TEST Rover 400 2,0 16V – Silný Angličan

Pro test nám byl připraven typ sedan s plnou výbavou (2x airbag, ABS, centrální zámek s dálkovým ovládáním, imobilizér, elektricky ovládaná okna, klimatizace, litá kola, posilovač řízení) a nejsilnějším motorem v nabídce o zdvihovém objemu téměř dva litry.

Tento velmi kultivovaný šestnáctiventilový čtyřválec podával v celém rozsahu otáček velmi slušný výkon. Bohužel jeho sílu krotí poněkud těžší zpřevodování. To má za následek poněkud vlažnější zrychlení na pátý převodový stupeň. Tohle řešení má ale i své nesporné výhody - například díky nižším otáčkám menší spotřebu paliva a nižší hluk pronikající od motoru. Pro zajímavost na pátý př. stupeň jsou při stokilometrové rychlosti otáčky motoru jen 2700 ot/min a při 130km/h 3500ot/min, což, jak jistě uznáte, je pro klidné a tiché cestování ideální. S řazením a spojkou nejsou téměř žádné problémy a po pár kilometrech máte pocit, že toto auto řídíte odjakživa. Tento pocit ještě umocňuje optimálně fungující posilovač řízení. Co se týče hluku pronikajicího do kabiny, dalo by se mluvit o lehce sportovním zvuku.

TEST Rover 620 ti - Nejsilnější šestistovka

Podvozek čtyřstovky se dá charakterizovat jako bezproblémový, v zatáčkách se auto velmi málo naklání. Jízdní vlastnosti se téměř nemění ani při plném zatížení. V extrémních podmínkách, které jsme testovali na staré letištní ploše, se u podvozku projevuje mírná nedotáčivost daná koncepcí „vše vpředu . Ale přesto Rover přesvědčil, že jízdní vlastnosti jsou jeho silnou stránkou. A co účinnost brzd? Přesto, že jsem právě tady očekával spíše průměr byl jsem velmi překvapen, jak ostře čtyřstovka brzdí. Náběh brzd při prudkém sešlápnutí brzdového pedálu byl okamžitý, bez známek vlnění vozu po vozovce a často byl účinek i na suchém asfaltu tak silný, že se spustilo ABS. Výtkou v tomto směru bych měl k přílišnému „ponoření přední části vozu při prudkém brzdění.

Je čas podívat se do interiéru. Kvalitu zpracování bych řadil k průměru v této kategorii. Občas se dají najít drobné vady na kráse, a to například otřepy na některých plastových výliscích (střední opěrka, madla předních dveří). Odkládacích ploch je v interiéru dostatek, a to v obou předních dveřích, 2x ve střední konzole a poněkud menší před spolujezdcem. Sedadla jsou dobře tvarována a v zatáčkách dobře drží tělo. Na zadních sedadlech je dostatek místa i pro mě (182 cm) jak nad hlavou, tak i pro nohy, pokud se přede mnou sedící osoba nebude moc roztahovat. Co se týče funkčnosti jednotlivých ovládacích prvků, bylo vše bez problémů. Klimatizace fungovala výborně, všechny ovládací prvky jsou ve snadném dosahu řidiče. Volant je výškově seřiditelný, což je dnes u lepších výrobců standard. Výhled z vozu je dobrý, kromě výhledu dozadu.

TEST Audi A3 Ambiente 1,8 20V

Zavazadlový prostor má velmi slušný objem 0,470m³. Je dobře přístupný a bez větších nerovností. Výtku mám k víku zavazadlového prostoru, které nemá žádné čalounění, ani madlo pro zavírání. Kdo je z jiného vozu zvyklý zavírat víko právě uchopením madla uvnitř víka, narazí na poměrně ostré plechové hrany. Proto je nutno zavírat víko zvenku, což může mít za následek ušpinění rukou.

Jde o vůz se silným motorem, ideálním pro svižnou až sportovní jízdu i při plně naloženém voze. Interiér je prostorný a komfortně vybaven. Jízdní vlastnosti jsou výborné. Značka vozu propůjčuje majiteli punc jisté výjimečnosti. Jde tedy o vůz vhodný jak pro podnikatele, který odjezdí stovky kilometrů denně, tak pro rodinné účely.