož pohotovostní hmotnost se nebezpečně blíží dvěma tunám – dosahuje 1995 kilogramů. U kupé v provedení Competition M xDrive BMW udává 1850 kilogramů. Mohou za to i dodatečné výztuhy, které auto s otevřenou karoserií prostě potřebuje. V případě M4 jde zejména o sadu torzních vzpěr v zadní části karoserie.

Plátěná střecha se skládá do prostoru za zadními sedadly a zasahuje do zavazadelníku. Ten se staženou střechou pojme 300 litrů, je-li plátno natažené, vejde se do něj až 385 litrů. Kufr je především docela nízký, ale zavazadla na prodloužený víkend ve dvou do něj v pohodě uložíte. Navíc si můžete pomoct zadními sedačkami, jimž role dodatečného odkládacího prostoru sluší nejlépe, pro „lidský náklad“ se moc nehodí. Běžně narostlý člověk bude postrádat hlavně místo nad hlavou: při zkoušce jsem se musel výrazně předklonit, abych se pod plátno vešel. A to měřím vcelku obvyklých 182 centimetrů.

Vpředu je všechno v pořádku. Potěšilo mě, že testované kabrio dorazilo se standardními sedačkami, výrazně pohodlnějšími než karbonové skořepiny, které jsem vyzkoušel v M5 CS, M4 s manuální převodovkou a naposledy v M3 Competition M xDrive. Díky přifukovacím bočnicím si je můžete nastavit na svou figuru, takže pak hezky podrží tělo, ale současně nikde netlačí a také se do nich snadněji usedá a jednodušeji se opouštějí.

BMW M4 Cabrio

Zvláštností kabrioletu je vzduchový límec (za příplatek 14.898 Kč): pod hlavovými opěrkami se ukrývají otvory, které vám mohou na krk foukat teplý vzduch. Je to moc příjemná věc, která se mi opravdu hodila. Když jsem totiž projížděl zasněžené partie Krušných hor, neodolal jsem a řekl si, že prostě musím vyzkoušet, jaké to je, jezdit v mínus dvou stupních v M4 bez střechy. Přestože nepředpokládám, že by majitel tohoto auta tuhle šílenost podstupoval, test je test.

A výsledek? S vytaženými okny a bez větrné clony se to docela v klidu dalo. Tak do 80 km/h, s topením puštěným na maximum, se vzduchovým límcem „okolo krku“, vyhříváním sedadel a volantu to není špatné. Jasně, ledový vzduch proudící okolo karoserie je uvnitř cítit, především okolo hlavy, a dlouhou cestu bych určitě takhle podstoupit nechtěl, přesto musím uznat, že mě poskytnutý komfort mile překvapil.

Většinu testu jsem ale pochopitelně přece jen strávil pod střechou. A potěšilo mě, že jsem si připadal skoro jako v normálním autě. Teplotní i akustický komfort jsou v M4 totiž na skvělé úrovni. Kabina se rychle vyhřeje (nebo vychladí), bubnování deště (i ten mě potkal) neruší a BMW se povedlo skvěle utišit také aerodynamický hluk.

V čem se kabrio od kupé liší, je větší množství různých pazvuků a vibrací. Zatímco ve vozech s pevnou střechou panuje v tomto ohledu ticho a klid, v M4 se stahovacím plátnem občas během jízdy na nekvalitní silnici něco zadrnčí nebo lehce zaskřípe. Ale nechci, aby to vyznělo jako kritika, myslím, že jsem se ještě nesetkal s kabrioletem, které by s nataženou střechou bylo vždy dokonale tiché. Je to holt daň za jiné zážitky. A navíc, na auto s tak velkou stahovací střechou jsou tyhle nechtěné projevy opravdu výborně utlumené. Pro BMW je to spíš pochvala, že se jim povedlo otevřenou konstrukci vyladit právě takto.

TEST BMW M4 Coupé – Berte manuál, dokud to jde

Zbytek interiéru už známe z jiných testů. Je tu digitální přístrojovka s otáčkoměrem běhajícím proti směru hodinových ručiček, středový panel natočený k řidiči s řadou tlačítek a 10,25palcovým dotykovým displejem infotainmentu, jehož ovládání usnadňuje otočný ovladač iDrive. Osobně bavorácké řešení považuji za jedno z nejlepších, možná dokonce nejlepší – je totiž navržené tak, aby vás nerušilo od řízení. A pochvalu zaslouží také sportovní pozice za volantem, materiály a zpracování.

Moc rád mám dvě červená tlačítka na volantu s popisky M1 a M2, která slouží k vyvolání oblíbených setupů vozu. M4 startuje v nejhodnějším dostupném rozpoložení, které zahrnuje efektivní chování šestiválce, nejkomfortnější naladění podvozku a převodovky nebo lehčí řízení.

Nastavení můžete upravit buď stisknutím tlačítka Setup na středovém tunelu a následným výběrem požadované změny u jednotlivých položek (po opětovném nastartování se ovšem tyto změny smažou), nebo právě přepnutím do jednoho ze dvou vlastních M režimů. K tomuto úkonu slouží zmíněná tlačítka M1 a M2 na volantu.

BMW M4 Cabrio

Tento způsob je skvělý v tom, že kromě obvyklých záležitostí (odezva motoru, tuhost posilovače řízení, nastavení podvozku, zvuku a podobně) v konfiguraci najdete třeba i vypnutí systému stop-start, nastavení citu brzd, nastavení, případně vypnutí pohonu všech kol nebo omezení či deaktivaci stabilizace. Takže když si s nastavením pohrajete, při jízdě se pak po stisknutí jediného tlačítka bleskově přepnete do takového módu, který vám v danou chvíli dokonale vyhovuje. A takové režimy můžete mít hned dva. Pod M1 můžete mít například ostrý setup pro přesnou jízdu, pod M2 pak hravější nastavení s kousavou zadokolkou bez elektrického dozoru. Tohle se mi fakt moc líbí.

Podobně individuálně si lze nastavit také chování bezpečnostních asistentů, takže nebudete muset po každém nastartování vypínat samočinné udržování vozu v jízdním pruhu.

Šestka s charakterem

Známo je nám už i pohonné ústrojí, které je stejné jako u nedávno testovaného sedanu M3 Competition M xDrive. Pod kapotou tedy pracuje dvěma turbodmychadly přeplňovaný třílitrový šestiválec poskytující maximální výkon 375 kW v 6250 otáčkách a 650 N.m mezi 2750 až 5500 min-1, spojený s osmistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol.

Ve srovnání s kupé je těžší kabriolet o chlup pomalejší, ale pořád letí naprosto úžasně. Stovku dá za 3,7 sekundy, dvoustovku v ideálních podmínkách za 13,1 vteřiny.

Nové BMW M4 Cabrio je tady. Ostrý kabriolet pořídíte jen jako čtyřkolku

Zopakovat musím, že kromě brutální síly řadový šestiválec doslova pohladí svým charakterem. Až na trochu slabší (ale fakt jen trochu) odezvu v nízkých otáčkách je připraven kdykoli zabrat a díky dvojitému přeplňování umí kopnout v úžasně širokém spektru otáček. Vyplatí se ho však vytáčet, s otáčkami totiž jeho elán ještě roste. Okolo čtyř tisíc motor zřetelně přidá a tah se pak stupňuje až k omezovači posazenému za šesti tisíci. Výborný je ovšem také z pohledu odezvy na plyn, na pohyby pravé nohy reaguje opravdu velice pohotově a rychle.

Dost záleží, v jakém režimu zrovna jedete. V tom základním samozřejmě také působí silně, cítíte, že pod kapotou máte stovky koní, ale šestiválec není přehnaně našponovaný, na plyn neodpovídá tak ostře. A je to dobře, třeba pro městské přískoky v hustém a neplynulém provozu jde o ideální nastavení. Ve sportovním módu je odezva vyloženě řízná, stačí drobounký pokles chodidla a třílitr nadšeně zareaguje.

Výborný dojem ve mně zanechala osmistupňová automatická převodovka. A je to zase i díky možnostem nastavení jejího chování. Můžete si totiž vybrat ze tří rychlostí řazení a dokonce si do svého setupu napevno uložit výhradně manuální změny převodů. V něm skříň neodřadí ani v omezovači, nechává všechno na řidiči.

Každopádně i v nejpomalejším nastavení automat s hydrodynamickým měničem řadí rychle, ale současně hladce a s jemností. V tom nejostřejším jsou změny bleskové a doprovází je zřetelné škubnutí. A také se prakticky nepotkáte s nějakým poklesem v přísunu hnací síly při přeřazení. Auto cukne, změní se číslo rychlostního stupně u digitálních budíků, ale šestiválec dál táhne tak, jako by se ho to snad ani netýkalo - je přitom jedno, jestli si rychlosti sázíte sami, nebo to necháváte na převodovce.

BMW M4 Cabrio

A zvuk? Vyloženě bomba to není, ale marné také ne. Záleží, jestli tlačítkem na středovém tunelu aktivujete „sound boost“, který sice uměle přidáním „basové složky“ přes reproduktory zesílí zvuk motoru v kabině, ale také udělá něco s výfukem. Ten pak totiž každé ubrání plynu doprovází temným zabubláním. V nejhlučnějším nastavení každopádně vydává M4 příjemně hutný zvuk, takový zlověstný. Jako by se blížily hromy.

Bez střechy si ho užijete lépe, v kabině pak totiž nebude tolik slyšet umělé zesílení, ale zato budete „blíž“ zvuku autentickému.

Stabilně i bokem

V už několikrát zmiňovaném testu M3 Competition M xDrive píšu o tuhém a současně dostatečně poddajném a jistém podvozku – a že takový charakter auto nabízí i v komfortním módu. S kabrioletem je to velice podobné, ale nikoli stejné. Zatímco sedan vždy a všude, bez ohledu na kvalitu povrchu, působil nesmírně „pevně“, kabrio je trochu víc uvolněné. Není tak tuhé, takže řízení a karoserie jsou o něco více citlivější na nerovnosti, které celkově absorbují hůře. Na špatné silnici jako by řízení přišlo o trochu přesnosti, trefení díry zase přináší výraznější pohyby a otřesy karoserie, zvlášť ve sportovním nastavení. 

Není to nic strašidelného, vůbec ne, ale ve srovnání se sedanem si drobet jiného chování všimnete. Kabriolet není (a zřejmě ani nemůže být) tak utažený. Kola se však spolehlivě drží povrchu, to je mimořádně důležité.

I přes drobný nárůst „nervóznosti“ otevřená M4 jezdí moc hezky. Podvozek spolehlivě hlásí, co se pod vámi děje a tyhle důležité informace nezanikají ani v řízení. Ohromující také je, jakým způsobem auto maskuje svou hmotnost. Na volant stačí decentně zatlačit a bavorák ochotně zareaguje a pohotově změní směr. 

BMW Concept XM: Nejvýkonnější BMW M dorazí na konci příštího roku

Testovaný kousek už pochopitelně stál na zimních pneumatikách, přičemž zadní pár kol měl na sobě o něco méně gumy, než by měl v létě – místo obutí o rozměru 285/30 R20 dostal zimáky velikosti 275/35 R19. Stejné byly vpředu. A protože se k zimním pneumatikám přidalo zimní počasí, nečekejte tentokrát ódy na přilnavost. Sníh (čerstvý i uleželý) spíš poskytl možnost vyzkoušet si, jak dobře fungují jednotlivá nastavení pohonu všech kol.

Připomínám, že systém M xDrive rozděluje točivý moment mezi přední a zadní kola pomocí elektronicky řízené vícelamelové spojky umístěné v rozvodovce a spolupracuje také s aktivním diferenciálem, který distribuuje krouťák mezi zadní kola. Čtyřkolka celkově upřednostňuje kola zadní nápravy, ta přední se zapojí v případě, že zadní kola nejsou schopna přenést točivý moment na vozovku.

Nastavit si můžete jeden ze tří režimů přenosu hnací síly. V základním nastavení poskytuje systém pohonu všech kol především maximální trakci, v režimu 4WD Sport auto nechává víc vyniknout zadní nápravu a umožňuje i přetáčivé smyky, po deaktivaci stabilizace DSC lze aktivovat mód 2WD, v němž je M3 klasickou zadokolkou.

Ve výchozím nastavení čtyřkolky se M4 projevuje jako přívětivé auto, u něhož je krásně cítit, jak na vás dohlíží. Když to na kluzké silnici přeženete s nájezdem do zatáčky, místo očekávané nedotáčivosti okamžitě poznáte, jak si vás čtyřkolka srovná a vůz do oblouku bezpečně stočí. Překvapilo mě, jak dlouho se vůz obejde bez pomoci stabilizace, která přibrzďuje vnitřní kolo. Musí být fakt zle, aby zasáhla. Pokud tedy řídíte s citem a umíte vnímat chování vozu, můžete i na povrchu s mizernou adhezí jezdit krásně plynule. Pohon všech kol samozřejmě pomáhá i s trakcí, na sněhu opravdu významně.

Se standardní čtyřkolkou je tedy M4 vozem přesným a stabilním, který dokáže do velké míry odpouštět chyby. Jde o skvělou a univerzální kombinaci pro každodenní používání. I do špatného počasí.

Když si tuhle bezpečnou čtyřkolku přepnete na sportovnější profil, dostanete najednou zcela jiné auto. Auto trochu neposedné, které dokáže velice snadno pohazovat zádí, ale přitom stále hodné a čitelné.

Na sněhu jsem si právě režim 4WD Sport doplněný o vypnutou stabilizaci oblíbil nejvíc. Abych vysvětlil důvody, musím vám nejprve popsat zadokolkový mód, v němž je všechno jen na řidiči.

BMW M4 Cabrio

To zní sice skvěle, ale na zasněžené silnici je zadokolková M4 bez stabilizace a kontroly trakce poměrně obtížně řiditelná. Šestiválec v každém režimu a prakticky ve všech otáčkách na kola posílá tolik točivého momentu, že se auto doslova pere s přenosem síly na kluzkou vozovku. A ostrá odezva na plyn tohle také zrovna neulehčuje.

Do hry navíc vstupuje hmotnost: když dáte dohromady oslabenou přilnavost a dvě tuny váhy, je jasné, že se při pokusech o změny směru budete potýkat s velkou setrvačností a hůře kontrolovatelným pohybem. Zjednodušeně řečeno – najednou sedíte v autě, v němž je poměrně složité jemně regulovat dávkování ohromné hnací síly a které kvůli značné setrvačnosti sem tam musíte občas volantem doslova „nahánět“, abyste se nepřetočili do protisměru. 

Sportovní čtyřkolka bez stabilizace tyhle vlastnosti na sněhu rozumně potlačuje, ale současně dělá všechno proto, aby dala vyniknout hravé osobnosti vozu. Dává vám dostatek trakce, současně dovoluje si to bílé kluzké nadělení dokonale užít. Bavorák se v tomto nastavení hezky stáčí a v oblouku se dá nádherně řídit plynem. Na přidání pak pohotově zareaguje vybočením zádi, přičemž se v jízdě bokem nechá snadno vést. M4 v tom pomáhá také skvěle naladěné a hlavně přesné řízení.

Mimochodem, BMW i kabriolet s pohonem všech vybavila aplikací Drift Analyser, která vám změří dobu trvání, trasu a úhel posledního přetáčivého smyku. A dokonce ho vyhodnotí hvězdičkami. Já jsem nejlépe za 118 metrů dlouhý a skoro 16 sekund trvající drift dostal 4 a půl hvězdy.

Co cena? A spotřeba?

Týden s BMW M4 Competition Cabrio M xDrive byl fakt zvláštní, ale upřímně říkám, že jsem si tenhle „zimní test letního auta“ mimořádně užil - zvlášť tu sněhovou část. Věřím, že jste to poznali.

Otevřená M4 je velice povedený vůz. Kvůli vyšší hmotnosti, menší tuhosti a omezenému prostoru (na zadních sedadlech a v kufru) je sice objektivně o chlup horší než sedan M3 nebo kupé M4, ale pořád se chová jako úžasné „řidičské“ auto. Jestli chcete „emko“ a potřebujete stahovací střechu, určitě si M4 kupte. A možná vás překvapí, že s ní nemusíte jezdit jen v létě…

BMW poodhaluje novou generaci závodního M4 GT4 pro zákazníky

Ani spotřeba není špatná, mezi městy není problém jezdit okolo 8 na sto, na dálnici okolo 9 l/100 km. Sportovní používání pochopitelně spotřebu zvýší. Mně po testu palubní počítač ukázal průměr 13,1 l/100 km.

A cena? BMW M4 Competition Cabrio M xDrive začíná na částce 2.619.500 Kč.

Plusy

• Silný a charakterní motor
• Univerzální charakter pohonného ústrojí
• Navzdory hmotnosti a rozměrům překvapivě agilní
• Výtečná ovladatelnost
• Kvalitní interiér
• Výborná trakce

Minusy

• Proti kupé a sedanu menší tuhost karoserie
• Méně prostoru na zadních sedadlech
• Hůře využitelný zavazadelník
• Boční zrcátka omezují výhled
• Vyšší cena