Toyota Origin (2000-2001): Vzpomínka na první Crown

Toyota Origin navázala na limitovaný model Classic z roku 1996. Stejně jako on se ohlížela do historie, ale ne tak daleké. Jejím předobrazem byla řada Crown série RS z období 1955-1962, tedy vůbec první generace tohoto modelu. Japonci jsou prostě retrem posedlí, tento vůz si však až na pár výjimek nechali pro sebe. Základ nenašel v užitkovém voze, šlo o klasické osobní auto. Se vskutku originálním jménem, v angličtině znamená „původ“.

Zároveň se jednalo o hmatatelnou oslavu 100 milionů v Japonsku vyrobených toyot... Jubilejní vůz vznikl 4. října 1999. Pravda, na počátku produkce osobních automobilů se používalo jméno Toyoda a v období 1949-1968 alternativně značka Toyopet, která přežila až dodnes coby jedna z japonských dealerských sítí.

Tvary původního vozu z poloviny 50. let minulého věku byly z velké části zachovány, nejen samotná silueta. Detaily se přizpůsobily stylu přelomu tisíciletí. Crown RS připomínala příď s „knírkem“, velké kulaté světlomety doplnily jen taktéž kruhové mlhovky v nárazníku, prolisy na bocích kolem blatníků odkazovaly na původní lišty, odpovídala mu i záď včetně negativně skloněných sloupků, panoramatického okna a svisle orientovaných tenkých koncových světel. Úplně první Crowny modelu 1955 ale ještě neměly jednodílná skla.

Toyota představila nový Crown. Sedan to už fakt není...

Nemohla chybět značná porce chromu: nejen na obou náraznících, ale i na masce, rámečcích světel i oken, klikách dveří, na ozdobných prvcích kolem místa pro zadní registrační značku, blýskaly se i spodní hrany C-sloupků a prahové lišty. Nárazníky však nebyly ocelové, nýbrž platové, z recyklovatelného polymeru.

S benzinovým šestiválcem

Veskrze moderní technika v útrobách se do minulosti vracet nemohla. Vpředu vrčel motor s označením 2JZ-GE, kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec s objemem těsně pod tři litry (2997 cm³) a rozvodem DOHC. Nepřeplňovaný. I bez turba dával dostatečný výkon 158 kW (215 k), a to v 5800 otáčkách. Měl proměnné časování ventilů VVT-i.

Zaměření vozu odpovídala samočinná převodovka. Tehdy ještě s pouhými čtyřmi stupni a měničem, ústrojí ECT-iE řadilo na tehdejší poměry automatických ústrojí prý vcelku hladce. Vývojáři Toyoty se přece jen snažili eliminovat tradiční prodlevy při změně rychlostních stupňů, původní verzi bez písmenka E na konci uvedla japonská automobilka na počátku 90. let. Síla pohonné jednotky putovala na zadní kola, čemuž nasvědčovalo i podélné umístění motoru samotného. Točivý moment vrcholil hodnotou 294 N.m v 3800 otáčkách.

Sedan

Obě nápravy od sebe dělilo 2780 mm. Origin (interní kód JCG17) byl vlastně postaven na podvozku modelu Progrès (XG10), čtyřapůlmetrového sedanu, který taktéž Japonsko neopustil. Nezávislé zavěšení pomocí dvojitých lichoběžníků doplňovaly vinuté pružiny. Ostatně i další mechanika pocházela z něj.

Motor 2JZ-GE poháněl jinak i Lexusy IS první generace, respektive jejich japonská dvojčata Altezza s mateřským logem. Oblý Origin byl 4560 mm dlouhý, 1745 mm široký a 1455 mm vysoký, ve srovnání s výchozím Progrèsem tedy nabral na délku 60, do šířky 45 a na výšku 20 mm. Vážil 1560 kg.

Po 65 letech končí symbol Toyoty. Nepřekvapivě kvůli SUV

Dveře proti sobě

Stejně jako Crown RS i jeho moderní reinkarnace dostala dvoukřídlé, tzv. „sebevražedné“ dveře, ty zadní se otevíraly proti směru jízdy. Jinak šlo o klasický sedan. Palivová nádrž pojala 70 litrů benzinu. Toyota udávala spotřebu pouhých 5,95 l/100 km, ale při konstantní rychlosti 60 km/h. Z dnešního pohledu možná překvapí malá, pouze patnáctipalcová kola, ale vzhledu nijak neublížila, byla tak akorát. Ostatně na co jsou potřeba větší? Akorát omezují pohodlí... Obouvala pneumatiky rozměru 195/65.

V pečlivě zpracovaném elegantním interiéru nechybělo velmi kvalitní jemně strukturované dřevo. Volant a hlavicí voliče převodovky pokrývala šedá kůže, světlá zase sedadla. Ta s výjimkou prostředního vzadu měla vyšitý nápis Origin s ornamentem. Ano, na „palubu“ sedanu se vešlo až pět osob. Vnitřek odpovídal výchozímu Progrèsu, tady se retro nekonalo. Přístroje byly optitronové, jen hodiny tradičně analogové.

Výklopný displej

Ze středu palubní desky se vyklápěla sedmipalcová obrazovka s navigací. Ta potřebovala ke svému chodu ještě mapy na DVD, psal se teprve začátek tisíciletí, měla už ale hlasové ovládání. Bylo možné ji připojit k mutliplexnímu FM vysílání a přijímači VICS (Vehicle Information and Communication System). Byla také kompatibilní s firemní informační službou MONET (Mobile Network).

Dva přední airbagy doplňovaly boční a hlavové. Moderní elektroniku zastupovala kromě ABS a brzdového asistentu třeba kontrola stability a trakce a radarový tempomat, který uměl udržet nastavený rychlostní limit i vzdálenost od vpředu jedoucích vozidel. Detekoval i ta předjíždějící, na základě navigačních dat věděl, zda bude následovat zatáčka a pokud řidič zabrzdil, samočinná převodovka řadila směrem dolů. Zabezpečení proti krádeži představoval imobilizér.

Debut v Tokiu

Retro toyota se poprvé představila už na autosalonu v Tokiu 1999. Pozitivní ohlas se odrazil v limitované produkci, která byla spuštěna v květnu 2000. Oficiálně automobilka odhalila sériovou verzi v tiskové zprávě vydané 28. července.

Origin se vyráběl u Kanto Auto Works v továrně Higaši-Fudži ve městě Susono. To se nachází na východě prefektury Šizuoka, Komplex byl až do svého uzavření v prosinci 2020 taktéž místem zrodu luxusní Century. Manažeři kvalifikovaný personál, který Origin stavěl, přetáhli právě z linky na proslulou limuzínu a vlajkovou loď značky. Řemeslníky vybírali opravdu pečlivě.

Přes dva miliony

Origin byl uveden na trh 1. listopadu 2000, zákazníci, které auto v japonské metropoli zaujalo a objednali si ho, se tak konečně dočkali. Poslední kusy byly postaveny v dubnu 2001. Karoserie se tvarovala ručně... Origin se nenabízel pouze v tradiční černé barvě, ale i šedavě modré metalíze a tmavší modré. Nátěry se prováděly stejnou metodou jako při výrobě tradičních japonských laků a nanášely se na leštěné povrchové díly.

Origin ale nebyl levný, Cena 7 milionů jenů za kousek dokazovala jeho exkluzivitu. V přepočtu to na počátku tisíciletí znamenalo sumu kolem 2,2 milionu korun. Ovšem bez daní a poplatků. Progrès s třílitrovým motorem stál zhruba polovinu.

Ve všech sítích

Jako první model vůbec se Origin prodával ve všech obchodních sítích Toyoty od vytvoření systému v roce 1982: tedy Toyota Store, zmíněné Toyopet Store a také Corolla, Netz a Vista Store. Kvůli svým vnějším rozměrům a zdvihovému objemu byl považován za vůz střední velikosti. Japonské regule jsou poměrně přísné, takže majitelé museli platit vyšší silniční daň, inu, o kei car rozhodně nešlo.

Origin není tak vzácný jako Classic, bylo jich postaveno 1.073 kusů, takže Toyota překročila původní plán, měla se jich zrodit tisícovka. Několik málo kopií se dostalo také do Hongkongu. Japonské registrace evidovaly 1.063 exemplářů, takže jich mohla být vyvezena maximálně desítka. Výchozí Progrès skončil až v létě 2007, stejně jako obdobný Brevis, který se objevil v květnu 2001. Oba ale měly alternativně i pohon všech kol a Brevis připomínal Lexus LS třetí generace, jen zmenšený.

Toyota Corona (1964–1970): Toto japonské auto se dalo koupit v Mototechně

Ke koupi jsou...

V červenci 2012 současná největší automobilka světa sloučila Kanto Auto Works, Central Motor Company a Toyota Motor Tohoku Corporation do dceřiné společnosti Toyota Motor East Japan.

V Japonsku jsou Toyoty Origin dodnes k mání, ale je jich málo. Nejlevnější exemplář přijde v přepočtu na 459 tisíc korun, ten nejdražší však na takřka 1,5 milionu. Dovoz do Evropy však pochopitelně není zadarmo...

Zdroje: WasabiCars YouTube, Wikipedia. Auta 5P, SAE.org, Toyota-global.com, Goonet Exchange, CarFromJapan.com

Foto: Toyota