Hity devadesátek: Na podzim 1997 propukl druhý souboj Golfu a Astry
Devadesátý sedmý rok přivítal spoustu novinek v nabité třídě kompaktů. Nenechala se ale zahanbit ani kategorie nejmenších aut a střední třídy. Trojcípá hvězda si svými nejmenšími modely ovšem značně pošramotila pověst…
Nejvýznamnější novinkou roku 1997 z hlediska evropského, potažmo českého trhu byl bezesporu Volkswagen Golf čtvrté generace. Platformu už jsme znali z Octavie, její nevýhodou byl krátký rozvor, který omezoval místo na zadních sedadlech. Zaujal naopak vnější design. Osobně se mi líbí „čtyřka“ ze všech generací nejvíc. Sedan se tentokrát u nás nejmenoval Jetta ani Vento, nýbrž Bora. Od výchozího hatchbacku se lišil mnohem více než jeho předchůdci. VW dokonce nabídl i kombi Variant – ano, v obou řadách. Největší rozdíl mezi oběma modely představovala příď. Opel Astra G naopak zaujal prostorem uvnitř. Při premiéře na stejné výstavě bylo ale oznámeno, že uvedení na trh proběhne až na jaře 1998.
Nejen motoristické novináře oslovila nádherná Alfa Romeo 156, která získala titul Vozu roku 1998. Krásné sportovní sedany svými zapuštěnými zadními klikami vzbuzovaly dojem kupé, později je doplnilo kombi Sportwagon. Značka se také po dvouleté pauze vrátila na český trh. V prosinci 1997 začala výroba čtvrté generace BMW řady 3 s kódem E46. Oficiálně debutovala až následující rok v Ženevě. Sedany postupně doplnily kupé, kombi Touring, kabriolety a ošklivé třídveřové hatchbacky Compact. Ostrá M3 se vyráběla sériově jen ve dvoudveřových verzích s pevnou a plátěnou střechou.
Citroën pokračoval v modelové ofenzivě a představil nástupce ZX, model Xsara. Pětidveřový hatchback doplnilo zajímavé třídveřové Coupé s obřím kufrem o objemu 408 l. Nechybělo ani kombi Break. V nabitém segmentu kompaktů si své zákazníky všechny tři karosářské verze našly, Facelift ze září 2000 se nepovedl, nicméně z „kupátka“ byly odvozeny úspěšné soutěžní verze, jak kitová dvoukolka, tak později i čtyřkolka WRC. Obrovským konkurentem Citroënů Berlingo a Peugeotů Partner se stal Renault Kangoo. Francouzi jej prezentovali jako ideového nástupce R4. Koncern PSA musel kvůli němu revidovat svá dvojčata, protože jim zpočátku chyběly boční posuvné dveře, zatímco úhlavní sok je měl hned od začátku.
Toyota Corolla osmé generace (E110) měla sice premiéru už v polovině 90. let, ale její evropská „okatá“ verze debutovala až v roce 1997. Na přelomu milénia ovšem „kukadla“ zase ztratila. Podobně na tom bylo mnohem menší Suzuki Wagon R, které se v Japonsku představilo už ve třiadevadesátém. Varianta pro starý kontinent dostala označení R+. Místo tříválce 0,66 l ji poháněly čtyřválcový litr a dvanáctistovka, ta se kombinovala i s pohonem všech kol. Poevropštěný kei car nevydržel v nabídce dlouho, ale ze našich silnic zmizel teprve nedávno (jeden exemplář vlastnil osm let i autor článku). Samurajské S pro něj vymyslelo novou zkratku MPC – Mini People Carrier. Jistě, marketing, ale zajímavý.
Fiat miniauta umí. Hranaté Cinquecento mělo ale na poměry italské značky velmi krátkou, jen sedmiletou kariéru. Na konci roku 1997 bylo nahrazeno Seicentem. „Šestistovka“ se začala vyrábět a posléze i prodávat až v březnu 1998 a na linkách polského závodu vydržela dvanáct let. 3,34 m dlouhý třídveřový prcek patřil k nejlevnějším evropským autům.
Hyundai Atos nebyl o moc větší, neměřil ani 3,5 m. Stejně jako Wagon R+ měl ale pět dveří. U nás se rozšířila mladší a o něco hezčí verze Prime, kterou Jihokorejci uvedli na starém kontinentu v prosinci 1999. Řada Atos vydržela ve výrobě až do roku 2014. Do třídy městských vozů přispěl i Volkswagen. Prvním z koncernových miniaut byl Seat Arosa. Ten už tříapůlmetrovou hranici překročil, i když měl pouze jeden pár dveří.
Mercedes-Benz dotáhl do série projekt 3,6 m dlouhého mini-MPV se sendvičovou podlahou, motor v případě čelního nárazu zajel pod posádku a neohrozil ji. Jenže skoro 1,6 m vysoké áčko se převrátilo při tzv. losím testu a byl kolem toho opravdu velký humbuk. Stejný průšvih měl i s maličkým Smartem, který trojcípou hvězdu ani nenesl, na to byl příliš malý. Ten se pro změnu „stavěl na zadní“. Po debutu na IAA musel být prodej stopnut a stejně u většího sourozence se do série dostala elektronická stabilizace.
Daewoo přikročilo k modelové ofenzivě. Zastaralý výrobní program prošel obměnou, spolehl se na návrhy italských designérů, Giorgetta Giugiara a studia I.DE.A. Lanos doplnila o něco větší Nubira a Leganza. Lanos se vyráběl i v Polsku (FSO) a na Ukrajině (ZAZ), Nubira také třeba v rumunské Craiově. Majitelé si pochvalovali spolehlivost Lanosů, auta byla tak jednoduchá, že se na nick nemělo skoro co rozbít…
Ač měly hybridní automobily za sebou století vývoje, prvním výrobcem, který je uvedl do sériové produkce, byla v závěru roku 1997 Toyota. Prius XW10 se ovšem dostal do Evropy až v novém tisíciletí, u nás se neprodával oficiálně nikdy. Přesto si alespoň krátkou zmínku zaslouží. Další z novinek Toyoty byl nástupce Cariny E ve střední třídě – řada Avensis. Osmá generace Mitsubishi Galant měla premiéru v Japonsku už v srpnu 1996, do Evropy však zamířila až následující rok. Nízká příď sedanů i nových usedlejších kombíků vypadala velmi dobře, praktické liftbacky naopak chyběly. Konkurencí mu byla Mazda 626 na platformě GF.
Saab konečně nahradil vysloužilou řadu 9000, potomka spolupráce s italským Fiatem novým modelem 9-5. Stylisticky vycházel z předchůdců… Což mu někteří měli za zlé. Čtyři kruhy představily v únoru 1997 novou generaci A6 (Ty 4B alias C5), v pořadí druhou toho jména, tentokrát ale nešlo o facelift. Novinku mezi luxusními vozy představoval Jaguar XJ X308. Na první pohled jen facelift tři roky staré X300 přinesl ale hodně změn pod kapotou. Šesti- a dvanáctiválce se staly minulostí, nahradily je nové motory V8. Hranaté směrovky v náraznících vystřídaly nové elipsovité.
Subaru představilo první generaci crossoveru Forester. Auto schopné projet kdejakou polňačku i brod vypadalo na rozdíl od drsňáckých SUV spíše jako zvýšený kombík. Land Rover naopak uvedl Freelander L314 v krátké třídveřové i dlouhé pětidveřové verzi. Do této kategorie vstoupila rovněž trojcípá hvězda, Mercedes-Benz třídy M zaujal prostorem v kabině, méně už kvalitou vozů vyráběných v americké Tuscaloose (stát Alabama). Proměnou prošla tehdy šest let vyráběná druhá generace Mitsubishi Pajero, charakterizovalo ji více hran a vystouplé blatníky, o zcela novou řadu ale nešlo. Daihatsu na českém trhu skončilo. V dubnu 1997 však uvedlo zajímavý Terios do lehčího terénu s možností pohonu všech kol. Jeho délka se pohybovala na úrovni tehdejších evropských malých vozů, tedy lehce přes 3,8 m.
Mezi výkonnými sportovními vozy debutoval Chevrolet Corvette C5. O dost menší byl z Fiesty Mk4 odvozený Ford Puma, který „slušel“ hlavně mladým dámám. Mercedes-Benz nabídl zákazníkům menší kupé a následně kabriolety CLK včetně ostrých verzí AMG. Dvanáctiválcový CLK-GTR byl původně závodním vozem pro šampionát FIA GT a model, po kterém získal zkratku, připomínal jen vzdáleně. Vznikly i kusy pro běžný provoz s uzavřenými i otevřenými karoseriemi. Legendární Mazdu MX-5 NA nahradila nová generace NB, už bez výklopných hlavních světel. Základní tvary ale zachovala…
V červenci 1997 se odehrála zásadní změna v životopise Porsche 911. Generace 996 přešla na kapalinou chlazené ploché motory. Kontroverze vzbuzoval design: nelíbila se „volská oka“, hlavní světlomety inspirované Boxsterem. Také kokpit prošel poprvé od uvedení 901 v roce 1963 revolucí – ani ona mnohé nenadchla. „Devět-devět-šestka“ je dodnes z celé legendární řady nejošklivější.
Český trh
Domácí trh s novými osobními auty zaznamenal v roce 1997 další skok na 171.550 prodaných kusů. Ve srovnání s předchozím obdobím to znamenalo + 11,5 procenta. Značky ovládla, jak jinak, domácí Škoda s 95.580 přírůstky do statistik, tedy podílem 55.7 %, ve srovnání s předchozím rokem se o dvě procenta zvýšil. Druhý byl Ford, který jako jediný tentokrát překonal desetitisícovou hranici nových vozů (11.005), Se třetí příčkou se musel smířit Opel (8.402), který ztratil přes 2,2 tisíce aut, zatímco modrý ovál se o 3,3 tisíce ve srovnání s rokem 1996 zlepšil.
Dvanáctiprocentní ztrátu zaznamenal i čtvrtý Volkswagen (7.767), pátý Fiat klesl jen o necelí čtyř stovky exemplářů (6.418). Renault se naopak o šest set nových vozů zvedl (6.414). Drobné úbytky měl i sedmý Seat (5.035), osmé Daewoo (4.006) a devátá Mazda (3.533). Raketově naopak vzrostl Peugeot, který uzavíral nejlepší desítku. 3.348 nových „lvů“ znamenalo nárůst o 94 procent, tedy takřka dvojnásobek!
O návratu Alfy Romeo a konci Daihatsu v České republice už řeč byla. Čeští zákazníci si ale také mohli koupit konečně oficiálně i vozy Ferrari a Porsche. Bylo možné vybírat rovněž z opačného konce cenové nabídky díky příchodu jugoslávské, či přesněji srbské Zastavy. Tehdy ještě používala značku Yugo. Koral i Florida ale pocházely z hlubokých osmdesátých let, první jmenovaný měl dokonce základ ve Fiatech 127 a ještě starších 128. Prodal se první retro roadster Gordon.
Čtveřice novinek roku 1997 si zaslouží podrobnější popis.
Alfa Romeo 156
Překrásná Alfa Romeo 156 vyvolala při debutu na IAA 1997 neuvěřitelné nadšení. Tipo 932 nahradilo hranatou a klínovitou 155. Sedan se sexy křivkami měl na přídi typický alfácký štít, místo pro registrační značku muselo ustoupit stranou. Koncové reflektory v useknuté krátké zádi byly zase úzké. Bokům dominovaly kovové pochromované kliky předních dveří, zadní černé plastové se zase skrývaly, takže auto vyvolávalo dojem kupé. Tvary byly dílem firemního Centro Stile, které vedl Walter de Silva.
Benzinové čtyřválce Twin Spark měly při uvedení na trh objemy 1,6, 1,75 a 1,97 l. Doplňoval je nádherně znějící takřka dvouapůllitrový V6 Busso. Alfa Romeo se stala celosvětovým průkopníkem v použití vstřikování common-rail u moderních turbodieselů. Dvouventilové motory JTD disponovaly objemy 1,91 a 2,39 l, ten silnější měl pět válců.
Podvozek s rozvorem 2595 mm dostal unikátní zadní nápravu se svislou teleskopickou vzpěrou, souosým tlumičem, jedním podélným a dvěma příčnými rameny odlišné délky. Přední měla tradiční dvojité lichoběžníky. Kokpitu z pera Fabrizia Buonamassy vládly dva kruhové budíky v samostatných tubusech doplněné dalšími třemi malými vpravo. Volant byl tříramenný, jízdní vlastnosti fenomenální, i když prostorem vzadu jen 4,43 m dlouhá auta zrovna nehýřila - a v zavazadelníku také ne. Na některé komponenty interiéru byla použita hořčíková slitina.
Volba evropských motoristických žurnalistů v anketě o Automobil roku 1998 byla naprosto jasná. Na jaře 2000 rozšířilo nabídku karoserií kombi Sportwagon. Název opět nelhal, ale bylo zároveň i praktičtější, šly u něj sklopit zadní sedačky. V říjnu téhož roku motory prošly revizí kvůli normě Euro 3, v květnu 2001 získaly JTD turbodmychadla s proměnnou geometrií lopatek.
IAA 2001 viděla premiéru nejostřejší 156 GTA s V6 3,18 l s oběma karoseriemi. V březnu 2002 došlo k první plastické operaci, zmizely mimo jiné černé otěrové lišty z nárazníků. Byl upraven i interiér a doplněny výbavy včetně moderní elektroniky. Benzinový dvoulitr dostal přímý vstřik JTS. V listopadu následoval naftový Multijet 1.9 JTD se čtyřmi ventily.
V červnu 2003 156 vzhledově vyjma GTA zdrsněla a od té doby se tvářila agresivněji, stylistické změny měl na svědomí Italdesign. Čtyřventilové techniky se v září dočkal i 2.4 JTD, v listopadu byla uvedena 156 TI s tvrdším podvozkem. Přesně o rok později se objevila kombi Sportwagon Q4 a hlavně zvýšená Crosswagon Q4 s oplastováním, obě měla pohon všech kol.
Sedany se rozloučily v září 2005, kombíky pokračovaly dále. Za dekádu vzniklo skoro 673,4 tisíce aut této řady. Komerční propadák to tedy i přes problémy s kvalitou, spolehlivostí a bezpečností nebyl…
Alfy Romeo 156 nemohly chybět na závodních okruzích, kde má značka s křížem a hadem ve znaku obří tradici. Úspěchy včetně titulů si přivezly hlavně ze znovuobnoveného ME cesťáků, než převzal štafetu Andy Priaulx s trojkovým „bávem“. A o něm bude řeč právě teď…
Alfa Romeo 156
BMW řady 3 (E46)
Čtvrté pokolení BMW řady 3 s kódem E46 se objevilo pod světly reflektorů v březnové Ženevě 1998, produkce ovšem běžela už od prosince 1997. Délka sedanu narostla na 4,47 m, rozvor na 2,72 m, podvozek používal částečně hliník. Autorem tvarového návrhu byl Erik Goplen z kalifornské společnosti Designworks, která se stala majetkem automobilky. Pomyslná ručička vah neklesla pod 1360 kg.
Trojka debutovala s benzinovými čtyřválci 1,9 l (316i a 318 i), respektive šestiválci 1,99 l (320i), 2,49 l (323i) a 2,79 l (328i). Turbodiesely zastupovaly čtyřválce 1,95 l (320d) a později šestiválce 2,93 l (330d), Na přelomu století vystřídaly starší benzinové šestiválce M52 novější M54: dvoulitr zmizel ve prospěch většího 2,17l, 325i nahradila 323i, ale objem jí zůstal, 330i narostla na 2,98 l, 328i už se nenabízela. V září 2001 se znovu objevily modely s pohonem všech kol a konstrukční novinkou byl variabilní zdvih ventilů Valvetronic u čtyřválců 1,8 l (316i) a 2,0 l (318i). 316i se alternativně dodávala ale i s motorem 1,6 l bez této technické vychytávky. 320d dostala plnohodnotný naftový dvoulitr s přímým vstřikem common-rail stejně jako 1,95l, který se nabízel s nižším výkonem a trojčíslím 318. 330d měla v nově březnu 2003 výkonnější turbodiesel 2,99 l, naftové třistaosmnáctky zase dvoulitr.
Převodovky byly pěti- a šestistupňové manuální, případně čtyř- a pětistupňové samočinné, ve druhém případě šlo o Steptronic. Začaly se ve velké míře uplatňovat moderní elektronické i světelné prvky a multimédia (EBD, kontrola trakce, ESP, samočinné stěrače, navigace, zadní LED..., airbagů bylo šest).
Po sedanu následovaly v sezóně 1999 postupně v dubnu kupé (s doplňkovým označením C) a v říjnu kombi Touring, kabriolet, rovněž s céčkem v názvu přišel na řadu v březnu 2000 a Compact v červnu 2001. Tentokrát výraznější facelifty probíhaly postupně (přední blikače „změnily směr“), Produkční rekord přišel v roce 2002, kdy vyjelo do světa 561,2 tisíce trojek. Opravdu nehezký kompakt zmizel na konci sezóny 2004. Kabriolety vydržely jako poslední až do února 2007.
M3 z června 2000 zůstala u šestiválce, jen objem mu narostl decentně na 3,25 l, a to včetně odlehčené CSL, jen homologační GTR se chlubila čtyřlitrovým V8. K šestistupňovému manuálu byla na výběr i manuální sekvenční převodovka SMG (měly ji rovněž „běžné“ šestiválce). Ke kupé a kabrioletu se mohlo připojit kombi, ale opět skončilo v prototypové fázi. Kromě M3 GTR mezi sportovními auty závodily i 320i, a to ve znovuobnovených šampionátech cestovních vozů, evropském a později světovém. Trojek řady E46 se zrodilo skoro 3,27 milionu.
BMW 3 E46
Opel Astra G
Opel Astra s písmenkem G se představil vedle svého největšího konkurenta Golfu na IAA 1997. Na start prodeje si však musel počkat až do února 1998. Tří- a pětidveřové hatchbacky s délkou 4,11 m profitovaly uvnitř z velkorysého rozvoru 2606 mm. K nim se přidalo o takřka 18 cm delší kombi Caravan, mělo ostatně premiéru na stejné výstavě. Vzdálenost mezi nápravami se u něj natáhla o další půlcentimetr. Z kombíku byla odvozena i zaplechovaná dodávka, té ale zmizel i druhý pár dveří. Frankfurtský koncept City Trekker alias CTC se bohužel do sériový výroby nedostal, na zvýšená oplastovaná praktická auta bylo snad ještě příliš brzy.
Oblé a elegantní linie Astry F vystřídaly agresivnější křivky z pera Hanse Seera. Zážehové čtyřválce měly objemy 1,2, 1,4, 1,6, 1,8 a 2,0 l. Šestnáctistovky dostaly dva i čtyři ventily, ostatní měly hlavy výhradně s dvojicemi sacích a výfukových ventilů. Vznětové motory zpočátku zastupovaly 1.7 TD a 2.0 DI.
Místo tradiční zkratky GSi začal „blesk“ pro nejsportovnější verze používat OPC dle nově vytvořené divize Opel Performance Center. Paletu naftových motorů rozšířil před přelomem tisíciletí přímovstřikový 2.0 DTI. V březnu 2000 mělo premiéru kupé, které doplnil přesně o rok později i kabriolet s tradiční plátěnou střechou. Obě sportovnější karosářské varianty vyráběl Bertone v Grugliascu. Pod kapotu si také našly cestu ostré benziny 2.0 Turbo a 2,2 l. Staré předkomůrkové turbodiesely postupně na přelomu milénia nahradily přímovstřikové 1.7 DTI. V říjnu 2000 se objevily modernější benzinové čtyřválce: řadu X vystřídala série Z.
Siluety Coupé s výklopnými dveřmi a čtyřlitry V8 závodily v DTM. Z nich odvozená silniční OPC Xtrene zůstala ale pouze jediná. Speciály závodily v Trophée Andros, populárním francouzském zimním seriálu ledových klání, běžné Astry se objevovaly na okruzích, v závodech do vrchu, rallye i rallyekrosu.
Od září 2002 se montoval nejsilnější turbodiesel 2.2 DTI, v dubnu 2003 jej doplnil menší common-railový 1.7 CDTI V letech 2002 a 2003 přišly na řadu zážehové motory Twinport s vířivými klapkami, nejprve 1,6 l, později 1,36 l. Šestnáctistovky bez nich spalovaly CNG.
Astra měla své sourozence s logy dalších značek koncernu General Motors, kam Opel dlouhá léta patřil. V Británii se prodávala s emblémy Vauxhallu, u protinožců Holdenu, v Latinské Americe Chevroletu. Chevrolet Viva vznikal v Togliatti ve společném podniku GM a AvtoVAZu. Astra Classic II se vyráběla v polských Gliwicích až do srpna 2009 coby levnější alternativa k novější generaci H. Opel tak neučinil poprvé, i starší F vyjíždělo z bran tamní po náběhu popisované generace G.
V kontinentální Evropě byly vyrobeny necelé čtyři miliony kusů, počty britských a mimoevropských exemplářů je bohužel těžké dohledat. Chevrolet Astra této generace, byť v notně pozměněné podobě skončil v Brazílii až v roce 2011.
Astra G
Volkswagen Golf IV
Golf čtvrté generace (Typ 1J) se poprvé představil v září 1997 na autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem. Zůstal mu typický široký C-sloupek, linie ale byly hladší, zmizel boční prolis a nárazníky se zcela zapustily do karoserie. Takřka 4,15 m dlouhý čtyřkový Golf byl coby tří- a pětidveřový hatchback opravdu elegantní, Peter Schreyer odvedl skvělou práci. Oproti předchůdci se prodloužil o skoro 13 cm, tří-. Rozvor 2511 také narostl, přesto se objevila kritika, že je zejména vzadu málo místa.
Paleta motorů začínala benzinovým 1,39 l, pokračovala šestnáctistovkou a pětiventilovou 1.8 i s turbem. Nemohl chybět ani dvoulitr. Pětiválec V5 měl objem 2,3 l. Diesely přešly na přímý vstřik, kromě atmosférického 1.9 SDI nemohly v nabídce chybět ani legendární 1.9 TDI. Ty doplnily i verze se vstřikováním čerpadlo-tryska (PD).
Kabriolet ze Ženevy 1998 dostal sice příď včetně hlavních světel, nárazníky a tříramenný volant novinky, šlo ale pouze o modernizaci předchozí třetí generace, což dokládal starší interiér i záď. A koneckonců také ochranný oblouk. Stejně jako předchozí modely i nový kabriolet vyráběla karosárna Karmann v Osnabrücku. Měl dokonce i motory TDI.
Odvozený sedan Bora byl o skoro 23 cm delší a vyznával hrany. Kombi Variant (1999) vznikalo paradoxně v obou modelových řadách a měřilo kolem 4,4 m. Historický název Jetta zůstal například v Severní Americe a JAR. Golfům této řady nechyběly ani motory VR6 2,8 l. Sezóna 2001 znamenala první příčku v celoevropských prodejích.
V roce 2002 se objevil špičkový R32 s vidlicovým šestiválcem 3,2 l, kterému nechyběl ani pohon všech kol 4Motion. Vrcholem sportovních verzí tedy tentokrát nebyla GTI, ze které se stal prakticky pouze výbavový stupeň, pokračovala i verzi GTI TDI. Čínská Bora HS (2006) byl ve skutečnosti Golf s odlišnou přídí. V Brazílii čtvrtá generace prošla modernizací v roce 2007 a přežila až do sezóny 2014, vyráběla se tedy celých sedmnáct let. Vzniklo 4,92 milionu kusů.
Volkswagen Golf IV
Zdroje: Wikipedia, Svět motorů, Auto World Press, Data SDA, Auta5P, archiv auto.cz, Supercars.net
Foto: Alfa Romeo, BMW, Opel, Volkswagen
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat