TEST IVECO Massif 3.0 HPI – Italská obrana
Se slavným prapředkem spojuje loni představenou novinku Iveco Massif především konstrukce vozu, daná extrémními požadavky na trvanlivost aprůchodnost terénem. Massif ovšem nemá hliníkové díly karoserie a pohon předních kol není trvalý, ale ručně připojitelný.
Iveco Massif má ale na co navazovat i na domácí půdě. Jeho předchůdcem je Fiat Campagnola, Land Roveru a Jeepu konkuroval v letech 1951 až 1987. Tento jednoduchý model významně přispěl k poválečné motorizaci italského venkova, sloužil italské armádě a byl také předchůdcem Mercedesu G ve službách papeže jako „Papamobil“. Po dvaceti letech se tak koncern Fiat vrací do stejného segmentu, avšak pod obchodní značkou užitkových automobilů Iveco.
Karoserii s vysokým podílem hran poněkud zlidštil Giorgietto Giugiaro, což je znát zejména na vzhledu přední masky a blatníků. Vnější vzhled je ale stále jen obalem účelnosti, takže rysy Santany i Defenderu jsou jednoznačné. Námi testované třídveřové provedení v béžové barvě vynikalo zejména vystupujícími tmavými lemy blatníků, které společně s velmi vysokou střechou dodávaly vozu až koloniální nádech. Hodnocení designu je zbytečné, z vnějších prvků jsme si pochvalovali sklopné stupátko vzadu a především rozměrná vnější zrcátka.
Jízdám mimo silnice odpovídá i technika. Na rámovém podvozku najdeme dvě tuhé nápravy, odpružené listovými pery. Slabší z možných motorizací 3.0 HPI dosahuje maximálních hodnot 107 kW a 350 Nm. Moderní vznětový agregát, pocházející z řady Daily, disponuje vysokotlakým vstřikováním paliva Common-Rail a šestnáctiventilovou technikou. Standardem je šestistupňová manuální převodovka s redukcí, u ní oceňujeme překvapivě přesné řazení, byť v poněkud delších drahách.
Pohon předních kol lze připojit druhou, krátkou řadicí pákou, podobně jako u rumunských vozů ARO je ale třeba pootočit uzávěry volnoběžek v hlavách obou předních kol. V případě pohonu obou náprav je točivý moment rozdělován mezi nápravy v pevném poměru 50:50, mezinápravový diferenciál tu nenajdete. Standardem je uzávěra zadního diferenciálu, námi testovaný vůz byl vybaven i příplatkovou přední uzávěrou. Při jízdě v terénu pak řidič může využít jak dostatečnou světlou výšku 235 mm, tak půlmetrovou brodivost a adekvátní přední i zadní nájezdový úhel 50°/34°. Třešní na dortu je pak opět příplatkový naviják Warn a off-roadové pneumatiky BF Goodrich NMud-Terrain T/A.
Působivý výčet terénních pomocníků ale přináší jistá omezení při jízdě po silnicích. Nesporným kladem vozu je relativně solidní manévrovatelnost, daná krátkým rozvorem a oproti Defenderu lepším rejdem, specifika čistého offroadu jdou ale znát na každém metru. Řízení by neuškodila větší přesnost a alespoň základní zpětná vazba, odpružení listovými pery pak dává pocítit kdejaký výtluk, nehledě na náklony karoserie v zatáčkách. Vše je ovšem otázkou zvyku a po týdenním testu jsme oceňovali i solidní výhled z vozu a dobře dávkovatelné brzdy. Při jízdě ve městě i mimo něj s pohonem pouze zadní nápravy není problém stlačit spotřebu i pod hodnotu 10l/100 km, v terénu pak potřeba roste i o polovinu. Ačkoli je teoreticky vůz schopen vyvinout rychlost 160 km/h, výrobce doporučuje jezdit max 130. km/h. K jeho doporučení se rádi přikláníme.
fiat iveco technika testy Massif je nicméně stvořen hlavně pro necesty, což jsme potvrdili při krátkém výletu do rozbahněného lomu. Terénní pomocníky je třeba užívat s rozvahou a pro případ manipulace s volnoběžnými náboji se vyplatí vozit v autě rukavice, jinak je ale terénní Iveco k neutahání. Redukce přijde ke slovu každou chvíli, uzávěry diferenciálů občas a naviják je jen psychologická pojistka.
Převažujícímu pracovnímu využití odpovídá i interiér, ve kterém jde především o účelnost a snadnou údržbu. Palubní deska je tak vyrobena z tvrdého šedého plastu, sedadla mají vinylové potahy a boky nákladovaného prostoru chrání hliníkové plechy. Přehledně umístěné ovladače lze obsluhovat i v rukavicích, čitelnost přístrojů je výborná a při jízdě nic nevrže ani se neuvolňuje. Výhrady přesto máme. Volant se sympaticky silným věncem by určitě snesl menší průměr a nejspodnější část středového panelu zcela zbytečně omezuje prostor pro kolena. To, že jsou řidič se spolujezdcem namáčknuti k oknům a pedály lehce mimo osu sedadla, už ani nezmiňujeme – majitelé Defenderů to znají a na takové hlouposti nemyslí.
fiat iveco technika testy Posaz na všech čtyřech samostatných sedadlech je překvapivě komfortní, zejména nad hlavou je místa dost, především vzhledem k odpružení a očekávatelným svislým rázům. Zejména posádka vepředu ale bude žehrat na málo místa v podélném směru – 185 cm vysoký řidič už musí odsunout sedačku až do krajní polohy, aby se za neseřiditelný volant alespoň vměstnal. Také přístup k dvojici zadních sedadel je poněkud problematický, sklápění předních opěradel je poměrně spartánské, a pokud jedete bez nákladu, lze využít i zadní dveře.
Jako levnější alternativa v pohříchu stále méně obsazené kategorii klasických offroadů Iveco Massif rozhodně ostudu neudělá. Při vysokém podílu jízd mimo silnice dá zapomenout na většinu výše zmíněných slabin a nechá vyniknout to nejlepší, čím disponuje – totiž techniku a terénní průchodnost.
Plusy
- Průchodnost terénem
- Pružný a úsporný motor
- Výhled z vozu
- Snadné čištění interiéru
- Klasická konstrukce
- Servisní zázemí užitkové značky Iveco
- Prostor pro náklad
Minusy
- Málo místa pro řidiče
- Necitlivé řízení
- Horší přístup k zadním sedadlům
- Malá úroveň pasivní bezpečnosti
První cena vozu | 656.100,- (3.0 HPI 107 kW 3D) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 656.100,- (3.0 HPI 107 kW 3D) |
Základní cena testovaného vozu | 656.100,- (3.0 HPI 107 kW 3D) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 814.101,- (3.0 HPI 107 kW 3D) |