TEST Volkswagen Transporter 6.1 CrossWay – Obytný šampion v univerzálnosti

Design, interiér

Jak už jsme v nedávné době několikrát zmiňovali, obytné vozy jsou v posledních letech obrovským hitem. Ne každý zájemce si však může dovolit pořízení klasického obytňáku či karavanu, což postupně vedlo k vytvoření řady zajímavých vyjímatelných vestaveb, které umožňují využívat dodávku pro běžnou činnost i pohodlné cestování. Snad žádná obytná úprava se ale ve výsledku nezdála být tak univerzální, jako Transporter 6.1 CrossWay od kroměřížské společnosti Eastwander.

Ta vznikla v roce 2011 a specializuje se především na zakázkové přestavby větších dodávek, jejichž majitelé si obvykle přejí mít možnost pohodlně cestovat i se svými motocykly. S modelem CrossWay společnost zamířila i mezi menší vozy, pro které chce nabídnout univerzálnější řešení. Stále jde však v mnohém o unikát, který má rozhodně čím zaujmout.

Starý známý

Jednou z předností přestavby CrossWay přitom může být i její nenápadnost. Základem testovaného vozu se totiž stal úplně obyčejný Transporter T6.1 Kombi, jehož minimální vnitřní obložení a základní uspořádání umožňuje úpravci provést řadu větších či menších úprav bez poškození původních plastů či koberců. Během úpravy je navíc celý interiér podstatně zkultivován novými panely s čalouněním.

Před 65 lety začala výroba Volkswagenu Transporter v Hannoveru

Námi testovaný vůz dorazil v konfiguraci s krátkým rozvorem (přestavba je však dostupná i pro verzi s prodlouženým rozvorem) a osmi místy. Od automobilky pak dostal jen pár kousků příplatkové výbavy, díky čemuž se cena samotného vozu drží relativně nízko – tedy na poměry řady T6.1. Model Kombi totiž začíná od 785.290 Kč (vč. DPH) a s testovanou motorizací 2.0 TDI 110 kW od 845.790 Kč (vč. DPH), zatímco Caravella až od 1.119.517 Kč (vč. DPH). Na první pohled pak zaujmou například jen posuvné dveře na levé straně, případně LED diodové osvětlení vpředu a vzadu.

Od úpravce, tedy společnosti Eastwander, pak vůz dostal vnější přípojku k síti 230 V (malá černá zásuvka na levém boku) a zvedací střechu se spaním pro dvě osoby. Na střeše jsou navíc umístěny i podélné nosníky, které doplnily příčníky se solárním panelem o nejvyšším výkonu 180 Wp. Panel je přitom úmyslně posunut ke straně, aby se vedle něj vešel například ještě úzký střešní box.

Volkswagen Transporter 6.1 CrossWay

V zadní části si můžeme všimnout decentního spoileru na pátých dveřích, lakovaného černou barvou, který by měl vozu dodat lehce sportovní vzhled. Kombinace 17“ černých ALU kol s pneumatikami o rozměru 235/55 R17 a černého polepu ve spodní části karoserie s nápisem „CrossWay“ pak vozu přidává na lehce dobrodružném charakteru.

Pokud by se ale černý pruh ve spodní části sundal a vůz stál na běžných kolech z nabídky VW, pravděpodobně by vás na první pohled nijak extra neoslovil. A to může být u podobných vozů výhodou, zvlášť pokud si nepotrpíte na spaní pouze v kempech.

Vše při starém

Výhodou je také klasická koncepce přední části kabiny, která se na první pohled vymyká snad jen exkluzivním čalouněním. Jde ale pouze o potahy od slovenského výrobce MAD v provedení LeatherLook se středem v Alcantaře, které jsou nataženy přes původní sedadla a skvěle na nich sedí. Volba bílé barvy je v tomto případě poněkud kontroverzní, zvlášť když se přes přední sedadla leze na postel pod střechou. Naštěstí jde ale o doplňkovou výbavu, kterou lze snadno upravit/odstranit.

Nový Multivan je čistokrevné MPV. Elektrické užitkáče smysl mají, říká šéf VW Užitkové vozy

Sedadla řidiče i spolujezdce jsou navíc vybavena otočným mechanismem, ten však naplno využije pouze spolujezdec. Sedadlo řidiče je totiž ve svém pohybu lehce limitováno instalovanou kuchyňkou. Při mých 183 cm a zavalitější postavě jsem sice neměl sebemenší problém s pozicí za volantem, otočný mechanismus je však limitován na úhel okolo 90–100 stupňů - tedy pouze směrem ke spolujezdci.

Z pozice řidiče pak stojí za zmínku příplatkový multifunkční volant s ovládáním adaptivního tempomatu ACC nebo infotainment Composition Colour s 6,5“ dotykovým displejem a bohatou konektivitou. Jinak jde o standardní pracoviště jako v jakémkoliv transporteru, což znamená dostatek odkládacích prostor a slušnou ergonomii. A jak to vypadá vzadu?

Univerzální základ

Jak už bylo zmíněno, hlavní předností vozu je jeho univerzálnost. Všechny úpravy ale stojí na jednom společném základu, který tvoří několik praktických úprav.

K těm patří i již zmiňovaná zvedací střecha, kterou dodala britská společnost AUSTOPS. Střecha má čelní otvor se slídou, která se dá zcela odepnout, a dva boční ventilační otvory se síťkou, které umožňují pohodlnou ventilaci. V přední spodní části je navíc zip, umožňující „panoramatické otevření“, kdy lze předek stanu kompletně otevřít a užívat si z postele ničím nerušený výhled. Vymyšlenost je to sice zajímavá, ale časem zřejmě upadne v zapomnění.

Potěší ovšem postel s plastovými talířovými pružinami, na které je umístěná asi 5 cm vysoká a překvapivě komfortní matrace z paměťové pěny. Nahoře se tak celkem pohodlně vyspí dvě osoby, při mé výšce 183 cm už jsem ale trochu zápolil s délkou matrace, která by klidně mohla být klidně o 10 centimetrů delší. Jenže to už bychom potřebovali transporter s prodlouženým rozvorem.

Volkswagen Transporter 6.1 CrossWay

Samotné otvírání a zavírání stanu je pak poněkud náročnější, než u tovární přestavby VW California. Se zvedáním sice pomáhá dvojice plynových vzpěr, stan je ovšem jištěn dvojicí popruhů, se kterými je práce složitější. Složení stanu pak vyžaduje trochu hrubé síly a hlavně trochu praxe – pokud totiž stan není správně složený, střecha přesně nedosedne a popruhy nejsou přitažené „na krev“, mohou se od střechy cestou ozývat různé pazvuky. V takovém případě je potřeba zastavit, střechu nadzvednout, stan „přeuložit“ a opět vše stáhnout. I tentokrát jde tedy především o zvyk a zkušenosti. Jak mi navíc během předání vozu prozradil pan Fornál, jednatel společnosti Eastwander, střecha od Austops byla zvolena až jako druhá možnost po váznoucích jednáních s ověřeným německým dodavatelem (což způsobila obrovská poptávka). Do budoucna by ale u modelů CrossWay mohla být použita i střecha od jiných dodavatelů, což by mohlo manipulaci zjednodušit.

TEST VW Crafter vs. Grand California – Co všechno zvládne jeden základ

K dalším pevným částem vestavby patří ještě nové panely obložení, čalouněné kobercem i látkou, které propůjčují jinak standardnímu Transporteru Kombi civilizovanější vzhled. Nechybí ovšem ani několik modulů s LED osvětlením, s možností nastavení intenzity jasu, zastínění zadních oken Window Pods nebo upravená podlaha, tvořená plastovou podlahovou deskou Titan Multiplast s protiskluzovou úpravou. Ta vyrovnává vyvýšené montážní otvory VW Transporter pro uchycení sedaček a příslušenství od Eastwander. Samotné kotevní otvory pak v obytné verzi zakrývá ještě koberec.

Na chvilku se ale vrátím k systémy zastínění oken, ke kterému bych měl dvě kritické poznámky. Tou první je absence sítí, které by umožnily noční větrání bez okamžité přítomnosti otravného hmyzu.  Tou druhou pak kvalita zpracování, kdy byly na některých hranách patrné drobné otřepy.

Zřejmě nejsofistikovanější a současně nejskrytější součástí vestavby je ale elektroinstalace. Jejím základem je baterie GWL LiFePo4 s kapacitou 160Ah a integrovaným bateriovým managementem BMS pro řízené nabíjení, která se může nabíjet ze zmiňovaného solárního panelu i alternátoru. Baterie přitom napájí několik 12V zásuvek a výkonný 2000W měnič. Ten je aktivován vlastním spínačem a napájí tři 230V zásuvky. Celá elektroinstalace je navíc jištěna tradičními pojistkami, známými z domácností, které jsou uloženy ve speciální schránce v kufru. Pro dlouhodobější využívání vozu v kempech je pak vůz vybaven i vnější přípojkou k síti 230V s 16A nabíječkou.

Celá elektroinstalace se ovládá dvojicí spínačů pod sedadlem spolujezdce, kde je umístěn také digitální voltmetr a ovladač nezávislého naftového teplovzdušného topení s výkonem 2 kW. Topení si nasává čerstvý vzduch z přední části kabiny a jeho výdech je umístěn za sedadlem spolujezdce.

Tři v jednom

Teď ale konečně k tomu nejdůležitějšímu – tedy prostoru obytné zástavby. V galerii si můžete prohlédnout vůz v obytné konfiguraci, tedy se zadní třímístnou lavicí (vhodnou ale pouze pro dva cestující), kuchyňkou a stolkem. Na podlaze je pak koberec, který elegantně maskuje novou desku podlahy s výřezy pro klasické zámky sedadel Volkswagen. Ty jsou totiž využívány k uchycení veškerého příslušenství, které úprava CrossWay nabízí.

V tomto případě je do krajních levých zámků pro sedadla druhé řady uchycena platforma pro kuchyňku, která je uchycena pomocí plastových maticových hvězdic - pro snazší manipulaci. Po uvolnění matek stačí odpojit elektrické spotřebiče ze zásuvek, kuchyňku zvednout za připravená madla a jednoduše vyjmout. Vzhledem k suché váze asi 78 kilogramů je to však práce ideálně pro dvojici fyzicky zdatnějších jedinců.

TEST VW Transporter 6.1 Kombi + Egoé nest – Z pracanta bydlíkem snadno a rychle

Samotná kuchyň přitom obsahuje indukční jednoplotýnkový vařič, který je ale volitelně možno nahradit i plynovým, dřez s vodovodní baterií, nádrže na 53 litrů čisté vody (s elektrickým čerpadlem a hladinometrem) a 10 litrů odpadní vody (s přepadem vyvedeným pod auto), skříňky na nádobí a příslušenství, toaletní skříňku se zrcadlem a osvětlením nebo skříňku s výsuvnými dvířky pro uskladnění chemické toalety.

Toaleta je přitom dostupná jak z interiéru, tak z exteriéru. Po otevření zadních dveří na straně řidiče totiž posádka získává přístup k praktickému venkovnímu stolku, venkovní sprše, nádržím na vodu, zásuvce a již zmiňované toaletě.

Volkswagen Transporter 6.1 CrossWay

Ke kuchyňce je navíc přichycen stolek s možností snadného zvětšení desky, který lze jednoduše vycvaknout z posuvné kolejnice a po jednoduchém vyšroubování nohy ho lze například složit do kufru. V něm je proti standardnímu transporteru umístěné plato se zvláštní poličkou, na kterém je položená skládací matrace. V poličce je pak uložen kempinkový stolek s malými židlemi.

Hlavní rolí této „poličky“ je ale něco jiného. Jde totiž o desku osazenou dvojicí skládacích nohou, která tvoří jednu ze tří částí vnitřní postele. Ta vznikne po sklopení zadních opěradel a uchycení prodlužovací desky za hlavové opěrky. Po rozložení čtyřdílné matrace, vysoké asi 10 centimetrů, pak vznikne lůžko o délce 190 cm a maximální šířce 160 cm. V zadní části, kde postel omezuje kuchyňka, se ale šířka omezuje na 106 centimetrů. Spaní v dolní části vozu je poměrně komfortní, je však potřeba zmínit, že rám postele je o 10 cm kratší než matrace. Kdo si tedy ustele hlavou k pátým dveřím, bude mít nohy částečně ve vzduchu.

Přeměna vnitřního prostoru z bydlení na spaní tak sice vyžaduje trochu víc práce a přesouvání, je to však celkem snesitelná daň za univerzálnost vozu. Vše je navíc zajímavě promyšlené, funkční a samotné vytažení či uklizení postele mi zabralo čas do tří minut. Sázka na indukční varnou desku a rychlovarnou konvici je pak překvapivé řešení, solární panel, dobíjení z alternátoru a přípojka na 230V v kempech jsou však kombinací, díky níž by posádka neměla zůstat nikdy bez šťávy. Osobně také oceňuji objem nádrže na čistou vodu a propracovanou vodovodní instalaci. Jednomu už by tak chyběla snad jen teplá tekoucí voda, ale to už bychom chtěli od vyjímatelné vestavby trochu moc.

TEST VW Caddy Maxi California 2.0 TDI – Minihotel na kolech

S rodinou, motorkou nebo na kolech?

Vyjmutí kuchyňky a její platformy pro uchycení by mělo být otázkou zhruba dvaceti minut, po nichž se posádce otvírají další možnosti. Po odstranění kuchyňky a koberce jde totiž do podlahy zacvaknout druhou řadu sedadel, čímž se z Transporteru CrossWay opět stává osmimístná dodávka. Po vyjmutí obou řad sedadel a demontáži zadního plata pak získáváme klasickou dodávku.

Specialitou společnosti Eastwander jsou ovšem vestavby určené pro cestovatele (nebo závodníky...), kteří si chtějí vzít na svou cestu i motocykl. Pro ty nabízí výrobce platformu, opět k uchycení do standardních úchytů sedadel, která umožňuje snadné převážení motocyklu v kabině vozu. Motorka se do transporteru vyveze po klasické rampě a přední kolo se uchytí do speciální kolébky. Zbytek motocyklu se pak uchycuje pomocí kurt do standardních úchytů v podlaze.

Platformu pro uchycení motocyklu by přitom mělo být možné použít i v kombinaci s kuchyňkou. Vůz se tak sice stane pouze dvoumístným, cestovatelé však mají možnost vytvořit si v kempu zázemí s kuchyňkou, spaním ve střešním stanu a po okolí mohou cestovat na motorce. Při popularitě a cenách lepších elektrokol se ale může jednat o zajímavé zázemí i pro nadšené cyklisty.

Motor, jízdní vlastnosti

Zas a znova

Zatímco vestavba CrossWay je unikátní, technika pod kapotou už neměla čím překvapit. Jde totiž o stejný vznětový motor 2.0 TDI o výkonu 110 kW (150 k) v kombinaci s šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol, se kterým už jsme se v transporteru setkali nesčetněkrát. Vlastně od posledního setkání uběhlo jen pár týdnů, tehdy však vůz převážel vestavbu Visu Moie.

Ve zkratce tedy pouze zopakuji, že se motor nejlépe cítí od nějakých 1500 otáček výš a největší elán přichází až v středním pásmu. S rostoucími otáčkami ovšem také vzrůstá hlučnost pohonné jednotky, která má za studena hrubší chod. Po zahřátí se ale citelně zklidní a při klidném tempu o ní v kabině vlastně ani moc nevíte. S manuální převodovkou se opět příjemně pracuje, na delších cestách bych se ale automatu rozhodně nebránil.

TEST Volkswagen Transporter 6.1 Kombi + Visu Moie – Trochu jiná obytka

Motor přitom nemá s upraveným transporterem nejmenším problém a dokonce i spotřeba se pohybovala v rozmezí 8 až 8,5 litru. Při rozsahu úprav, hmotnosti kuchyňského modulu a upravené střeše s napevno uchyceným střešním panelem to jsou za mě velmi slušné hodnoty.

Pohodlí a ticho

Při jízdě pak oceníte především komfortní nastavení podvozku, který velmi slušně zvládá nástrahy rozbitých českých silnic. Ostatně kola s pneumatikami o rozměru 235/55 R17 tomu výrazně napomáhají.

Naklánění karoserie v zatáčkách nejspíš nikoho nepřekvapí, velmi milým překvapením však bylo ticho v kabině. Respektive absence jakýchkoliv pazvuků od vestavby. Pokud se něco ozvalo, byly to maximálně skleničky v jednom ze šuplíků. Střecha pak o sobě dávala vědět pouze v případě, že nebyla správně dotažená. Po správném ukotvení a zajištění jste ale o úpravách prakticky nevěděli. Za tohle si autoři přestavby rozhodně zaslouží palec nahoru.

Volkswagen Transporter 6.1 CrossWay

Závěr

Závěr

Volkswagen Transporter T6.1 v úpravě CrossWay je skutečně velice zajímavou a z mého pohledu dobře vymyšlenou zástavbou. Líbí se mi univerzální využití, promyšlená elektroinstalace i nenápadný vzhled. Trochu mě ale mrzí kvalita některých úprav.

Nejsem ten typ člověka, který by kontroloval rovnost každého švu, ale silný odér lepidla po každém ponechání auta na sluníčku umí zkazit náladu i mně. U některých modulů pro zastínění oken jsem si navíc všiml i nezačištěných hran, které nepůsobí zrovna elegantně. Naštěstí jde o drobnosti, které lze vyřešit změnou materiálů, dodavatelů nebo přísnější výstupní kontrolou. Samotná konstrukce je ale funkční, estetická a skutečně promyšlená.

Přesto má úprava CrossWay ještě jednu vadu na kráse. Samotný Volkswagen Transporter Kombi sice patří mezi nejlevnější modely řady T6.1, i tak ale vyšel vůz tvořící základ této přestavby na 853.733 Kč bez DPH – tedy 1.024.480 Kč s daní. Ceníková cena úpravy CrossWay je pak 665.970 Kč bez DPH, tedy 799.164 Kč včetně daně. Celkem se tedy dostáváme na cenovku 1.519.703 Kč, respektive 1.823.644 Kč včetně DPH.

Proti jiným vestavbám je to cena podstatně vyšší, současně však CrossWay nabízí bohatší možnosti využití a vyšší komfort. Je ale otázkou pro každého zájemce, zda si dokáže podobnou cenovku obhájit. Minimálně pro motorkáře by to ale nemuselo být tak těžké.

Plusy

• Univerzálnost
• Promyšlená konstrukce
• Dostatek prostoru
• Výkonná elektroinstalace  

Minusy

• Drobné nedostatky ve zpracování
• Náročnější manipulace se střešním stanem