TEST Hyundai i30 1,6 GDI – Ostře sledovaný hatch

Model i30 byl prvním Hyundaiem s číselným označením a také prvním modelem korejské značky vyráběným v Evropě – konkrétně na našem území. Není proto žádným překvapením, že se jako první z íčkových Hyundaiů dočkal nové generace.

Ke střídání dochází přesto poměrně brzy. Přece jen 4,5 roku dnes není běžná délka modelového cyklu. Přesto se jedná o zcela novou generaci, v mnoha ohledech jinou, lepší. V nižší střední třídě s ní přichází nový standard, který u korejské automobilky loni nastolil větší model i40.

K většímu Hyundai se snaží přiblížit už vnější design, který odsuzuje předchozí, méně výraznou i30 k zapomnění. Staví na firemní filozofii fluidic sculpture inspirované prouděním vody a vzduchu. Vyznačuje se ostrými zaoblenými prolisy a řadou zajímavých detailů. K tomu se přidávají dynamičtější proporce a výrazné detaily – přední a zadní světla, šestiúhelníková maska chladiče nebo ostře skloněný zadní sloupek karoserie.

hyundai testy nizsistredni  

Interiér končí s unylými tvary a chce patřit mezi trendsettery. S novými propracovanými tvary se mu to i daří. Design kabiny je zajímavý, přitom ale není tak přehnaně ornamentální jako u i40. Hyundai se tedy posouvá zase o krůček dál a s i30 ještě zřetelněji cílí na evropskou klientelu.

Verze Trikolor (od 315.990,- Kč, s motorem 1,6 GDI za 345.990,- Kč) představuje nekompromisní rozsah bezpečnostní výbavy a komfortní výbavu, která uspokojí běžné nároky. Rozšíření nabízí zvýhodněné pakety Komfort a Parking, testovaný vůz je ale vylepšen rovnou nejvyšším paketem Premium, který za 99.990,- Kč přidává řadu luxusních prvků.

Nechybí tak kožené čalounění, elektrické sedadlo řidiče a bohatá funkční i komfortní výbava (Bluetooth, vyhřívaná sedadla, dvouzónová klimatizace aj.). Cena se tím šplhá k půl milionu, výměnou za to ale Hyundai nabízí hodnotný interiér s kvalitním zpracováním.

hyundai testy nizsistredni  

Možnosti výbavy se navíc značně přibližují modelu i40. Uskromnit se musíme jen při touze po některých specialitách jako jsou odvětrávaná sedadla, vyhřívaný volant nebo asistent pro jízdu v pruzích.

V palubní elektronice potěší zadní kamera, která je (stejně jako u Volkswagenu) kryta výklopným logem v pátých dveřích. Za jízdy se proto neušpiní a i v zimě může plnit svoji funkci na 100 %. K otevření dveří ale tento výklopný díl neslouží, Hyundai má za tímto účelem tlačítko kryté prohlubní v nárazníku.

hyundai testy nizsistredni  

V přední řadě sedadel nabízí i30 štědrou porci prostoru. Kromě solidní vnitřní šířky, podpořené subtilním středovým tunelem, potěší i výškou nad sedákem. Z možností výškového a podélného nastavení volantu nejsme tak na větvi jako šéf VW Martin Winterkorn, oceňujeme ale dobrý výhled vpřed a do boků. Zešikma přes A sloupky je to průměr, stejně jako dozadu přes relativně malá zpětná zrcátka.

Druhá řada sedadel mezigeneračně trochu polevila v prostoru nad sedákem. Může za to nižší a atraktivněji klesající linie střechy. V podélném směru se také ubralo pár centimetrů, místo pro kolena je ale stále v normě nižší střední třídy.

1,6 GDI – z ix35 do i30

K prvnímu testu dorazila i30 s motorem 1,6 GDI. Atmosférický čtyřválec dostal přímý vstřik a variabilní časování ventilů. Díky tomu dosahuje v dané kategorii špičkového výkonu 99 kW a současně se chlubí mimořádnou pružností.

Už první seznámení v modelu ix35 vyvolalo nadšení. Pravda, kupé Veloster, osazené stejným motorem, bylo s ohledem na dynamický potenciál motoru GDI, lehkým vystřízlivěním. i30 ale znamená návrat k prvnímu dojmu – a velmi působivý.

Auto této velikosti je totiž pro takový motor ideální aplikací. Kompaktní hatchback 99kilowattovou jednotku příliš nezatěžuje, přitom s ní ale nemá nějaké sportovní ambice. Živý motor s dostatečnou výkonovou rezervou – přesně tak by chtěl 1,6 GDI působit a takový i ve skutečnosti je.

Vrcholný čtyřválec hezky zatahuje už z nejnižších otáček. Proti jízdě kolem nějakých 1500 min^-1 nijak neprotestuje – nevibruje, je tichý a dokáže zrychlovat. Většinu běžných situací uspokojí spektrum 2000 až 3500 min^-1, a to včetně předjíždění. Na rovinkách se mimo město dá předjíždět už na šestku nebo na pětku, do kopce většinou stačí podřadit na čtvrtý převodový stupeň.

hyundai testy nizsistredni  

Ve vyšších otáčkách motor jede samozřejmě ještě lépe, projevuje se už ale poměrně hlučně, byť jeho zvuk není nepříjemný. Vytáčení k červenému poli ale hlavně není nutné, stačí jako občasná marnivá kratochvíle při pobytu za volantem.

Silnému motoru sekunduje velmi povedená šestistupňová převodovka. Přesné řazení má krátké dráhy, pro sportovní jízdu by ale bylo potřeba zřetelnější vymezení drah.

Nadějný podvozek

Řízení s příplatkovou funkcí Flex Steer (pro verzi Trikolor za 5.000,- Kč společně s tempomatem a koženým volantem, pro Style a Premium standardně) nabízí volbu tří režimů – Comfort, Normal a Sport. Přepínačem na volantu se v těchto módech mění účinek posilovače řízení.

V zásadě se nejedná o nic nového, podobné zařízení prodává Fiat už dobrých 13 let, od příchodu druhé generace modelu Punto. Hyundai ale přidává ještě jeden režim a dnes patří mimo prémiový segment do stále úzkého okruhu automobilek nabízejících nastavitelné řízení (dále např. ve Fiatu Bravo, Opelu Astra nebo VW Golf).

hyundai testy nizsistredni  

Rozsah změny charakteristiky ale není u řízení Flex Steer pohříchu nijak výrazný. Komfortní nastavení je mimořádně netečné a přeposilované, hodí se vlastně jen pro parkování. Normal to za jízdy o kousek spraví, až v režimu Sport je ale řízení podle našeho gusta – trochu tuhé, korespondující s chováním motoru a chodem řadicí páky.

Podvozek převzal zadní čtyřprvkovou nápravu z větší i40 (končící i30 měla vzadu tříprvkové zavěšení). Automobilka si od změny nepochybně slibovala zlepšení komfortu a to se dostavilo. Nová generace se v kvalitě tlumení značně zlepšila, ovšem za cenu měkčího uložení zadní nápravy. To se projeví zavlněním zádě při snaze o náhlou změnu směru – ovšem, jak už jsme naznačili u řízení, i30 v této verzi zrovna není nástroj na vymetání těch nejklikatějších okresek.

Komfort tlumení se o něco zhorší při plném obsazení vozu, kdy zadní zavěšení začne pracovat hlučněji. I za těchto okolností ale patří k tomu lepšímu v nižší střední třídě.

Z hlediska celkového sladění podvozku se testované 16palcové pneumatiky jeví jako ideální volba.

Závěr

Z prvního testu vychází i30 jako nadějný adept na čelní příčky v prodejních žebříčcích. Nová generace už nechce lákat na co nejnižší cenu, ale na jiné kvality. V testu verze 1,6 GDI Premium prokázala, že je pro ostatní hatchbacky silným soupeřem.

Konkurence v nižší střední třídě je vyrovnaná. Ti nejlepší z Evropy – jmenovitě Ford Focus, Opel Astra a Volkswagen Golf – předvádí vyvážené vlastnosti a Hyundai se může směle cpát do jejich společnosti. Vnějším i vnitřním designem, kvalitou zpracování, po stránce motorické i co do šířky nabídky snese srovnání.

Plusy

• Kvalitní a hodnotně vypadající interiér
• Malý příplatek za nejsilnější benzinový motor
• Dynamické schopnosti 1,6 GDI
• Přesné řazení
• Délka záruky
• Politika výhodných paketů výbavy (Komfort a Parking)

Minusy

• Slabý výkon xenonových světel
• U navigace nelze trvale vypnout hlasové pokyny
• Přeposilované řízení v režimech Comfort a Normal