TEST Mercedes-Benz SLK 250 CDI – První na světě

Když se spojí dohromady dvě dobré věci, nemusí z toho nutně vzniknout něco dvakrát lepšího – jak ví ostatně každý, kdo se někdy pokoušel zapíjet humra velkým červeným bordeaux. A třebaže vynález Rudolfa Diesela už dávno nemá stigma rolnické mechanizace, zástavba turbodieselu do dvousedadlového sportovního roadsteru je počin, přiznejme si, odvážný.

Mercedes-Benz SLK 250 CDI určitě není první auto se stahovací střechou a naftovým motorem. Roadster však přece jenom není totéž co kabrio. Od roadsteru čekáme ostré jízdní vlastnosti, ovladatelnost hodnou zadního pohonu a hnací ústrojí, které dokáže v řidiči rozdmýchat jiskru. Nebo ne?

Dlouhodobě nejprodávanější motorizací pro SLK je základní benzínový čtyřválec. I přes jeho agresivní vzhled a ortodoxně sportovní koncepci (motor vpředu, zadní pohon, dvě místa) cílová skupina očividně vidí v SLK prostě nejmenší Mercedes se stahovací střechou. Auto pro nedělní výlety na dobrý oběd, nikoliv na závodní okruh. A na oběd, na rozdíl od okruhu, můžete docela dobře vyrazit i s dieselem. Natož s takovýmto.

mercedesbenz testy sportovni roadster  

Samotným autem ani samotným motorem se dnes příliš zabývat nebudeme, protože jak Mercedes-Benz SLK nové generace, tak i motor s obchodním označením 250 CDI už v našich redakčních testech figuroval. Nezklamal ve třídě S, zazářil ve třídě C, naposled přesvědčil o svých přednostech v modernizovaném GLK. Dnes nás bude hlavně zajímat, jak obojí funguje dohromady.

Dvěma turbodmychadly přeplňovaný řadový čtyřválec s netypickým zdvihovým objemem 2,14 l má naprosto stejné nominální parametry jako v GLK, na rozdíl od něj však není osazen vstřikováním močoviny. Vznětový princip spalování prozradí nejčastěji při prudké změně zatížení z nízkých otáček, kdy v jeho zvuku zarachotí slabá ozvěna někdejších vysokokompresních dieselů koncernu Daimler. Jinak jeho akustické projevy splývají s jinými jízdními hluky, ať už máte střechu dole nebo nahoře. Jen po studeném startu ve ztichlé garáži možná zalitujete, že jste nezvolili jiný motor.

Kdo by čekal, že 500 Nm bude s malým dvoumístným roadsterem cvičit div ne supersportovním způsobem, zapomíná, že s hmotností 1590 kg není SLK 250 CDI žádný Lotus. Nástup síly v oblasti od patnácti set otáček za minutu ale rychle zatlačí vaše temena blíž k výdechům systému AIRSCARF, který přivádí teplý vzduch k šíjím cestujících, a prudší přidání plynu v zatáčce bez námahy vysune zadní kola kousek do strany. Elektronický stabilizační systém nicméně zasáhne rychle a nepříliš shovívavě.

Sedmistupňová automatická převodovka 7G-TRONIC PLUS dělá svoji práci adekvátně, ale nic víc. Jemností řazení ani intuitivností ovládacího software se nevyrovná osmistupňovému automatu od ZF a na prudké přidání po několika minutách klidné jízdy reaguje s nepříjemnou prodlevou, jako by se potřeboval ujistit, jestli to myslíte vážně. Ve sportovním režimu však převodovka hojně využívá přemostění a zprostředkovává tak podobný pocit přímého přenosu hnací síly na kola jako dvouspojkové skříně.

mercedesbenz testy sportovni roadster  

Udávané kombinované spotřebě 4,9 l/100 km se přiblížíte nanejvýš při klidné jízdě rovinatou krajinou mimo město, běžně si naftový Mercedes SLK bere asi o půldruhého litru víc.

Na silnici se SLK chová právě tak, jak byste vzhledem k jeho nízké stavbě a širokému rozchodu kol očekávali. Sedí slušně, zatáčí ochotně, nedotáčivost vkonstruovaná do podvozku se projevuje v optimální míře, která umožňuje srovnat příliš optimistický nájezd do oblouku intuitivní reakcí – tedy ubráním plynu. Při výjezdech z ostrých zatáček lze naopak využívat vrozené přednosti zadního pohonu a spoluurčovat trajektorii auta plynovým pedálem, aniž by ale zadní kola přešla do opravdového smyku. V tomto ohledu působí SLK 250 CDI výrazně zadokolkověji než základní benzínová motorizace, jejíž relativně skrovný točivý moment zůstává trvale spoután přilnavostí pneumatik.

Jako celek to funguje, ale za volantem se stěží zbavíte pocitu, že tomu něco chybí. A nejde o řízení, které, ač s hydraulickým posilovačem, vykazuje okolo středové polohy jistou lepivost, typickou pro konstrukce s elektrickým posilovačem na sloupku. Jízda postrádá rozměr, který dělá z – byť svižného – přemisťování zážitek.

mercedesbenz testy sportovni roadster  

Schopnost tichého dálničního svistu je v kombíku či SUV k nezaplacení – zvlášť pokud má člověk v paměti, jak žalostný standard akustické vytříbenosti panoval u čtyřválcových turbodieselů ještě před několika málo lety. Nečekáte ale od roadsteru něco jiného?

Nesnažím se vám namluvit, že jezdit s Mercedesem SLK 250 CDI není radost. Je. Můžete se radovat z bezprostředního kontaktu s okolní přírodou. Z hřejivého pohodlí i za chladných podzimních rán. Z nízkého sportovního posazu v komfortních anatomických sedadlech s výhledem na atraktivní palubní desku ve stylu SLS. Z chytré výbavy včetně elektrochromatické střechy, jejíž propustnost světla změníte jednoduše stiskem tlačítka. A samozřejmě z nízké spotřeby. To všechno jsou jistě legitimní radosti.

Ale samotný akt řízení, interakce mezi vámi a strojem, který ovládáte, žádným velkým zdrojem potěšení není. Alespoň ve srovnání s tím, co já osobně od dvousedadlového roadsteru očekávám. Humr bude prostě na jazyku vždycky chutnější, když se bude zalévat dobře vychlazeným chablis.

mercedesbenz testy sportovni roadster  

Plusy

• Atraktivní design
• Vynikající jízdní vlastnosti
• Účinné brzdy
• Komfortní sedadla s dobrým bočním vedením
• Strmé řízení
• Silný a úsporný motor

Minusy

• Nevypínatelné ESP
• Menší šířka interiéru
• Turbulence v kabině
• Chybějící zvuk, který by přidal jízdě „řidičský“ rozměr