TEST Toyota Yaris TS Turbo nr. 279 - Okysličená krev (02/2004)

Ne všechny hříšné myšlenky vás napadnou na romantických místech, občas vás pokusí ďábel třeba i během cesty do práce. Pokud se Vám to stává často, pak pro vás byla stvořena Toyota Yaris Turbo.

Protože jsme pouze slabí lidé, neodolali jsme možnosti rande s drobnou japonskou kráskou, která ovšem pod nařaseným červeným kimonem skrývá ocelové svaly a pěkně výkonné plíce. Oblékla se ještě odvážněji, než starší sestra 1,5 TS, s níž jsme se sešli před časem, a svůj šarm potvrdila krásnými 16 botičkami (na zimu o palec menšími, což byl i náš případ) a navýsost potřebnými spoilery, díky kterým se vzhledově poněkud přiblížila Hondě Civic Type-R. Oba citlivě zušlechtěné nárazníky, střešní spoiler, prahové nástavce a světlá výška snížená proti TS o dalších 15 (celkem tedy o 30) mm, to vše pětileté Toyotě posílilo sexappeal. Během testu se za ní na ulici také otočila nejedna hlava obého pohlaví. Nikoliv křiklavou vizitkou jsou červeně vybarvené štítky na masce i vzadu.

To hlavní je ale pouze pro řidičovo ego – temperamentní šestnáctiventilová patnáctistovka TS dostala energickou vzpruhu v podobě agilního turbodmychadla (0,45 bar), vyplňujícího bílá místa v průběhu kroutícího momentu a výkonu a posouvajícího obě křivky na úroveň dvoulitrového gétéíčka, ovšem s podstatně plošším průběhem. Jinými slovy – tunové autíčko s tvrdým pérováním, 110 kW a 200 Nm se vždy postará o dobrou zábavu.

Usedám do sportovních sedaček a zjišťuji, že pověstný konzervatismus Toyoty zanechal jednoznačné stopy. Kromě sedadel, pěkné řadící páky, koženého volantu a bíle podbarvených analogových přístrojů se již žádná úprava nekoná, o něco lepší je pouze výbava, zahrnující klimatizaci, kvalitnější reproduktory, výškovou regulaci řidičovy sedačky a elektrická zrcátka. Palubní počítač naopak přišel o většinu funkcí a umí měřit pouze průměrnou rychlost, vše co je spojeno se spotřebou, zmizelo. I přes značně ambiciózní prodejní cenu elektronika i nadále ignoruje mnoho prvků, obvyklých u konkurence. Zapomeňte na stmívač vnitřního osvětlení, indikaci zapnutých bezpečnostních pásů, či jednodotykové provedení všech elektrických okének, v tomto případě pouze předních. Sedí se ovšem příjemně, anatomická sedadla proti sériovému Yarisu ztuhla a narostla, jedinou nevýhodou je jejich příliš vysoké, zcela nesportovní umístění. Volant je stále příliš blízko u přístrojové desky bez možnosti vysunutí, takže k optimálnímu zapření ramen do sedačky je třeba posunout ji hodně vpřed.

Všechna negativa ovšem blednou po nastartování. Výfuk zlověstně chraplá a slibuje podmanivou zvukovou kulisu. To se po prvních metrech potvrzuje a když se během rostoucích otáček ještě přidá svištící turbodmychadlo, okamžitě se mi zvedá nálada. Motor má síly na rozdávání, z každé křižovatky vyrazí Yaris jako první a nechává za sebou zbytek kolony, za nechápavých pohledů majitelů silných limuzín. Díky kompaktním rozměrům se vždy najde místo pro „myšku , fantasticky agilní turbo vždy začne kouzlit ve správný čas a k razantní akceleraci není nutné neustále řadit. Yaris Turbo je horký kandidát na nejmrštnější metropolitní sporťák, nechá si líbit takřka všechno a každou monotónní cestu městským smogem pastelově probarví. Daní je abnormální citlivost na nerovnosti, speciálně zadní náprava jakoby postrádala jakékoliv pérování.

Pravý bouquet se ale rozvine teprve na okreskách, tuhý podvozek přesně vede stopu a perfektně sedí, nízká hmotnost zaručuje vynikající ochotu k náhlým změnám směru. Motor se sbírá již od spodní třetiny otáček, kolem hodnoty 2.000 již podává plnohodnotný výkon, takže není skoro vůbec třeba řadit a mohu se nerušeně věnovat ideální stopě. Auto bez nejmenších protestů zrychluje na pětku i z padesátky, podřazování tedy není nutné ani při předpisových průjezdech obcemi. Přeplňování je vyladěno na optimální záběr cca do šesti tisíc otáček, o 400 výše, přesně na hranici červeného pole, zasahuje omezovač, je tedy třeba řadit trochu dříve. Již při polovičních hodnotách je tlak do sedačky maximální, což je pocit, pro atmosférické motory zapovězený. Vůbec největší radostí je patrně předjíždění, pocit mohutného relativního zrychlení překvapoval nejen mě, ale zejména předjížděné řidiče. Pokud adrenalin přeteče přes míru, postará se kromě trakční kontroly i stabilizační systém, který ovšem nelze vypnout, takže na výuku řízených smyků jsem si musel nechat zajít chuť, ačkoliv zrovna napadl sníh a bílá parkoviště si o ni přímo říkala.

Trochu jiným zážitkem je dálnice. Yaris není vozem na dlouhé maratóny, ve vyšších rychlostech se k vyjícímu motoru přidá i rychle stoupající aerodynamický hluk a značně znepříjemňuje cestování. Ačkoliv v možnostech trpasličího atleta je velmi svižně překonat 200 km/h, ve vysokých rychlostech již postrádá směrovou suverenitu a je citlivý na boční vítr, což mění cestování po dálnici v neustálé hlídání stopy. Přesto dokáže dálnice přinést nejeden radostný zážitek, zejména vytřeštěné oči majitelů podstatně sebevědomějších aut, když je rychle dojede Yaris a dožaduje se uvolnění levého pruhu, aby následně razantně zrychlil a zmizel za horizontem.

Brzdy s rezervou vyhovují poslání vozu a bez problémů odolávají i značné zátěži. Při intenzivní deceleraci ovšem podvozek poněkud znervózní.

Příjemné překvapení mě čekalo u benzínové pumpy – stokilometrový let po dálnici s částečně zatíženým vozem velmi vysokou průměrnou rychlostí stál přijatelných 11 litrů benzínu a dvěstěsedmdesátikilometrový zkušební okruh, zahrnující cca 30% rychlé dálnice, 50% okresek a horských silnic a 20% pražského provozu, stál průměrných 8,2 l/100 km, což je vzhledem k velmi svižnému dosaženému tempu a nabízenému výkonu velmi solidní hodnota. Hospodárnost je však poněkud zkalena nutností používat 98 oktanový benzín, ovšem majitelé této kuriozity nebudou z těch, kteří by obraceli každou korunu. Dát 670 tisíc za téměř konfekční subkompaktní auto, to už chce pořádnou dávku entuziasmu. Zejména, když za necelých 100 tisíc navíc je k mání ryzí sporťák Mini Cooper S (test zde). Pokud jste se přesto rozhodli, neváhejte ani okamžik, Yaris TS Turbo totiž není určen pro český trh. Na individuální objednávku Vám jej sice dovezou, ovšem pro celý svět jich vznikne pouze 600 ročně. Náš měl na palubní desce štítek s pořadovým číslem 279…