TEST Nissan Qashqai 1.3 DIG-T MHEV 158 2WD 6MT – Spoustu věcí dělá dobře

Design, interiér

Zatímco první Qashqai v roce 2007 stál u zrodu kategorie kompaktních crossoverů, a zasloužil se tak o vytvoření nového automobilového trendu, novinka přijíždí do úplně jiné atmosféry. Na rostoucí oblibu nového segmentu zareagovala většina velkosériových výrobců, takže Nissanu v posledních letech vyrostla řada soupeřů. Hlad po C-SUV došel až tak daleko, že některé automobilky už mají v nabídce i více než jeden kompaktní crossover.

Větší a ostřejší

Třetí generace Nissanu Qashqai do boje vyráží s řadou zajímavých a důležitých novinek. Oproti předchůdci se změnil základ, vůz nyní stojí na platformě CMF-C, kterou sdílí s dalšími auty aliance Renault-Nissan-Mitsubishi.

Crossover také trochu narostl do všech směrů: ve srovnání s „dvojkou“ je o 31 milimetrů delší (měří 4425 mm), o 29 mm širší (1835 mm), o 30 mm vyšší (1625 mm) a má o 19 mm delší rozvor (2665 mm).

Nový Nissan Qashqai odhaluje český ceník. Ceny startují na částce 539.000 Kč

A samozřejmě se měnil design. Ten sice do určité míry navazuje na předchůdce, je ale mnohem ostřejší a rozmanitější. Zatímco druhou generaci charakterizovala zaoblená karoserie s uhlazenými liniemi, novinka přijíždí s různými zlomy, hranami a prolisy. Nejvíce nápadů designeři uplatnili u předních partií: příď zaujme maskou chladiče ve tvaru písmene V, štědrým chromováním, a hlavně úzkými světlomety, rozdvojenými navíc do dvou modulů. Zajímavě působí také průřezy po stranách nárazníku.

Zbytek vozu sice už tak výrazné stylistické detaily nenabídne, nudný ale rozhodně není. Qashqai dostal například „plovoucí“ provedení C-sloupků, netradičně „odseknuté“ zadní blatníky a za zmínku stojí i zadní svítilny zasahující do boků. Za mě benjamínek vypadá docela hezky, určitě lépe než minulé provedení.

Nissan Qashqai 1.3 DIG-T MHEV

Ještě než zamíříme do kabiny, pojďme se podívat na zavazadlový prostor. Ten je v nové generaci větší, stále je však spíše průměrný: podle výrobce pojme 461 litrů (+51 l), po sklopení zadních opěradel, dělených v poměru 60:40, Nissan uveze až 1593 litrů.

Šikovným prvkem je dvoudílná dvojitá podlaha, která sympaticky zvyšuje variabilitu kufru – například tím, že umožňuje prostor přepažit tak, aby vám náklad vzadu nerajtoval sem a tam. Oba díly se samozřejmě dají i vyjmout.

Hodí se také „kapsy“ na drobnější náklad po stranách, nechybí háčky na tašky, organizéry a užitečná je určitě dojezdová rezerva. Podlaha (ta variabilní) je 108 centimetrů široká a 85 centimetrů dlouhá. Počítat pak musíte s vyšší nakládací hranou, přece jen jde pořád o SUV.

Díky za tlačítka!

A teď už se konečně přesuňme do prostoru pro posádku, začít můžeme odzadu. Díky dveřím, které se dají otevřít do pravého úhlu, Qashqai potěší skvělým přístupem k zadním sedadlům. S místem je to tak akorát: crossover nenadchne, ale ani nezklame. Se 182 centimetry mám za sedačkou řidiče, nastavenou pro sebe, dostatek prostoru na nohy a i když se maximálně narovnám, zbývá mi ještě drobná rezerva nad hlavou. Také šířka kabiny je za mě v pořádku, vedle sebe se naprosto v pohodě usadí dva „rozměrní“ cestující. Využít mohou středovou loketní opěrku, která se vyklápí z opěradla, hodí se i zásuvky USB typu A a C.

Za volantem nového Nissanu Qashqai: Takové crossovery mají smysl!

Velmi dobrý dojem na mě Qashqai udělal vpředu. Za volant se díky stavbě karoserie, vyšší světlé výšce a výše ukotveným sedadlům pěkně nastupuje, je tu dostatek prostoru ve všech ohledech a problém jsem neměl ani s nalezením ideální řidičské pozice. Nissan navíc přihazuje komfortní sedačky. Snad jediná drobná výtka se týká lehce horšího výhledu směrem dozadu.

Výhrady nemám ani k použitým materiálům či kvalitě zpracování. Jen upozorňuji, že testovaný Qashqai byl v nejdražším provedení Tekna+, které má ve výbavě všechno, co Nissan pro svůj crossover nabízí. Jediné příplatky se týkají barevného provedení karoserie.

Nissan Qashqai 1.3 DIG-T MHEV

Naše auto tak nabízelo věci jako čalounění kůží Nappa, vyhřívaná přední sedadla s masážní funkcí, vyhřívaný volant, vyhřívané čelní sklo, automatickou dvouzónovou klimatizaci, bezdrátové nabíjení telefonu, 360° parkovací kameru, bezkontaktní elektrické otevírání kufru, audiosystém Bose nebo adaptivní světlomety Matrix LED, které umí v dálkovém režimu vykrývat protijedoucí vozy. Výbava Tekna+ je prostě bohatá. Asi jediným prvkem, který bych si uměl představit navíc, je ventilace sedadel.

Skvěle si Nissan poradil s uspořádáním palubní desky. Nepustil se totiž do bezhlavé digitalizace a „minimalizace“. Takže i když uvnitř najdeme digitální přístrojový panel, velký středový displej a obrovský head-up displej (s úhlopříčkou 10,8″), pořád v ovládání hrají hlavní roli klasické fyzické ovladače. A je to fakt skvělé. Představte si, že si můžete pustit jedním stiskem tlačítka pustit vyhřívání sedadel, otočným ovladačem regulovat teplotu klimatizace a jinými kolečky zase ovládat hlasitost audia nebo si dokonce přibližovat mapu na obrazovce infotainmentu... V dnešní době je to fakt osvěžující přístup. Tady je navíc všechno tak nějak po ruce a na svém místě. Paráda.

Příjemný je i multimediální systém, který sice neohromí květnatou nabídkou a ohromným množstvím animací, položek, funkcí nebo aplikací, je výrazně úspornější, ale zato opravdu funguje hlavně jako infotainment – tedy „zábavně-informační“ centrum. Potěší navíc intuitivním ovládáním, velkými ikonami a umí Apple CarPlay a Android Auto. Displej je díky svému umístění hezky na očích a oceňuji také tlačítka pod ním, která zase o něco zrychlují ovládání a přístup k hlavním funkcím.

Digitální přístrojovka v podobě 12,2″ obrazovky nabízí dva způsoby zobrazení, mně víc vyhovoval ten tradiční s kulatými budíky. Displej je ale především hezky čitelný a informace podává přehledně. A pokud máte v navigaci zadaný cíl, pomůže vám, podobně jako head-up displej, s trasou.

Jediná věc, která mě vyloženě štvala, je hlídání jízdních pruhů, lépe řečeno způsob, jakým tento asistent na přejetí čáry upozorňuje. Činí tak brněním do volantu, které vás začne brzy otravovat. Systém totiž občas zasahuje, aniž by měl důvod. Před každou jízdou jsem tak tohoto „pomocníka“ raději vypínal.

Motor, jízdní vlastnosti

Jedině s třináctistovkou

S příjezdem nové generace se výrazně proměnila také nabídka motorizací. Nissan odepsal vznětové motory a aktuálně nabízí jen turbodmychadlem přeplňovaný zážehový čtyřválec 1.3 DIG-T, který je k dispozici ve dvou výkonových verzích: se 103 nebo 116 kW. Pouze silnější provedení může být spojeno s automatickou převodovkou (CVT) a s ní i s pohonem všech kol.

Obě varianty jedna-trojky doplňuje mild-hybridní technologie, která patří mezi novinky u tohoto motoru. 12V systém, který tvoří startér-generátor řemenem napojený ke spalovacímu motoru, získává energii vzniklou rekuperací, ukládá ji do lithium-iontového akumulátoru a následně ji využívá pro funkci stop-start nebo jako podporu spalovacího motoru při akceleraci (u automatické převodovky ještě v režimu "plachtění"). Čtyřválec také s novou generací dostal řadu nových komponentů, jako například vstřikovací trysky nebo obtokový ventil turbodmychadla.

TEST Mitsubishi ASX 2.0 Mivec vs. Nissan Qashqai 1.3 DIG-T – Seniorská liga

Testované auto poháněla silnější verze motoru, doplněná o šestistupňovou manuální převodovku – a tedy pohon předních kol. Třináctistovka poskytuje maximální výkon 116 kW v 5500 otáčkách za minutu a nejvyšší točivý moment 260 N.m mezi 1800 až 4000 min^-1. Pro úplnost dodávám, že s automatem ta samá jednotka dává o 10 N.m víc.

Přeplňovaný čtyřválec mě vyloženě nadchl kultivovaností a úžasně tichým chodem. Je tak klidný, že o něm po většinu času nebudete vědět. A nejde jen o hluk, ale také o příkladné potlačení jakýchkoli vibrací. Dokonce ani když motor zapomenete v opravdu nízkých otáčkách, neprotestuje a nezdá se, že byste ho týrali – nedostavuje se totiž žádné cukání, ani žádné dunění. Akusticky se třináctistovka připomene až nad třemi tisíci otáček, ale naprosto nerušivě.

Nissan Qashqai 1.3 DIG-T MHEV

Dynamický projev pak asi odpovídá modernímu maloobjemovému turbomotoru. Nečekejte tedy kdovíjak ochotnou reakci na plyn, zvlášť v nízkých otáčkách. Dokonce mi přišlo, že v tomto ohledu  je chování Qashqaie trochu nekonzistentní, a to především při rozjezdech v nízkých rychlostech. Zatímco někdy se čtyřválec sebral ochotně, jindy jsem měl pocit, že motor nohu na akcelerátoru ignoruje a dlouho se mu nechce zabrat. Škoda.

Jinak ale jedna-trojka funguje příjemně, je docela pružná a potěší silným středem - nejlépe táhne po překročení 2500 otáček. Pokud motor budete udržovat nad touto hranicí, dostanete slušnou dynamiku, naprosto dostatečnou do běžného českého provozu. Sluší mu i spojení s manuální převodovkou. Šestikvalt má tak akorát dlouhé dráhy a řadičku hezky po ruce. Snad jen chod páky v kulise by mohl být o trochu hladší.

A spotřeba? Po Praze jsem jezdil za 9,4 l/100 km, na dálnici za 8,2 l/100 km (při 130 km/h mimochodem motor na šestku točí asi 2700 otáček) a přesun mezi dvěma městy vedoucí přes několik obcí přinesl průměr 6,1 l/100 km. Po týdenním testu palubní počítač ukazoval apetit 6,7 l/100 km.

S rozpaky

Ještě než se podíváme na jízdní projev, musím vás upozornit na jednu důležitou věc. Nissan pro nový Qashqai opět přichystal dva typy zadního zavěšení. Základní má vlečená ramena a torzní příčkou, verze s pohonem všech kol nebo 20palcovými ráfky dostává víceprvkové zavěšení.

Z našeho pohledu jde o podstatnou informaci proto, že auto v testované specifikaci Tekna+ má mít standardně právě dvacítky – a tedy vždy multilink. Jenže náš vůz dorazil na devatenáctkách, což znamená přítomnost vlečených ramen a torzky. Podle českého zastoupení Nissanu jde o anomálii a zákazníci dostanou auta v podobě, jak je popsáno výše.

Upřímně říkám, že jízdní projev testovaného auta ve mně zanechal určité rozpaky, a to z hlediska komfortu. Qashqai totiž není tak plavný a poddajný, jak bych si přál. Není to vyloženě průšvih, k tomu je daleko, ale přesto je cítit každá spára, každá záplata a stejně tak poznáte, že se pod vámi změnilo složení asfaltu. Také odhlučnění podvozku by mohlo být lepší, zvlášť když Nissan nabízí tak kultivovaný motor a karoserii, která bez většího aerodynamického šumu proráží vzduch i na dálnici. Na rozbité silnici pak Qashqai může působit až nervózně a setkat se můžete i s odskakováním zádě a drobným poskakováním.

Nissan Qashqai 1.3 DIG-T MHEV

Na hladké vozovce ovšem tenhle crossover jezdí moc hezky. I díky strmějšímu řízení působí hbitě, stačí jen lehce pootočit volantem a auto okamžitě změní směr. Do zatáček se stáčí poměrně ochotně, v oblouku se přehnaně nenaklání a celkově působí sympaticky stabilně a jistě. Spíše tužší naladění podvozku přispívá k tomu, že Qashqai skvěle zvládá rychlé změny směru a s nimi související přenosy hmotnosti. Nehoupe se a na hranici přilnavosti nabízí neutrální projev.

Závěr

Závěr

Třetí generace Nissanu Qashqai dělá spoustu věcí správně. Mně osobně se nejvíc líbí kultivovaný a poměrně úsporný motor, stejně jako koncepce interiéru, který sice přináší řadu moderních a digitálních prvků, přesto na první místo klade ergonomii ovládání. Výhrady mám naopak ke komfortu jízdy. Je ale vysoce pravděpodobně, že vůz s víceprvkovou zadní nápravou bude výrazně pohodlnější.

TEST Dlouhodobý test: Nissan Qashqai dCi 130 Xtronic (3.díl) – Má to za sebou!

Jenže multilink dostanete jen k autu s pohonem všech kol, nebo k nejvyšší výbavě Tekna+. Což současně znamená, že budete potřebovat nejméně 844.000 Kč, na této částce totiž čtyřkolka začíná.

Testovaná specifikace Tekna+ startuje dokonce na 919.000 Kč.

Plusy

• Kultivovaný motor
• Pohodlná sedadla
• Ergonomie ovládání
• Bohatá výbava

Minusy

• Horší komfort podvozku
• Spíše průměrný zavazadelník
• Nekonzistentní chování motoru v nízkých otáčkách