TEST Citroën C3 1.4 HDi SX – Výrobce nafty (07/2002)
Neoficiální vnitroredakční soutěž o nejnižší spotřebu testovaného vozu má nového favorita. Na okraj dojmů z prvního seznámení s Citroënem C3 budiž ale konstatováno, že smutek majitelů čerpacích stanic nebude jediným pozitivem, které vás s tímto vozem čekají.
Už vnější vzhled, odkazující na zaoblené linie populární "kachny" 2CV, prozrazuje touhu designérů odlišit auto od zástupu hranatějících konkurentů. Typickým znakem jsou střešní křivky, které se zvláště při pohledu z boku zaoblují do svislých linií. Markantní je to zejména na pevném okénku v předních dveřích a téměř ideálně kulaté zadní stěně. Sám vůz je se svými 1519 mm výšky lehce nad konkurencí, vysokou stavbu podtrhuje i opticky malá světlá výška karoserie, hluboké blatníky a nízko uložený přední spoiler. Vzhledové nedostatky, typické pro malé vozy, jsou zde eliminovány velmi důsledně. Čtrnácti palcová kola opticky vyvažují módní prolisy kolem blatníků a ani užší zadní pár dveří nevypadá násilně. Standardně dodávané plastové lišty pak podtrhují orientaci auta spíše na městský provoz.
Do velkého úhlu otevíratelné dveře zvou do dvoubarevného, výrazně horizontálně členěného interiéru. Sedačky shledáváme vcelku úzké, jejich délka ale na krátké a střední tratě postačuje. Sedák i spodní část opěradla jsou dosti měkké, bez výraznějšího bočního vedení, naopak horní část sympaticky vysokého opěradla je tužší a drží záda i v zatáčkách. Při hledání vhodné polohy potěší dvouose nastavitelný volant i výškově nastavitelné sedadlo řidiče - to vše v základní výbavě.
Světlá i tmavá část palubní desky je tvořena tuhým, nicméně hodnotně působícím plastem, který ani ve vedrech nevydává nepříjemné pachy a neodráží se ve skle. Relativně málo ovládacích prvků najde řidič na obvyklých místech, pouze na ovladače spouštění oken vedle řadicí páky si asi nezvykneme nikdy. Solidně působí také hliníkové výdechy větrací soustavy - i po zaslepení interiér ozvláštňují a nenudí. Krátká řadicí páka má sice dlouhé dráhy, ale řazení je přesné a bezhlučné.
Přístrojovou desku ukrytou pod malou kapličkou lze vnímat dvěma způsoby: Pokud přijmeme trend, který kdysi nastolil Renault Twingo, pokračuje C3 v hravé a oku lahodící tradici velmi důstojně. Z pohledu spotřebitele bez emocí lze ale vznést výhradu kupříkladu k otáčkoměru, který kombinací umístění (u horní hrany přístrojů), tvaru (výřez kružnice) ani barevností (světlý podklad s krátkou červenou ručičkou) neumožňuje sledování bez zbytečného odvádění pozornosti.
Na zadních sedadlech je méně místa zvláště pro kolena, naopak na hlavě mohou mít spolucestující i malou placatou čepici. Zavazadlový prostor oplývá slušným objemem 279 litrů, ovšem kvůli tuhosti karoserie je jeho hrana vzhledem ke dnu vcelku vysoko. Systém Moduboard je s to srovnat podlahu s touto hranou, nicméně o robustnosti plastových výlisků, které jej tvoří, se musí přesvědčit každý uživatel sám. Díky systému jeho ovládání jej za příliš přínosný nepovažujeme.
Motor 1.4 HDi, který vyvinul koncern PSA společně s Fordem, jsme představili poprvé v testu modelu Peugeot 307. O tom, jak různá mohou být využití téhož agregátu v různých vozech, nás tento maloobjemový turbodiesel přesvědčil právě v Citroënu C3 (nejvyšší výkon 50 kW, točivý moment 150 Nm/1750 ot/min). Tichý chod ve všech režimech, přiměřený zátah odspodu, absence turboprodlevy a především extrémně nízká spotřeba dělají z této pohonné jednotky favorita mezi konkurenty. Při výkonu pouhých 50 kW dokáže motor rozhýbat i plně naložené auto za relativně krátkou dobu. Mluvíme-li o nízké spotřebě, nejde o plané reklamní sliby. Na 780 kilometrů s třetinovým podílem městského provozu jsme spotřebovali 29 litrů nafty (necelé 2/3 nádrže!), což představuje spotřebu 3,72 litru/100 km! Přitom jsme se nijak zvlášť nesnažili o úspornost a auto bylo vždy zatíženo alespoň dvěma osobami.
Francouzsky měkký podvozek s překvapivě neutrální charakteristikou byl při jízdě velmi citlivý na příčné nerovnosti a parkování čelem k obrubníku způsobovalo občasnou obavu o spoiler. Posilovač s proměnným účinkem vyžaduje v městském provozu skutečně minimum ovládací síly na volantu, s vyšší rychlostí ale jeho pomoc slábne jen neznatelně, což může být nepříjemné hlavně na dálnici. Lehce zvýšená citlivost na boční vítr byla znát jen při vyšších rychlostech a právě v takovýchto případech nutnosti směrové korekce byl účinek posilovače spíše na překážku. Brzdy, i když na zadních kolech pouze bubnové, vykazovaly stabilní účinnost, jen jejich nástup byl možná až příliš pozvolný.
Nesporně povedené auto ocení především lidé pohybující se v městském provozu a kladoucí důraz na nízké provozní náklady. Vcelku vysoká pořizovací cena sice relativizuje dechberoucí spotřebu paliva, ale v úvahu je třeba vzít i nadprůměrnou standardní výbavu. Lze předpokládat, že při výchozím stupni výbavy X s některými příplatkovými prvky by se cena dala stlačit i k příjemnějším hodnotám. A vzhledem k designu, lehkosti a jednoduchosti ovládání budiž Citroën C3 doporučen hlavně ženám.
