TEST Volvo V60 D5 AWD – Pět na kolech švédských

Švédská střední třída je dnes více-méně úspěšně omlazena a Volvo od ní oprávněně očekává generování příjmů po několik následujících let. I když tato automobilka nepatří mezi prémiové velkovýrobce (v roce 2010 prodáno jen 373 tisíc vozů) na nabídce šedesátkové řady to nepoznáte. Vybírá se ze dvou karoserií, pestré škály motorů a převodovek, dvou uspořádání pohonu a bohaté palety komfortních a bezpečnostních systémů.

I když jízda s řadovým šestiválcem T6 patří k zajímavým zážitkům a pro mnoho Volvistů nečekanou zkušeností, většina klientely zamíří k turbodieselům, byť odběr z nádrže nejsilnější zážehové motorizace nevybočuje z obvyklých šestiválcových mezí. Vyzkoušeli jsme proto špičkovou variantu s kódem D5 AWD.

Švédský výrobce sází v případě silnějších naftových verzí už léta na pětiválcovou koncepci. Zatímco velké SUV XC90 je pro dé-pětku přeci jen trochu velké sousto, pro menší, lehčí a nižší sedany a kombi je to řešení kombinující slušnou dynamiku, přiměřenou spotřebu a kulturu chodu motoru, odpovídající noblesnější povaze značky.

Z hlediska parametrů jde o motorizaci takřka ideální. Naftový pětiválec je v tomto případě kombinován s vyspělým elektronicky řízeným pohonem všech kol, který reaguje rychle, rizikovým situacím aktivně předchází a přibližuje tak celkovou funkčnost a zábavnost klasickým stálým pohonům všech kol s mezinápravovým diferenciálem.

volvo testy strednitrida  

Naftových 151 kW ve 4000 min^-1 staví naši motorizaci do role přímého konkurenta dvousetkoňovému EcoBoostu z hlediska jízdní dynamiky. Obě motorizace jsou dodávány s automatickou převodovkou, jenže zatímco zážehový čtyřválec vystačí s dvouspojkovou převodovkou a pohonem předních kol, naftový pětiválec dostal klasický Geartronic se šesti stupni a hydrodynamickým měničem.

Dvoupedálové ovládání je v tomto případě velkou výhodou a způsobem jak se zbavit hned několika stinných stránek turbodieselu najednou. V první řadě si s příplatkem 109.000,-Kč (!) u D5 AWD (proti D5) kupujete dokonale vyřešené dávkování točivého momentu. Maximum (420 Nm) je k dispozici mezi 1500 a 3250 min^-1 a ani pod hodnotou minimálních otáček propastně neklesá. Nástup mezi volnoběhem a maximem otáček točivého momentu dobře obsluhuje hydrodynamický měnič. Jakmile pustíte v režimu D brzdu, volvo se okamžitě hrne kupředu bez ohledu na aktuální trakční možnosti předních kol.

Součástí inteligentního řízení přenosu hnací síly motoru na kola není jen přerozdělování za jízdy mezi přední a zadní nápravu, ale i cílená redistribuce točivého momentu při rozjezdu na dynamicky zatížená zadní kola. Podobný efekt má aktivní působení mezinápravové spojky za jízdy před zatáčkou a na výjezdu z ní. Vše směřuje k větší stabilitě během jízdy v zatáčkách i po rovině.

volvo testy strednitrida  

Relativně těžké komponenty pohonu zadní nápravy (hřídele, rozvodovka, mezinápravová spojka) hendikepují čtyřkolku proti dvoukolce nadváhou asi 80 kg, což však aspoň částečně vyvažuje snížení těžiště automobilu a lepší rozložení hmotnosti auta mezi nápravy. Absolutní pohotovostní hmotnost je úctyhodných 1640 kg, tedy jen o 30 kg méně než v případě většího zážehového šestiválce s přeplňováním, s automatem a stejným pohonem všech kol.

Jakmile vysokou hmotnost nakombinujete s velkým točivým momentem dostupným hned nad volnoběhem, snadno na přebytečná kila zapomenete. Podvozek nových Volv je připraven na náročné úkoly velmi dobře. Tužší nastavení pružin, tlumičů a stabilizátorů omezuje náklony karoserie v zatáčkách a když jezdíte rozumně pod plynem, řeší Haldex elegantně jinak vrozenou nedotáčivost auta s těžkým motorem uloženým vpředu napříč.

Hlavním důvodem proč se vzdát šestiválcového přepychu ve prospěch přeci jen méně urozeného naftového pětiválce je pochopitelně spotřeba paliva. Klidná jízda konstantním tempem s průměrnou rychlostí 100 km/h znamená odběr jen 5,5 l/100 km. Dálniční 130 km/h odpovídá průměru 7,5 l/100 km. V absolutních hodnotách to nejsou dech beroucí hodnoty, ale v úvahu je třeba vzít jízdní dynamiku, bezpečnostní standard V60 i pohon všech kol. Šestiválec v náročnějších ryze zimních podmínkách potřeboval 8 l/100 km (100 km/h), resp. 11 l/100 km (130 km/h). Spotřeba D5 je snad s ohledem na vyšší hmotnost dost závislá na jízdním stylu, proto raději počítejte s průměrem kolem 8 l/100 km. Pod 6 l se dostanete asi jen se zapnutým tempomatem a skandinávsky chladnou hlavou za volantem…

volvo testy strednitrida  

Zásadním rozdílem motoru D5 proti T6 je podle očekávání zvukový projev. Dokonale vyváženému řadovému šestiválci může naftový motor kulturou chodu jen obtížně konkurovat, na druhou stranu se nám při přímém srovnání zdál špičkový diesel podstatně lépe odhlučněný než slabší diesel v D3. Charakteristický pětiválcový zvuk je slyšet jen ve vyšších otáčkách pod zatížením, kam se ale stejně dostanete spíše výjimečně.

Karoserii, zavazadelník a interiér Volva V60 jsme popsali v prvním testu verze T6 AWD. Hlavním rozdílem ve výbavě druhého zkoušeného modelu byla absence adaptivních tlumičů. Bez nich přicházíte o část pohodlí, které režim Comfort uměl obstarat. Tlumení nerovností je i tak dobré, podvozek tak sametově nežehlí nerovnosti. Nejen dravějším řidičům bude vyhovovat celkem rychlá reakce auta na natočení volantu. Na sněhu má auto hravé tendence, ale přísný stabilizační systém jakékoliv počínající nepřístojnosti umravňuje už v zárodku.

volvo testy strednitrida  

Zájemce o dostupnější čtyřkolku v dieselu Volvo zatím neuspokojí. Obě nabízené motorizace startují nad hranicí milionu korun a to není luxusní výbava ani zdaleka kompletní. Věříme však, že rozšíření pohonu všech na další motory je jen otázkou času, resp. modelové péče automobilky v rámci produktového cyklu.

Silný turbodiesel s automatem a pohonem všech kol je z pohledu náročného uživatele optimální varianta. Z hlediska ovládání, dynamiky ani spotřeby nemáme k této motorizaci výhrady. Pokud trváte na charakteristickém pohodlí Volv doporučujeme investici do adaptivních tlumičů, levnějším řešením je volitelný měkčí podvozek Comfort (bez příplatku). Vyšší postavy by se měly vyvarovat otvíratelného střešního okna v kombinaci s elektricky ovládaným sedadlem řidiče – oba prvky výbavy snižují využitelnou výšku nad předními sedadly. Ceny Volv nikdy nebyly nízké a nejsou ani dnes. Za exkluzivitu v podobě pohonu všech kol se u V60 navíc zatím platí neúměrně vysoké příplatky.

TEST Volvo S60 T6 AWD – Ostré? A proto jej řídíte?

volvo testy strednitrida  

Plusy

• Velmi dobrá trakce i na kluzkém povrchu
• Nové prvky aktivní bezpečnosti
• Luxusně zařízený a dobře odhlučněný interiér
• Dobré sladění motoru s převodovkou a pohonem všech kol
• Nízký aerodynamický hluk, tuhá karoserie
• Čeština v palubních informačních systémech

Minusy

• Vysoká cena
• Pohon všech kol pouze pro špičkové motorizace
• Vyšší hmotnost
• Malé rozměry zavazadlového prostoru
• Absence bočních airbagů na zadních sedadlech